čtvrtek 7. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Pohled z Prahy, ale zvenčí:
  • Žiju v Praze, jsem ruský Žid - a jsem terčem sprostých urážek (Sergej Magid) Tolerance české společnosti vůči jiným názorům:
  • Demonstrace anarchistů proti EU (Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba) Čeští novináři špatně interpretují mezinárodní statistiky:
  • Ministerstvo školství: V ČR studuje dost vysokoškoláků (Vladimíra Malikiová, MŠMT) Aktivismus deníku Guardian:
  • "Zrušme v Británii monarchii!" - bude šéfredaktor Guardianu za to odsouzen? České právo:
  • Kdy platí účinná lítost při trestném činu daňového úniku (Jaroslav Štemberk) Recenze:
  • Bažír, Klůs, Vostřejže…: nový slovník místních jmen (Jaroslav Polák) Reakce:
  • Odstrašující příklad NDR: privatizace prodejem do zahraničí by byla i v ČR katastrofou (Milan Krejčiřík)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Bažír, Klůs, Vostřejže…

    Jaroslav David

    (Nezbedová-Olivová, Libuše - Malenínská, Jitka: Slovník pomístních jmen v Čechách. Úvodní svazek. Academia, Praha 2000, 169 stran.)

    Zatímco česká a moravská místní jména se již dočkala svého monografického slovníkového zpracování, dluh české toponomastiky pomístním jménům začíná být splácen teprve na konci století.

    Počátkem šedesátých let byla z podnětu profesora Vladimíra Šmilauera zahájena soupisová akce, jejímž výsledkem mělo být vydání slovníku české anoikonymie. Přestože soupis byl dokončen v roce 1980, řešitelé tohoto obtížného úkolu, nemajícího ve světovém měřítku obdoby, se vyrovnávali s lexikografickým zpracováním tak velkého množství materiálu již od roku 1978.

    Práce na slovníku, zastavené v roce 1987 normalizačním vedením Ústavu pro jazyk český, byly znovu obnoveny až počátkem 90. let. Slovník zpracovává přes půl milionu pomístních jmen asi v  45 000 heslech. Ačkoliv soupis zachycuje materiál především v dokladech z 2. poloviny 20. století, sama pomístní jména jsou různého stáří.

    Úvodní svazek Slovníku pomístních jmen přináší kromě stati, popisující postup práce na slovníku, také několik ukázek z již zpracovaných hesel. Heslová stať vedle dokladů pomístního jména (lokalizovaných podle soudních okresů a obcí) a charakteristiky pojmenovaného objektu, uvádí také výklad jména a dokladuje též místní jména stejného znění. Jazyková charakteristika jména se omezuje na tradiční popis - vznik pomístního jména z apelativa či propria, motivovanost (přímé nebo nepřímé pojmenování), podoba (spisovná či nespisovná), slovní druh a forma (jednoslovná nebo víceslovná).

    Součástí hesla jsou i počítačové mapky zachycující lokalizaci a četnost výskytu příslušného jména.

    Porovnáme-li Slovník s  ukázkou lexikografického zpracování moravských a slezských anoikonym (Šrámek, Rudolf: Ukázka lexikografického zpracování pomístních jmen z Moravy a Slezska. In: Acta onomastica. Praha 1995.), zjistíme jeden podstatný rozdíl. Neprojevuje ani tak ve struktuře hesla, jako v přístupu k celému materiálu. Je také výrazem základní diference mezi brněnskou a pražskou toponomastikou. Už práce pražských autorek, která předcházela Slovníku, totiž Pomístní jména v Čechách (Praha 1995) ukázala, že pražské onomastické pracoviště nepřistoupilo na nové, modelové pojetí toponomastiky, ale nadále zachovává tradiční přístup kombinující etymologické, morfologické a vlastivědné hledisko.

    Slovník pražských autorek je nepochybně záslužným počinem a výrazně obohacuje dosavadní onomastickou literaturu.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|