Jak se člověk naučil zabíjet

Vývoj člověka nebyl, jak se často usuzuje, postupným, heroickým vznikáním jediného biologického druhu. Historie vzniku člověka je pošpiněna bojem a genocidou. Nejprve jsme zlikvidovali své nejbližší soupeře a nyní jsou na řadě příbuzní, jako jsou šimpanzi a gorily, argumentoval v neděli 13. února v týdeníku Observer Robin McKie.

Na druhu Homo sapiens je něco dost podivného. Na rozdíl od jiných zvířat nemáme v našem světě žádné blízké příbuzné. Koně mají zebry, delfíni mají sviňuchy, lvi mají tygry. Ale člověk je jediným vzpřímeným inteligentním primátem na této Zemi.

Vždycky tomu tak nebylo. Vědci nedávno zjistili, že po většinu naší evoluční historie jsme žili na světě s mnoha rozdílnými lidmi - nejen s dvěma dalšími druhy, jak se kdysi myslelo, ale s celou řadou různých druhů. Celkem už bylo objeveno více než 20 druhů člověka a počet roste dále, neboť vědci objevují další a další druhy: za poslední tři roky tři nové typy člověka byly objeveny v Čadu, v Etiopii a ve Španělsku.

A pak, asi před 30 000 lety, se najednou homo sapiens octl na Zemi sám. Ale proč? Proč najednou zdědil moderní člověk svět na úkor sourozenců, jako byli neandrtálci? Byla to genocida anebo hospodářský imperialismus, které vedly k jejich zmizení? Jinými slovy, je nejpřesnějším modelem lidství Slobodan Miloševič anebo Bill Gates?

O těchto kritických otázkách se debatuje poslední dobou v časopisech Scientific American a British Archaeology. Vědci zkoumali kosti prehistorických mrtvých a zaznamenali důkazy holocaustu z doby kamenné. Tendence ke genocidě je možná přirozenou součástí lidství, konstatují.

Jiní vědci s tím nesouhlasí. Přijímají, že neseme odpovědnost za likvidaci ostatních lidských druhů, ale dovozují, že to byl důsledek hospodářského nedostatku. Příliš spolu soupeříme a homo sapiens si uměl lépe zajistit zdroje pro přežití.

"Uvědomme si, co se stalo, když se asi před 40 000 lety nastěhovali do Evropy moderní lidé," vysvětluje paleontolog profesor Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně. "V Evropě tou dobou spokojeně už 200 000 let žili neandrtálci. Ale během pouhých 10 000 let po našem příchodu jsme je zlikvidovali - a byli to naši nejbližší příbuzní. Samozřejmě, žili ve stejném prostředí jako my, a tak museli být vyhlazeni. To je jasné. Ale teď se rozmnožujeme a přišli na řadu vzdálenější členové rodiny primátů - šimpanzi, gorily a orangutani. Otázka je, kde to skončí."

Historie toho, jak člověk ovládl svět, vznikla před pěti miliony let, kdy se populace afrických opic začala přizpůsobovat životnímu stylu, nezávislému na lesích, které mizely v důsledku globálních ekologických změn. Tito hominidi, z nichž hlavními typy byli Australopithecus anamensis, afarensis a africanus, měli malý mozek, ale chodili vzpřímeně.

Až přibližně asi před 2,5 miliony let se u těchto zvířat objevily první známky intelektuální originality, když začaly vznikat první kamenné nástroje. Tou dobou existovaly ve východní Africe nejméně čtyři různé typy lidí: Homo rudolfensis, habilis a erectuis, a samostatná odrůda lidoopů, Australopithecus boseii. Jiné druhy žily na severu a na jihu odtamtud.

"Představte si tu scénu z filmu Hvězdné války, v baru, kde sedí nejrůznější stvoření různých tvarů z různých planet, a společně hovoří a pijí spolu. Tak vypadala evoluční minulost člověka, " argumentuje Paleontolog Joel Rak.

Jeden hominid z východoafrické čtveřice, Homo erectus, se začal živit bohatou stravou masa a hlíz. Bílkoviny poskytly energii pro růst mozku a z toho vzniklo složité chování. Erectus byl silný a atletický, i když intelektuálně byl vybaven jen mírně, a rozšířil se po celém světě.

Asi před 100 000 lety existovaly na světě tři různé druhy lidí: Neandrtálci s velkým mozkem v Evropě, samostatná populace lidí typu erectus na Jávě a v Africe Homo sapiense.

Moderní lidé se vyvalili z Afrika do Asie a nakonec i do Evropy a naprosto tam zlikvidovali už existující druhy lidí, které jim stály v cestě. K žádnému křížení mezi nimi nedocházelo, neboť ať dnes studují vědci geny dnešních lidí jakkoliv usilovně, žádné vlivy DNA od jiných lidských druhů v nich nenalézají.

Antropoložka Leslie Aiello z University College London si nemyslí, že homo sapiens jiné druhy člověka aktivně vyhladil. "Byli jsme prostě nejlepší varianta, žili jsme déle a efektivněji jsme se rozmnožovali."

Aiellová a další poukazují na tu, jak širokou síť aliancí začali spřádat moderní lidé, když se dostali do Evropy. Neandrtálské kamenné nástroje se málokdy naleznou dále než 50 km od zdroje jejich výroby, ale nástroje druhu Homo sapiens jsou až ve vzdálenosti 300 km od zdroje výroby. "Byli jsme schopni vytvářet sítě přátel, networking, a když nastaly špatné časy, měli jsme příbuzné a přátele, a ti nám pomohli," konstatuje profesor Clive Gamble ze Southampton University. "Neandrtálci to nedělali. Je to jako když vzpomínáme na tety a na bratrance. Posíláme vánoční pozdravy, ale Neandrtálci to nedělali. Tak vymřeli."

Je to microsoftská verze historie. Postupně, ale efektivně, jsme opozici uškrtili, protože jsme byli lepší, chytřejší organizátoři, kteří si zmonopolizovali zdroje.

Druhý scénář, že došlo v době kamenné k holocaustu, je těžko podpořit argumenty, neboť paleontologové dosud nevykopali žádné neandrtálské lebky s otvory po oštěpech. Těžko se ale vyhnout představě, že naše setkání s Neandrtálci byla často násilná a končila na té či oné straně smrtí. Jak napsal Tattersal v časopise Scientific American, "Vzhledem k tomu, jak rychle Neandrtálci zmizeli a vzhledem k strašlivému následnému chování druhu Homo sapiens lze spekulovat, že taková setkání asi pro Neandrtálce příliš šťastná nebyla."

Na základě výrazných jazykových schopností a se schopností využívat mentální symboly pro řešení problémů musel být Homo sapiens strašlivým nepřítelem, argumentuje. Ten názor sdílí archeolog Paul Pettit z Oxfordské univerzity. "Neandrtálci toho moc nenabízeli - kromě konkurence," napsal v časopise British Archeology. "Homo sapiens zřejmě zabíjel nejdřív a ptal se až posléze. Tam kde Neandrtálci a homo sapiens nemohli koexistovat, zmizení Neandrtálců bylo možná důsledkem nejprve moderního lidského závodu a pak úspěšného pokusu o genocidu."

Je to deprimující názor na Homo sapiens, který perfektně vyjadřuje Agent Smith z filmu Matrix: "Každý savec na této planetě si instinktivně vytváří přirozenou rovnováhu s okolním životním prostředím. Ale vy lidi ne. Vy se nastěhujete do nějaké oblasti a pak se tam rozmnožujete. Rozmnožujete se tak dlouho, až jsou všechny přírodní zdroje vyčerpány. Přežijete jen tak, že se pak nastěhujete do jiné oblasti. Tento vzorec chování sleduje na této planetě ještě jiný organismus. Virus. Lidi jsou nemocí této planety. Vy jste mor."

Je to trochu přehnané. Jenže je jasné, že monopolní postavení člověka na této Zemi není pro ni zrovna zdravé, ať už k tomu došlo jakkoliv. A existují také jiné filozofické názory, o nichž bychom měli uvažovat, jak vysvětluje Carl Swisher z  Berkeley Geochronology Centre v Kalifornii: "I atheisté a agnostici přijali myšlenku, že existuje jen jeden Bůh a že my - homo sapiens - jsme byli stvořeni v jeho obrazu, a nikoliv že v jeho obrazu byli stvořeni i ostatní hominidi, jako byli Neandrtálci. " Jinými slovy, možná bychom měli znovu začít uvažovat o tom, co to znamená být stvořen v božím obraze.