 |
|
Velká Británie: ročenka Social Trends:Reformy Margaret Thatcherové neměly na smýšlení britských občanů skoro žádný vliv
Ve Velké Británii právě vyšlo nejnovější číslo sociologické ročenky Social Trends, které každoročně shrnuje velké množství informací o životě ve Velké Británii. Tentokrát ročenka srovnávala v mnoha otázkách názory a postoje lidí na konci téměř dvacetileté vlády konzervativců s názory a postojí lidí na začátku osmdesátých let, nedlouho po příchodu Margaret Thatcherové k moci.
Je překvapivé, že se ukazuje, že vliv Margaret Thatcherové a konzervativní vlády neměl na názory britských občanů skoro vůbec podstatnější vliv.
Většinou se hovořilo o tom, že tzv. "děti Thatcherové" - lidé, kteří se narodili koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, a dospěli za vlády Margaret Thatcherové, převzali její filozofii. Ukazuje se, že tito lidé nebyli thatcherovskou filozofií skoro vůbec dotčeni. Ano jsou o něco trochu materialističtější než jejich předchůdci, ale jinak se od nich skoro vůbec neodlišují. I u nich vládne široký kolektivismus. Celkově jsou více proevropští než jejich předchůdci a jsou taky kritičtější k britské monarchii. To ale vůbec není vliv Thatcherové.
Z výsledků organizace Social and Community Planning Research, která sbírá informace pro ročenku Social Trends, a užívá celou řadu střízlivých technik, jak zajistit, aby informace, které nasbírá, byly skutečně založeny na pravdě, vyplývá, že Britové jsou sociálně demokratický a kolektivistický národ. Přejí si, aby vláda poskytovala státní zdravotní péči a sociální zabezpečení a aby (s určitými omezeními) zasahovala na pracovišti, do životního prostředí, na ulicích a do televizního vysílání (aby se nevysílaly násilné a sexuální scény).
Dnešní Britové chtějí méně státního intervencionismu než chtěli Britové koncem sedmdesátých let. Námitky proti státním zásahům do průmyslu však nejsou ideologické, ale čistě pragmatické. Ukázalo se, že dotazovaní současní britští občané jsou dokonce znepokojeni příliš velkým růstem moci zaměstnavatelů a zřejmě podpoří vládní zákonné návrhy, aby byly v Británii zavedeny jako jinde v západní Evropě dělnické rady, s pravomocemi spolurozhodovat při řízení podniků.
Obyčejní Britové odmítají teorie Friedricha Hayeka a tvrdošíjně posuzují svět kolem sebe na základě principů spravedlnosti. Zejména používají principů spravedlnosti na pracovišti. Hayek a Thatcherová odmítli sociální spravedlnost jako nesmysl: kupodivu pro většinu Britů zůstává tento pojem dodnes hlavním měřítkem, podle něhož posuzují všechno.
Lidé jsou podezřívaví více než kdy předtím vůči podnikatelské sféře. Velmi často dospívají k závěru, že se k nim jejich firmy a jejich nadřízení chovají nespravedlivě. Zaměstnanci mají sílící pocit, že nemají v práci právo vyjádřit svůj názor. Existuje určitá souvislost mezi intenzitou těchto pocitů a rozvojem ekonomického cyklu. V delším období hospodářské prosperity pocit znepokojení slábne.
Kupodivu ale přinesla nová ročenka jen málo informací podporujících představu, že jsou Britové "rozčarování z politiky jako takové". Britové sice zaznamenávali svou nespokojenost s nedostatkem morálky v politice, jejich kritický postoj vůči komunálním úřadům, poslancům a politikům obecně dosáhl největší intenzity v roce 1996 a od té doby klesá.
Na otázku: "Pokusí se ředitelství podniku vždycky nějak vyzrát nad zaměstnanci, bude-li mít k tomu příležitost?" odpovědělo kladně v roce 1985 53 procent Britů, v roce 1996 62 procent Britů.
Na otázku: "Jsou rozdíly mezi nejlépe a nejhůře placenými lidmi v Británii příliš velké?" odpovědělo kladně v roce 1983 40 procent Britů a v roce 1996 45 procent Britů.
Na otázku: Mají velkopodnikatelé vždycky prospěch na úkor řadových zaměstnanců: odpovědělo kladně 63 procent příslušníků generace šedesátých let a 55 procent příslušníků generace osmdesátých let. |
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|