K diskusi kolem cestovní kanceláře Fischer
Vážené Britské listy,
jedenáctým rokem pracuji v oboru letecké dopravy, a proto se nemohu
nevyjádřit k některým bodům diskuse kolem CK Fischer, které se dotkly
letecké dopravy. Reaguji zejména na příspěvky pana Kořenského a paní
Lipoldové, jakož i poznámky BL k temto příspěvkům
1. Paní Lipoldová se zabývá otázkou pohodlí v jednotlivých typech letadel.
Jakákoli zobecnění typu "A je lepší než B nebo naopak", jsou scestná. Vše
totiž závisí na konkrétní konfiguraci (tedy poctu řad a rozestavení
sedaček),a také na typu a počtu sedaček. Tyto proměnné výrobcům do značné míry určují
letecké společnosti, a tak se pochopitelně mohou dosti výrazně lišit. Tentýž
typ letadla tedy u různých společností může poskytovat velmi odlišné pohodlí
a prostor.
2. Také další vývod paní Lipoldové, že "přecpané" letadlo je v mezních
situacích nebezpečnější, protože je těžší a potrebuje více paliva, je
poněkud zavádějící. Nevím, co si pisatelka představuje pod pojmem "přecpané
letadlo " a "mezní situace", a také to ani blíže nevysvětluje. Vím ale
přesně, že všechny renomované společnosti věnují maximální pozornost tomu,
aby letadlo bylo správně vyvážené a aby v žádném případe nepřekročilo
maximální povolenou váhu, která je stanovena výrobcem pro každý jednotlivý
stroj a je součtem váhy osob, nákladu, letounu i paliva (je zřejmé, že váha
osob a zavazadel je v tomto součtu nejmenší položkou). Přesné vyvážení se
týká startovací, letové, ale zejména přistávací fáze, kde je samozřejmě
kalkulováno se spotřebou paliva během letu, a to do nejmenších podrobností,
jako je např. směr a síla větru. Rozhodně tedy není správné označovat
cestování v plně obsazeném letadle za méně bezpečné než v letadle
"nepřecpaném"...
3. Z pisatelčina požadavku na srovnávání aerolinií z hlediska četnosti a
kvality technických prohlídek se zdá, jakoby snad bylo pouze na libovůli
těchto společností, kdy, jak často a jak důkladně se takové prohlídky
provádějí. Nikoliv, to jsou záležitosti přesně dané výrobcem a leteckými
úřady, a kontrolováno vládními institucemi jako je letecká inspekce. Žádná
renomovaná společnost si nemůže dovolit tato nařízení obcházet. V tomto
smyslu bezpečnost rozhodně není prvkem konkurenčního boje.
4. Nechápu, kde zkušený cestovatel pan Kořenský přišel ke svému tvrzení,
že "vetšina leteckých společností zpočítává do nalétaných kilometrů pouze
letenky koupené přímo a nikoli prostřednictvím cestovních kanceláří"...
?!?!? Jaká vetšina a kterých leteckých společností prosím ? Znám případy,
kdy letecká společnost u některých mimořádných a časově omezených slev
nezapočítává míle či body vůbec, nebo naopak propaguje prodej přes Internet
zvýšením počtu bodů či mílí (přicemž je logické, že tyto mimořádné akce
nejsou distribuovány přes cestovní kanceláře). Neumím si však predstavit, že
za situace, kdy např. na českém trhu je dnes již kolem 75% všech letenek
distribuováno přes cestovní kanceláře, bude jakási blíže neurčená vetšina
společností postupovat tímto nesmyslným způsobem. Jak by pak takové programy
na podporu loajality klientů mohly fungovat ?
5. K poznámce pana Čulíka, že ceny business class si mohou dovolit "velké
západní podniky" - třetina našich business class klientů pochází z českých,
a ne vždy nutně jen velkých podniků. Navíc tento poměr má spíše rostoucí
tendenci.
Hlavní predností letenek business class není ani tak výrazný rozdíl v
pohodlí ci servisu na palubě (zejména u evropských letu na to v podstatě
není ani čas, ani prostor), ale plná flexibilita - to znamená, že (na rozdíl
od ekonomických letenek) je možné je kdykoli (i částecne proletěné) vrátit,
změnit na úplně jinou společnost, přesměrovat, platí jeden rok, umožnují
vstup do salonků na letištích, oddělené odbavení a další výhody. O otázce
jejich "předražení" by bylo možné diskutovat, stejně tak o struktuře nákladů
leteckých společností v Evropě - infrastruktura je zde totiž v podstatě
monopolizovaná, a tak až 40% nákladu společnosti nemohou vůbec ovlivňovat.
Ale to je důsledek polovičaté liberalizace evropského trhu a nebudu tím
unavovat nezainteresované čtenáře.
6. Konečně pan Pecina poněkud kategoricky, i když s dovětkem, porovnal dva
hlavní výrobce letadel z pohledu bezpečnosti. Myslím, že by to chtělo trochu
hlubší studium statistických materiálů podle jednotlivých typu letadel.
Srovnání takového parametru by nemělo být příliš zjednodušující...
