Neviditelny pes Neviditelny pes

Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo.
Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku.



28.5.1997

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.


Přehled dnešního vydání:

  • Internet:
    • Evropští mediální profesoři požadují vytvoření evropského "extranetu"
  • Potíže s českou korunou:
    • Proč oznámili Klaus a Tošovský opuštění fluktuačního pásma koruny až v pondělí večer?
    • Ivan Kytka zjistil reakce britských bankéřů na problémy české koruny
  • Financial Times:
    • Česká koruna se vzdala vazby na dolar
    • Spekulativní kapitál prchá pod dojmem české krize z Varšavy
  • Další články z české přílohy FT:
    • Kapitálové trhy
    • Privatizace
  • Paní Jiřina Fuchsová děkuje


    Evropští mediální profesoři požadují vytvoření evropského "extranetu"

    Skupina čelných evropských profesorů působících v oblasti sdělovacích prostředků požaduje, aby vznikl evropský "extranet", financovaný Evropskou unií.

    Skupina, kterou vede Axel Zerdick, profesor ekonomiky a hromadných sdělovacích prostředků ze Svobodné univerzity v Berlíně, se domnívá, že nynější Internet, jemuž dominují Spojené státy, vytváří příliš velký objem mezinárodního provozu a pro místní informační potřeby to není nutné."Evropa by měla využít této příležitosti a vybudovat vlastní, silnou celoevropskou infrastrukturu," konstatuje Zerdick.

    Pokud bude Internetu používat stále více lidí, jediná naděje pro vznik vysoce výkonné sítě spočívá v rozumné rovnováze mezi regionálním a mezinárodním provozem. Evropská unie by měla investovat do serverů a decentralizovaných databází "s místním, regionálním, národním a mezinárodním obsahem, aby se ulehčil a urychlil provoz internetu v Evropě".

    Návrh je součástí 10 bodů, které jsou závěrem práce celosvětové skupiny univerzitních pracovníků, zabývající se sdělovacími prostředky, kterou vytvořil European Communications Council, soukromá instituce, jejímž účelem je studovat síly a trendy, kterou budou v budoucnosti ovlivňovat komunikace.

    Jiný bod varuje, že Internet nebyl vybudován proto, aby zahrnul všechny nové služby a že se rozloží, jestli ho lidé začnou používat pro telefonování a pro poslech rozhlasu. Vznikají nové páteře, nové sítě, intranety a nové metody účtování za služby. Ty nahradí nynější internet.

    Univerzitní pracovníci také varují, že údajná mediální revoluce do Evropy zatím vůbec nedospěla. V polovině roku 1996 používalo ve Francii, v Německu a v Británii Internetu jen asi 1 až 2,5 procenta obyvatel, zatímco ve Spojených státech je to pět procent.

    Evropské služby v evropském kontextu se rozvíjejí, ale zůstávají ochromující překážky. Zejména jsou to vysoké ceny za přístup k internetu, které si diktují defakto monopoly. Univerzitní pracovníci se domnívají, že cestou vpřed musí být americký přístup k integraci zákonů o rozhlasovém a televizním vysílání a o telekomunikacích.

    Studii, která se jmenuje Exploring the Limits - Europe's Changing Communication Environment, vydalo v angličtině nakladatelství Springer.


    Potíže s českou korunou

    Stručnou poznámku ještě k pondělnímu večernímu vystoupení guvernéra Tošovského a premiéra Klause, kteří oznámili, že se ruší fluktuační pásmo české koruny, a tedy že se zhroutila dosavadní vládní hospodářská politika a koruna je otevřená devalvaci, až těsně po začátku večerních zpravodajských relací na ČT1 a TV Nova.

    Mohu se mýlit - možná bylo skutečně nutné čekat s oznámením o zrušení fluktuačního pásma až do té doby, co už začaly na obou hlavních českých televizních stanicích večerní zprávy.

    Nelze však úplně vyloučit podezření, že bylo zveřejnění těchto informací úmyslně načasováno tak, aby bylo pro novináře z obou televizních stanic nemožné sehnat k této zprávě hned pro nejdůležitější zpravodajský pořad dne seriózní nezávislé či opoziční reakce.

    Píšu o tom proto, že jsem slyšel, že tuto praxi používá Václava Klaus častěji. Zásadní a dramatické zprávy má Klaus tendenci zveřejňovat co nejpozději v podvečer, tak, aby se jeho záběry, jak věc vysvětluje, dostaly do vysílání, ale aby bylo nemožné nebo velmi obtížné v krátkém zbývajícím čase natočit a do hlavních večerních zpráv dostat i opačný názor, popřípadě reakci nezávislého odborníka.


    Podle londýnských specialistů, jak je obtelefonoval Ivan Kytka, má v nynější finanční krizi pravdu Tošovský a nikoliv Klaus (viz také níže). Klaus se domnívá, že je neprve třeba stimulovat v ČR růst, Tošovský naopak, že je zapotřebí lidem odebrat přebytek peněz, aby neutráceli za spotřební zboží.

    "Je velká hloupost domnívat se, že kurs koruny poškodil takzvaný antibalíček sociální demokracie," řekl zpravodaji ČT Ivanu Kytkovi představitel významné americké investiční banky v Londýně. "Antibalíček" je soubor opatření sociálních demokratů ke stimulaci české ekonomiky a k odstranění schodku obchodní bilance, který nedávno zveřejnil Miloš Zeman.

    V nynější situaci je bude zřejmě skutečně nezbytné zavést tvrdou protiinflační politiku. To ale bude v českém kontextu velmi nepopulární - lidi budou mít pocit, že je vláda ožebračuje. Bylo by zapotřebí, aby důležitost této politiky pro budoucí zdraví ČR někdo, kdo má kredit, lidem přesvědčivě vysvětlil, třeba v sérii krátkých ekonomických televizních pořadů. (Proč nemá ČT ještě stále pravidelný ekonomický program, v němž by se divákům srozumitelným jazykem a přitažlivě vysvětlovaly klíčové aktuální hospodářské problémy?)

    Vláda by si měla uvědomit, že by jí v takovémto případě mohla být Česká televize nezávislým, objektivním, jasným a atraktivním vysvětlováním ekonomických problémů podstatně nápomocna.

    Situace se nedá vyřešit tím, že případně zmanipuluju jako premiér sdělovací prostředky tak, že nechám zveřejnění nové informace až na poslední chvíli před televizními zpravodajskými pořady, aby nebylo možno do pořadu zařadit názory opozice.

    Lidé nejsou hloupí a dříve nebo později si uvědomí, že se s nimi nejedná férově. To může jen přispět ještě k dalšímu poklesu důvěry ve vládní představitele. (JČ)


    Co si myslí londýnská City

    Ivan Kytka

    Poselství z londýnské finanční čtvrti City je po pondělní devalvaci koruny vcelku jednoznačné: samotný pokles kursu nestačí, musí ho provázet v podstatě nová ekonomická politika, která nemůže být bezbolestná.

    Je na čase, aby se vláda začala zabývat restrukturalizací firem a podniků, řekl mi James Oates z jedné z největších světových bank Union Bank of Switzerland. Nepřímější cestou by podle něj byla privatizace velkých českých bank.

    Podle Oatese se také musí změnit a zprůhlednit obchodování na českém kapitálovém trhu a zamezit dalším případům tunelování investičních fondů a bank. Češi teď platí daň za nečinnost v minulých letech, prohlásil jmenovaný expert.

    Finanční odborníci volají po dalších škrtech ve vládních výdajích - nesouhlasí například s chystaným jedenáctiprocentním zvýšením důchodů. A požadují také propouštění nadbytečných pracovníků z velkých státních firem a podniků. Přišel čas na to, abyste si konečně utáhli opasky a začali brát tržní ekonomiku vážně," řekl mi v soukromém rozhovoru představitel jedné americké investiční banky v Londýně.

    Ivan Kytka, londýnský zpravodaj České televize


    Česká měna se vzdala vazby na dolar

    Vincent Boland, Praha

    Financial Times, úterý 27. května 1997

    Šéf české ústřední banky oznámil v pondělí večer, že se ČNB rozhodla vztáhnout ode dneška českou korunu přímo k německé marce a že se vzdala strategie politiky vazby koruny na košík německé marky a amerického dolaru.

    Josef Tošovský, guvernér ČNB, konstatoval na tiskové konferenci, na níž vystoupil společně s premiérem Václavem Klausem, že se vzdávají obchodního fluktuačního pásma a že "bude rozhodující vztah koruny vůči marce".

    Toto rozhodnutí následuje po deseti dnech spekulativních útoků na českou korunu na měnových trzích. Během těchto deseti dní vydala Česká národní banka podle odhadů 3 miliardy dolarů ve snaze zabránit tomu, aby koruna vypadla ze svého obchodního fluktuačního pásma.

    Klaus uvedl, že vláda podporuje rozhodnutí ústřední banky vzdát se obchodního pásma. Také řekl, že se útoky na korunu "staly příliš nákladnými, aby se proti nim dalo bojovat" a přiznal, že jsou motivovány "částečně politickou nestabilitou".

    Tošovský dále řekl, že očekává, že vláda schválí dodatečná opatření k nedávnému ekonomickému "balíčku", jejichž účelem bude oživit ekonomiku. Klaus dodal, že oznámí další změny politiky v následujících několika dnech.

    Rozhodnutí zrušit obchodní fluktuační pásmo české koruny bylo přijato v situaci, kdy se minulý měsíc dále zhoršil schodek zahraničního obchodu ČR, a to navzdory mimořádnému dobrému výsledku vývozu minulý měsíc. Schodek zahraničního obchodu způsobuje mnohé nynější problémy, jimiž dnes čelí ČR na zahraničních trzích.

    Pokračující nervozitu, obklopující korunu, dále zhoršila nynější politická slepá ulička v české vládě. Pokusy dokončit rekonstrukci vlády byly odloženy na úterý, kdy se měli vládní představitelé znovu sejít. Jsou pod velkým tlakem od české veřejnosti i od prezidenta Václava Havla, aby vytvořili novou vládu.

    Podle údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad, objem dovozu do ČR převýšil v dubnu objem vývozu o 15,3 miliard Kč (512 miliónů dolarů). Celkový schodek zahraničního obchodu za první čtyři měsíce roku 1997 tedy dosáhl 53,6 miliard Kč (1,79 miliardy dolarů).

    Tyto údaje přispěly k prohloubení nervozity, která v pondělí obklopovala českou korunu na zahraničních trzích.

    Analytikové konstatují, že údaje o zvýšení schodku zahraničního obchodu jsou zklamáním, navzdory tomu, že se objem vývozu začal v dubnu podstatně zlepšovat. V dubnu 1997 totiž vzrostl objem vývozu ve srovnání s dubnem 1996 o 11,2 procent.

    Rozpočtový schodek je také větší, než jaký předpovídal český premiér. Minulý týden podle sdělovacích prostředků Klaus tvrdil, že rozpočtový schodek za měsíc duben dosáhne 11,4 miliard korun.


    Úleva, že spekulativní kapitál prchá z Varšavy

    Christopher Bobinski, Varšava

    Financial Times, úterý 27. května 1997

    V důsledku finanční krize České republiky opustilo "několik stovek miliónů amerických dolarů" krátkodobých investic v minulých dnech Polsko, uvedl Marek Belka, náměstek polského ministerského předsedy pro otázky hospodářství. Avšak Varšava to přijímá s úlevou, konstatoval Belka, "protože chceme odrazovat příliv spekulativního kapitálu, který podle našich odhadů dosáhl před jeho odlivem z Polska asi 1,2 miliard dolarů, investovaných do krátkodobých vládních obligací".

    Navzdory proudu spekulativního kapitálu z Polska, rezervy zahraniční měny, které v prvním čtvrtletí roku 1997 zůstaly na stabilní úrovni 18 miliard dolarů, nyní stouply na 19 miliard dolarů, řekl Belka. Nicméně je vláda přesvědčena, že letošní cíl snížení inflace na 13 procent bude dosažen. V roce 1996 dosáhla v Polsku inflace 18,5 procenta.

    Polsko očekává, že se jeho obchodní deficit zvýší v letošním roce z 8,2 miliard dolarů v roce 1996 na 12,6 miliard dolarů a bude i nadále postupně devalvovat zlotý prostřednictvím měsíčního "plíživého mechanismu". Celkem má zlotý za rok devalvovat o 9,1 procent.

    Polská vláda nevidí potřebu devalvovat zlotý podstatněji, uvedl Belka. "Devalvační tlak na nás prostě neexistuje," řekl. Ústřední bance stačilo minulý pátek vydat jen 15 miliónů dolarů na to, aby se hodnota zlotého zvedla o celé jedno procento," konstatoval.


    Jak vidno, Polsko je na tom hospodářsky v některých ohledech podstatně hůře než ČR. Čím to, že se polský zlotý nestal obětí útoku mezinárodních spekulantů? Že by to bylo tím, že Polsko o sobě dlouhodoběji nevytvářelo dojem (jako ČR), že je ekonomicky naprosto nejlepší, takže nyní netrpí tím, že by by polská bublina mezinárodní sebereklamy praskla? (JČ)


    Další články z nedávné přílohy Financial Times o české ekonomice

    (Financial Times, 14. května 1997)

    Kapitálové trhy: Byly přislíbeny reformy

    Vincent Boland

    V důsledku celé řady podvodů v investičních fondech jsou změny věcí veřejného zájmu

    Jak se zdá, dlouhá a trpká debata o budoucnosti pražské burzy se blíží ke konci. Pod tlakem investorů přislíbila vláda, že vytvoří statutární inspekční organizaci, která bude burzu regulovat.

    Pokud bude tento vládní příslib splněn, začátkem příštího roku by měla fungovat nová česká komise podle vzoru amerického dohližitelského úřadu Securities and Exchange Commission.

    Čelní ministři přiznávají, že je zapotřebí zlikvidovat v ČR insider trading (obchodování na základě výlučných informací), náhodné zveřejňování podnikatelských informací a další problémy, aby byla znovuobnovena důvěra investorů v český kapitálový trh, který v porovnání se svými protějšky ve Varšavě a v Budapešti funguje velmi neefektivně.

    Celá série podvodů v českých investičních fondech, v jejichž důsledku přišli čeští investoři o podstatné finanční částky, způsobila, že změny jsou otázkou naléhavého veřejného zájmu.

    "Vláda musí věnovat více pozornosti než kdy předtím zákonům, které by dokázaly hlídat naše trhy a jejich účastníky," konstatoval ministr financí Ivan Kočárník, který má připravit potřebné návrhy zákonů do konce května. Úkolem Kočárníkova ministerstva je regulovat kapitálové trhy, ale jeho ministerstvo je obecně obviňováno, že jedná a jednalo neefektivně a někdy obstrukčně.

    Investoři zůstávají skeptickými, ohledně toho, jak brzo bude ustavena inspekční instituce a jak efektivně bude schopna vynutit dodržování pravidel. Nicméně vládní příslib uvažovat o změnách byl přivítán.

    "Dokazuje to, že nyní vláda chápe, jak je důležité kapitálové trhy řádně regulovat," konstatoval George Collins, šéf oddělení kapitálového managementu u firmy Patria Finance.

    Také se navrhují další změny, které by ulehčily úkol navrhované komise a zabývaly by se dalšími stížnostmi investorů.

    Zejména uvažuje ministerstvo financí a ústřední banka o tom, jak odstranit konflikt zájmů v bankách a investičních fondech, jak oddělit jejich vlastnickou a půjčovatelskou roli, jak zvýšit úroveň řízení podniků a jak zabránit manažerům fondů, aby vlastnili podíly ve svých fondech.

    Investoři by také rádi viděli větši harmonizaci mezi pražskou burzou a RM Systémem, vedlejším trhem.

    Má být podporován prodej akcií prostřednictvím tzv. "market-makers" (běžná praxe na anglosaských burzách) a přísněji bude vynucováno zveřejňování informací o prodejích akcií "přes pult". To by mělo vést k většímu proudění informací mezi institucemi, operujícími na trhu, ku prospěchu všech investorů.

    Teprve, budou-li realizované všechny tyto reformy, stane se česká burza skutečným trhem a přiláká onen dlouhodobý kapitál, jaký české firmy potřebují, maji-li být schopny investovat a restrukturalizovat se. Analytikové konstatují, že investoři jsou v tak hluboké deziluzi ohledně českého kapitálového trhu, že jakýkoliv další nedostatek jen potvrdí jejich záporný postoj.

    Reformy by přinesly českému průmyslu velké výhody. Hlavní prospěch z existence řádně fungujícího kapitálového trhu by připlynul velkému množství středně velkých podniků, které nyní nemají přístup - hlavně proto, že jsou vázány na hlavní banky - k dlouhodobému kapitálu a k levnějšímu kapitálu, získatelnému prostřednictvím prodeje akcií.

    I v nynějším nerozvinutém stavu je pražská burza, s tržní kapitalizací asi 18 miliard dolarů, skoro tak velká jako varšavská, budapešťská a bratislavská burza dohromady, konstatuje John Francis, šéf oddělení služeb pro mezinárodní klienty v podniku BH Securities v Praze. Podle normálních investičních měřítek by měla být pražská burza v popředí získávání zahraničních portfoliových investic v celém středoevropském regionu.

    Během minulého roku však takové investice ostře poklesly, protože se k vážným problémům pražské burzy připojila hospodářská stagnace.

    Vznik inspekční komise podle amerického vzoru však velmi pravděpodobně nevyřeší všechny tržní problémy. Budou muset být provedeny širší strukturální změny, jako je zrychlená restrukturalizace podniků , než začne nově průhedný kapitálový trh přinášet prospěch.

    Proto to potrvá určitou dobu, než bude důvěra investorů v český kapitálový trh obnovena.


    Privatizace: Je nutno překonat překážky

    Zdá se, že vzniká vstřícnější postoj vůči zahraničním investorům

    Vincent Boland

    Česká vláda slíbila nově se soustředit na privatizaci. Od té doby, co v polovině roku 1995 tento proces vyvrcholil prodejm podílu SPT Telekomu zahraničnímu strategickému partnerovi, se tempo prodejů ostře zpomalilo.

    Obrovské množství majetku se už přesunulo od státu do soukromých rukou, ale stát, prostřednictvím Fondu národního majetku, je stále v ČR největším akcionářem.

    Zpomalením privatizace od té doby, co byl Telekom prodán holandsko-švýcarskému konsorciu, poklesl objem přímých zahraničních investic do ČR, ačkoli i v roce 1996 dokázala ČR ještě podle České národní banky přilákat 4,1 miliardy dolarů zahraničních investic. Většina připlynula do chemického průmyslo, do obchodu a služeb, do elektrického strojírenství a potravinářského průmyslu.

    Pokud má být nový důraz na privatizaci úspěšný, je pravděpodobné, že budou především zacíleni zahraniční investoři. Domácí kapitálová základna nestačí k tomu, aby dokázala podpořit skutečně rozsáhlý prodej velkých státních podniků.

    Zdá se, že se objevuje otevřenější a vstřícnější postoj k zahraničním investorům, po dlouhé debatě, která vznikla v souvislosti s prodejem SPT.

    Hlavní průmyslové sektory českého hospodářství, s výjimkou finančních služeb, byly už podstatněji vystaveny zahraničním investicím. Celkový objem investic do ČR od roku 1990 do roku 1996 dosahuje 7,1 miliardy dolarů. Rok 1997 by měl být rokem, kdy bude svědkem přílivu investic i finanční sektor - k privatizaci se nyní připravují dvě banky.

    Prodeje - jednak 31,4 procent státního podílu v Investiční a poštovní bance a jednak 100 procent soukromě vlastněné Agrobanky, která se však potýká se značnými potížemi - by měly nakonec vést ke zvýšené konkurenci a restrukturalizačnímu tlaku, k němuž došlo v papírenském sektoru a v sektoru, vyrábějícím součástky pro automobily, kde se obyčejně považují zahraniční investice za velký úspěch.

    Problém pro investory - a pro vládu - je, že přísliby zintenzívnit privatizaci nejsou nové. Ministři už zmeškali jednu lhůtu, do níž měli rozhodnout o budoucnosti podniků, připravovaných pro privatizaci, a nyní jim byla stanovena druhá lhůta do 31 května.

    Existují však známky, že vláda nyní bude jednat rozhodněji.

    Připravuje se přesunutí vlastnických práv u státem vlastněných podniků z Fondu národního majetku k jednotlivým ministerstvům, ale program prodejů bude přesto zřejmě jen pomalý a hospodářská stagnace možná záporně ovlivní postoje investorů.

    V "Balíčku opatření" z 16. dubna nařídila vláda Fondu národního majetku, aby "zintenzívnil úsilí k dokončení svých úkolů co nejdříve". Teoreticky je hlavním úkolme FNM se vlastně zlikvidovat tím, že rozdá selé své portfolio, ale to se lehčeji řekne než učiní a FNM zůstává na české scéně i nadále velmi zřetelnou institucí.

    Pokud ponesou vládní přísliby o zintenzívnění privatizace ovoce, nejlehčí bude dokončit privatizaci tam, kde je vláda majoritním vlastníkem. Na začátek fronty by mohly postoupit firmy jako Crystalex, výrobce skla, České radiokomunikace, které ovládají GSM, mobilní telefonní síť, a farmaceutický koncern Léčiva.

    O nejefektivnější metodě prodeje bude muset být rozhodnuto rychle. Investiční banky usilují o to, aby byly zpočátku tyto podniky nabídnuty k veřejnému prodeji, přičemž by byli zacílení domácí i zahraniční investoři, a tato varianta bude bezpochyby vzata vážně. V důsledku nedostatku domácího kapitálu bude pravděpodobně velkou roli hrát zahraniční kapitál.

    Nejtěžším oříškem k rozlousknutí je ale další privatizace bankovního sektoru, který je po Fondu národního majetku také druhým největším domácím vlastníkem průmyslových podniků. Pokud bude úspěšně prodána Investiční a poštovní banka, dále se budou privatizovat Komerční banka, Česká spořitelna a Československá obchodní banka.

    Richard Salzmann, předseda a ředitel Komerční banky, největší a nejvýznamnější české banky, konstatuje, že by stát měl odprodat celých svých 47,8 procent podílu v této bance rychle a co nejtransparentnějším způsobem. "A myslím, že se to nedá udělat jen prostřednictvím českého kapitálui, neboť ho není dost k dispozici. Musí to zahrnovat i cizince."

    Avšak prodej KB i ČSOB je komplikován tím, že Slovensko vlastní podíly v obou bankách, což je důsledkem rozdělování federálního vlastnictví po rozčlenění Československa v roce 1992.

    Nebude jednoduché najít pro to kompromis, zejména v nynější atmosféře ochlazených vztahů mezi oběma zeměmi, za něž nese částečně vinu rozdělování federálního vlastnictví.

    Dokončení privatizace bank a oddělení jejich investičních fondůl od komerčních částí bank se považuje za dva základní kroky směrem k otevření ekonomiky větší konkurenci a k umožnění vznikající tržní ekonomice, aby zapustila pevné kořeny. Další kolo kupónové privatizace je nepravděpodobné, zejména protože dosavadní důsledky kupónové privatizace jsou nyní považovány za příčinu mnoha dnešních hospodářských problémů České republiky.

    Zatím zůstává privatizace rukojmím pravomocí jednotlivých ministerstev a FNM a také záleží na tom, zda bude dosaženo politického konsensu, aby bylo možno pokročit dopředu. Pokud bude možné překonat obě překážky, ČR by se znovu mohla stát magnetem zahraničních investic v době, kde její schodek zahraničního obchodu vyžaduje, aby do země dále plynuly peníze.


    MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJE OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO a jeji koordinatorka Jirina Fuchsova

    dekuji touto cestou VSEM VAM, KDO JSTE SE PO PRECTENI CLANKU S.O.S. OZVALI E-MAILEM A NAPSALI ZE NAM DRZITE PALCE!

    Nikdy bych byla neverila, ze mame v republice tak sirokou podporu. Tesim se nashledanou jednoho dne s vami vsemi doma, bylo by hezke usporadat na podzim nejaky sjezd! Zatim diky, diky, diky, drzte palce dal...

    Vasi vzdaleni, ale porad Cesi, v zahranici... Kdysi jsme na skautskych taborech zpivavali, ze skautske idealy spojuji svet...

    Chci tady rici, ze NEVIDITELNY PSICEK spojuje Cechy dobre vule, at jsou kdekoli... Kdyz sveho casu rekl Rafael Kubelik: "Opustil jsem svou zemi, abych nemusel opustit svuj narod," mluvil za prevaznou vetsinu vsech nas, kdo jsme museli po uteku pred totalitou zapustit koreny jinde..

    Ale podari-li se nam nasledovat Madary a Polaky, budou nasi lide v zahranici brzy ne anti-lobby, jak je tomu dnes, ale malymi velvyslanci zeme, v niz se zrodili, ku prospechu jejimu a vsech tech v ni, kdoz jsou dobre vule...

    Madari nedavno prohlasili v New Yorku, ze jsou narodem 16 milionu: z toho ze deset milonu jich zije v Madarsku, sest milionu rozhazene po celem svete...Na moudrosti ceske vlady, ministru, poslancu, statnich uredniku, soudcu atd zalezi, jestli Cesi v zahranici budou pro republiku pracovat,/jak tak vetsina cinila poslednich sedesat set/, nebo stat v ceste jejimu predcasnemu vstupu do zapadnich struktur... Doufejme, ze se ta statnicka moudrost rychle projevi...

    "Moje barva cervena a bila, moje heslo: poctivost........ a.....sila....!" Zdar Buh! Vas vsech, a uprimne

    Jirina Fuchsova a pratele

    http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html