Nepochopitelné zprávy
Jsou informace, které člověk jednoduše vezme na vědomí, pak jsou takové, se kterými nezbývá než souhlasit a konečně existují informace u kterých člověk neví, co si má myslet.
K těm prvním patří zpráva, že se u nás včera opět nikomu nepodařilo uhodnout šest čísel vylosovaných v sazce. Do druhé kategorie patří například informace, že vstupem do Evropské unie se zvýší komfort našich slepic. Dnes snášejí vejce v klecích o čtyři sta padesáti čtverečných centimetrech, v EU budou mít nárok na sedm set padesát. Bude nás to sice stát zhruba miliardu, ale slepicím stejně není co závidět a nenamítám ani půl slova.
Pak jsou ovšem informace, které mi nedávají smysl. Bývalý ruský prezident jede s manželkou, dvěma dcerami a dvěma vnuky do Izraele a v jeruzalémském hotelu Hilton si rezervoval sto padesát pokojů. Přitom by pro pět lidí docela stačily dva.
Pak je zde stejně pozoruhodná informace o tom, jak hospodaří Komerční banka: Za tři čtvrtletí loňského roku se ztrátou téměř čtyř miliard korun, za poslední čtvrtletí očekává ztrátu dalších tří a v letošním (cituji) "by ztráta měla činit třináct celé dvě miliardy."
To samo osobě zvláštní není, banka v minulosti nesla, jak se u nás říká, rizika transformace. Obtížně pochopitelné je ovšem to, jakých úspěchů při tomto způsobu hospodaření zmíněná banka dosáhla. Za minulý rok u ní o dvacet procent vzrostl počet účtů, které dnes vede pro milión a tři sta tisíc klientů a o polovinu, až na půl miliónu, vrostl počet Komerční bankou vydaných platebních karet.
O tom, že ztrátové banky u nás zřejmě mají perspektivu svědčí fakt, že zrovna u tohoto ústavu uložilo své úspory dvacet šest tisíc vysokoškoláků. Agenturní zpráva neuvádí, že jsou mezi nimi i studenti ekonomie. Ale ani to nevyvrací.
Čtvrtek 6. ledna 2000.
