Čtěte knížky o vědě
 
(Na e-mailové adrese pana Vachtla lze tyto knížky případně zakoupit z knihkupectví Universum. Pokud mi někdo bude vyčítat, že mu zde dělám zadarmo inzerci, tak takovýmto knihám budu dělat takovou inzerci vždycky rád. JČ)
BIOLOGIE:
Frantisek Koukolik: O vztahu lidskeho mozku a chovani (Karolinum 1997)
Je to spise odborna prirucka pro studenty mediciny ( podtitul: strukturalni a funkcni podklady neuropsychiatrickych chorob). Jsou zde jak kapitoly specialni ("schizofrenie", "amnezie"), tak temer filozoficke ("mozek a vedomi").
Phillip E. Johnson: Spor o Darwina ( Navrat domu 1996)
Pravnik, ktery je oponentem darwinisticke evolucni teorie, provadi formalni pravnickou analyzu argumentu obou taboru (evoluce vs. kreace). Tento pristup je celkem produktivni, uvedomime-li si, ze spory o vyucovani evolucni resp. kreacni teorii casto konci u soudu :-).
Edward O. Wilson - O lidske prirozenosti ( Lidove Noviny 1993)
Zakladatel sociobiologie hleda vztah mezi genetickym kodem ruznych druhu a jejich socialnim chovanim - od vcel a mravencu az k lidem. Dost dobra shocking kniha!
Francis Crick: Veda hleda dusi (Mlada fronta 1997)
Jeden  z objevitelu DNA analyzuje strukturu mozkovych bunek a utvaru a hleda neco tak nedefinovatelneho, jako je vedomi a duse.
ASTRONOMIE:
Jiri Grygar: Vesmir, jaky je ( soucasna kosmologie temer pro kazdeho )
 Nejnovejsi kosmologicke hity. Umele minivesmiry. Cervi diry. Superstruny. Magneticke monopóly. Antropicky princip. Planety jinych hvezd. Kvarky. Gravitony. Panspermie. And many more...
Carl Sagan : KOSMOS (Eminent 1996)
Jedna z nejzajimavejsich knih o vesmiru. Historicky pohled na vyvoj lidske civilizace z porovnani s vyvojem astronomie. Vyzkum Slunecni soustavy, Marsu. Zivot jinde ve vesmiru. Bohaty obrazovy doprovod, doplneny J.Grygarem o nejnovejsi pokroky v astronomii a fotky z Hubbleova teleskopu.
 
 FYZIKA:
Werner Heisenberg : Cast a celek (rozhovory o atomove fyzice) (Votobia 1996)
Pameti jednoho ze zakladatelu kvantove teorie na jeji vznik a diskuse s Einsteinem, Planckem, Bohrem, Paulim, Weizsackerem aj. Jde o cilevedome budovani pracovni i zivotni filosofie. Zde se o nove fyzice dozvime vice nez z pseudointerpretaci nekterych postmodernistu ( reknu rovnou: kteri tomu nerozumeji ).
Vladimir Havlik: Synergetika (navrat ke svetu prirodnich procesu) ( Filosofia 1995)
Je to filosoficky rozbor praci skupiny Ilyi Prigoginea, ktera se zabyva nevratnymi a evolucnimi procesy ve fyzice, chemii, biologii a spolecnosti. V tomto svetle jde o novy pokus o jednotny vyklad vsech jevu v prirode ("Nova aliance").
John D.Barrow - TEORIE VŠEHO /Hledání nejhlubšího vysvětlení/ Mladá Fronta 1996
Věda na  konci druhého milénia se  nachází v kuriózní situaci: obrovský  boom  poznatků  posledních  sta  let  poprvé v lidských dějinách  umožňuje   aspoň  v  principu   uvažovat  o  sjednocené fundamentální "teorii všeho" nebo "téměř všeho", jejíž kontury se začínají vynořovat  z mlhy odvěké nevědomosti.  Tato teorie všeho nebude pouhou  mytologií, jakých zná  lidstvo bezpočet, ale  bude solidní stavbou přesných a jasných  fakt a výroků. Ovšem, abychom nejásali  předčasně, opravdový  boj teprve  začíná, protože odpor přírody a  vesmíru se zvětšuje úměrně  s přibližováním k samotným základům existence.   Barrow ví, jaká tato teorie musí být, ale z toho plyne zároveň její  obtížnost.  Předčasné  byly  snahy  A.Einsteina  o unitární teorii pole kolem r.1950, protože  hlavní objevy v oblasti fyziky elementárních  částic  byly  učiněny  až  po  jeho  smrti.  A  se sjednocením  kvantové  teorie  a  teorie  gravitace máme problémy dodnes  - přestože  byla vytvořena  jednotná teorie  tří ze všech čtyř základních  sil přírody /elektromagnetické,  silné a slabé/, gravitační síla tomu pro  svojí zásadní odlišnost a univerzálnost doposud vzdoruje.  Na stopě tomuto  problému asi je  tzv." teorie superstrun"/částice nejsou body, ale křivkové útvary-struny/, ale ta  naráží na  nesmírné matematické  obtíže, včetně  prozatímního nenalezení příslušného matematického aparátu.  
Steven Weinberg: Sneni o finalni teorii ( Hynek 1996) (doslov Jiří Bičák)
 Zdálo  by  se,  že  tato  kniha  musí  být  o tom samém, jako      Barrowova "Teorie všeho". Skutečně, Weinberg se dotýká podobných      témat,   jako   jsou    kvantová   teorie,   teorie   superstrun      a kosmologie.      Avšak  jde  mu  o  trochu  jinou  teorii,  hlavně  pokud se týče      filosofického  důrazu.  Barrow  chce  opravdu  shrnout  "vše" do      jednoho obrazu, více spekuluje a odvolává se na logické základy      věd.  Weinberg  naproti  tomu  směřuje  "pouze"  k fundamentální      struktuře, k  základům světa, k  elementárním částicím a  silám,      k tomu,  co bezprostředně  můžeme  pozorovat  - čili  k přírodní      empirii.  Jde mu  o poznání  výchozích rovnic  světa, které jsou      zodpovědné za vznik struktur vyšších /v tomto smyslu je i teorie      chaosu, která  popisuje složité jevy kolem  nás, fyzicky spojena      s naším  Newtonovým,  tj.  makroskopickým  světem. Mikroskopický      svět  ovládá  kvantová  teorie  a  "megasvět",  kosmos  v prvním     přiblížení  obecná teorie  relativity/. Věc,  která uchází mnoha      lidem, je, že složitost světa kolem nás není projevem složitosti      jeho  základů, fundamentů,  ale  toho,  že jednoduché  zákony se      PROJEVUJÍ složitě.      Finální teorie  základů v tomto smyslu  není "teorií všeho", ale      tím,  na  čem  všechno  spočívá.  Weinberg  sám  dostal společně      s dalšími     fyziky     Nobelovu     cenu     za     sjednocení      elektromagnetických,   slabých  a   do  jisté   míry  i  silných      interakcí. 
  JAMES GLEICK: C H A O S  ( Ando publishing 1996 )
Slovo chaos  se v posledních letech  stalo módním pojmem mezi filosofy,  umělci  a  podobnou  čeládkou.  V  jejich nadšení pro  "chaos" lze tušit naději, že tento převrat ve vědě znamená konec  "tradiční  Newtonovské  vědy"  a  jejího  "škrtícího, nelidského  determinismu" ve prospěch "svobodné, chaotické imaginace".  Nuže, tento názor může vzniknout  pouze při pohledu ze značné  dálky,  při neznalosti  fyzikálních a  matematických souvislostí  TEORIE CHAOSU.  Gleick, ač sám  není vědec, přesto  jako poučený  publicista dost  dobře tyto souvislosti popisuje  a ukládá je do  historického  kontextu (  Je zajímavé,  že samotný  vývoj teorie  chaosu  byl  do  značné  míry  chaotický,  nyní  se  však začíná  stabilizovat.)
Jiri Horak/ Ladislav Krlin : Deterministicky chaos a matematicke modely turbulence (Academia 1996)
Chaos -  jeste jednou, tentokrat vsak pozor!, jen pro odborniky, vybavene znalosti vyssi matematiky. Asi prvni vetsi monografie o chaosu u nas (450 stran).
Peter Coveney - Roger Highfield: Sip casu  (Oldag 1995)
Obsahla synteza temer vsech oblasti prirodovedy- Teorie chaosu, termodynamika, kvantova teorie, kosmologie, chemie, biologie.
Peter Coveney - Roger Highfield: Frontiers of Complexity (Faber and Faber 1995-6)
 (The search for Order in a Chaotic World)
Pokracovani predchozi knihy, ovsem na jeste vyssi urovni, zahrnujici umely zivot, umelou inteligenci, kybernetiku umeni a filosofii. Koupil jsem v "Globe" u Americanu.
VSEOBECNE, FILOSOFIE:
Miroslav Kral : Zmena paradigmatu vedy (Filosofia 1994)
Autor analyzuje vlastni, autonomni revolucni promeny vedy v 20. stoleti a polemizuje s postmoderni koncepci zmeny paradigmatu  vedy "radikalnim pluralismem".
Karl R. Popper: Hladanie lepsieho sveta ( Archa 1995)
Jeden z nejoriginalnejsich a nejvlivnejsich filosofu vsech dob ve svych prevazne "live" prednaskach, zamerenych obecne na boj proti entropii, zbytecne slozitosti a totalitarismu. Jeden z mala filosofu, kteri  meli solidni prirodovedecke vzdelani a sami take k jeho metodologii znacne prispeli. Mozna trochu extropista.
Frantisek Koukolik: Mravenec a vesmir 1997 (o hvezdach, atomech, zivote a vedcich) (Vysehrad 1997)
Popularne- vedecke eseje a novinky z cele oblasti prirodnich ved. Ac je autor svoji profesi psychiatr, neurofyziolog a neuropatolog, zajima se i o astrofyziku, biochemii, ekologii, fyziku, zoologii, etologii apod. Dalo by se oznacit s trochou nadsazky i jako "cetba pred spanim", pokud se chcete s timto zmatenym svetem na chvili rozloucit a rano zase shledat. Nic lepsiho vam totiz nezbyva :-).
Daniela Tkacikova : Informacni zdroje internetu a jak je efektivne vyuzivat (CVUT 1997)
 Kolem Internetu se vynorila spousta informacne prazdnych nebo poloprazdnych publikaci. Tento utly (76 stran) svazek se soustreduje na centralni problem Internetu - jak efektivne vyuzivat jeho vyhledavacich sluzeb a dostat se prave k tem informacim, ktere nas zajimaji. Podava prehled moznych pomucek a vyhledavacich strategii pro dokumenty, osoby, instituce ci programy.
S pozdravem
 
firma UNIVERSUM, 
 prodej-stredisko odborné literatury (4000 titulu) 
 hlavne pro VS a SS
 + individualni reserse na Internetu
 e-mail:  http://knihy.hyper.cz/antique.htm