pátek 19. září

O B S A H

Velká Británie:

  • Výsledky referenda ve Walesu Internet a sdělovací prostředky:
  • Obchodní rozvoj Internetu ohrožen: americké špionážní agentury nechtějí dovolit volné šifrování internetové komunikace
  • Krize v BBC
  • Nova TV: opravy od Milana Šmída Postskript:
  • Anglická penzistka zaútočila na středověký kostel

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív.


    Výsledky referenda ve Walesu

    (pátek 19. září 1997, 7.45 ráno středoevropského času)

    Referendum, které bylo rozhodnuto doslova na poslední chvíli

    Obyvatelé Walesu hlasovali pro vlastní parlament v napínavém referendu, kdy bylo o výsledku rozhodnuto až na poslední chvíli. Celou dobu dominovaly výsledky odmítající novou sněmovnu, až naposledy přišel výsledek z okresu Carmarthenshire, který rozhodl, že celkový výsledek hlasování je pro novou sněmovnu. Ve Walesu hlasovalo 559 419 občanů pro novou sněmovnu, 552 698 proti.

    Referenda se účastnilo o něco málo více než 50 procent občanů. Znamená to, že pro novou sněmovnu hlasovalo jen 25 procent celkového obyvatelstva Walesu.

    Poprvé za pět set let bude mít Wales určitou vlastní samosprávu. Owain Glyndwr svolal poslední welšský parlament v Machinllethu v roce 1404.

    Nová welšská sněmovna bude mít 60 poslanců. Nebude mít právo zvyšovat či snižovat daně ani měnit zákony a bude zasedat v Cardiffu. Toto hlavní město Walesu bylo paradoxně jednou z jedenácti oblastí, které odmítly návrh na decentralizaci správy Walesu.

    Volby do nového shromáždění se budou konat až v roce 1999.

    Ministr pro Wales Ron Davies přislíbil, že nová sněmovna pro Wales bude autenticky reprezentovat všechny oblasti Walesu, i ty, které proti sněmovně hlasovaly. Konstatoval, že je to "velmi dobré ráno pro Wales", že je dnešek velmi důležitým dnem v historii země.

    "Decentralizační referendum neposkytlo labouristické vládě skutečně přesvěčivé schválení navrhovaných změn," řekl mluvčí Konzervativní stany pro ústavní záležitosti Michael Ancram. Uvedl, že doufá, že se ministerský předseda Tony Blair nad výsledkem zamyslí, neboť "to není mandát pro radikální ústavní reformu".

    Lidé ve Walesu nepromluvili jednotným hlasem. Čelný představitel kampaně proti vytvoření samostatného shromáždění Tim Williams uvedl, že v důsledku referenda se Wales stal rozdělenou zemí a vznikl konflikt. "Anglicky mluvící lidé budou odděleni od welšsky mluvících lidí," konstatoval. "Vznikne konflikt mezi průmyslovým Jihem a zemědělským Severem. Celá záležitost vytvoří nejednotu v zemi, která dosud neexistovala. Pro Wales je dnešek smutný den," konstatoval.

    Prezident welšské nacionalistické strany Plaid Cymru, Daffyd Wigley přiznal, že hlasovací výsledky pro nové welšské shromáždění, které přišly na poslední chvíli, byly neobyčejně dramatické a překvapivé. "Kdybych napsal o tom román, nikdo by nevěřil, že se něco takového může stát ve skutečnosti," uvedl. Wigley zdůraznil, že se na volebním výsledku pro nové shromáždění podílely všechny oblasti Walesu a že doufá, že se nyní strany sjednotí a budou společně usilovat o vznik nové kapitoly v dějinách Walesu.

    Nové shromáždění poskytne určitou míru místní autonomie a pravomocí spravovat rozpočet pro Wales, ve výši 7 miliard liber (cca 350 miliard Kč)

  • Shromáždění nebude mít pravomoci vytvářet primární zákony, ale bude zřejmě vytvářet sekundární předpisy a zákony.
  • V londýnské vládě bude i nadále zasedat ministr pro Wales, který bude hájit welšské zájmy. Budou však existovat pravomoci, podle nichž by mohla být odpovědnost ministra pro Wales přesunuta na nové shromáždění.
  • Ministr pro Wales bude mít právo účastnit se zasedání a debat nového shromáždění, ale nebude mít právo hlasovat.
  • Shromáždění bude mít pravomoci rozhodovat o školství, o místní samosprávě, o bytech a o zdravotnictví.
  • Bude také rozhodovat o zemědělství, plánování, o životním prostředí a o dopravě.
  • Shromáždění bude odpovědné za hospodářský rozvoj, plánování a místní samosprávu.
  • Bude také rozhodovat o kultuře, včetně welšského jazyka.
  • Bude podporovat rekreační činnosti, chránit národní historické památky a podporovat průmysl a rekvalifikační činnost.
  • Nové shromáždění nebude mít pravomoci pro určování daní, nebude se zabývat obranou ani zahraniční politikou, sociálním zabezpečením, policií, právními záležitostmi ani makroekonomickou politikou.
  • Shromáždění bude mít 60 členů. 40 z nich bude voleno z jednotlivých voelbních okrsků, 20 jich bude voleno na základě poměrného zastoupení. Shromáždění bude fungovat obdobně jako britská vláda. Bude ho tvořit většinová politická strana. V jeho čele bude stát výkonný výbor. Parlament bude zasedat ve welšském hlavním městě Cardiffu, a to po fuknční období čtyř let.
    Simon Jenkins, známý komentátor deníku Times ve středu ostře kritizoval návrh nového welšského shromáždění, že to není dostatečně efektivní ústavní těleso. Přesto však předpověděl, že i tak je celá záležitost velmi významným krokem vpřed, pro decentralizaci a demokratizaci welšské vlády. Jenkins napsal:

    "Předpovídám, že důsledkem bezmocnosti nového welšského kabinetu bude, že jeho členové budou děsně znepříjemňovat život ministru pro Wales londýnské vlády. Čím méně moci totiž bude mít nové welšské shromáždění, tím méně odpovědnosti bude pociťovat za vládu své zemi. Všechny nedostatky welšských veřejných služeb budou energicky svalovány na Londýn. Vzhledem k tomu, že nové welšské shromáždění nemá pravomoci měnit daně - to je jeho největší slabost - dává mu to příležitost nemilosrdně bombardovat Londýn kritikou.

    Zákon, zřizující nové welšské shromáždění, je politicky negramotný. Nové welšské shromáždění nebude novou welšskou vládou, ale naopak, bude protivládní opozicí.

    Z tohoto důvodu bude nové welšské shromáždění představovat důležitý nový pluralismus v britské demokracii, opozici reginu vůči centru. Je to klopýtnutí správným směrem."


    Obchodní rozvoj Internetu ohrožen:

    Zpravodajské agentury ve Spojených státech zintenzívnily svou kampaň ve snaze ovládat proud informací prostřednictvím internetu. Bojují proti nesvaté alianci aktivistů za občanské svobody a podnikatelských šéfů, kteří usilují o zavedení bezpečných šifrovacích technologií na ochranu osobního soukromí a komerčních informací na internetu. Minulý čtvrtek přineslo v americkém Kongresu lobování organizace FBI a Národního úřadu pro bezpečnost výsledky: byl přijat dodatek pro návrh šifrovacího zákona, známého jako SAFE (Security and Freedom Through Encryption, Bezpečnost a svoboda prostřednictvím šifrování). Kongresový výbor pro zpravodajské záležitosti nahradil právo prodávat účinné šifrovací systémy do světa předpisy, které zakazují dokonce i americkým občanům, aby jich užívali. Zpravodajské agentury a jejich političtí stoupenci požadují, aby byl každý americký občan, jehož elektronická komunikace nebude po roce 2000 pro americkou špionážní agenturu okamžitě čitelná, potrestán odnětím svobody na pět let. Americké zpravodajské agentury chtějí donutit Spojené státy, aby využily svého politického a ekonomického vlivu a přiměly celý ostatní svět, aby také zavedl takovéto předpisy.

    Příští čtvrtek bude ve Washingtonu pokračovat v této věci boj. Tehdy totiž se bude vyslovovat k zákonu SAFE kongresový výbor pro podnikatelské záležitosti, který bude zřejmě více nakloněn právu šifrovat informace na internetu.

    Posléze budou muset vedoucí představitelé Kongresu a Bílého domu jednat o tom, která verze zákonu SAFE bude přijata.

    Pokud bude schválena nynější nová verze zákona, bude ve Spojených státech nezákonné vyrábět či prodávat šifrovací systémy, které by nebyla okamžitě schopna rozluštit americká vláda.

    V Británii se nová vláda bude muset brzo rozhodnout, jaký postoj zaujmout v této válce, které skoro nikdo řádně nerozumí a která téměř úplně ochromila rozvoj podnikání prostřednictvím internetu. Nová labouristická vláda bude muset vytvořit nové normy a musí se rozhodnout, zda si přeje vyrovnat se s poklesem hospodářského rozvoje, ustoupí-li špionážním agenturám.

    Pokud zvítězí špióni, doplatí na to také běžní uživatelé elektronického obchodování na internetu či uživatelé, kteří komunikují prostřednictvím elektronické pošty. Bez šifrování zpráv je totiž možno provoz na internetu volně číst, a umějí to nejen špionážní agentury, ale i různí podvodníci a kriminální živly, kteří získávají přímý přístup na internet prostřednictvím routerů anebo místních sítí.

    Elektronická pošta je méně soukromá než telefonní rozhovor, neboť telefonní rozhovor se odehrává mezi dvěma body a jde jednou konkrétní trasou. Elektronická pošta se však posílá nejrůznějšími směry mezi routery. Bez šifrování může být elektronická pošta, obsahující citlivé informace, jako například finanční údaje, třeba čísla úvěrových karet, čtena na mnoha místech trasy, kudy probíhá internetový provoz.

    Tento složitý, ale naprosto základní problém pro každého ztížila v Británii iniciativa, vzniklá v posledních dnech bývalé konzervativní vlády. Těsně před všeobecnými volbami zveřejnilo britské ministerstvo průmyslu a obchodu svou vlastní verzi amerického šifrovacího systému, který zajišťuje, aby vláda mohla všem občanům číst soukromou poštu.

    Systém britského ministerstva průmyslu a obchodu měl být sítí licencovaných agentur, který by poskytovaly veřejnosti šifrovací programy (a zároveň by archivovaly jejich kopie). Na oficiální žádost vlády by tyto agentury vládě do jedné hodiny poskytly klíč k rozkódování jakékoliv elektronické zprávy.

    Návrh vytvořit centrální databázi šifrovacích klíčů byl vystaven ostré kritice, protože by bylo katastrofou, kdyby do něho pronikli zločinci.

    Činitelé britského ministerstva průmyslu a obchodu byli naprosto nepřipraveni na vlnu protestů, která je doslova zavalila po zveřejnění tohoto návrhu. Na návrh prý nereagovala jediná osoba kladně. Návrh odsoudili šéfové průmyslu, univerzitní odborníci, i aktivisté za občanskou svobodu.

    Nynější bitva v americkém Kongresu se odehrává poté, co zpravodajské agentury zaznamenaly celou řadu nezdarů, když se pokoušely zakázat vývoz účinných šifrovacích systémů. Americká vláda klasifikovala šifrovací klíče jako "munici" a zakázala vývoz složitých šifrovacích systémů, tzv. "key lengths", dost dlouhých na to, aby se nedaly rozšifrovat. Tak Američané donedávna mohli pro obchodní transakce na internetu prostřednictvím úvěrových karet využívat efektivních, 128bitových klíčů, zatímco Evropané mohli používat jen oslabených 48bitových klíčů.

    V srpnu letošního roku však ustoupila americká vláda podnikatelskému nátlaku a povolila vývoz 128bitových klíčů do zahraničí, takže neameričtí uživatelé internetu si nyní už mohou koupit nové verze prohlížečů s těmito šifrovacími zařízeními. Potíž je - a to se nezdůrazňuje - že je podmínkou vývozního povolení, že americká vláda musí mít přístup do těchto šifrovacích systémů.

    Je pozoruhodné, jak podstatně byl v posledních desetiletích zdržen rozvoj šifrovacích systémů. Už před dvaceti lety vznikly v důsledku pokroku v matematice jedinečné, ale jednoduché nové metody, jak šifrovat zprávy. Jde o tzv. kryptografii prostřednictvím veřejného klíče (public key cryptography), která nepotřebuje kódovací knihy. Už v roce 1977, dávno před vznikem dnešní verze internetu, ukázali tři matematikové, Rivest, Shamir a Adelman, jak tuto revoluci realizovat v praxi.

    Jejich algoritmus RSA umožňuje uživatelům vytvořit dva odlišné šifrovací klíče, "soukromý" a "veřejný". Uživatel může použít "veřejný" šifrovací klíč nějaké firmy, umístěný na její stránce na internetu, k tomu, aby jí poslal zašifrovanou zprávu. Zprávu však pak lze rozšifrovat jen "soukromým" klíčem, který má k dispozici jen sama firma.

    Tento algoritmus RSA je možno používat na internetu prostřednictvím programu jménem Pretty Good Privacy, PGP, jehož vynálezce, počítačový odborník Phil Zimmermann z Colorada, je legendou internetu. Jeho odměnou za vynález PGP však nebyla sláva, ale stíhání od FBI. Za to, že vytvořit PGP, byl obviněn, že do zahraničí vyváží munici. Obvinění proti němu byla stažena teprve loni.

    Vlády si uvědomují, že nikdy nebude dosaženo mezinárodní dohody zákazu šifrovacích kódů, tak jako jsou zakazovány jaderné zbraně. Proto se snaží vlády a špionážní agentury šifrovací programy regulovat nenápadně a tajně, a to formou utajování patentů, rušením finančních grantů na výzkum v této oblasti, ochromením mezinárodní standardizace, pronásledováním vynálezců a podnikatelů a právními kampaněmi ve snaze omezit jejich vliv.

    Ve stínu, v skrytu za veškerým tímto úsilím jsou zpravodajské agentury - americká Národní agentura pro bezpečnost a britské Vládní ústředí pro komunikace (GCHQ). Tyto instituce zpracovávají už padesát let obrovské množství informací z mezinárodních komunikačních sítí. Vědí, že je jejich činnost nyní ohrožena hromadným šifrováním. Historicky vydávaly vlády obrovské finanční prostředky na rozbití kódů nepřátelských zemí. Ale snažit se činit totéž pro rozšifrování obrovského množství běžné mezinárodní elektronické komunikace by bylo nerealisticky nákladné.

    Objem informací, které zpracovává americká Národní bezpečnostní agentura, je obrovský. Každý rok analyzuje desítky miliard zpráv. Veškeré mezinárodní komunikace prostřednictvím satelitu nebo podmořských kabelů a mnoho druhů domácí komunikace je možno odposlouchávat. Odposlouchávací stanice britské agentury GCHQ byla před třiceti lety vybudována v Morwenstow u města Bude v hrabství Cornwall nejen pro sledování sovětského komunikačního provozu, ale i pro analýzu západních mezinárodních komunikačních satelitů Intelsat.

    Americká Národní bezpečnostní agentura a britské Vládní ústředí pro komunikace mají dosud obrovský vliv na vytváření vládní politiky obou zemí. Šéf odboru vládní politiky pro inovace a technologii britského ministerstva průmyslu a obchodu David Hendon nikterak nezastírá, že podstatná část informací pro jeho práci pochází z agentury GCHQ. V Komisi pro Evropu určuje bývalý činitel GCHQ David Herson politiku Evropské unie v oblasti zabezpečování informací.

    Při rozhodování o této složité záležitosti bude muset Velká Británie určit, zda podpořit britské národní hospodářské zájmy anebo uspokojit obavy britských špionážních pracovníků, kteří velmi chtějí, aby jejich agentury udržely dosud velmi přátelský poměr s obdobnými institucemi ve Spojených státech. Až do minulého týdne se setkávaly americké pokusy ovládnout šifrování mezinárodního komunikačního provozu s nezdarem.

    Před třemi týdny nařídila federální soudkyně v San Francisku americké vládě, aby nestíhala chicagského univerzitního učitele Daniela Bernsteina, pokud zveřejní na internetu šifrovací zařízení. Vývozní omezení, konstatovala soudkyně Marilyn Patelová, porušila Patelovo ústavní právo na svobodu projevu.

    A americké úsilí lobovat Evropskou unii a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, aby podpořily systém šifrovací kontroly, selhalo. Evropská unie i OECD podpořily otevřené užívání kryptografie (i když za určitých podmínek).

    Pokračující kampaň proti efektivnímu šifrování komunikace na internetu je vyvolávání obavami z potenciálně protispolečenského užívání sítě, obavami ze "čtyř jezdců apokalypsy": terorismu, nezákonného prodeje narkotik, pedofilie a organizované zločinnosti. Avšak donutí-li vlády počestné občany a podniky, aby jim odevzdaly své šifrovací klíče, to nezabrání zločincům v užívání silných ilegálních šifrovacích systémů. Britská Labouristická strana to jasně vyjádřila ve svém předvolebním programu: "Není nutné kriminalizovat velkou část veřejnosti, užívající internet, jen proto, aby bylo možno kontrolovat činnost malé skupinky osob, porušujících zákon."

    Loni řekl poradce Evropské unie David Herson velmi otevřeně, že vyvolávání strachu z pedofilů a teroristů, užívajících internetu, je jen manipulace od západních vlád: "Nejde o dodržování zákonů. To je jen kouřová clona. Jde o to, aby měly špionážní agentury možnost i nadále pracovat tak, jak pracují."

    Vládnou obavy, že ty země, které se přizpůsobí požadavkům Spojených států, vážně ohrozí potenciál hospodářského rozvoje, k němuž by mohlo dojít prostřednictvím internetu. Naopak země jako Německo a mnohé asijské země, které se odmítají přizpůsobit požadavkům amerických a britských zpravodajských institucí, budou mít ze svého liberálního postoje zřejmě velký hospodářský prospěch.


    Krize v BBC

    Britská rozhlasová a televizní společnost se tento týden octla uprostřed velmi dramatické kontroverze. Generální ředitel BBC John Birt se totiž pokusil realizovat nový "racionalizační" plán, v přípravě BBC na "digitální éru". Navrhl zrušit funkci šéfredaktorů jednotlivých zavedených zpravodajských a publicistických pořadů v rozhlase a v televizi a vytvořit jeden velký rezervoár novinářů "pro všechny pořady", které by řídilo "pět šéfredaktorů pro všechno".

    Známí reportéři a zpravodajci rozhlasu BBC podepsali velmi důrazný protestní dopis. Šéfredaktor pravidelného prestižního večerního třičtvrtěhodinového publicistického pořadu Newsnight Peter Horrocks pohrozil, že z BBC odejde, pokud budou změny realizovány, stejně jako šéfredaktoři dalších prestižních publicistických a zpravodajských pořadů rozhlasu a televize BBC.

    Jeden vysoce postavený kritik uvnitř BBC sdělil listu Independent: "Birt se snaží zlikvidovat BBC, která se skládá ze zavedených a známých pravidelných pořadů a vytvořit namísto toho BBC celých rozhlasových a televizních okruhů. Tím zničí to, co udělalo BBC skutečně významným sdělovacím prostředkem. Odstraní to, co každému jednotlivému pravidelnému pořadu poskytovalo charakteristické rysy a nahradí tyto pořady nevýrazným, homogenizovaným vysíláním čtyřiadvacetihodinového zpravodajství."

    Birt také požaduje, aby bylo z každého oddělení zpravodajství propuštěno 15 procent zaměstnanců a aby bylo převedeno 75 procent rozpočtu každého zpravodajského pořadu do pravomoci nového centralizovaného šéfredaktora.

    "To bude jako výroba pneumatik pro traktory v Sovětském svazu kolem roku 1934," řekl jeden zdroj v BBC. "Neříkáme, že bychom neměli navzájem sdílet své finanční zdroje, a že se bráníme změnám, ale tohle je typický zatracený birtismus. Je to úmyslný pokus zlikvidovat výraznou totožnost jednotlivých pravidelných pořadů."


    Drobné opravy údajů v článcích o Nově

    (Jde o články o TV Nova od Milana Šmída v BL z 17.9., v BL ze 16.9. a  v  BL z 8.9. 1997.

    Milan Šmíd psal o TV Nova také v Neviditelném psu zde. Nedávný třídílný rozsáhlý blok informací o TV Nova je v Britských listech z 22.8.1997, z 25.8. a 26.8. JČ.)

    Pane Culiku

    dekuji za zverejneni. Murphy mel ovsem pravdu, nic neni dokonale a vsude se nejaka chyba vloudi.

    Tak napriklad ve druhem ze tri clanku mi chybeji tri nuly u prijmu uvadenych z Obchodniho vestniku. Tam je to totiz v tisici korunach a ja jsem tam ty tisice zapomnel dopsat. Nicmene informovani lide vedi, ze se nejedna o 1,2,3 miliony ale 1,2,3 miliardy rocnich prijmu. Ty dividendy, ktere jsou uz uvedeny spravne.

    Ve treti casti jsem objevil, ze mi ujela ruka a misto 23.1.1993 jsem tam dal u jedne smlouvy 23.3.1993. Ja sice pak dale uvadim, ze to bylo v lednu, ale vsadim se, ze kdyby doslo k diskusi se Zeleznym, ze by se na te chybe "otacel".

    Milan Šmíd


    Penzistka zaútočila na středověký kostel

    O viníkovi nebylo pochyb, když někdo rozbil těžké dubové dveře vesnického kostela z dvanáctého století v jižní Anglii. Midge Matherová (64) osobně zatelefonovala všem členům farní rady, aby je informovala, co učinila, a pak zavolala i policii.

    Matherová už nemohla snášet vyzvánění z kostela Sv. Swithina ve vesnici Compton Bassett v hrabství Wiltshire. Chtěla, aby se všichni dověděli o jejím protestu a dokonce řekla policii, že nechá před domem rozsvíceno, aby policisté našli, kde bydlí, až ji půjdou zatýkat. Byla zklamána, když ji policisté sdělili, že v první etapě jen píší zprávu.

    "Ale podívejte se, já chci být předvolána k soudu," provila Matherová. "Prosím vás, přece jsem se dvě a půl hodiny nenamáhala pro nic za nic."

    U soudu se ve středu 17. září přehrávala magnetofonová nahrávka telefoního rozhovoru Midge Matherové s policií. Přání Matherové se vyplnilo. Byla předvolána před soud v Chippenhamu, aby se zodpovídala z toho, že poškodila pět set let staré kostelní dveře, jejichž oprava stála 1852,25 liber, a uřezala provazy u šesti zvonů. Matherová se u soudu obhajovala, že jednala ve stresu a že neměla jinou volbu, neboť zvonění ohrožuje život jejího bratra.

    Matherová rozbila středověké dveře kramlí, na kostelní věž vystoupila na krabici, kterou postavila na židli a pilkou přeřezala provazy od zvonů. V nahrávce telefonního rozhovoru policii říká: "Je to policie? Jmenuju se paní Matherová a myslím, že byste měli přijít mě zatknout. Právě jsem přeřezala provazy od zvonů v kostele a rozbila jsem kostelní dveře. Rozsvítím před domem světlo, abyste mě našli. Žádala jsem mnohokrát o schůzku s kostelní radou, ale nikdy k ní nedošlo.

    Jediné, co jsem mohla udělat, bylo vzít zákon do vlastních rukou. Můj bratr je z toho zvonění nemocen. Býval by to udělal sám, ale samozřejmě, ono by ho to zabilo. Byl zraněn v den invaze do Normandie, byl členem úderného oddílu.

    Musela jsem přelézt ty rozbité dveře. V jednu chvíli jsem zůstala vězet na místě, protože jsem trochu tlustá, ale nakonec se mi to podařilo. Musela jsem vylézt na bednu postavenou na židli, a to ve věku 64 let. Šíleně se to kymácelo, ale přeřezala jsem to. "

    Prokurátor Guy Knell uvedl, že než před několika lety začala paní Matherová na zvonění stěžovat, kostel v její vesnici navštěvovala celá řada odborníků na zvonění z celé Británie. Počet návštěv však byl omezen a bylo vyvinuto úsilí paní Matherovou předem informovat, že se bude vyzvánět.

    Prokurátor dodal: "Kostelní úřady udělaly, co bylo v jejich silách, aby paní Matherové ohledně vyzvánění vyhověly. Jsou to lidé, kteří normálně jednají poklidně a s porozuměním. Mnohokrát se stalo, že konfrontační přístup paní Matherové je poněkud zanechal ve stavu bezradnosti."

    Paní Matherová pravila, že nikdy nebyla pozvána k tomu, aby projednala problém s církevními úřady, navzdory svým četným stížnostem, a nebyla informována, že se vyzvánění omezuje. Ale John Reis, tajemník farní rady, uvedl, že nikdo paní Matherovou o tom neinformoval, protože "bohužel vaše telefonáty jsou nesmírně dlouhé, mluvíte bez zastavení a je nemožné, aby se druhá strana vůbec dostala ke slovu."

    Dr. David Bishop, správce nad zvony v inkriminovaném kostele, konstatoval, že nechal za dveře zvonice umístit ocelovou tyč, poté, co paní Matherová kostelu vyhrožovala v rozhovoru v místních novinách. Provazy byly přivázány vysoko, aby na ně nebylo možno dosáhnout, a bezpečnostní lano na schodišti bylo odstraněno. Matherová se dotázala Bishopa, zda bylo jeho úmyslem, "abych spadla ze schodů a zlomila si vaz". Dr. Bishop, který ve vesnici působí jako lékař, řekl: "Úmyslem bylo vám zabránit, abyste na tu zvonici vůbec lezla."

    Soudní jednání se posléze víceméně proměnilo ve frašku, když George Calvert, veterán z druhé světové války a bývalý soudní úředník, který pomáhal Midge Matherové, řekl jednomu svědkovi: "Vy jste ale pěkně arogantní, pane."

    Soudce ho za to napomenul, načež veterán Calvert reagoval slovy: "Mě tady nikdo zastrašovat nebude!" a odstoupil jako právní poradce. Nahradila ho dcera paní Matherové. Calvert byl posléze zatčen, poté, co se rozeřval na soudce, který nařídil paní Matherové, aby se posadila a mlčela, když si stěžovala, že jí nebylo dovoleno povolat několik svědků, včetně biskupa ze Salisbury.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|