Útěk z domu
Dvanáct dní trvalo bezúspěšné pátrání po šestnáctiletém chlapci, pohřešovaném od třicátého června. Včera se ukázalo, že odešel z domu kvůli obavě z trestu za špatné vysvědčení. Přespával na vlakových nádražích a v opuštěném domě a nakonec se vrátil. p>Také vláda dostala nelichotivé vysvědčení, vypracovala ho čtyřkoalice, nicméně v tomto případě určitě nehrozí, že by ministři z obavy před trestem občanů přespávali v odstavených železničních vagónech. Vysvědčení, která si uštědřují politici, totiž nutně bereme s rezervou. Opozice vládu nehodnotí ze všech předmětů, ale pouze z těch, u kterých cítí šanci nás přesvědčit, že vláda neprospěla.
Tak se stalo, že se čtyřkoalice nezmínila o přílivu zahraničních investic, nízké inflaci anebo že neocenila růst HDP.
V politice je zvykem, že se vláda snaží upozornit pouze na své úspěchy a opozice že hledá jenom chyby.
Oba tyto přístupy jsou neobjektivní, málo vypovídají o tom, co vláda skutečně dokázala a v čem nám naopak způsobila škody. Jak sebechvála, tak totální kritika navíc postrádají eleganci.
Hodné pozornosti by bylo, kdyby premiér v projevu k občanům řekl, že vláda je se svými výsledky hluboce nespokojena, že měla vyšší cíle a že bude mít co dělat, aby do konce volebního období alespoň to nejdůležitější ze svých předsevzetí zvládla.
Představme si, že by po té opozice zkonstatovala, že vláda se ujala doopravdy těžkého úkolu, kterého se zhostila daleko lépe, než se čekalo.
Na skutečnosti by takové projevy mnoho nezměnily. Byli bychom na tom tak, jak na tom jsme. Možná bychom ale jinak hodnotili chování stran.
Dnes mají podle IVVM politické strany jako celek jedničku u dvou procent občanů a sedmdesát procent váhá mezi čtyřkou a pětkou. To už na útěk z domu možná je.
Vysílá se ve čtvrtek 13 července ráno.
