středa 12. listopadu

O B S A H

České zdravotnictví:

  • Augiášovy chlévy v Havlíčkově Brodě: Špičkový primář "půjde házet uhlí do místní železniční stanice" (Jindřich Ginter)
  • Dopis od MUDr Jaromíra Hrabovského, CSc
  • Ministře Stráský, nechte už na pokoji kapsy pacientů - proč mají platit za chyby vlády? (Jindřich Ginter)
  • Základní body, proč říci poplatkům NE (Jindřich Ginter)
  • Kvalita nemocnic se nesleduje, lidé nic nevědí o úmrtnosti a hospodaření (Jindřich Ginter) Česká média:
  • Ještě jednou k podivné reportáži ČT o sobotní odborářské demonstraci
  • Jak o pondělní pražské protirasistické demonstraci informovaly v ČR televize Velká Británie:
  • První "skandál" britských labouristů: finanční dar na provoz strany Češi v Americe:
  • Česká Kalifornie zazářila (vzpomínka, Jiřina Fuchsová) Výročí:
  • Vědecké symposium ke čtyřicátému výročí prvního českého počítače SAPO a k nedožitým 90. narozeninám profesora Antonína Svobody Postskript:
  • Dokumentaristka Olga Sommerová útočí na "sračky" Vladimíra Železného (Lidové noviny)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    Augiášovy chlévy v Havlíčkově Brodě

    Příběh o tom, jak možná půjde špičkový lékař "házet uhlí do železniční stanice Havlíčkův Brod"

    Čtěte, jak se odklízejí odborníci a jak se kašle na pacienty

    Jindřich Ginter

    V Havlíčkově Brodě se v tamější nemocnici přizpůsobuje vynikající oddělení ortopedie úsporným opatřením. Podstatně se prodlouží čekací lhůty. Primář oddělení, který s touto politikou nesouhlasil, byl donucen odejít.

    Je až neuvěřitelné, v jaké pohodě se v ČR odklízejí stranou kvalifikovaní odborníci, kteří dokáží rychle a dobře pomáhat druhým. A to jenom proto, že se nepřizpůsobí standardu. Vracíme se ke cause ortopedie v okresní nemocnici Havlíčkův Brod, o níž jsme již informovali.

    Dodavatelské firmy mají již zakázáno dodávat zboží do skladu ortopedie, takže se utlumuje. Pacienti zde čekali na operace půl roku, jinde i přes rok. To však končí. Podle ředitele nemocnice Přibyla se musí ortopedie přizpůsobit okolí - i zde se musí čekat. Nechce o ortopedii moc mluvit, považuje to za  nepříjemnou věc. S primářem ortopedie MUDr. Stryhalem totiž byla přerušena komunikace.

    Omezení dobře fungujícího, vyhledávaného oddělení je prý ekonomická realita podložená přáním vlády. S tím se prý musí člověk smířit, tvrdí ředitel nemocnice Přibyl. Přiznává, že se dostupnost péče o něco zhorší, ale nedá se nic dělat.

    Oficiálně Přibyl tvrdí, že se ortopedie, na kterou nedají dopustit pacienti i ze vzdálených okresů, zatím nebude redukovat. Nemluví pravdu. Firmy už nesmějí doplňovat sklad. Lékařům jsou vyčítání pacienti z jiných okresů než je Havlíčkův Brod.

    Nepomáhají ani odmítavé reakce místního tisku, ředitelství si jede dál podle svého. Nikdo nic neví o zákulisí v hospodaření nemocnice. Spekuluje se, že má ředitel s ekonomickým náměstkem podíl v jedné stavební firmě, které prodali nemocniční sanitky.

    To se povídá po celém okrese, ale nikdo ze zodpovědných do toho nešťouchne, neprověří to, nevyvrátí, nepotvrdí. Není divu. Ví se o dobrých vztazích okresního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny s ředitelem Přibylem, ví se o tom, že starosta Havlíčkova Brodu je v dozorčí radě nemocnice, ale nezajíma se o to, co se v nemocnici děje, ví se, že manželka ředitele Přibyla je přednostkou okresního úřadu, takže nepodnikne nic, co by mohlo náhodou poškodit zájmy rodiny.

    Nemocnice odmítá zveřejnit výroční zprávu, audit se zde nedělá, žádná kontrola o hospodaření nebyla provedena. Zřizovatelem nemocnice je okresní úřad, kterému šéfuje právě manželka ředitele nemocnice Přibyla.

    Primář Stryhal řekl: Už toho mám dost! A dal výpověď. Někteří mu vyčítali, že je srab, odchází od pacientů a nebojuje do konce.

    Když výpověď psal, věděl, co dělá - chtěl na zákulisí nemocnice upozornit. Ohrozil však i svoji rodinu, protože má čtyři děti a náhradní místo není. To ani primář Stryhal nesežene, protože v Brodě už nic jiného není.

    Nakonec primář Stryhal přiznal, že není dobré se vzdávat a požádal o stažení výpovědi. Ředitel nemocnice Přibyl týden neodpovídal. Poté, co ve Slově vyšla reportáž o těchto záležitostech (ještě den předtím ji otiskly Britské listy), okamžitě sdělil ředitel nemocnice Přibyl primáři Stryhalovi, že se jeho žádost o stažení výpovědí zamítá.

    Z cesty ředitele Přibyla tak odchází, jakoby na vlastní žádost, jeden z nejlepších ortopedů v České republice. Říkají to pacienti i ortopedická společnost.

    Bohužel byl nepohodlný. Nechtěl uznat realitu, nastíněnou vládou a ředitelem nemocnice. Bude zaměstnán jiný lékař, který bude poslušněji komunikovat s panem ředitelem.

    A co pacienti? Budou čekat (v bolestech a na práškách) na operaci "pouze" jeden rok.

    Nemocnice přichází o oddělení, které ji proslavilo i za hranicemi okresu.

    Primáře Stryhala možná potkáte po Novém roce na nádraží Havlíčkův Brod, jak hází uhlí (sám to říká).

    Lidé, nemlčte.

    V naší zemi je sice obvyklé srazit podpatky, ale všeho moc škodí.

    Jindřich Ginter


    Dopis od MUDr Jaromíra Hrabovského, CSc

    Tímto dopisem reagoval dr. Hrabovský na výše zmíněnou reportáž ve Slově. Dr. Hrabovský je činný lékař (traumatolog, chirurg), dnes je i pacientem, má ortopedické obtíže. Dopis byl mírně zkrácen.

    Dostupnost zdravotní péče se jednoznačně zhoršila - snížením počtu lůžek a personálu v nemocnicích, nekoncepčními změnami v oborech. Jednoznačně se zhoršila kvalita - vlivem ekonomických kritérií nesmyslného šetření. To převážilo v hodnocení lékařů a vedoucích pracovníků nemocnic nad hledisky medicínskými a etickými.

    Nesystémové a živelné vybavování zdravotnických zařízení drahou technikou, zlepšilo na jedné straně vyšetřovací možnosti. Nutnost splácet dluhy ale nutilo lékaře ke zvýšené frekvenci vyšetření hrazených pojišťovnami (“honba bodů"), i když ne vždy plně odborně odůvodněných.

    Léčebná efektivnost nemocnic i lékařů je posuzována především pojišťovnami podle strohého ekonomického hlediska. Nepsaným heslem je - čím méně léčených a přežívajících nemocných, tím je to výhodnější pro pojišťovnu, tím jí zbývá více peněz a má méně problémů.

    Konečně, není se co divit. Vedení státu, především výkonná administrativa z reprezentace ODS (střídající se ministři) degradovala zdravotnictví z rovin humanitárních a eticko-sociálních na rovinu tržně nedomyšlenou.

    Zrodil se jakýsi bastard. Na tržním principu může majitel hotelu zdražovat pivo a ubytování, když se mu zdražuje elektřina, plyn, doprava, prádlo a ostatní vstupy. Avšak nemocnice nemá žádné možnost zvyšování cen svých "výstupů" (zvýšený rozpočet, placení od pojišťoven nesleduje inflaci).

    Nebezpečně zavádějící a diletantsky nekvalifikované je ovšem tvrzení ministra zdravotnictví Stráského, že efektivnost zdravotnictví a nemocnic je v ekonomických ukazatelích hospodaření (projev na shromáždění u příležitosti veletrhu MEFA v r. 1996). To je "vodou na mlýn" tržně postiženým lékařům i nelékařům v managementu nemocnic.

    Úděsně (a z pohledu pacienta až hororově) znějí slova ředitele Okresní nemocnice v Havl. Brodě dr. K. Přibyla (Slovo 31. 10. t. r.), dokazující v praxi zhoršení léčebné péče a prodloužení čekacích dob na ortopedické operace.

    Jeho postavení je kontroverzní vůči vysoce kvalifikovanému a lidsky zodpovědnému primáři ortopedie MUDr. J. Stryhalovi, jenž je nucen odejít z nemocnice. Ředitel svými názory dokládá oddanost “poklonnika" ministerstvu zdravotnictví. Možná, že si ho pan ministr brzy “vyzvedne".

    V tom případě by možná stálo za úvahu v případě MUDr. Přibyla vrácení lékařského diplomu a odvolání lékařského slibu. A lidé, občané, pacienti nechť trpí. Konečně, velká jejich část si to přála (ač netušeně) odevzdanými volebními lístky.

    V demokracii přece plně platí, že lid má takovou vládu, jakou si vybere. Nemůže se pak občan divit, že v jedné severomoravské porodnici rodička přenášela tři týdny po termínu, její novorozenec vážil přes 6 kg a přesto byl rozen přirozenou cestou. Teprve až po neúspěchu a značném poškození pacientky se přistoupilo k porodu císařským řezem.

    Primář dr. Stryhal z havlíčkobrodské ortopedie má plnou pravdu - nikdo nesleduje odbornou kvalitu léčby. Ministerstvo chce rušit lůžka šablonovitě, byrokraticky.

    MUDr. Jaromír Hrabovský, CSc


    Ministře Stráský, nechte už na pokoji kapsy pacientů - proč mají platit za chyby vlády?

    Jindřich Ginter

    Stráský chce, aby pacienti platili i v nemocnici (ze Slova)

    Ministerstvo zdravotnitví už opět chce, aby pacienti platili ze svého za akutní pobyt v nemocnici. Přitom ještě nedávno ministerstvo hovořilo o poplatcích pouze v ošetřovelských ústavech za neakutní hospitalizaci. Vyplývá to z přepracovaného návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, který by měla ve středu projednávat vláda.

    Stráského ministerstvo původně navrhovalo, aby občané platili 80 korun za den a lůžko na neakutních lůžkách, podobně jako přispívají v domovech důchodců. Po připomínkovém řízení tuto částku snížilo na 50 korun za den a lůžko, vztáhlo ji však i na akutní nemocniční lůžka. Tyto nápady byly už několikrát odmítnuty, protože je zpochybňován jejich ekonomický efekt a vznikají obavy z přílišného zatížení občanů. Podobné poplatky byly už navrhovány za  exministra Rubáše.

    Stráský dále chce, aby pacienti hradili vyžádanou návštěvu lékaře (50 korun přes den a 100 korun v noci). Až po připomínkách Vládního výboru pro zdravotně postižené občany osvobodil ministr od poplatku vozíčkáře, nebo občany při náhlém akutním zhoršení zdravotního stavu, kdy musí léky předepsat lékař. Platit se má podle ministerstva i za lékařskou pohotovost. Uznalo výjimky u občanů po úrazech, se sníženou mobilitou, u stavů vyžadující hospitalizaci.

    Ministerstvo dále prosazuje, aby pacienti platili 30 procent péče u ambulatního specialisty v hotovosti, maximálně do 800 korun ročně. Zde žádné připomínky neakceptovalo, přestože jich bylo mnoho.

    Všeobecná zdravotní pojišťovna například varovala, že pokud nebudou od nových poplatků pacientů osvobozeni sociálně slabší občané, bude v akutních případech ohrožen jejich život.

    Platby od kardiaků, epileptiků považuje pojišťovna za porušení solidarity a etiky. Ředitel VZP Němec několikrát prohlásil, že se jedná o zbytečné daňové zatížení občanů. Do zdravotnictví by totiž lidé zaplatili s novými poplatky asi o osm miliard korun ročně navíc. Nové poplatky by pacienti nezaplatili rovnou, ale přišlo by jim na konci roku vyúčtování od zdravotní pojišťovny.

    Základní body, proč říci poplatkům NE

    Jindřich Ginter, psáno pro Britské listy

  • Peníze vybrané v nemocnicích ani nepokryjí náklady na administrativní výdaje spojené s poplatkem. Nemocnice peníze neuvidí, dostanou je pojišťovny, takže tam se budou lepit díry, ne v nemocnicích.
  • Většina pacientů jsou státní pojištěnci, obvykle důchodci. Ti tvoří 60 procent všech pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny. Takže tito lidé budou nejvíce platit nové poplatky. I kdyby se snížilo povinné pojištění (o tom se stejně neuvažuje, takže je to další daňové zatížení) budou oni mnohem více doplácet. Mají na to? A co onkologičtí pacienti, epileptici a kardiaci?
  • Poplatky se stejně nic neušetří. Rozhoduje ekonomická motivace lékařů a počet poskytovatelů péče - to ovliňuje celkové náklady a výdaje z pojištění. Říká to ředitel VZP Němec. Podle něho platba u ambulantních specialistů (30 procent péče) nic neuspoří, protože 90 procent nákladů u těchto lékařů je fixních - bez ohledu na to, zda je navštíví pacienti. Takže z fondu veřejného pojištění se bude utrácet a utrácet a do něho se bude platit a platit stále více. Musí být méně ambulantních specialistů. Medicína se sice modernizuje, ale při průhledném hospodaření v našem zdravotnictví by současný balík peněz stačil.
  • Spoluúčastí se mají zalepit díry ve zdravotnictví a ne motivovat pacienty k hospodárnosti, jak zcela otevřeně lže Stráský i vláda. Sám Stráský v koncepci zdravotnictví píše, že se poplatky uhradí dluhy z minulosti a narovná se platební neschopnost. Když se na to přišlo, řekl, že to bylo chybně napsáno. Směšné, co?

    * Komentář: Vážení občané a pacienti, pokud vláda ve středu přijme navržené poplatky, chce, aby jste za její naprosto na hlavu padlou politiku zdravotnictví doplatili kolem osmi miliard korun. Souhlasíte s tím i vy, pravicově orientovaní daňoví poplatníci? Tato vláda se totiž

    Jindřich Ginter


    Kvalita nemocnic se nesleduje, lidé nic nevědí o úmrtnosti a hospodaření

    Jindřich Ginter

    O tom, jakou úroveň má zdravotní péče v českých nemocnicích, se veřejně nic neví. Přitom se i na oficiálních místech proslýchá, kde to není v pořádku se zkušenostmi či vybavením; což vede k většímu počtu komplikací či úmrtnosti.

    Žádné závěry se nevyvozují, nemocnice jsou v anonymitě, nikdo tato fakta nezveřejňuje, nikdo je příliš nesleduje.

    Občané jsou odkázáni na to, co se o určitém oddělení říká mezi lidmi nebo na informace od obvodních lékařů. Nemocnice nemusí zveřejňovat údaje o úmrtnosti, pooperačních komplikacích ani výroční zprávy. Zde by se občan dozvěděl jak nemocnice hospodaří a získal by základní data o úrovni péče. Například zdravotní pojišťovny výroční zprávy musí zveřejňovat. Nemocnice je ale hodnocena pouze podle toho, zda dlouho nedluží za léky či materiál, a zda se podařilo ušetřit.

    Připouští to lékařská komora. Nad tím, že jsou nemocnice, existující z peněz občanů, de facto v utajení, se diví i členové Asociace nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví poukazuje, že byly zřízeny dozorčí rady. Ty nesplnily účel, naopak kryjí špatné či podezřelé kroky managementu, prohlašuje odborový svaz zdravotnictví.

    V zahraničí jsou nemocnice pod tvrdým dohledem. Například ve Francii způsobila rozruch studie odborného měsíčníku Science at avenir. Podle ní neposkytlo 478 nemocnic z 1500 kvalitní péči na chirurgii, anesteziologii a v porodnictví - a to v letech 1995 až 96. Na černé listině se octlo 16 fakultních, 255 veřejných, přes 200 soukromých nemocnic. Studie doporučuje uzavřít 255 chirurgických oddělení. Důvod: nemají dostatek pacientů, a to vede ke zvýšené úmrtnosti.

    Jak uvádí odborný tisk, studie vyvolala odmítavé reakce, ale mnozí lékaři s ní souhlasí. Lze očekávat, že v těchto zařízeních dojde ke změnám. V USA se uplatňuje systém akreditací. Nemocnice do podrobna (dokonce na jména lékařů) zveřejňuje své výsledky. Ty analyzují pojišťovny. Pokud nemocnice nevyhovuje, a nezlepší se, přichází o smlouvu s pojišťovnou.

    V ČR se nic takového neuplatňuje. Základní data se poskytují pouze do celkové statistiky. O okresních nemocnicích se toho ví ještě méně. Pojišťovny pouze sledují ekonomiku a ne kvalitu.

    Na ministerstvu zdravotnictví se systém akreditací po více než tříletých přípravách již dokončuje. Do amerického vzoru má ale daleko.

    Vznikne Spojená akreditační komise. Jsou vypracované standardy kvality na jednotlivé obory i celou nemonici. Pokud se nemocnice přihlásí a projde, dostane nálepku AKREDITOVÁNA. Účast v komisi je dobrovolná. Nesrovnalosti se mohou zveřejnit až se souhlasem nemocnice.

    “Nemocnice bez akreditace, vzbudí u občanů nedůvěru. Vyhnou se jim. Nejde o to nemocnice zavírat, ale zlepšovat," vysvětluje David Marx z lékařské komory, jeden z “autorů" systému.

    Budou se zveřejňovat výroční zprávy nemocnic? zeptali jsme se. “Ty jsou spíše o hospodaření."

    Právě proto, zde je nutná mnohem větší veřejná kontrola, reagovali jsme.

    “Nemocnice tyto zprávy ani nemají, neexistuje jednotná metodika, jak by měly vypadat," odpověděl Marx.

    Jindřich GINTER


    Ještě jednou k podivné reportáži ČT o sobotní odborářské demonstraci

    Vazeny pane Culiku, byl jsem na Staromestkem namesti pri odborarske demonstraci a souhlasim s vasimi postrehy. Vecerni zpravodajstvi CT bylo skutecne zvlastni a  vyvolavalo ve mne neprijemne asociace na dobu pred Listopadem 1989.

    Zda se vsak, ze podobny zpusob zpravodajstvi se v CT objevuje casteji. Tak napriklad v poradu "Ta nase povaha ceska" bylo dokazovano tvrzeni, ze za soucasne problemy si mohou obcane sami.

    Pry nejsou schopni docenit soucasnou vladni garnituru a podminky, ktere jim vytvorila.

    Pro podporu techto tvrzeni byli dotazovani nasi emigranti, ti bez vyhrad ocenovali praci vlady a za pricinu potizi oznacovali nejvetsi opozicni stranu.

    Chtel jsem se vas proto otazat, zda nasi emigranti skutecne tak bez vyhrad podporuji politiku V. Klause.

    Pokud tento porad nevyjadroval situaci v nasi spolecnosti objektivne a stranil pouze jednomu politickemu nazoru, existuji nejake nastroje protestu proti praci verejnopravni televize ze strany obcana?

    (Čtenářova adresa je známa.)


    Jak o pondělní pražské protirasistické demonstraci informovaly v ČR televize

    Po demonstraci jsme mel velice dobry pocit, ze v CR se zacina konecne s rasismem neco delat - sice strasne pozde, ale prece.

    Ovsem dokonaly sok, jsem zazil pri sledovani hlavnich zprav na TV NOVA v 19.30.

    Opet jsem po dlohe dobe chtel "rozkopnout tu bednu" - naprosto podlé a zmanipulované zpravodajstvi, ktere vytvarelo dojem, ze rasismus vuci Romum je neco jineho ("protoze se akorat rvou a mlati") nez rasismus vuci Sudanci.

    Rvacky mezi zaky zvlastnich skol jsou zrejme dennim chlebem, ale proc to TV NOVA vytahuje zrovna v kontextu proti rasisticke demonstrace, proc se opet snazi vnutit lidem dojem, ze rasismus je sice spatny, ale jen pokud se netyka Romu, proc se opet vraci do starych koleji manipulace s informacemi?

    Ma na tom snad nekdo zajem? Pote, co jsem to same videl v utery rano na CT1 si myslim, ze ano!

    Petr Klimeš

    http://www.geocities.com/CapitolHill/9784/stop.html


    Velká Británie: Labouristická strana přiznala, že začátkem roku 1997 obdržela od ředitele automobilové závodnické firmy Formula 1 Bernie Ecclestona finanční dar ve výši jednoho miliónu liber (55 miliónů Kč)

    Vyvolalo to podezření, že tento dar možná přiměl premiéra Tonyho Blaira, aby kontroverzním způsobem nedávno zprostil firmu Formula 1 od zákazu využívat reklamu na cigarety a tabákové výrobky

    Labouristická vláda oznámila v úterý odpoledne, že si přeje změnit způsob, jímž jsou v Británii financovány politické strany. Bude o tom vypracována analýza. Labouristická strana zároveň přiznala, že obdržela od ředitele závodnické automobilové firmy Formula 1 Bernieho Ecclestona dar ve výši jednoho miliónu liber.

    Tuto částku však už v pondělí večer Labouristická strana Ecclestonovi promptně vrátila.

    Vláda odmítá obvinění, že se darem Ecclestonovi podařilo ovlivnit její rozhodování ve věci reklamy na tabákové výrobky na závodech firmy Formula 1. Přiznala však, že celá otázka vyvolala závažné otázky o financování politických stran.

    Pondělní rozhodnutí Labouristické strany okamžitě Ecclestonovi jeho dar vrátit (peníze už mezitím byly utraceny a Labouristická strana je musela horko těžko sehnat odjinud) neukončilo nepříjemné spekulace ve sdělovacích prostředcích. Reportéři se opakovaně dotazovali na výši Ecclestonova daru.

    Zpočátku nechtěl úřad britského premiéra říci nic jiného, než že šlo o značně velkou částku. Šéf firmy Formula One odpovídal dlouho reportérům také vyhýbavě.

    V úterý odpoledne však Labouristická strana konečně přiznala, že šlo o celý jeden milión liber.

    Britská vláda požaduje "racionální debatu o otázce financování politických stran". Po celou řadu dní je labouristická vláda v defenzívě ohledně nedávného rozhodnutí odložit zákaz reklamy na cigarety a tabákové výrobky pro závody firmy Formula 1 a ohledně finančního daru Labouristické straně od šéfa firmy Formula One Bernie Ecclestona.

    Britská vláda nyní zjišťuje, stejně jako to před časem zjišťovali konzervativci, jak obtížné je rozptýlit mlhavá obvinění, že si finančními dary koupili bohatí podnikatelé u ní vliv, anebo alespoň přístup k ministrům, aby je lobovali, když to považují za potřebné.

    Ministři popírají, že si Eccleston u nich koupil jakoukoliv protekci, ale přiznávají, že existuje velké dilema. Provoz politických stran je v současnosti velmi nákladný. Politické strany potřebují finanční podporu od podnikatelů. Jenže každý podnikatel, který dá politické straně skutečně velkou finanční částku, bude zároveň bezpochyby nutně v pravidelném styku s vládou.

    Tím nutně vzniká podezření.

    Nově připravovaný zákon zakáže zahraniční finanční dary politickým stranám. Všechny dary nad 5000 liber (275 000 Kč) budou muset být zveřejňovány. Dosud však nejsou britské politické strany povinovány zveřejňovat, kolik přesně peněz od koho dostaly.

    Celou záležitost, stejně jako možnost státního financování politických stran, bude zkoumat příslušný výbor britského parlamentu. Očekává se, že dojde v systému financování britských politických stran k radikálním změnám.

    Celkem vzato, je to dosud největší skandál, jaký postihl vládu Tonyho Blaira. Celá záležitost byla Labouristickou stranou prezentována velmi tajnůstkářsky a nekompetentně. Televize BBC nelenila a okamžitě v úterý večer zveřejnila, že se jí Labouristická strana pokusila v této věci zastrašit. Jeden čelný činitel Labouristické strany, odpovědný za styk se sdělovacími prostředky, se snažil BBC varovat, aby nic o tomto problému nevysílala. Chtěl ji zastrašit varováním, že Bernie Eccleston se prý velmi rád a velmi rychle uchyluje k soudním sporům ve věci údajného nactiutrhání.

    Labouristé se pokusili v minulém období zpřetrhat svou finanční závislost na britských odborových svazech. Proto se začali více spoléhat na finanční dary od podnikatelů, jak vidno, s velmi politováníhodnými důsledky.

    Přitom je Labouristická strana zadlužena částkou větší než 4 milióny liber. To, že labouristé rozhodli darovaný milión liber Ecclestonovi okamžitě vrátit, znamená, že bude muset zřejmě aparát Labouristické strany mnohé své organizační pracovníky pro nedostatek financí propustit.


    Česká Kalifornie zazářila

    Jiřina Fuchsová

    Na patecni prednasku Vaclava Klause jsem dosud pozvanku nedostala, ale stale doufam...

    Pozvanku jsem, zato, dostala na vcerejsi oslavu 28. rijna, i vypravila jsem se...

    Ale nez podam reportaz z, opravdu!, velmi krasneho vecera, maly pohled do minulosti...

    Moje Alma Mater, losangeleska universita znama po svete jako UCLA, se rozklada na mirnem navrsi, v zaplave zelene, eukalyptu, kaktusu, fikusovych stromu... Je to shluk mnoha desitek budov, uceben, knihoven, studentskych koleji, sportovnich arealu - hostili jsme zde prehrsli sportovnich disciplin behem olympijskych her v roce 1984...

    V dobach mych studii a prace na castecny uvazek jsem mivala pracovni stul v nejvyssim patre Bunche Hallu, s uchvatnym vyhledem na Brentwood, Westwood Village, nekolik vyskovych budov Santa Moniky, a, ano, na  lesknouci se Pacifik ve vzdalenosti nejakych deseti mil... Ten pohled mne denne uchvacoval a nekdy byl pricinou toho, ze bylo tezke se v takovem prostredi soustredit...

    I stalo se, ze jsem poslala jednu svou, jak byvalo zvykem Josefa Skvoreckeho rikat: "lovosicovitou" basen, do universitni literarni souteze nesouci jmeno tehdy slavneho hollywoodskeho dramatika, Harryho Kurnitze..

    Basen dostala v oboru poezie prvni cenu, a v souvislosti s touto veci mi prislo v obalce elegantni pozvani na slavnostni udileni cen stastnym vyhercum vsech tri literarnich kategorii. Ceremonie, na kterou jsem se samozrejme promptne a rada! dostavila, se odehravala v male, ale prostorne budove nalezajici se ve Westwood Village pod universitou.

    Rada mistnosti ve dvou poschodich obklopuje centralni atrium, podoba se vzdalene anticke italske vile. Na strane do ulice, v prostoru zabirajicim celou sirku ulice, byla utulna restaurace s barem.

    Pres atrium, na strane do zahrad, byla svetla, pres cele dve poschodi vysoka mistnost, trocha dreveneho panelovani, trocha cihlovych zdi, s ohromnym krbem a mnoha pohodlnymi pohovkami a kavovymi stolecky...

    A v teto mistnosti, u toho krbu, predanim me prvni ceny za ceskou (byt v anglickem prekladu!) poezii, zacala historie ceske kapitoly v dejinach univerzitniho INTERNATIONAL STUDENT CENTER!

    Po zalozeni KLUBU CESKOSLOVENSKE KULTURY v roce 1973 jsme jednou mesicne, tenkrat za pouhych sedesat dolaru! pronajimali bud restauraci, bud zadni auditorium pro vecery poezie, filmova predstaveni, vystavy ceskych vytvarniku, besedy s ceskymi umelci z celeho sveta...

    Na jare roku 1989 jsme v restauraci, tri zakladatele Klubu ceskoslo- venske kultury, malir Jiri Karger, reziser a herec Pavel Pav a moje malickost, jmenem vsech clenu KCK, napriklad predali Cenu Jana Zahradnicka za ceskou poezii Karlu Krylovi...

    Karlovi se u nas libilo, byl v Los Angeles nekolikrat predtim i potom. Jednou mel celovecerni koncert v mistnosti zadni, ten je laskavosti Milana Leimbergera zachycen na video pasce...

    V sedmdesatych letech prisla do Los Angeles, se svym manzelem, ceskym filmarem Frantiskem, Mia Valertova, a zacala pracovat v ISC puvodne jako dobrovolnice, pozdeji jako placena koordinatorka programu pro studenty snad ze vsech zemi sveta...

    Kdyz v listopadu roku 1989 vypukla doma sametka, zacali se Cesi z Los Angeles i odjinud z Kalifornie na Miino pozvani schazet v ISC týdně.

    Pod strechou ISC se konaly schuze a valecne porady, zde se organizovala velmi uspesna financni sbirka vsech Cechu v Kalifornii Vaclavu Havlovi "na plakaty"...

    Prvni cast sbirky byla zaslana Art-Foru, druhou cast predal v Praze, uz panu prezidentovi Havlovi, Frantisek Marlow, po Novem roce 199O...

    Na sbirce se podilely vsechny ceskoslovenske organizace a spolky v Los Angeles: SVU, KLUB CESKOSLOVENSKE KULTURY, CSL. NARODNI RADA AMERICKA (pobocky Los Angeles a Orange County), SOKOL, CESKA KATOLICKA MISIE, LODGE CSA, SPOLECENSKY KLUB PASADENA BESEDA, atd.

    Na jare 1990 odletela Mia do Prahy. Po navratu svolala do ISC "na poradu" "sve "ctyri holky: Jirinu Fuchsovou,Connie Horakovou, Magdu Ferlovou, a Helenu Grunewaldovou. V Praze potrebovali zahranicni spolupracovniky, kontakty... V Los Angeles jsme meli dobrovolnou, sametovou revoluci nadsenou armadu Cechu, spolupraci vsech vedoucich i vsech clenu spolku...

    Vymyslely jsme nazev: CZECHOSLOVAK INSTITUT - LOS ANGELES, a zalozili tak strechovou organizaci nejen pro vsechny ceske spolky, ale i pro mnoho a mnoho Americanu, kteri fandili osvobozenemu Ceskoslovensku a byli ochotni pomahat radou, dary publikaci, lekarskych zarizeni, poskytovanim stazi pro Cechoslovaky, ubytovanim a  dopravou pro navstevy z domova... Meli jsme kontakty na obou stezejnich univerzitach v Los Angeles, UCLA, a prostrednictvim Connie Horakove, USC...

    Nutno rici, ze bez moznosti vyuzivat vsech preruznych kapacit ISC, kde vladla Mia, vse toto by se byvalo tezko uskutecnitelne... A tak se, ve Westwood Village, rozbehl pred tim nikdy nevidany, dobrovolny, pracovne tvrdy, ale cinorody cesky ruch...

    V pozdnim jare 1990 jsem se, po 27 letech v cizine, vydala domu i ja... Po veceru poezie v pamatne Malostranske besede - po krtu sve nove desky mne tenkrat velkomyslne na prkna, ktera znamenaji svet, prizval Ivan Hoffman, cele si to vymyslel Mirek Kovarik a byl tam dokonce i dnesni senator Jan Zahradnicek, jsem z podia Malostranske besedy pronesla navrh: pro Cechy pamatna budova ISC ve Westwoodu v Los Angeles je na prodej.

    Stala by jeden a pul milionu dolaru. Cena velmi vyhodna, uvazime-li lokaci a moznosti, ktere by tento real estate mohl jednou poskytnout pripadne ceskemu konzulatu, za prubezneho pokracovani vsech kulturnich aktivit v jeho stenach... Jacisi dva tehdejsi poslanci se mnou potom o cele veci mluvili u baru, zatimco radostny pan Radosta nam k tomu naleval pivicko...

    Cesky kulturne-politicky zivot v ISC kypel: v jeho zdech se vsem Cechum v Los Angeles predstavovali novi cesti politici, umelci stari i mladi...

    Poznali jsme zde Jaroslavu Moserovou, Josefa Luxe, Jana Kasala, Ivana Havla, byli zde Krampol a Simek, Jiri Weiss, ten zde udelal svuj prvni vecer jeste v ere KCK, tusim v roce 1975, Ivan Passer, cela rada ceskych i slovenskych filmovych reziseru, diky Miinym a Frantiskovym stykum s ceskym filmem.

    Diky Jirkovi Plannerovi jsme zde meli Sucheho a  Molavcovou, Otokara Motejla, a budu-li ignorovat casove chronologie, i Olgu Fikotovou, Emila Zatopka, Otakara Motejla, a dalsi...

    Z navstevniku, umelcu, politiku, sportovcu, vladnich zastupitelu by se dalo sestavit male WHO IS WHO od podzimu 1989, az po ten vcerejsi, kouzelny vecer, o kterem jsem vlastne na zacatku chtela napsat kratkou reportaz...

    Lec pokracujme: na jare roku 1991, to si Mia vyvzpomnela, ze do Kalifornie MUSI! prijet i Vaclav Havel! uz s nami spolupracovali dalsi nepostradatelni jedinci, temer na plny uvazek: Veruska Berecz - Parizkova, a Ivan G'Vera, jsem opet letela do Prahy...

    Opet, ISC bylo stale na prodej, real estate market v Los Angeles stagnoval a mirne oprsalou budovu, pres jeji skvelou lokaci, nikdo nechtel, jsem v Praze lobovala za to, abychom to koupili... Zase nic, politici i obcane meli moc prace a vzdalena ceska budoucnost vzdaleneho mesta Los Angeles nikoho nezajimala...

    Cesky zivot v ISC, horecne pokracoval, pripravovali jsme se na navstevu pana prezidenta... Prijel, pamatneho rijna 1991... Existuje o tom knizka, v niz je shrnuto vlastne cele deni kolem ISC, minule, i budouci...

    Vlastne to neni ani poradna knizka, podotykam, prestoze jsem vlastne jeji ani ne tak autorkou, jako pouhou kompilatorkou... Ale najdete v ni fakta a fotografie lidi, jmena, jejich prinos ke veci, jak by rekli Masaryk nebo Capek, "K NASI VECI SPOLECNE."

    Treba ji nekdo v CR znovu vyda, u nas je rozebrana, byla rozebrana okamzite po vydani... Posledni vytisk jsem pred tydnem zaslala Marcelu Sauerovi na ambasadu do Washingtonu.

    Nu, a nedlouho po dokonceni knizky, koncem roku 1992, jsem vzhledem k tomu, ze nasi rodinu, jako mnoho jinych v te dobe, postihla tezka vlna americke nezamestnanosti, musela resignovat na sve clenstvi v CSILA a misto toho nastoupit na nocni sichty do zamestnani, ktere bylo sice minimalne placene, ale zachranilo rodinu pred krachem...

    INTERNATIONAL STUDENT CENTER jeste nejaky cas poradalo ceske akce, ale potom tento pro vsechny Cechy v Los Angeles pamatny dum, zakoupili Italove.

    Z restaurace se stala bila galerijni sin, v nasi zadni mistnosti s krbem, kde kdysi celosklenenou zadni stenou vstupoval do vzdusneho a svetleho interieru zeleny svet subtropicke vegetace, je dnes krasny maly kinosal, a ovsem, sklenenou stenu nahradily nepruhledne cerne panely...

    Toalety, ktere, pravda, za nas byvaly v dost spatnem stavu, jak jsem vcera zjistila, jsou dnes vydlazdeny italskym mramorem, za nas nekdy spatne fungujici vodovodni kohoutky vcera fungovaly bezvadne, navic jsou dokonce POZLACENY!

    Atrium, kde jsme nekolik let za sebou slavili vyroci 17. listopadu i se svickami a zavejemi ruzi, se nezmenilo, jen uz tam nejsou nadherne obri abstraktni sochy, ktere je zdobily od toho roku koncem let sedesatych, kdy jsem do ISC prisla poprve, az do zacatku let devadesatych, kdy se "náš!" ISC stal majetkem italske komunity.

    Vcera jsem v ISC spatrila pouze sochu jedinou: vznesenou kopii Michelangelova Davida. Pokud si nevzpominate, David byl ten krasny, mlady zidovsky chlapec, ktery si nic nedelal z toho, ze byl mensi nez zly obr Golias, a sel na neho s pouhym prakem... Nevite-li, jak to utkani dopadlo, zazpivejte si V a W, dozvite se...

    Strih, jsme zpatky v pritomnosti: Jako za nasich "starych!" casu zacatkem let devadesatych, ISC vcera zaril: svetly, vstricnosti, gulaskem, ceskym chlebem, Plzenskym Prazdrojem, strudlem, vybornou naladou, kratkym, ale skvelym programem: ceska konzulka Ing. Ivanka Hlavsova s manzelem Alesem vitala u vchodu hosty, Cechy i Americany.

    Pozdeji u mikrofonu v atriu nas vsechny privitala, rekla par slov o 28. rijnu 1918 a o 17. listopadu 1989...

    Potom predala mikrofon nasemu Otonu Kovarikovi, ktery v letech totality, stejne jeho - az na tu diakritickou carku nad -a-! - jeho jmenovec v Praze, skvele a nebojacne recitoval poezii Jana Zahradnicka, stejne jako poezii Seiferta, Ortena, Nerudy, nebo Dyka pro nase poteseni v Los Angeles,at se to v Praze nosilo nebo ne...

    Dykova "PISEN NOCI 29. RIJNA..", myslim, vzala za srdce nejen ve sve ceske verzi, v Otonove skvele interpretaci, ale i za srdce pritomnych americkych pratel v prekladu snad nejlepsiho zijiciho prekladatele ceske literatury do anglictiny, profesora cestiny na UCLA, kolegy Michaela Heima...

    Moji basen, pendant k Dykovi, ktera se kdysi recitovala na podiu Los Angeleskeho SOKOLA, nikdo nezna, nikdo si na ni nevzpomnel,ale ja si dovolim zde reprodukovat alespon jedinou sloku, ano, v duchu dykovske poetiky:

    "Kokardy, jasot, na praporu prapor...

    Ach, byl to skvely, krasny cas.......

    Dnes -- z toho vseho-- zbyva jen ten ZAPOR.....

    Prapory v blate...., v srdcich.......MRAZ.............."

    Muj pendant, ovsem, byl psan v letech osmdesatych, v letech komunisticke diktatury, ktera, doufame, je na veky prekonana! Cele zneni te basne je nekde v tehdejsim vestniku SOKOLA LOS ANGELES, v redakci starosty bratra Jiriho Lisky...

    Po poeticke "kulturni vlozce", jak se rikavalo za starych casu, pozvala Ivanka Hlavsova k mikroforu Miu Valertovou... Mia dnes zije opet v Praze, ale priletela zpet do LA pro tuto vzacnou a historickou prilezitost...

    Mela k nam srdecny, uprimny projev, zavzpominala na dnes jiz "stare" casy casnych let devadesatych, kdy pod jejim vedenim vsichni Cesi v Los Angeles, San Diegu, San Francisku i jinde DOBROVOLNOU, a toto je treba, v dnesni dobe zamerene hlavne na "PROFITS!" a teprve potom na to ostatni!, podtrhnout! NEHONOROVANOU PRACI, OSOBNIM NASAZENIM, A DOBROVOLNYMI PRISPEVKY PENEZNIMI, MATERIALNIMI i RUZNYMI TALENTY POSKYTOVANYMI ZDARMA!!! SPOLECNE VECI, tedy DOBROVOLNOU PRACI! vytvareli grunt a zaklad pro dnesni cesky zastupitelsky urad, Cesky generalni konzulat- v Los Angeles...

    Ctyri z peti zakladatelek CESKOSLOVENSKEHO INSTITUTU byly, neplanovane, pritomny, ta pata, ktera nemohla byt pritomna, zije dnes ve Svycarsku...

    Bylo mi receno, ze toto je posledni akce Institutu, ze konzulat na  skvele akce tohoto typu nema prostredky, nebot jsou prilis "chudi"...

    Myslim si, ze je to prilis lacina odpoved... Myslim si, ze je treba navratit vsem Cechum zijicim nejen v Los Angeles, ale vsude v USA, ustavou jim GARANTOVANE!!! CESKE OBCANSTVI! a s nim spojena dalsi lidska prava...

    Lide, ktere jejich vlast hodila pres palubu, po tom vsem co pro ni, v nekterych pripadech 40, 30, 20, 10 let v zahranici BEZPLATNE!!! konali, se zase vrati...

    Budou nosit na nase ceska shromazdeni gulase, pivo, oblozene chlebicky, umelci budou vystupovat BEZ HONORARE!!! jako cela leta pred tim... Jde jen o to, dat jim prilezitost!

    Jde jen o to UZNAT, a ANO, se VSEMI PRAVNIMI DUSLEDKY, ZE I ONI JSOU DETMI CESKE ZEME!!! Jde jen o to, NEVYKAZOVAT TY, KDO SE OD OBYVATEL PRAHY, BRNA, HRADCE KRALOVE, PLZNE ATD nelisi nicim jinym, nez prave, po cast roku, ADRESOU!!! do noveho exilu!

    Pochopi to, nase milovana PRAHA????

    Pochopi to, nas premier VACLAV KLAUS prave lobujici ve Washingtonu, D.C. za urychleny cesky vstup do NATO???

    Jiri Dienstbier sel na gulas,po tom, co mi zevrubne vysvetlil, jak doslo ke svetozname pomluve, ze rekl, ze :"Z REPUBLIKY NIKDO UTIKAT NEMUSEL!"

    Vysvetlil mi to dopodrobna, ja, ktera jsem na neho cela leta mela, jako mnoho jinych emigrantu, velkou pifku, jsem mu to, myslim, po jeho vysvetleni, odpustila.

    On sel na ten ceskej gulas, ja na dalsi Prazdroj... Mezitim cast osazenstva v novem kinosale shledla skvely film Dana Moora, "THE ARTISTS'REVOLUTION, or TEN DAYS IN PRAGUE."

    Dan Moore byl pritomen, a bylo nas v ISC tolik, ze se jeho film o roku 1989 musel byt promitat dokonce dvakrat....

    Odchazela jsem domu ve skvostne nalade... Nez ale skoncim tento veleopus, ktery tak nebyl zamyslen, ale chvile naleha a protoze clovek nikdy nevi, kdy bude mit dalsi prilezitost toto vsechno hodit do spolecneho "placu!", maly navrh pro nase MINISTERSTVO ZAHRANICNICH VECI, pro chvili, az bude zase udelovat "Kristalovy globus" zalozeny prave resignovavsim ministrem ZV Josefem Zieleniecem: za zasluhy o ceskou vystavbu -- v zahranici:

    Jmenuje se TOMAS JANOUSEK, je to expert na nemocnicni technicky nejnarocnejci techniku pod sluncem... A, dle meho osobniho nazoru, je to FAKTOTUM!, asi v tom smyslu, jako FAKTOTEM! nakladatelstvi 68 PUBLISHERS v Torontu byla sveho casu Zdena Salivarova...

    Tom Janousek, z jihoceske Sobeslavi, byl VZDY PRI VSEM, CO CESKEHO SE OD ROKU 1973 V LOS ANGELES UDALO... Na tom by, nakonec, nebylo ani nic tak zvlastniho, skvelych Cechu jako Tomas je v LA stovky...

    Ale Tomasek nikdy v zivote OD NIKOHO NIC NECHTEL! Tomas, kdyz KLUB CESKOSLOVENSKE KULTURY nemel na znamky na pozvanky na kulturni akci, prisel k nam a hodil na stul v letech sedmdesatych dvacet dolaru a odesel, aniz by cekal na potvrzeni, ktere by si mohl odecist z dani...

    Tom VZDYCKY, BEZ VYJIMKY, prisel, a ptal se : CO MUZU!!! UDELAT?? aby po tom, ze vse, take jeho pricinenim, bylo UDELANO, necekal na diky...

    Tom, v dobach, kdy KCK najimal ISC pro sve kulturni podniky, zajistoval a vozil sem a tam: osvetlovaci aparatury, magnetofony, nahravace, reproduktory a ja nevim co vsechno;

    Tom, v dobach priprav na navstevu pana prezidenta, podobne jako jiny clovek jeho typu, Vera Berecz-Parizkova, dal k dispozici vsem Cechum, BEZ ROZDILU, svuj dum, sve objemne auto, svuj "know-how"...

    Tom byl pritom, kdyz prvni zamestnanci budouciho ceskeho konzulatu "skautovali" v LA misto pro konzulat... NAS TOM JANOUSEK byl VZDYCKY! PRI TOM!

    Navrhuji ho, zastupne za vsechny nas zde v Los Angeles, jako kandidata na KRISTALOVY GLOBUS... Tome, nevim, zda Ti ho daji! Ale ja osobne myslim, ze ma-li kdo v LA neco takoveho dostat, jsi to TY! Diky za TVou vernost "nasi veci spolecne!", diky za Tvou skromnost a nenarocnost, za Tvou obetavost, za Tvou toleranci, za tvou LASKU K ZEMI, Z NIZ JSME VYSLI, ZA TVOU LASKU VZDY A ZA VSECH OKOLNOSTI PROJEVOVANOU NEJEN SLOVEM, ALE i  SKUTKEM...

    Jihoceska Sobeslav muze byt hrda na rodaka, jako jsi Ty!

    Pan premier je na ceste do Los Angeles... Prichazi prave vcas... Vcera vecer, v ISC, jsme predali klice ke zdejsi ceske budoucnosti tem mladsim, at se ted snazi oni... Jak se krasne rika anglicky, "WE HAVE PASSED THE TORCH!" Stastnou budoucnost, nas cesky konzulate! Stastnou budoucnost, VSICHNI CESI V KALIFORNII! A diky, velike diky! za vcerejsi vecer... Bylo to skvele...

    Dopsano v pondeli, 10. listopadu 1997


    Vědecké symposium ke čtyřicátému výročí prvního českého počítače SAPO a k nedožitým 90. narozeninám profesora Antonína Svobody

    Jiřina Fuchsová

    V Praze, pod zastitou Narodniho technickeho muzea, probiha od 11. do 14. listopadu 1997 vedecke symposium pripominajici dve vyznamne udalosti ve vyvoji ceske techniky. Jednim z techto vyroci jsou nedozite devadesate narozeniny prof. ANTONINA SVOBODY, druhym "ctyricatiny!" prvniho ceskeho kompjutru SAPO. Symposium poskytne prilezitost k setkani vsech, kdo se na praci v byvalem Vyzkumnem ustavu matematickych stroju v Praze podileli.

    Profesor Antonin Svoboda se narodil 14. rijna 1907 v Praze. Po pusobeni na CVUT odcestoval v roce 1939 do Francie, kde pracoval na vyzkumu zamero vacu pro francouzskou armadu. V letech 1940-46 byl jeho pusobistem Massachusetts Institute of Technology v Americe, a oborem pusobeni metoda syntezy pocitacovych pakovych mechanismu. Jako docent CVUT v Praze zalozil v roce 1948 a do roku 1955 vedl vyzkumnou skupinu samocinnych pocitacu. V roce 1955 se stal zakladatelem, a az do roku 1964 reditelem, Ustavu matematickych stroju CSAV v Praze. Pod jeho vedenim byl v Praze vyvinut elektronicky pocitac EPOS.

    Po emigraci s rodinou do USA v roce 1964 pusobil nejprve v Arizone,potom, az do roku 1977, jako profesor UCLA (University of California, Los Angeles). Zabyval se vypocetni technikou a tech. kybernetikou. (Zdroj: Csl. bibliograficky slovnik, 1992).

    Prof. Antonin Svoboda zemrel v Portlandu, v den vybuchu sopky Mount St. Helen, 18. kvetna 1980.

    Prazskeho symposia se ucastni i vdova prof. Svobody, pani Milada Svobodova, ceska vytvarnice, ktera zije v Portlandu ve state Oregon.

    Syn profesora Svobody, cesky skladatel Tomas Svoboda, a vnuk Martin Svoboda prevezmou, 20. listopadu 1997, v kalifornskem San Jose COMPUTER PIONEER AWARD pro rok 1997, ktera k ucteni zivota Antonina Svobody a v oceneni jeho prinosu kompjutrove vede bude udelena IEEE COMPUTER SOCIETY.

    Druhym vedcem z Ceske republiky takto ocenenym bude Dr. Jiri Horejs. Vyznamenani obdrzi pametni bronzove medaile. Rodine prof. Svobody i dru. Jirimu Horejsovi patri nase gratulace a dik za vyznamny prinos ceske vede. Poradatelum a vsem ucastnikum obou slavnostnich setkani pak podekovani za oceneni, ktere prispiva k dobre povesti nasi republiky po celem svete...

    Jirina Fuchsova, Los Angeles, 11. 11. 1997


    Z rozhovoru se "zaujatou dokumentaristkou Olgou Sommerovou

    Nedělní Lidové noviny, příloha LN 8.11.1997

    Otázka: Co vás v naší společnosti ještě znepokojuje?

    Odpověď ...Nebo, jak ředitel televize Nova Vladimír Železný nadšeně opakuje na veřejnosti, že tvrzení o vzdělaném, kulturním českém národě byl pouhň mýtus. Což prý se jednoznačně projevuje v sedmdesátiprocentní sledovanosti Novy. Jejímu řediteli nestačí, že má moc a peníze, ještě nám s potěšením oznamuje, že český občan je primitivní, že touží po krvi, po komerčních sračkách. Když někdy zahlédnu na Nově vymydlené, umělohmotné hrdiny amerických seriálů, nebo stříkající krev, říkám si, bravo, pane Železný, tomu se říká zrada vzdělanců . Když už musíte dělat svoji špinavou práci, aspoň se tím sadisticky nevytahujte! Přála bych si, aby se českému takzvanému kulturnímu národu argesívní umělohmotnej nováckej obraz života časem přejedl, aby začal přepínat na program České televize. Jinak se obávám, že elementární kulturní úroveň národa půjde do háje. Zůstane jen pětiprocentní elita. Škoda.

    Olga Sommerová - Narozena 1949 v Praze

    - Vystudovala FAMU

    - Natočila na padesát dokumentárních filmů, převážně o zdravotně nebo sociálně handicapovaných lidech

    - Získala více než dvacet cen na domácích i zahraničních festivalech

    - Vyučuje na FAMU, vede katedru dokumentární tvorby

    - Jejím mužem je kameraman a režisér Jan Špáta


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|