Rejstřík BL
ARCHIV ►

31.7.1996

KOMU PATRI BBC - 3

<>V uternim deniku Daily Telegraph prispiva k debate o zahranicnim vysilani BBC, ktere se udajne snazi znicit nynejsi generalni reditel BBC John Birt restrukturalizaci a likvidaci jeho autonomie, sir David Nicholas, byvaly sef a reditel spravni rady komercniho zpravodajskeho a publicistickeho studia ITN News.
ITV News je vlastne nezavisla rozhlasova a televizni instituce, temer neco jako tiskova agentura, ktera pripravuje pravidelne zpravodajske a publicisticke porady pro komercni britske televizni a nektere rozhlasove okruhy.
Nicholas se velmi zasazuje za zachovani dosavadni kvality a nezavislosti zahranicniho vysilani BBC, ktere je podle neho porad na svete to nejlepsi - i kdyz, zduraznuje Nicholas, ostatni konkurenti ho uz dohaneji. Nicholas napriklad konstatuje, ze od padu komunismu je pry nyni relativne velmi slusne ruske zahranicni vysilani v anglictine, ktere take vysila 24 hodin denne, jako BBC. Dobra zahranicni vysilani v anglictine podle neho maji take Svycari, Holandani, Rakusane a Nemci. (KDE JSOU CESI??) Radio Lima informuje velmi profesionalne o situaci na jihoamerickem kontinente anglickymi hlasy, ktere velmi pripominaji BBC. Zadni tito konkurenti se vsak BBC dosud nevyrovnaji hloubkou analyzy a rozsahem programu, i kdyz, varuje Nicholas, vaznym konkurentem BBC zacina byt Internet. I on sam poprve behem nedavne cesty do USA prestal spolehat na zahranicni vysilani BBC jako zdroj informaci a cetl si na Internetu britske deniky (na adresach, ktere jsem zde zverejnil vcera).
Ale proc to vsechno tak sahodlouze cituju? Nicholas navrhuje, aby bylo zahranicni vysilani BBC castecne financovano z reklamy. Pise: "ITN, NEZAVISLE TELEVIZNI ZPRAVODAJSTVI, I BRITSKY KULTURNI CELOPLOSNY KOMERCNI KANAL CHANNEL FOUR PRESVEDCIVE DOKAZALY, ZE JE MOZNO REKLAMOU FINANCOVAT VYSOCE KVALITNI TELEVIZNI VYSILANI". Porady by se ale uprostred reklamou nemusely prerusovat, nebot "existuji jine zpusoby, jak strukturovat ve vysilani reklamu." - Proc zni tohle vsechno tak rozumne?
Ze by to bylo mozne jen mimo Ceskou republiku? Vzpominam totiz na debatu s Vladimirem Zeleznym, reditelem televize Nova, ktery letos v breznu na prazske studentske Mikrouniverzite uvedl, ze komercni televize v zadnem pripade nemohou financovat zpravodajskou analyzu ci mezinarodni publicistiku - kdo by se pry na to na komercni televizi dival a z ceho by se to platilo? A vubec, pokracoval Zelezny, lidi museji taky mit pravo si od analyzy, od publicistiky a od vzdelavani odpocinout.
Zda se, ze jinde na svete plati trochu jine normy.
Znovu pripadne zajemce upozornuju na tuto pozoruhodnou debatu s Vladimirem Zeleznym a srovnani jeho medialni filozofie s medialni filozofii celnych hvezd anglo-americke zurnalistiky. Jde o dva clanky, ktere vysly ted v cervenci v casopise LISTY c 4/1996, anebo si je muzete najit na me strance, , v oddilu Media Studies, pod nazvem Dve konference, Media v CR a ve svete.

Muzea na Internetu

UKCelna britska muzea a galerie budou zpristupnena majitelum domacich pocitacu prostrednictvim Internetu. Od techto vzdelavacih instituci bude pozadovano, aby si vytvorily digitalni obrazy vsech svych exponatu, ktere pak budou umisteny na Internet.u Projekt bude stat pul miliardy liber (20 miliard korun) a budou ho financovat zisky z britske Celonarodni loterie.
Britska vlada ocekava, ze virtualni muzea a galerie budou kompletne umistena na Internetu do roku 2000. Budou doprovazena podrobnym kybernetickym pruvodcem, ktery vzsvetli historii i vyznam vseho, od obrazu od Leonarda po staroegyptskou mumii.
Cinitele britskeho ministerstva kultury konstatuji, ze jde o nejrozsahlejsi verejnou kampan za ucelem popularizace muzei od doby, kdy byla vetsina z nich zalozena, ve "zlatem veku muzei", v devatenactem stoleti, za vlady kralovny Viktorie.