pátek 18. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Lidové noviny a Právo:
  • Mediální kampaň proti Janě Dědečkové Věda a etika:
  • Radikální pokrok ve zdravotnictví: Co znamená rozhodnutí klonovat kmenové buňky
  • "Léčba kmenovými buňkami zachránila mé dceři život"
  • Příliš mnoho lidí je si příliš jisto, jak přínosné je klonování (Independent) (Češi a) Britové a studium jazyků:
  • Díky Bohu (a Americe), že používáme lingua franca" (Guardian) Nové (utajované) dokumenty ČT:
  • Statut, Kodex a Strategie České televize Vojenství:
  • Čas možného a Nultá krize podle p. F.R. (Jaroslav Pour) O církevním majetku:
  • Na počátku neměla církev nic (Jaroslav Pour) Oznámení:
  • Vypisuje se postgraduální stipendium v oblasti evropských studií (University of Limerick) Postscript:
  • Václav Pinkava překládá Ivana Blatného


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


    • Statut
    Kodex
    Strategie

    České televize

    Praha 2000


    Statut České televize

    Britské listy v dnešním čísle přinášejí nový návrh základních dokumentů České televize, o nichž se zmiňuje     zápis jednání poslední Rady ČT. Za pozornost stojí, že když jsem před nedávnem o tyto dokumenty telefonicky požádal mluvčího televize Jiřího Trávu, mé žádosti nevyhověl (formuloval to zdvořile, že televize věc uváží). --- Při sledování současné produkce této stanice si občas říkám, že by nebylo špatné utajit před veřejností i některé pořady.(TP.)

    Preambule

    Česká televize je institucí veřejné služby, která občanům České republiky poskytuje službu televizním vysíláním. Televizní program vysílá svobodně a nezávisle v souladu se zákony České republiky. Do obsahu jejího vysílání mohou jiné subjekty zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích. Jejím posláním je všestranně sloužit veřejnému zájmu, nezávisle, nestranně a objektivně informovat o fungování institucí demokratického státu, podporovat rozvoj obecně sdílených hodnot občanské společnosti, založené na respektování lidských a občanských práv, rozvíjet českou a evropskou kulturní identitu.

    Vysílání České televize musí vždy a za všech okolností odrážet názorovou pluralitu občanské společnosti. Televize veřejné služby nesmí ve svém vysílání jako celku preferovat pouze jednu názorovou orientaci, jedno náboženské vyznání nebo jeden světový názor. Nesmí reprezentovat zájem jedné politické strany, hnutí, skupiny nebo jakkoli vymezené části společnosti. Jednou z jejích základních povinností je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace tak, aby divákům umožňovala svobodné a kvalifikované vytváření názorů a postojů.

    Významným úkolem televize veřejné služby je zprostředkovávat duchovní, vědecké, umělecké a další poznatky a tím se podílet na všestranném rozvoji jedince, rodiny, společenství a mezilidských vztahů. K jejímu poslání neodmyslitelně patří zadání rozvíjet nejen kulturní identitu českého národa, ale také národnostních a etnických menšin žijících v České republice. Toho dosahuje bohatě diferencovanou škálou humanitně orientovaných pořadů.

    Neodmyslitelnou součástí poslání televize veřejné služby je rozvíjet všeobecné vzdělání a přispívat k výchově mladé generace. Důležitou úlohou České televize v rámci tohoto zadání je také podporovat rozvoj ekologického myšlení a chování občanů České republiky a všestranně rozvíjet vědomí sounáležitosti člověka s životním prostředím zejména v myšlení dětí a mládeže. Tuto složku svého poslání naplňuje televize veřejné služby prostřednictvím atraktivně podávaných informací o přírodě, životním prostředí a místu člověka v nich.

    K stěžejním úkolům České televize patří uchovávání, prezentace a rozvoj významné části národního kulturního dědictví, vzniklého na poli filmové a televizní tvorby. Proto je její povinností garantovat udržení tradice původní televizní dramatické, dokumentární a animované tvorby, nabízet ji divákům v dlouhodobém historickém kontextu a vytvářet dobré podmínky pro její další rozvoj. V neposlední řadě musí rovněž přispívat k všestranné a vkusné zábavě diváků, nabízet plnohodnotnou protiváhu náplni komerčních televizních stanic a tím stanovovat potřebné kvalitativní standardy v této oblasti.

    Článek I

    1. Česká televize byla zřízena jako právnická osoba ke dni 1. ledna 1992 zákonem ČNR č. 483/1991 Sb.

    1. Česká televize vyvíjí svou činnost zejména na základě zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi (oba ve znění pozdějších předpisů).

    1. Sídlem České televize je Praha, Kavčí hory.

    1. Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.

    1. Česká televize je institucí veřejné služby.

    Článek II

    1. Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky, přičemž usiluje o to, aby byly dostupné každému občanovi.

    1. Česká televize dále zejména:
      1. zřizuje síť vlastních zpravodajů, vytváří archivní a programové fondy, podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství, podporuje rozvoj audiovizuální tvorby,
      2. je oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její poslání.

    Článek III

    1. Statutárním orgánem České televize je generální ředitel, který je ze své činnosti odpovědný Radě České televize.

    1. Generální ředitel může určit pro případ své nepřítomnosti svého zástupce z vedoucích zaměstnanců, kteří jsou mu přímo podřízeni.

    1. Generální ředitel předkládá Radě České televize:
      1. návrh na jmenování a odvolání ředitelů televizních studií,
      2. návrh Statutu České televize a jeho změn,
      3. návrh rozpočtu a závěrečného účtu České televize,
      4. návrh na zatížení nebo pronájem na dobu delší tří měsíců nebo zcizení nemovitostí České televize nebo jejich částí.

    1. Generální ředitel má právo předkládat Radě České televize návrhy na zřízení a zrušení televizních studií.

     Článek IV

    1. Základem organizační struktury České televize jsou tyto útvary:
      1. Televizní studio Brno
      2. Televizní studio Ostrava
      3. Ředitelství programu
      4. Ředitelství zpravodajství
      5. Producentské centrum uměleckých pořadů
      6. Producentské centrum publicistiky a dokumentaristiky
      7. Producentské centrum převzatých pořadů
      8. Ředitelství výroby a techniky
      9. Ředitelství financí
      10. Právní a smluvní útvar
      11. Sekretariát generálního ředitele
      Útvary pod číslem 3.-12. lze považovat za Televizní studio Praha.

    1. Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava mohou být zrušeny pouze zákonem. Ze zákona také televizní studia spoluvytvářejí archivní fondy České televize a podílejí se na jejich údržbě. Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitosti. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.

    1. V čele útvarů uvedených v odstavci 1) tohoto článku jsou vedoucí zaměstnanci v přímé řídící působnosti generálního ředitele České televize.

    1. Podrobnou organizační strukturu České televize, rozsah činnosti útvarů a jejich vzájemné vztahy stanoví Organizační řád České televize.

    Článek V

    1. Stálými poradními orgány generálního ředitele jsou Kolegium, Programová rada, Ekonomická rada, Programově finanční rada, Etický panel a Občanský panel.

    1. Generální ředitel je oprávněn zřizovat i další poradní orgány, zpravidla však na dobu určitou.

    Článek VI

    1. Česká televize jako právnická osoba hospodaří s vlastním majetkem podle vnitřně stanovených pravidel v rámci obecně platných předpisů.

    1. Finančními zdroji České televize jsou:
      1. výnosy z televizních poplatků,
      2. příjmy z vlastní podnikatelské činnosti.

    1. Česká televize sestavuje plány a rozpočty na kalendářní rok. Příjmy z podnikatelské činnosti může použít pouze k financování činnosti stanovené zákonem.

    1. Samostatnou kapitolou rozpočtu České televize je rozpočet Rady České televize, z něhož se hradí náklady spojené s činností Rady.

    1. Česká televize účtuje v soustavě podvojného účetnictví podle účtové osnovy platné pro politické strany, hnutí, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace. Česká televize může zřizovat účelové fondy z čistého zisku.

    1. Účetní uzávěrka České televize za kalendářní rok prochází nezávislým finančním auditem.

    1. Dodržování práv a povinností České televize, vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo uložených na jejich základě, mohou kontrolovat státní orgány jen na základě zákona a v jeho mezích.

    Článek VII

    Přílohy Statutu tvoří Kodex České televize, který stanoví zásady zpravodajství a programové tvorby, a Strategie České televize, která stanoví její cíle, principy a základní postupy v příštích třech letech. Před jejich uplynutím bude Statut včetně příloh znovu projednán Radou České televize.

    Článek VIII

    Tento Statut nabývá účinnosti dnem schválení Radou České televize.


    KODEX ČESKÉ TELEVIZE

    Služba veřejnosti televizním vysíláním

    V duálním modelu televizního vysílání zajišťuje Česká televize ze zákona službu veřejnosti televizním vysíláním. Je zřízena zejména proto, aby

    • zajišťovala občanům České republiky 24 hodin denně přístup k objektivnímu, vyváženému, všestrannému a kvalifikovanému zpravodajství založenému na úctě k lidským a občanským právům, na respektu k hodnotám demokracie a humanismu, a umožňujícímu svobodné vytváření názorů;

    • udržovala a rozvíjela tradici původní české televizní dramatické, dokumentární a animované tvorby;

    • poskytovala zasvěcené a mnohostranné informace o dějinách a současnosti české kultury a tím podporovala rozvoj české literatury, divadla, hudby a výtvarného umění;

    • bezprostředně sloužila národnostním a etnickým menšinám, fyzicky a smyslově postiženým, seniorům a ostatním ohroženým skupinám obyvatel a napomáhala jejich integraci do většinové společnosti;

    • zprostředkovávala televizním divákům v České republice vrcholná díla evropské a světové kinematografie a televizní tvorby;

    • přispívala k zábavě českých televizních diváků a stanovovala kvalitativní standardy v této oblasti.

    Z toho vyplývá, že je povinností České televize poskytovat programovou nabídku sjednocovanou společně sdílenou stupnicí hodnot, založenou na evropských kulturních a etických tradicích a zásadách. Základními prvky této jednoty jsou důraz na prezentaci plurality názorů v demokratické společnosti, respekt k lidským právům, k právům národnostních a etnických menšin, tělesně a smyslově postižených, k právům dětí a seniorů. Pro její vysílání je charakteristické důsledné odmítání rasismu a všech forem totalitárních útoků na principy občanské společnosti. Samozřejmým atributem televizního vysílání veřejné služby je důraz na vysokou profesionální a kulturní úroveň její produkce jako celku.

    Obecně sdílená soustava hodnot stmeluje složitou strukturu vysílání veřejnoprávní televize, obsahující bohatou škálu typů pořadů, které soukromí televizní vysílatelé už z podstaty, na níž je komerční televizní vysílání založeno, do své programové nabídky zahrnout nemohou. Díky širokého rejstříku pořadů včetně titulů určených minoritám a díky jednotné stupnici hodnot představuje televizní vysílání veřejné služby integrující faktor občanské společnosti. V tom je úloha televize veřejné služby nezastupitelná.

    Současný svět hrozí každému jedinci zahlcením nesourodými a nesouměřitelnými informacemi. Vysílání veřejné služby proto musí nabízet mimo jiné i  základní orientaci v tomto chaotickém světě, určovat žurnalistické a etické standardy a být nositelem společně sdílených hodnot a pocitu sounáležitosti celé komunity.

    Je povinností televize veřejné služby naplňovat výše zmíněné úkoly nejen jednotlivými pořady, ale také jejich uspořádáním do logického, otevřeného a divákům vstřícného celku, jehož vyjádřením je vysílací schéma. Účelem tohoto uspořádání je učinit programovou nabídku televize veřejné služby dostupnou maximálnímu možnému počtu diváků. Není cílem televize veřejné služby neustále poutat pozornost většiny diváků za každou cenu, ale nabízet takovou škálu pořadů, aby v jejím rámci nalezla v rozumném časovém intervalu svůj pořad každá malá cílová skupina, tedy i taková, která je pro komerční televize z ekonomických důvodů nezajímavá. Pro televizi veřejné služby stále platí klasický výrok, že není televizí pro všechny, ale pro každého.

    ZÁSADY ŽURNALISTICKÉ PRÁCE

    Základní povinností České televize je poskytovat širokou škálu zpravodajských pořadů. Tuto úlohu plní dvojím způsobem: Krátké zpravodajské pořady, poskytující základní informace o domácím a světovém dění, jsou rovnoměrně rozloženy ve vysílání v průběhu celého dne až do půlnoci. Hlavní zpravodajské relace ve večerních časech jsou rozlišeny, aby odpovídaly rozdílnému charakteru dvou programů České televize. Každodenní zpravodajství z regionů, zajišťované rovněž ostravským a brněnským studiem České televize, tuto strukturu dotváří. Při poskytování této služby se televize veřejné služby v České republice důsledně řídí dokumentem Zásady žurnalistické práce.

    Tento dokument musí sloužit nejen redaktorům zpravodajských a publicistických pořadů, ale v oblasti podávání informací o závažných celospolečenských problémech a veřejném životě také pro všechny ostatní redaktory, dramaturgy, moderátory a reportéry televize veřejné služby. Je nutné jej chápat jako otevřený dokument, který v průběhu času může vyžadovat změny, odpovídající na proměnu vnějších podmínek působení televize veřejné služby. Je základní výchozí normou, která nikterak nevylučuje potřebu dalších kodifikujících ustanovení nebo formulování zásad k dílčím problémům zpravodajství, publicistiky, diskusní a dokumentárních pořadů. Česká televize, vedena snahou poskytovat nejvyšší dosažitelné míře objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, respektuje především:

    • odpovědnost vůči veřejnosti, zejména s ohledem na význam televizního vysílání pro uplatnění občanských práv na informaci a svobodnou komunikaci,

    • složitost a náročnost žurnalistické práce v souvislosti s požadavky na aktuálnost, pravdivost a důvěryhodnost informace, na její kvalitu, hloubku a nestrannost, na její formu a způsob zpracování, zejména z hlediska respektování lidských práv a lidské důstojnosti.

    Proto přijala následující zásady vztahující se k žurnalistické práci, zejména k etice žurnalistiky a zobrazování násilí ve vysílání.

    I. Zprávy a názory

    1. Kromě zákonných práv a povinností stanovených v právních normách (zákon o České televizi č. 483/1991 Sb. a zákon č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, oba ve znění pozdějších předpisů) má Česká televize etickou odpovědnost vůči občanům a společnosti. Na ni je třeba klást důraz zejména v době, kdy informace a komunikace hrají velmi důležitou úlohu při vytváření osobních postojů občanů i ve vývoji demokratické společnosti.

    1. Novinářské povolání zahrnuje práva a povinnosti, svobodu a odpovědnost.

    1. Základním principem jakékoli úvahy o žurnalistice je povinnost vést jasnou dělicí čáru mezi zprávami a názory, aby nebylo možné je zaměňovat. Zprávy jsou informace o událostech, faktech a údajích, zatímco názory sdělují postoje, ideje, přesvědčení nebo hodnotící soudy.

    1. Vysílání zpráv a analýz musí být založeno na maximální pravdivosti, kterou lze zajistit adekvátními prostředky verifikace a důkazu, objektivity při výběru a prezentaci zpráv. Zprávy nesmějí být směšovány s domněnkami (úvahami). Obrazová a grafická stránka zpráv a analýz musí vyjadřovat co možná nejpřesněji jejich podstatu.

    1. Vyjádření názorů formou vyslovení hodnotících postojů, soudů či komentáře k určitému tématu, případně vyřčení poznámek ke zprávám o aktuálních událostech, je vždy nezbytně subjektivní, a tudíž nemůže být podřízeno měřítkům objektivity. Je však nutno zajistit, aby bylo prezentováno čestně a eticky.

    1. Názory ve formě komentářů k událostem nebo k jednání jednotlivců a institucí by se neměly snažit zastírat či popírat nespornou realitu faktů.

    II. Právo na informace jako základní lidské právo

    1. Právo na informace je základní lidské právo, které bylo zdůrazněno precedenčním právem Evropské komise a Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s článkem 10 Evropské konvence o lidských právech a uznáno článkem 9 Evropské konvence o televizi bez hranic, stejně jako všemi demokratickými ústavami. Vlastníkem práva je občan, který také má příslušné právo požadovat, aby informace předávané novináři byly sdělovány pravdivě v případě zpráv a poctivě v případě názorů, bez vnějšího zasahování veřejných orgánů nebo soukromého sektoru.

    1. Činnost České televize jako sdělovacího média je zprostředkovávání, tj. poskytování informačních služeb. Práva související se svobodou informací vycházejí z práva adresátů informací, tj. občanů.

    1. Česká televize vychází ze zásady, že veřejné orgány se nesmějí domnívat, že jsou vlastníky informací. Právní řád České republiky poskytuje záruky pro šíření pluralismu ve sdělovacích prostředcích a zajišťuje vytvoření nezbytných podmínek pro realizaci svobody slova a práva na informace s vyloučením cenzury.

    1. Česká televize chrání svobodu projevu svých pracovníků, neboť jsou posledním článkem zprostředkování informace. V České republice však dosud není z právního hlediska vyjasněn vztah svědomí žurnalisty a profesionálního tajemství vůči důvěrným zdrojům.

    1. Česká televize nikdy nesmí zacházet s informacemi jako se zbožím, nýbrž výhradně jako se základním právem občana. Proto nesmí využívat ani kvality, ani podstaty zpráv nebo názorů ve snaze zvýšit počet diváků s cílem zvýšení příjmů z reklam. Se zřetelem k zajištění etického zacházení s informacemi musí být diváci pokládáni za jednotlivce, a nikoli za masu.

    ETIKA ŽURNALISTIKY

    Rada Evropy schválila v roce 1993 Rezoluci č. 1003 o etice žurnalistiky. Tyto etické zásady žurnalistiky by měly být uplatňovány všemi novináři v celé Evropě. Vzhledem k nedostatku právní úpravy a pozitivních tradic v této oblasti v České republice považujeme za velmi důležité respektovat uvedené zásady při výrobě a vysílání pořadů v České televizi.

    I. Funkce žurnalistiky a její etika

    1. Informace zprostředkované žurnalisty sdělovacích prostředků mají díky obrovské podpoře nových technologií rozhodující význam pro rozvoj jednotlivce a společnosti. Jsou nepostradatelné pro demokratický život, protože má-li se demokracie plně rozvinout, musí zaručit občanům možnost účastnit se veřejných záležitostí. Jejich účast by nebyla možná bez informací, které jim poskytují sdělovací prostředky. Vliv České televize na veřejné mínění je tudíž zřejmý.

    1. Bylo by ovšem chybné z významu této funkce vyvozovat, že sdělovací prostředky ve skutečnosti reprezentují veřejné mínění nebo že by měly nahrazovat specifické funkce veřejných orgánů či institucí vzdělávacího a kulturního charakteru, jako jsou třeba školy.

    1. Žurnalistika nesmí pozměňovat pravdivé, objektivní informace nebo poctivé názory ve snaze vytvořit nebo upravit veřejné mínění, neboť legitimita žurnalistiky spočívá v účinném respektování základního práva občanů na informace jakožto části demokratických hodnot. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby legitimní investigativní žurnalistika pracovala s ověřenými informacemi a poctivými názory. Je neslučitelná s novinářskými kampaněmi vedenými na základě apriorních postojů a zvláštních zájmů.

    1. V žurnalistice musí informace a názory respektovat presumpci neviny, zejména v případech, které jsou dosud v řízení, a musí se proto upustit od jakýchkoliv hodnotících poznámek či soudů.

    1. Musí být respektováno právo jednotlivců na soukromí. Osoby zaujímající funkce ve veřejném životě mají právo na ochranu svého soukromí s výjimkou těch případů, kdy by jejich soukromý život mohl mít vliv na jejich život veřejný. Skutečnost, že osoba zaujímá veřejné postavení, ji nezbavuje práva na respektování jejího soukromí. Proto je nezbytné usilovat o dosažení rovnováhy mezi respektováním soukromého života a právem na informaci.

    1. Výsledek neospravedlňuje použité prostředky, informace proto musí být získány legálními a etickými prostředky.

    1. Jestliže Česká televize zprostředkovala zprávu nebo názor nepravdivý či klamný, musí na žádost zainteresovaných osob s poskytnutím všech relevantních informací zprávu opravit. Nejvhodnější je zajistit vysílání opravy ve stejném typu pořadu a ve stejném vysílacím čase.

    1. Ve vztazích, které novinář při plnění svých povinností musí udržovat s veřejnými orgány, s orgány exekutivy nebo různými hospodářskými sektory, je třeba zabránit jakékoli shovívavosti, která by mohla ovlivnit nezávislost a nestrannost žurnalistiky.

    1. V žurnalistice nesmí být kontroverzní nebo senzační záležitosti zaměňovány se situací, o níž je důležité poskytnout informace. Novinář nesmí zneužívat svých práv k získání vlastní prestiže nebo osobního vlivu.

      Vzhledem ke komplexnosti procesu získávání a poskytování informací, který se stále více opírá o využití nových technologií umožňujících rychlost a stručnost informace, je nutné, aby pracovníci České televize absolvovali adekvátní odborný výcvik.

    II. Konfliktní situace a případy zvláštní ochrany

    1. Ve společnosti někdy vznikají napjaté a konfliktní situace pod tlakem takových faktorů, jakými jsou terorismus, diskriminace menšin, xenofobie nebo válka. Za takových okolností má Česká televize morální povinnost hájit demokratické hodnoty: úctu k lidské důstojnosti, řešení problémů mírovými, tolerantními prostředky, a tedy i povinnost odporovat násilí a jazyku nenávisti a konfrontace, zavrhovat jakoukoli diskriminaci zakládající se na odlišné kultuře, pohlaví nebo náboženství. Nikdo by neměl zůstat neutrální, jde-li o obranu demokratických hodnot. Vzhledem k tomu musí Česká televize sehrát větší úlohu v zabraňování napětí a podporovat vzájemné porozumění, toleranci a důvěru, zejména mezi různými komunitami v oblastech s převládajícími konflikty.

    1. S přihlédnutím k velice specifickému vlivu sdělovacích prostředků na postoje dětí a mladých lidí je nutné, aby Česká televize nevysílala pořady, zprávy nebo záběry glorifikující násilí, zneužívající sexuálních scén nebo užívající vědomě nevhodný jazyk.

    ZOBRAZOVÁNÍ NÁSILÍ VE VYSÍLÁNÍ

    I.

    Česká televize si je vědoma nebezpečí, které vyplývá ze stále častějšího zobrazování násilí. Proto při vysílání pořadů uplatňuje následující hlediska:

    • nedávat prostor násilí, s výjimkou případů, kdy se jedná o uplatnění uměleckých záměrů či o zpravodajské pokrytí událostí (viz níže uvedené zásady);

    • nevysílat prohlášení, která by mohla podněcovat násilí, tím že by mohla být odůvodněně chápána jako prohlášení podporující a šířící násilí, nenávist, rasovou nesnášenlivost, xenofobii, antisemitismus a další formy diskriminace či nenávisti založené na netoleranci.

    Česká televize bude pečlivě sledovat vývoj evropské legislativy v této oblasti, zejména jednání o Doporučení ohledně zobrazování násilí v elektronických médiích a Doporučení ohledně "prohlášení vzbuzujících nenávist".

    Česká televize věnuje pozornost i jemnějšímu rozlišování pořadů vhodných pro mládež, než jak stanoví zákon. Zavedením vnitřního systému označování pořadů bude usilovat o jejich nejvhodnější zařazení do vysílání z hlediska ochrany dětských a mladých diváků.

    II. Zásady napomáhající při rozhodování

    Jedním z hlavních úkolů České televize je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů (§ 2 zákona o České televizi). Vzhledem k tomu, že násilí je součástí života, který nás obklopuje, nelze se jeho zobrazování a informacím o něm vyhýbat. Je však povinností České televize hledat všechny cesty, jak omezit nepříznivý dopad zobrazování násilí na televizní diváky a zejména na děti. Jediným řešením je neustále obnovovaná nepsaná dohoda mezi zodpovědným televizním producentem, respektive redaktorem-dramaturgem, a informovaným divákem o tom, co je a co není přijatelné. Proto nelze stanovit žádná obecně platná a neměnná kritéria, jimiž by se pracovníci médií mohli beze zbytku řídit. Zobrazování násilí působí na diváky negativně několika způsoby: deprimuje a šokuje, může u citově nevyrovnaných jedinců způsobit snížení prahu vnímavosti vůči násilným řešením konfliktních situací a v ojedinělých případech může vést i k přímému napodobení.

    V oblasti kriminality působí zobrazování násilí a rozsáhlé informování o jeho projevech především dvojím způsobem:

    1. častá prezentace zpráv o obecné kriminalitě vytváří ve společnosti horší obraz celkové situace, než o jakém hovoří statistiky a odborná šetření.

    1. podrobným popisem způsobu provedení trestných činů lze poskytnout návod k jejich spáchání natolik přesný, že se při objasňování trestné činnosti kriminalisté setkávají se stejným modem operandi u řady pachatelů, což výrazně komplikuje vyšetřování trestné činnosti.

    Rozhodnutí, zda zařadit drastický záběr do vysílání, je složité a závisí na mnoha různých faktorech. Vedle etických mezi ně patří i vysílací čas, programový kontext a společenská atmosféra. Toto rozhodnutí musí vycházet ze zdravého úsudku, snahy nezraňovat lidskou integritu a z neustále diskutovaného a obnovovaného citu pro to, co lze nejširšímu diváckému publiku předložit jako přiměřené, nutné, slušné, správné, provokující a dojímající.

    Mezi diváky jsou spolu se zcela nezainteresovanými osobami i děti, rodiče a příbuzní těch, jejichž záběry se mohou objevit na obrazovce. Mezi diváky jsou i lidé psychicky narušení, stejně jako lidé, kteří v minulosti mohli prožít drastickou událost podobnou té, jejíž obdobu se redaktor-dramaturg rozhoduje zařadit do vysílání. Je proto nutné zodpovědět si několik otázek, které mohou rozhodování usnadnit:

    • Je konkrétní drastický záběr nezbytný pro pochopení zprávy?

    • Čím je důležitý kromě toho, že způsobí šok?

    • Vzbudí u diváka strach nebo ho znepokojí?

    • V jakém kontextu je konkrétní násilná scéna uváděna?

    • Mohou se dívat děti, rodiče a příbuzní obětí nebo "ovlivnitelní"?

    Zařazení obrazového zpravodajství se záběry obsahujícími násilí, přírodní katastrofy či jiná neštěstí by se mělo řídit následujícími zásadami:

    1. Divák by měl vědět, co ho v příštím okamžiku čeká, a neměl by se cítit zaskočený pro něj nepřijatelnou scénou.

    1. Pokud je v pořadu více záběrů zobrazujících násilí, o zařazení každého z nich by mělo být rozhodováno s vědomím výsledku a dopadu pořadu jako celku.

    1. Je třeba vyhnout se zařazování záběrů zobrazujících násilí jenom proto, že jsou k dispozici.

    1. Při zařazování záběrů zobrazujících násilí do zpravodajských pořadů vysílaných přes den je třeba mít na paměti, že se na ně ve větší míře mohou dívat i děti.

    1. Ke každému drastickému záběru je nutné přistupovat s vědomím, že divák jej uvidí, na rozdíl od redaktora-dramaturga,  poprvé. Novináři, kameramani, editoři jsou na násilné scény na obrazovce zvyklí.

    1. Při zobrazení drastických scén je vhodné vyhnout se detailům a reálnému zvuku.

    1. Každý má právo na soukromí. Skupiny a jednotlivci, kteří si je nemohou nebo nejsou schopni vyhradit, jako například lidé v bezvědomí a v hlubokém šoku, lidé zničení hlubokým žalem nebo děti, mají nárok na ochranu. Mrtvým náleží úcta. Detailní záběry mrtvých těl lze zařadit jen ve velmi výjimečných případech.

    1. Zprávy o sebevraždách a sexuálním násilí by neměly obsahovat podrobnosti o použitém způsobu. Zvláštní citlivost je třeba projevit v případech sebevraždy oběšením.

    1. Je třeba mít na paměti, že některé informace mohou nestabilním jedincům nebo dětem sloužit jako návod. Z toho důvodu je vhodné vyhnout se zobrazování snadno přístupných vražedných nástrojů a zbraní.

    1. Násilí, páchané ve vzdálených zemích, by mělo být zobrazováno podle stejných zásad jako násilí, k němuž dochází v naší bezprostřední blízkosti. Lidský život a utrpení mají všude stejnou obecně platnou hodnotu.


    Etický panel České televize

    Statut

    I.

    Etický panel je ustaven jako poradní orgán generálního ředitele České televize. Jeho posláním je kvalifikovaně posuzovat etickou stránku těch pořadů nebo částí pořadů ve vysílání České televize, které jsou předmětem stížností diváků z hlediska dodržování profesionální etiky nebo vyvolaly negativní reakci jiných sdělovacích prostředků v tomto smyslu. Dále je úkolem Etického panelu provádět oponenturu textu interních norem přijímaných Českou televizí z hlediska zásad profesní etiky. Závěry Etického panelu mají charakter doporučení generálnímu řediteli České televize.

    II.

    Etický panel má devět členů. Členové panelu jsou jmenováni generálním ředitelem České televize na dva roky; generální ředitel má právo odvolat člena Etického panelu před skončením funkčního období. Člen Etického panelu se může svého členství vzdát, a to dopisem adresovaným generálnímu řediteli České televize. Generální ředitel České televize pak do třiceti dnů od data jeho odstoupení jmenuje nového člena Etického panelu. K členství v Etického panelu jsou zvány významné osobnosti veřejného života, obdařené obecně respektovanou autoritou a zabývající se etikou profesionálně. Nově jmenovaný panel volí svého předsedu na prvním řádném zasedání. Členům panelu náleží paušální odměna. Jednoho z členů do Etického panelu deleguje Rada České televize; tomuto členovi odměna za práci v panelu nenáleží.

    III.

    Agendu Etického panelu určuje generální ředitel České televize. Členové panelu získávají jako podklady pro svou práci následující druhy materiálů: návrhy textů interních norem, které mají posoudit; úplné texty stížností na pořady vysílané Českou televizí, jejichž etickou stránku mají posoudit, záznamy těchto pořadů a písemné vyjádření k příslušným stížnostem od producentů takto kritizovaných pořadů. Pokud to charakter posuzovaného případu vyžaduje, může panel vyžadovat k dané kauze expertízu od nezávislého odborného pracoviště; zadání takové expertízy schvaluje generální ředitel České televize. Panel má právo pozvat stěžovatele, autory a odpovědného producenta pořadu, který byl předmětem stížnosti, ke slyšení.

    Ve výjimečných případech může generální ředitel požádat panel o vyjádření k pořadu dosud nevysílanému a poskytnout členům panelu nosič se záznamem tohoto pořadu; v takovém případě se panel rozhoduje hlasováním, zda se bude pořadem zabývat či nikoliv. Pokud panel hlasováním rozhodne, že se dosud nevysílaným pořadem na žádost generálního ředitele zabývat bude, mají ti členové panelu, kteří hlasovali proti, právo individuálně odmítnout účast na posuzování etické stránky pořadu dosud nevysílaného. V takovém případě mají členové panelu, kteří odmítli posuzovat dosud nevysílaný pořad, právo na to, aby jejich stanovisko bylo zveřejněno.

    IV.

    Zápisy z jednání Etického panelu jsou neveřejné. Závěry panelu v podobě doporučení, daných generálnímu řediteli, jsou veřejnými dokumenty a jsou publikovány na internetových stránkách České televize a v interním věstníku Info. Nerozhodnou-li členové jinak, vykonává funkci tiskového mluvčího Etického panelu jeho předseda. Zasedání panelu se jako host pravidelně účastní vedoucí oddělení public relations České televize.


    STRATEGIE ČESKÉ TELEVIZE

    S vědomím svého postavení je Česká televize odhodlána vyvíjet činnost jako svobodné médium při respektování zákonů České republiky a ustanovení mezinárodních úmluv, především Deklarace o médiích v demokratické společnosti, rezolucí přijatých 4. Evropskou ministerskou konferencí o masmediální politice a nejnověji - Směrnice Evropské unie o televizi bez hranic. Česká televize vyvíjí svou činnost v legislativním rámci, tvořeném především zákonem č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání (ve znění pozdějších předpisů), který upravuje práva a povinnosti provozovatelů vysílání, a zákonem č. 483/1991 Sb. o České televizi (ve znění pozdějších předpisů), který zřizuje Českou televizi, vymezuje její poslání, ustanovuje její Radu, generálního ředitele a její součásti. Rámec těchto dvou právních norem doplňují a rozšiřují některé další zákony, regulující další oblasti fungování médií veřejné služby, zejména zákon č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (ve znění pozdějších předpisů), který poprvé v rámci jediné zákonné normy vymezuje televizní poplatek a upravuje způsob jeho výběru. Z ostatních mediálních zákonů majících pro Českou televizi bezprostřední význam je třeba brát zřetel především na zákon č. 103/1992 Sb. o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (ve znění pozdějších předpisů) a zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy.

    V tomto právním rámci Česká televize stanovuje svou strategii. Zákon o České televizi jí ukládá náročné programové závazky, které kladou vysoké nároky na její financování. Hlavní finanční zdroj činnosti České televize - televizní poplatek - je z konstrukce příslušného zákona stanoven jako fixní. Z toho vyplývá, že se po dlouhou dobu (poprvé v letech 1992 - 1997, podruhé od roku 1997) jeho nominální výše nezměnila, ačkoliv jeho výnos trvale znehodnocovala inflace. Z  hlediska zajištění služby veřejnosti ve stávající kvalitě a rozsahu by bylo vhodnější, kdyby výše televizního poplatku byla stanovena v návaznosti na meziroční míru inflace. Česká televize se neřešením problému hlavního zdroje jejího financování ocitla již v roce 1995 pod nepolevujícím tlakem, působícím v konečném důsledku na její programovou nabídku. Přes opakovaně prokázanou vysokou efektivitu České televize se tato situace může v budoucnu opakovat. Nalezení takového legislativního řešení, které by zajistilo stabilní podmínky pro činnost České televize v delším časovém horizontu, je v zájmu rovnováhy duálního systému vysílání v České republice.

    STRATEGICKÉ CÍLE ČESKÉ TELEVIZE

    Strategie České televize stanoví cíle v oblasti programové, technické, finanční a v oblasti lidských zdrojů. Cílem České televize je zejména:

    1. naplňovat poslání televize veřejné služby, tj. poskytovat veřejnosti úplnou, dobře strukturovanou, kvalitní a atraktivní službu televizním vysíláním;

    1. plnit úlohu významné kulturní a normotvorné národní instituce ve smyslu posilování národního vědomí a péče o duchovní dědictví a mateřský jazyk;

    1. představovat důležitý faktor společenské soudržnosti a integrace osob, skupin a společenství, rozvíjet národní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin žijících v České republice;

    1. poskytovat programový a zpravodajský servis na dvou vysílacích okruzích 24 hodiny denně;

    1. usilovat o poskytování vyvážených, objektivních a ověřených informací a o prezentaci různorodých myšlenek a názorů a tím podporovat dodržování lidských práv,  rozvoj občanské společnosti a řádné fungování institucí demokratického státu;

    1. zajišťovat kvalitní původní televizní zpravodajství z České republiky a prostřednictvím stálých a příležitostných korespondentů i z celého světa;

    1. chránit žurnalistické zdroje informací,

    1. vytvářet vhodné pracovní podmínky tvůrčím pracovníkům a žurnalistům, zajišťovat jejich nezávislost na politických silách a tlacích ze strany soukromých zájmových skupin nebo státních orgánů;

    1. vytvářet širokou škálu moderních pořadů, v nichž jsou spojeny etické standardy s nezbytným požadavkem kvality, škálu, která ve svém celku  odráží různé filozofické názory a náboženská přesvědčení;

    1. klást zvláštní důraz na původní českou produkci, zejména dramatickou tvorbu, spolupracovat s nezávislými producenty, a to v oblasti televizní tvorby s přesahem do projektů kinematografických;

    1. přispívat svými pořady k všestranné a vkusné zábavě diváků,

    1. prostřednictvím přímých přenosů zprostředkovávat divácké veřejnosti významné společenské, politické a kulturní události,

    1. zprostředkovávat divákům významné sportovní události a poskytovat informace o minoritních sportech;

    1. přispívat svými pořady k rozšiřování vzdělanosti, porozumění a tolerance mezi občany České republiky;

    1. usilovat o vysoký etický standard své programové nabídky zejména při zobrazování násilí a jeho následků a při ochraně dětí a mládeže;

    1. rozšiřovat další programové služby divákům;

    1. průběžně usilovat o navázání vstřícného dialogu s diváky, a to jak prostřednictvím televizní obrazovky, tak i  aktivitami zaměřenými na přímý kontakt;

    1. neustále vytvářet a inovovat funkční a spolehlivou zpětnou vazbu systematickým využíváním sociologických a sociodemografických výzkumů a výzkumů veřejného mínění;

    1. posilovat důslednou ochranu držitelů autorských práv a práv příbuzných;

    1. vytvářet a zajišťovat veškeré podmínky pro uchování programových fondů České televize jako součásti národního kulturního dědictví;

    1. usilovat o maximální rozšíření kvalitního televizního signálu obou vysílacích okruhů České televize na celém území České republiky;

    1. soustavně sledovat a vyhodnocovat zavádění nových komunikačních technologií, zvláště digitálního vysílání a nových služeb;

    1. dbát o  efektivní výběr televizních poplatků a  dosažení příjmů z podnikatelské činnosti;

    1. usilovat o efektivní výrobu pořadů uváženým snižováním nákladů,

    1. podporovat stálý vnitřní konstruktivní dialog tvůrců, žurnalistů a ostatních pracovníků s vedením České televize;

    1. zajišťovat kvalitní systém průběžného zvyšování kvalifikace pro všechny perspektivní zaměstnance;

    1. zapojovat se do mezinárodních aktivit veřejnoprávních vysílatelů.

    MEZINÁRODNÍ AKTIVITY

    Po rozpadu československé federace se Česká televize stala samostatným aktivním členem European Broadcasting Union (EBU), významné nevládní organizace sdružující veřejnoprávní televize a rozhlasy v evropském regionu. Česká televize usiluje o výrazné zastoupení v EBU, které jí umožní spoluvytvářet evropskou mediální sféru a zároveň zpřístupnit veřejnosti v České republice informace, především z oblasti mediální legislativy Evropského společenství a z oblasti technického rozvoje.

    Česká televize se bude zúčastňovat všech mezinárodních aktivit směřujících k podpoře svobody médií, mediálního pluralismu, transparentnosti a nezávislosti televizního vysílání majícího povahu služby veřejnosti. Pro svůj vlastní rozvoj musí Česká televize sledovat celosvětové trendy v oblasti informací, ochrany lidských práv, mezinárodních konvencí, ochrany autorských práv, nových komunikačních technologií.

    Česká televize prezentuje svou televizní a filmovou tvorbu na mezinárodních festivalech a prosazovat tak českou kulturu na mezinárodním fóru. Sama pořádá mezinárodní televizní festival Zlatá Praha jako příležitost k setkávání světových producentů hudebních pořadů. Soustavnou prací na jeho průběžném zkvalitňování  usiluje o zvýšení jeho mezinárodní prestiže.

    Česká televize bude nadále rozšiřovat svoji působnost i případné další členství v mezinárodních vysílacích a jiných společnostech, jako je například Euronews a Eurosport, a v aktivitách, jakými jsou DVB, MAP-TV, CIRCOM, Eureka Audiovisual, či Public Broadcasting International (PBI). V této souvislosti bude pořadatelem mezinárodních setkání, sympozií a konferencí. Hodlá se rovněž jako spolupořadatel podílet i na dalších významných mezinárodních aktivitách.

    PROGRAMOVÁ POLITIKA

    Televizní vysílání veřejné služby si v  duálním modelu televizního vysílání udržuje své specifické hodnoty a tradice. Na ně Česká televize navazuje a vyznačuje se při tom těmito základními vlastnostmi:

    • cílevědomým uspokojováním širokého spektra potřeb, zájmů a vkusu diváků, a to i menšinových diváckých skupin;

    • podporou národní a evropské identity a podporou integrace minorit jako svébytných a plnoprávných součástí většinové společnosti;

    • odstupem od partikulárních politických a vládních zájmů.

    Televize veřejné služby v České republice působí v rámci vyspělého mediálního prostředí a v soupeření o pozornost diváků s významnými komerčními televizními stanicemi. V této soutěži se soustřeďuje spíše na kvalitu programu než na počet diváků, získaný bez ohledu na prostředky, kterých k tomu bylo použito. Vysílání televize veřejné služby obsahuje významný podíl původních pořadů vlastní nebo nezávislé domácí produkce. Kvalitu pořadů však v řadě případů nelze automaticky zaměňovat s vysokou kulturní hodnotou; požadavek řemeslné kvality Česká televize uplatňuje na všechny druhy pořadů, tedy i na ty, které nemají umělecké a kulturní ambice.

    V současnosti je hlavním úkolem televize veřejné služby v evropském pojetí poskytovat v rámci programové nabídky široké spektrum různorodých pořadů tak, aby si z ní mohly v pravidelných časových intervalech vybrat "své" pořady velké i méně početné skupiny diváků. Programová nabídka televize veřejné služby je už ze zákona rozmanitější, diferencovanější a proto svým způsobem výběrová. Musí uspokojit nejen většinové diváky a příslušníky menšin definovaných zájmem, např. příznivce vážné hudby, divadla, nebo zájemce o historii, ale také - a v rámci služby menšinám především - příslušníky menšin definovaných osudem, tj. příslušníky národnostních a etnických menšin, tělesně a smyslově postižené, seniory atd. Tato role televizní veřejné služby vystoupila do popředí v okamžiku, kdy se v evropských zemích začal rozvíjet duální model televizního vysílání. Duální systém postavil televize veřejné služby všude na světě před dvě základní otázky:

    • Jak plnit mnoho služebných povinností, vyplývajících ze zákonů, ustanovení, ale i z očekávání veřejnosti, a přitom obstát v mediálním prostředí vnímaném navzdory rozdílným konečným cílům televizních stanic veřejné služby a komerčních televizí jako konkurenční?

    • Jak naplňovat poslání služby veřejnosti a neztratit přitom přitažlivost pro většinové diváky?

    Odpověď přitom televize veřejné služby musejí hledat s vědomím, že zásadním předpokladem pestré a kvalitní programové nabídky jsou dostatečné finanční prostředky, přičemž jejich příjmy jsou zpravidla přísně limitované.

    Programová koncepce

    Pro televizi veřejné služby platí základní imperativ: nebude-li její programová nabídka výrazně odlišná od vysílání komerčních televizních stanic, ztrácí právo na to být placena z veřejných finančních prostředků a bude zpochybněna legitimita její existence. To však neznamená, že by měla právo rezignovat na snahu poutat pozornost statisticky významného procenta diváků - plátců televizních poplatků. Na výše zmíněný imperativ však lze nahlížet také jako na výhodu. Respekt k odlišnosti zájmů jednotlivých skupin televizních diváků otevírá televizi veřejné služby - i při existenci komerčních stanic - značný manévrovací prostor. Její tvorba programu může a musí být rozmanitější, strukturovanější a k rozdílnosti diváků citlivější než televize komerční, pro kterou je rozhodující jediný faktor: podíl na trhu. Televize veřejné služby může a musí vzhledem ke své povaze a při citlivé a vnímavé skladbě programů vycházet vstříc mnohem širší škále diváckých zájmů, potřeb a různorodému diváckému vkusu.

    Hranice mezi komerčním televizním vysíláním a vysíláním veřejné služby nevede mezi žánry, ale uvnitř žánrů. Oba systémy se od sebe odlišují rozdílným posláním a cílem, ale sbližují je univerzalita vysílaného programu v divácky nejatraktivnějších položkách a přirozené úsilí o co nejvyšší sledovanost, jakkoli sledovanost nemůže být jediným ukazatelem kvality a společenské efektivity vysílání televize veřejné služby. Za každým pořadem a vysílacím časem musí autoři vysílacích schémat České televize vidět konkrétního adresáta, konkrétní cílovou skupinu či skupiny diváků. Potom mohou dosáhnout maximální možné sledovanosti (tj.minimálního rozdílu mezi počtem potenciálních a skutečných diváků toho kterého pořadu). Cesta k časově delšímu soustředění diváckého zájmu na program České televize je v systémovějším zřetězení pořadů, u nichž lze předpokládat téhož potenciálního adresáta, do stabilních vysílacích bloků a pásem.

    Česká televize naplňuje své poslání prostřednictvím vysílání na dvou vysílacích okruzích, což jí umožňuje koncipovat obsah vysílání tak, aby paralelně uspokojovalo požadavky co nejpočetnějšího a nejširšího spektra diváků. Programová nabídka obou okruhů je důsledně stavěna jako vzájemně komplementární, ačkoli jsou oba programy důsledně emancipovány, tj mají svůj nezaměnitelný charakter.

    Vysílací okruh ČT 1 je určen širokému spektru publika, a to bez ohledu na žánr či druh pořadu. V jeho rámci Česká televize uplatňuje původní českou filmovou a televizní dramatickou tvorbu, původní zábavné pořady a nabízí výběr špičkové zahraniční filmové a televizní dramatické tvorby. Současně však tento vysílací okruh tradičně zůstává nositelem služby menšinám definovaným osudem, tj. příslušníkům národnostních a etnických menšin, tělesně a smyslově postiženým, seniorům, opuštěným dětem a dalším ohroženým skupinám obyvatel. Česká televize soustředila  tuto službu menšinám, jejichž příslušníci jsou rozptýleni na celém území České republiky, na vysílací okruh ČT 1 v době, kdy signál vysílacího okruhu ČT 2 pokrýval jen část tohoto území.

    Vysílací okruh ČT 2 svou programovou nabídkou oslovuje především diváky s vyššími nároky a se zájmem o kvalitní a hlubší či specializované informace ze všech oblastí. Jeho charakteristickou náplní jsou obsahově i formálně náročnější pořady všech žánrů od zpravodajských přes umělecké, dokumentární a publicistické až po vzdělávací. Vychází vstříc očekáváním a potřebám diferencovaných a menšinových diváckých skupin. Cílem ČT 2 není představovat výlučný experimentální televizní kanál. Neoddělitelně od ČT 1 naplňuje zákonem stanovené poslání České televize.

    Diváckou odezvu svého vysílání České televize posuzuje součtem sledovanosti obou programových okruhů. Pro Českou televizi je však rozhodující rozsah uspokojených zájmů, potřeb a očekávání veřejnosti, vyjádřený také v dopisovém, e-mailovém a telefonickém ohlasu. Zajištění spolehlivé a mnohostranné zpětné vazby svého vysílání věnuje Česká televize soustavnou pozornost.

    Hlavní vysílací časy obou vysílacích okruhů mají v naprosté většině případů premiérový charakter. K naplnění obou okruhů mimo hlavní vysílací časy Česká televize užívá promyšlený systém repríz, zaměřený na co možná nejefektivnější využití automatických repríáz a archivních pořadů k uspokojení zájmu diváků V programové sféře klade důraz zejména na:

    • iniciaci původní české tvorby všech žánrů, na vývoj nových formátů televizních pořadů a vytváření podmínek pro vznik děl, která budou schopna vstupovat do domácího i mezinárodního povědomí a konkurence - cestu k naplnění tohoto záměru spatřuje v cílevědomé a systematické podpoře autorů a tvůrců, schopných významného přínosu a reflexe všech hodnotných podnětů zevnitř televize i zvenčí;

    • neustálé rozšiřování svého kulturního, osvětového, vzdělávacího a humanitárního působení;

    • pružnou reakci na změny v  českém mediálním prostředí a na pohotovou reakci na jeho podněty při respektování pozitivních tradic české televizní tvorby, povinné míry vkusu, vysoké kulturní úrovně nabízených pořadů a při respektování všech závazků veřejnoprávní televize;

    • zachování proporcí mezi domácími a zahraničními pořady a mezi jednotlivými programovými typy v intencích směrnic Evropské unie;

    • zodpovědné poměřování kvality, obsahové vhodnosti a stupně divácké náročnosti pořadů v souvislosti s jejich vysílacím časem;

    • pravidelné a kvalifikované hodnocení odvysílaných pořadů, programové skladby, fungování vysílacího schématu a celkového obrazu vysílání České televize v očích veřejnosti spolu s vyvozováním odpovídajících důsledků;

    • soustavnou analýzu a porovnávání divácké efektivnosti srovnatelných programových typů a žánrů ve vysílání České televize s výsledky obdobných pořadů ostatních českých analogově vysílajících celoplošných televizních stanic;

    • sociologicky podložené studium chování a návyků diváků podle věkových, sociálních, profesních, vzdělanostních a zájmových, na odborné vyhodnocování a objektivizaci ohlasů na vysílání České televize a ostatních českých celoplošných televizních stanic;

    • komplexní, kvalitní a pohotovou propagaci programu i  jednotlivých pořadů České televize systematickým udržováním aktivního kontaktu s diváky.

    Ve své programové skladbě stanoví Česká televize proporce, které chce jako veřejnoprávní vysílatel respektovat. Standardy dále uvedené odpovídají nově revidované Směrnici o televizi bez hranic, přijaté Evropským parlamentem a Radou Evropy v červnu 1997. Domácí televizní tvorba by měla dosahovat 55 % vysílacího času a společně s 5 % vysílacího času převzatých pořadů domácí produkce představovat 60 % celkového objemu vysílání věnovaného tuzemské produkci. Za převzaté pořady domácí produkce se považují pořady vyrobené tuzemskými producenty, kteří nejsou držiteli licence k televiznímu vysílání. Do těchto kvót se podle metodiky EBU nezapočítávají zpravodajské a publicistické pořady.

    Česká televize bude dále podporovat produkci evropských děl tak, že jim vyhradí minimálně 50 % vysílacího času věnovaného převzatým pořadům ze zahraničí, nepočítaje v to čas určený pro zpravodajství, vysílání sportovních událostí, reklamy a teleshoppingu. Tento objem zahrnuje i koprodukce České televize s evropskými zahraničními partnery. Česká televize bude podporovat novou audiovizuální tvorbu tím, že vysílání pořadů tuzemské produkce starších než deset let nepřesáhne 8 % vysílacího času s výjimkou času určeného pro zpravodajství, vysílání sportovních událostí, soutěží a teletextu.

    Rozšiřování služeb divákům

    Česká televize považuje za součást své služby nejen dvacetičtyřhodinové vysílání na obou vysílacích okruzích, ale také setrvalou snahu o jeho kvalitu a nejširší dostupnost, jakož i o další doplňkový technický, informační a jiný servis, jímž přibližuje svou programovou nabídku potřebám diváků. Česká televize výrazně zvýšila obsahovou i technickou úroveň Teletextu ČT, který již nabízí více než 1000 stran širokého informačního spektra od aktuálního zpravodajství z domova i ze světa, kulturních a ekonomických informací, přes prezentaci programu České televize až po zájmové a zábavné rubriky, a rovněž atraktivní formu komunikace - interaktivní teletext (iText). Záběr jednotlivých rubrik se bude neustále rozšiřovat a prohlubovat.

    Skryté titulkování (teletextová strana 888) značného počtu pořadů, nyní již na obou okruzích, je služba, kterou Česká televize v duchu svého poslání dlouhodobě poskytuje sluchově postiženým spoluobčanům. Na základě novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, jež České televizi uložila opatřovat počínaje 1. červencem 1997 25 % z pořadů nasazených do vysílání titulky, podtitulky a grafickými informacemi, vybavuje takto Česká televize stále větší procento pořadů nejrůznějších žánrů a výrazně překračuje zákonný limit. Týž účel plní i simultánní překlad některých zpravodajských relací a pořadů pro děti do znakové řeči.

    S rozšiřováním televizní nabídky souvisí světový trend vytváření technických nástrojů umožňujících divákovi individuální výběr pořadů a pořízení jejich záznamu na VHS. Česká televize proto vysílá řídící kódy VPS a připravuje zavedení elektronických programových průvodců. Mezi  nadstandardní služby divákům nepochybně patří i vysílání pořadů se stereofonním nebo dvoukanálovým zvukovým doprovodem.

    V zájmu co nejvšestrannější komunikace s diváckou obcí využívá Česká televize i nástroj moderní informační společnosti - internet. Prostřednictvím své domovské stránky (http://www.czech-tv.cz/) poskytuje Česká televize stále početnější skupině příjemců kompletní a utříděné informace o svém postavení, struktuře a činnosti v rámci tuzemského mediálního systému a zejména nejaktuálnější zpravodajský a programový servis. Internet považuje Česká televize za významný komunikační kanál budoucnosti a obsah i podobu své domovské stránky bude proto dále rozvíjet.

    FINANČNÍ STRATEGIE

    Cílem finanční strategie České televize je zajištění vývoje, výroby a vysílání pořadů na vysoké profesionální úrovni a v optimální technické kvalitě. Finanční strategie České televize vychází z platných právních předpisů, z prognóz vývoje na českém a světovém mediálním trhu a usiluje o vyrovnané příjmy a náklady v dlouhodobém časovém horizontu. Proto se musí zabývat především příjmy z televizních poplatků a z podnikatelské činnosti, kde rozhodující podíl představují příjmy z vysílání reklam, a výdaji v oblasti výrobních nákladů včetně nákladů mzdových a investičních.

    Česká televize uplatňuje na základě zákona princip vícezdrojového financování. Tato forma financování, která je nejběžnějším způsobem financování většiny evropských veřejnoprávních televizí, jí zajišťuje relativně stabilní zdroj prostředků z televizního poplatku a doplňkovým příjmem z limitované podnikatelské činnosti zároveň omezuje přímé ekonomické zatížení obyvatelstva. Skutečnost, že Česká televize není zcela závislá na příjmech z reklamy, by měla zaručit výrobu kvalitních pořadů. O dosažení určitého podílu příjmů z prodeje reklamního vysílacího času však televize veřejné služby usilovat musí. Tlaky ostatních vysílatelů a celkový růst cen v audiovizuální sféře doma i ve světě jsou důvodem růstu klíčových položek nákladové části rozpočtu České televize.

    Finanční strategie České televize se proto musí zaměřit na zvyšování příjmů a reálné úspory v oblasti osobních, výrobních i nevýrobních nákladů. Jedině kombinací opatření ovlivňujících podstatně a příznivě příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu České televize lze zajistit její financování, a  její budoucnost. Všechny zmíněné postupy musejí směřovat ke každoročně vyrovnanému rozpočtu České televize, jehož konstrukce je rok od roku složitější. Důvodem toho je fixní a zákonem stanovená sazba poplatku, která nereaguje na inflační nárůst cen.

    Podmínky vícezdrojového financování

    Televizní poplatek je v České republice podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vybírán prostřednictvím České pošty, která má povinnost zajišťovat i evidenci televizních přijímačů. Ze zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vyplývá právo České televize vymáhat poplatek žalobou. Praktickou realizaci vymáhání dlužných poplatků však komplikuje nekvalitní databáze poplatníků a nedostatek zákonných důkazních prostředků. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích musel zajistit kontinuitu výběru poplatků, a proto bylo nutno vycházet z existujícího systému evidence a výběru poplatků závislého na České poště. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a jeho novela z roku 1997 sice znamenají značný pokrok, ale ještě řadu let budou přetrvávat problémy, z nichž největšími jsou stav databáze poplatníků a málo reálná možnost postihu "černých diváků". Přestože novelou zákona byla měsíční výše televizního poplatku upravena, poplatek v České republice stále patří k nejnižším v Evropě.

    Mezi doplňkovými finančními zdroji České televize má hlavní podíl příjem z vysílání reklam, neboť příjmy z vysílání sponzorovaných pořadů, z vysílání teleshoppingu, z prodeje práv, z poskytování technických služeb a z dalších podnikatelských aktivit jsou pouze malou součástí těchto zdrojů. Legislativa upravující reklamu a sponzorování je v České republice obdobná situaci v ostatních evropských zemích. Obecně platí přísnější ustanovení pro veřejnoprávní televize, v detailech se však situace v jednotlivých zemích liší. Lze však konstatovat, že limity stanovené pro vysílání reklam v České televizi jsou přísnější než u srovnatelných vysílatelů ve většině ostatních států Evropy. Objem reklamního vysílání je České televizi stanoven zákonem, v maximální výši 1 % z denního vysílacího času, přičemž je nutné respektovat omezení v délce reklamních bloků v jedné hodině do šesti minut (mezi 19. a 22. hodinou).

    Prognóza vývoje příjmů a nákladů a strategické kroky

    Ekonomická nezávislost patří ke klíčovým atributům televizí, jejichž role je v demokratických státech dosud nezastupitelná. Česká televize, podobně jako ostatní televizní stanice veřejné služby v Evropě, bude stále čelit problému, zda příjmy z televizních poplatků a z vysílání reklam postačí alespoň k  udržení současného rozsahu činností a k  zachování kvality programu. Předpokladem toho je zvyšování příjmů a racionální omezování nákladů. V této souvislosti je třeba zdůraznit předpokládaný hlavní rys vývoje v příštím období: permanentní růst tzv. neovlivnitelných nákladů (ze strany České televize) a dlouhodobě neměnná výše hlavního finančního zdroje - televizního poplatku.

    Finanční hospodaření České televize v příštích letech musí vycházet z jediného cíle, kterým je dosažení mírně přebytkového rozpočtu jako jediného dodatkového zdroje (kromě odpisů investičního majetku) k financování investičních potřeb. Současně musí Česká televize neustále průběžně zhodnocovat dočasně volné finanční prostředky na účtu a rozumně investovat volné finanční prostředky takovým způsobem, aby inflační dopad na ně byl co nejmenší.

    Zvyšování příjmů lze dosáhnout:

    • zvyšováním počtu platících poplatníků televizního poplatku;

    • absolutním zvýšením sazby televizního poplatku;

    • stabilizací podílu České televize na reklamním trhu, přičemž se Česká televize orientuje na dlouhodobou spolupráci s jediným mediálním zastupitelstvím;

    • rozumným zvyšováním příjmů z dalších podnikatelských aktivit.

    Omezení nákladů lze dosáhnout:

    • neustálým zvyšováním efektivity výroby televizních pořadů, a to i v souvislosti s investiční strategií;

    • efektivním vynakládáním prostředků v nevýrobních útvarech;

    • pravidelným prověřováním funkčnosti organizační struktury;

    • optimalizací počtu zaměstnanců;

    • snižováním energetické náročnosti.

    Příjmy

    Televizní poplatky

    Efektivní výběr televizních poplatků je závislý především na kvalitní a úzké spolupráci s Českou poštou, která musí být podložena smluvně. To se týká jak poplatníků - fyzických osob, tak poplatníků - právnických osob a fyzických osob podnikajících. Současně je nutné stabilizovat vazby mezi odbornými útvary České televize, najít platformu pro spolupráci s Českým rozhlasem (především v oblasti právnických osob a fyzických osob podnikajících), vhodným způsobem připravit a realizovat kampaně proti tzv. neplatičům, zefektivnit systém vymáhání poplatků soudní cestou s minimalizací nákladů a s cílem unést důkazní břemeno při soudním řízení a na základě praktických zkušeností připravovat podklady pro legislativní změny zákona o televizních poplatcích. K zajištění úkolů agendy televizních poplatků je důležitá existence samostatného útvaru televizních poplatků.

    Zvyšování televizního poplatku

    Novela zákona o televizních a rozhlasových poplatcích nepřijala mechanismus ke zvyšování televizního poplatku indexací, tj. stanovením koeficientu nárůstu poplatku v závislosti na inflačním vývoji, jako je tomu např. ve Velké Británii. Zvýšení televizního poplatku bude vždy problémem politickým a sociálním a i v budoucnu se bude obtížně prosazovat. Vždy bude záležet na České televizi, aby přesvědčila Parlament ČR, že jsou vyčerpány všechny možnosti, jak dosáhnout snížení nákladů, a že úprava výše poplatku je nezbytnou nutností pro naplňování poslání České televize. Nevyhnutelnost legislativního kroku bude přinášet i riziko dalších zásahů do mediální legislativy v neprospěch České televize.

    Náklady

    Náklady na tvorbu, výrobu a vysílání se budou přibližovat úrovni blízké ve státech Evropské unie, kde oblast audiovizuální produkce patří k finančně nejdynamičtějším a nejnákladnějším. Lze proto očekávat, že tyto náklady poměrně strmě porostou.

    V oblasti osobních nákladů musí Česká televize neustále čelit svou mzdovou politikou konkurenci soukromých televizních a produkčních společností, zvláště u některých specificky televizních profesí, jichž je na trhu práce nedostatek. Česká televize bude i nadále důsledně uplatňovat mzdovou politiku založenou na odpovídajícím ohodnocení kvalitních zaměstnanců, kteří se ztotožňují s jejími strategickými cíli. Bude preferovat formu smluvních platů a neustále optimalizovat počet zaměstnanců v jednotlivých útvarech. Vzhledem k tomuto trendu bude pravděpodobně nutné zvyšovat průměrné mzdy nad roční míru inflace.

    Vliv konkurence bude i nadále nutit Českou televizi platit více při nákupu pořadů. Bude pokračovat růst světových cen za vysílací práva k filmům, seriálům a ke sportovním přenosům. Stejně tak vlivem zvýšené poptávky porostou náklady spojené s nákupem pořadů od nejlepších nezávislých producentů a náklady na zakázkovou výrobu. Ekonomická realita v naší společnosti přinese růst nákladů při výrobě vlastních pořadů. Podstatně se zvýší ceny talentů, tzn. náklady spojené s angažováním autorů a herců a využíváním ostatních externích zdrojů, jež se podílejí na výrobě pořadů.

    Klíčovou položkou jsou spojové náklady na šíření signálu. Nárůst těchto nákladů lze očekávat v souvislosti se zvýšením cen společnosti České radiokomunikace, a. s., případně jiných distributorů signálu, v závislosti na neustále rostoucím pokrytí území České republiky sítí vysílačů programu ČT 2 a zvláště na pokračující digitalizaci vysílání. Ani v budoucnu nebude zřejmě Česká televize moci převážnou část klíčových nákladů ovlivnit.

    Česká televize nepočítá v příštích letech se žádnou náročnou investiční výstavbou, investiční prostředky budou vynakládány především na obnovu rychle stárnoucího technického zařízení, rekonstrukci a modernizaci současných objektů a na nevyhnutelnou digitalizaci.

    Efektivita výroby

    Jednou z rozhodujících nákladových položek jsou výdaje spojené s výrobou pořadů České televize. Česká televize má pod přímou kontrolou interní výrobní náklady, které může do jisté míry ovlivnit. Proto je nezbytná průběžná analýza efektivity výroby, zabývající se všemi úseky výrobního řetězce a výrobou v různých kapacitách. Prioritou při výrobě pořadů České televize zůstává i nadále maximální využití vlastních kapacit, za neustálého testování trhem nabízených výkonů. Cílem je dosažení a udržení vyrovnané bilance všech interních a externích nákladů a výnosů útvarů poskytujících služby při výrobě pořadů. Důsledné sledování využití kapacit umožní jejich optimalizaci a jí odpovídající počet zaměstnanců. Výsledky analýzy efektivity výroby lze pak promítnout do koncepce rozvoje nových technologií a personální strategie.

    TECHNICKÁ KONCEPCE

    Koncepce rozvoje České televize je určována především požadavky na vytváření technických a pracovních podmínek, aby tvůrčí pracovníci mohli využívat nejprogresivnější technologie a vyrábět pořady v nejvyšší možné technické kvalitě. Široká nabídka moderních technologií dnes umožňuje aplikaci nových tvůrčích postupů, ale neustálou obměnu technologií nelze zastavit nebo výrazně omezit bez nebezpečí vzniku obtížně vyrovnatelného vnitřního dluhu. V souvislosti s celosvětovou změnou pohledu na oblast informačních technologií a komunikací bude Česká televize zavádět nové služby, které zvýší informační hodnotu, přitažlivost její programové nabídky a současně zajistí její dostupnost divákům s omezeným smyslovým vnímáním. Součástí této koncepce je i technické zabezpečení uchovávaného programového fondu.

    Důsledná modernizace celého technického procesu tvorby, odbavování, distribuce a vysílání je neustále korigována tak, aby odpovídala vždy ekonomickým možnostem České televize. V současnosti se velmi rychle vyvíjí využívání informatiky a výpočetní techniky v oblasti plánování a ekonomiky, ale také zajištění přísunu informací a jejich zpracování pro programové pracovníky. Výpočetní technika umožňuje efektivnější plánování a využívání výrobních kapacit a volbu vhodných technologických postupů, zaručujících optimální technickou kvalitu při maximální efektivitě výroby pořadů. Proto Česká televize věnuje mimořádnou pozornost rostoucímu prolínání výpočetní a televizní techniky. Nezanedbatelným požadavkem je snižování energetické náročnosti všech komplexů České televize. Přitom všem musí být její technická strategie otevřená, musí být prováděna koordinovaně, postupně, maximálně zodpovědně a uvážlivě, s možností průběžných korekcí.

    Dynamický rozvoj čeká Českou televizi i v oblasti komunikací. První zkušenosti vyplývají z provozování dvou pevných a jedné mobilní satelitní vysílací stanice a rovněž z rozběhu digitální satelitní distribuce obou programů České televize. V budoucnu se bude tento moderní komunikační prostředek rozšiřovat i do televizních studií. Již nyní je však funguje datové spojení počítačových sítí a postupně se modernizuje aplikační programové vybavení tak, aby bylo možné v České televizi vytvořit jednotný informační a řídící systém.

    Zásadní změnou ve výrobě a vysílání televizních pořadů bude přechod k HDTV, tj. k televizi s vysokou rozlišovací schopností. Česká televize již zahájila natáčení některých uměleckých pořadů v  divácky atraktivním formátu 16:9, který i pro tvůrce pořadů představuje nové výrazové možnosti. Televize veřejné služby však zvolí takový způsob distribuce zmíněných pořadů, který zajistí dostatečnou kompatibilitu se stávajícími televizory.

    Česká televize pečlivě sleduje rovněž vývoj doplňkových či nadstandardních služeb televizního vysílání. V současné době je jedinou televizní stanicí v České republice, která vysílá teletextové (tzn. skryté) podtitulky. Stereofonní vysílání se bude ve spolupráci se společností České radiokomunikace, a. s. dále podporovat rozšiřováním počtu stereofonních vysílačů. První krok k tomu byl již učiněn zavedením digitální satelitní distribuce programů České televize, takže stereofonní zvukový doprovod je k dispozici na všech vysílačích. Bude záležet hlavně na rychlosti Českých radiokomunikací, a. s., při obměňování stávajících zastaralých vysílačů za vysílače nové s dvoukanálovým zvukem. V oblasti doplňkových služeb připravuje Česká televize zavedení teletextu prezentační úrovně 2.5 a elektronických programových průvodců, a to v souladu s rozšířením nabídky příslušně vybavených televizních přijímačů na světových trzích. I zde je Česká televize díky automatizaci vysílání na zavedení těchto služeb již připravena. Nadále bude dbát o vývoj doplňkových služeb pro smyslově postižené spoluobčany s cílem zavádět takové služby s minimálním zpožděním za vyspělým zahraničím. Do této oblasti patří i provozování doplňkových informačních systémů, jako je například prezentace na internetu. Česká televize již nyní provozuje World Wide Web server a i v budoucnu bude pečovat o jeho další rozšiřování, doplňování a úpravy podle aktuálního stavu techniky.

    Česká televize si je plně vědoma, že současný stav multimediální techniky předbíhá i nejodvážnější technické prognózy. Vzhledem k tomu, že v České republice prakticky zanikly samostatné televizní výzkumné a vývojové složky, cítí se Česká televize jako instituce veřejné služby garantem úrovně a rozvoje v této oblasti. Proto bude iniciovat tvorbu a zavádění nových domácích technických standardů, které budou v souladu s evropskými normami. Konkrétním cílem je zde zavedení pozemního digitálního vysílání. Pro udržení vysokého technického standardu a kompatibility v evropském kontextu je potřebná účast v mezinárodních technických projektech, aktivní členství v mezinárodních organizacích, zejména v Evropské vysílací unii (EBU), a spolupráce s domácími i zahraničními vědeckovýzkumnými a pedagogickými pracovišti. S tím úzce souvisí získávání a šíření informací, zajišťování odborných seminářů, informativních setkání s mezinárodní účastí, pravidelné vydávání odborných publikací a výchova technických pracovníků, kteří budou schopni se vyrovnat se zcela novými problémy a požadavky.

    PERSONÁLNÍ STRATEGIE

    Česká televize se musela v krátkém období vyrovnat s dědictvím státní Československé televize, a to i v oblasti personální politiky, její organizace a motivace zaměstnanců. Nová personální strategie nyní odpovídá moderní a jednoduché organizační struktuře založené na vysoké osobní odpovědnosti a na producentském systému tvorby a výroby pořadů. Cílem České televize byl přechod od personální práce spočívající v aktivitě jednotlivých vedoucích zaměstnanců a v denní operativě odborného útvaru ke skutečnému "řízení lidských zdrojů". Tento přechod je závislý i na změně vnějšího prostředí. Pravděpodobně i v příštích letech bude přetrvávat současný stav, kdy bude Česká televize působit jako výcvikové a školící středisko pro jiné instituce včetně soukromých televizí a producentů, a to nejen v profesích, které specificky televizní trh práce nenabízí.

    Velmi razantní kroky vedení České televize, které směřovaly k snížení počtu zaměstnanců a byly doprovázeny značnými strukturálními změnami, měly zároveň různý dopad na zaměstnance a jejich motivaci. Česká televize však zejména z časových, ekonomických a politických důvodů musela k těmto radikálním opatřením v oblasti snižování nákladů a racionalizace výroby sáhnout a spíše riskovat než zvolit pomalé a postupné kroky, které by mohly ohrozit její existenci. Metodické snižování počtu pracovníků a naplňování optimální organizační struktury vyvrcholilo v roce 1995, kdy Česká televize jednorázově, plošně a neopakovatelně snížila celkový počet zaměstnanců o 10 %. Česká televize bude i nadále provádět strukturální změny a optimalizovat počet zaměstnanců. Cílem je vytváření profesionálního týmu vnitřně spjatého s Českou televizí, podílejícího se na šíření jejího dobrého jména a na programové tvorbě schopné uspokojit diváka, týmu pracovníků, vážících si možnosti budovat svoji profesní a osobní kariéru ve spojení právě s touto institucí. Česká televize bude své zaměstnance oslovovat především vhodnou mzdovou politikou, poskytováním sociálních výhod a dalšími motivujícími prostředky, vždy však s ohledem na své objektivně dané ekonomické možnosti, postavení a poslání.

    Personální koncepce přijímaná na vrcholové úrovni se soustředí na personální rozvoj České televize jako instituce veřejné služby, na formulaci a prosazení strategických řešení, zejména v oblasti racionalizace práce, zvyšování produktivity práce a motivace zaměstnanců. Další personální rozvoj bude stavět na vyhledávání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců všech oborů, manažerů a specialistů. Vzhledem k organizaci České televize, která v intencích světového trendu směřuje ke konkrétní odpovědnosti při skupinové spolupráci, je nezbytné stavět do čela týmů do budoucna orientované typy manažerů a tvůrčích pracovníků, kteří jsou schopni včas a správně analyzovat potřeby České televize, budoucí vývoj a reagovat na něj odpovídajícím řešením. Strategická rozhodnutí České televize musí být přijímána na základě jejich obecného pochopení těmito vůdčími osobnostmi.

    Základními předpoklady dosažení strategického cíle je aktivní personální politika, správná a trvalá motivace zaměstnanců, spravedlivé a diferencované ohodnocení, zajištění kulturního pracovního prostředí a dosažení vstřícnosti zaměstnanců vedoucí k otevřenému dialogu a přístupnosti novým myšlenkám. Personální strategie bude směřovat k tomu, aby se perspektiva České televize stala i pracovní perspektivou jejích zaměstnanců.

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|