Globální oteplování ohrozí velké množství živočišných druhů v chladnějších podnebných pásmech

V důsledku globálního oteplování dojde pravděpodobně do konce jednadvacátého století k likvidaci více než poloviny chladnějších podnebných oblastí, v důsledku čehož zahyne větší množství živočišných druhů, které nebudou schopny se přizpůsobit či přesunout se rychle do jiných domovů, varoval tento týden World Wide Fund.

Nejhůře postiženy budou chladné lokality v Kanadě, v Rusku a ve Skandinávii, kde se očekává, že bude oteplování nejrychlejší a v oblastech, jako je pohoří Cairngorms ve Skotsku, kde žije arktická zvířena, ale nemá kam dál na sever se vydat.

Mají-li se přizpůsobit a přežít, budou muset se rostliny adaptovat desetkrát rychleji než při přizpůsobování a kolonizaci dříve zaledněných oblastí na konci poslední doby ledové. Jen málo rostlin je schopno se přesunovat rychlostí jeden kilometr za rok, což je rychlost, které bude v mnoha částech světa zapotřebí.

Vysoké požadavky na rychlou migraci ohrozí zejména vzácné, izolované anebo pomalu se pohybující druhy a budou ve prospěch plevelům a škůdcům, kteří jsou schopni se pohybovat rychle.

Poslední období, kdy se podnebí začalo takto rychle oteplovat, bylo před 13 000 lety, kdy na zemi ještě žili srstnatí mamuti a lidé právě začínali kolonizovat Ameriku.

Všechny rostliny a zvířata, které se budou muset přesunout jinam, při tom budou muset zápolit se silnicemi, s městy a se zemědělskými farmami. Studie WWF ukazuje, že nejhorší dopad budou mít tyto lidské překážky na severním pomezí rozvinutých zón v centrálním a severozápadním Rusku, ve Finsku a  v centrální Kanadě.

Předpovědi zprávy WWF jsou založeny na mírném odhadu, že se koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře ve srovnání s předindustriální érou v jednadvacátém století zdvojnásobí.

Avšak některé studie varují, že se koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře do roku 2100 ztrojnásobí, pokud nebude omezeno neefektivní pálení uhlí, ropy a plynu pro výrobu energie.