pondělí 1. prosince

O B S A H

Česká politika: Konec Klausovy éry?

  • Zásadní otázky (Jan Čulík, Ivan Kytka)
  • Podstata nynější krize a co dál? (Václav Žák)
  • O privatizaci třineckých železáren: Nezodpovědná vláda, hodné odbory a bezzubá opozice (Václav Žák)
  • Skandál Šrejberových peněz a konta v zahraničí - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno? (Jan Čulík)
  • Nové hnutí - Charta 97 - za morálku ve veřejném životě
  • Český finanční skandál znamená konec pro oblíbence Thatcherové (Sunday Telegraph, neděle 30.11.1997)
  • Václav Klaus: paranoik nebo geniální vizionář? (Tomáš Pecina)
  • Goodbye Mr. Klaus: Názor angloamerického tisku na Klausovu éru (Andrew Stroehlein)
  • Co způsobila ODS (Aleš Mueller, sobota 29.11. 1997, 23.35 hod.)
  • Pražská taxíkářská moudrost (JČ)
  • Některým kritikům: Na obranu ODS (Miroslav Jandora) Češi v Americe o Klausovi: Ještě na poslední chvíli je Václav Klaus tvrdě urazil
  • Petr Bísek
  • Robert Miller

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Václav Klaus odstoupil

    Nastane nová éra?

    Většinu příspěvků v tomto čísle přebíráme ze včerejšího, zvláštního vydání Britských listů


    Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    Václav Klaus odstoupil z funkce premiéra

    Václav Klaus podal v neděli ráno v 1 hodinu po jedenácti hodinách jednání výkonného výboru ODS demisi. Řekl, že nebude usilovat o vůdčí postavení v příští vládě. Zůstal předsedou strany a do čtrnácti dnů chce svolat kongres ODS. Nevyloučil, že bude kandidovat na funkci předsedy ODS.

    Podle nedělní odpolední dohody bude zatím dosavadní vláda v čele s Klausem vládnout dál. Nad obviněním, že ODS má údajně ve Švýcarsku konto s provizemi z privatizace, a že tím byly porušeny nejméně tři zákony, pokud je obvinění pravdivé, se zjevně nikdo nepozastavuje. Když nebylo zahájeno trestní vyšetřování, tak se vlastně nic neděje, obvinění bylo zřejmě falešné a Klaus tedy nemusel rezignovat, ne?

    Tímto mlžením jen ODS dále zdiskredituje českou demokracii. Václav Žák v nynějším čísle Britských listů varuje v textu, napsaném už v sobotu v noci, před "mečiarovskými návraty Václava Klause".


    Zásadní otázky:

    V normálních poměrech a v normální zemi by měla být na Václava Klause, Petra Čermáka a Libora Nováka okamžitě uvalena vyšetřovací vazba, aby se mezi sebou nemohli ohledně případného porušení zákonů domluvit.

    Je-li pravda, co tvrdí Jindřich Vodička a Ivan Pilip, že byly peníze jistou formou úplatků za privatizaci, existuje vážně podezření z monstrózního trestného činu.

    Co dělá česká prokuratura? Co dělají orgány činné v trestním řízení? Švýcarské úřady rády vyhoví žádostem české prokuratury o podrobnostech inkriminovaného konta.

    Jak obvykle se v ČR řeší zásadní problémy tajně a v kuloárech. Zdrojem veškeré moci ve státě je parlament. Měl by být svolán a celá věc by měla být řešena otevřeně v parlamentě. Parlament by měl zbavit podezřelé osoby poslanecké imunity, aby mohly být případně vzaty do vazby a vyšetřovány.

    Existuje-li podezření na spáchané trestné činy, tak by mělo být zahájeno trestní stíhání. O tom by měli psát čeští novináři už dnes.

    Zároveň je potřeba získat výpisy s daného konta a informovat se, jaké platby na ně plynuly, od koho a proč. Nebo je celá věc jen pletichářským, nepodloženým útokem jednoho křídla ODS na druhé?

    Nová vláda by neměla být sestavena, dokud ODS nepředloží přesný seznam dárců na tajné švýcarské konto, pokud skutečně existuje.

    Měly by být co nejdříve vypsány všeobecné volby.

    Nařízení ČNB, že čeští občané nesmějí mít konta v zahraničí, je ovšem pozůstatkem komunismu, i když pokud existují zákony, i když třeba nedokonalé, musejí se dodržovat.

    Proč považovala ODS za nutné mít konto ve Švýcarsku, proč bylo nevýhodné ho mít v ČR? Snad proto, že by se hned v ČR prostřednictvím úplatků rozšířily o těchto kontech informace a že jen ve Švýcarsku mohou být tajné? Proč ale muselo být konto ODS ve Švýcarsku tajné?

    Nemají náhodou tajná konta v zahraniční i ostatní české politické strany, zejména strany vládní koalice? A nemají velmi pravděpodobně soukromá konta v zahraničí i čelní čeští politikové? Něco takového před časem proběhlo MFD, ale už to nikdo dál nesledoval.

    Z jakých zdrojů, přesně a jmenovitě, plynuly peníze na švýcarské konto ODS?

    Do jaké míry byla privatizace českých podniků zašpiněna úplatkářstvím?


    Jeden čtenář nám v neděli v noci napsal:

    Diky, ze jste se zameril na trestnou podstatu svycarskeho konta.

    Ne vsem to bude po chuti...

    Kolik myslite, ze na nem bude penez v pondeli odpoledne...NULA, jestli ho "nevycistili" uz drive....

    Napad: kdo ma podat trestni oznameni a komu, aby se veci hnuly (nemelo by napr. v pondeli byt ono konto zablokovano na zadost CR vlady, ekonomicke rozvedky ci koho ?

    Odpověď JČ:

    Snad má jednat státní prokuratura, ne? Ona snad v ČR státní prokuratura nezahajuje trestní vyšetřování, když vznikne podezření, že byl spáchán trestný čin?
    Podrobnější analýza událostí jak probíhaly od pátku, od Jana Čulíka, viz Obsah zde napravo.

    Podstata nynější krize a co dál

    Václav Žák

    Posilam Vam clanek, ktery jsem o privatizaci Trince napsal v breznu 1996. Nikdo tomu nevenoval pozornost. Pritom kazdemu, kdo videt chtel, muselo byt jasne, o co jde.

    Co se tyce dnesniho deni na scene:

    1. Klaus a Triska se rozhodli, ze motor transformace zalozi na touze po rychlem zbohatnuti. Integracnim motorem ODS byly penize a moc.

    POZOR: to neznamena, ze VSICHNI clenove ODS jsou zkorumpovani darebaci. To pouze znamena, ze se snaha po osobnim prospechu stala veci, se kterou se pocitalo. Korupci se tim otevrelo zcela volne pole.

    2. Verili, ze pravo souvisi se soukromym majetkem, ze ho vynuti pouze "silni hraci", kteri vzejdou z privatizace "na pet minut zhasnout".

    3. Korupce se po roce 1992 stala normalni soucasti ekonomiky. Za privatizaci se bezne davaly "odsypky", tedy "provize".Verejnost to odmitala vnimat jako problem, i kdyz se nektere pripady publikovaly.V politickych stranach to vedlo postupne k presvedceni, ze staci zatloukat a nemuze se nic stat.

    4. Zmena nastala az po ekonomickem propadu, kdy vlada (Klaus) poprve verejne priznala chyby. To vedlo ke nahlodani duvery u rady lidi. Korupce se ted naopak zacala vnimat jako zavaznejsi problem, nez ve skutecnosti je.

    5. Korupce je ekonomicky, ne moralni problem. V CR vedla k zavaznym alokacnim chybam: podniky se diky korupci dostavaly do rukou pseudovastniku, kteri je "dzusovali". (Mimochodem, to je velmi dobrý český překlad zavedeného anglického termínu "asset-stripping", JČ) Termin "dzusovani" je mimochodem autenticky termin, ktery jsem poprve slysel od jednoho z lidi, kteri privatizovali Trinecke zelezarny.

    6. Nejvetsi Klausovy chyby podle mne jsou:

    a) podceneni ustavniho zakotveni politiky. Klaus provozoval typickou mocenskou politiku, ktera stepi spolecnost na pratele a nepratele. V takove politice zmizi racionalita. Nezalezi na tom, co kdo rika, ale kdo to rika. Dusledkem je, ze se chyby napravuji pozde.

    b) Klaus selhal v nejdulezitejsim parametru reformy: vytvoreni solidnich vlastnickych vztahu. Neslo ani o to, ze se pouzila kuponova metoda, slo o to, ze se absolutne podcenila role kontroly, vcetne kontroly kapitaloveho trhu. Pritom u nas mohl byt nejpruhlednejsi na svete: akcie byly polozky na pocitaci a daly se dokonale kontrolovat.

    c) Klaus nerozumi administraci a podcenuje ji. Populisticky vyuzil neoblibenosti uredniku a nechal statni spravu svemu osudu. Tak se stala rejdistem partaji. Ministerstva jsou zpolitizovana a nefunguji. Stat nema v poradku ani jeden informacni registr, nema informace, ktere by mu dovolovaly racionalne rozhodovat o verejnem sektoru: proto se v armade, bezpecnosti, skolstvi, zdravotnictvi, doprave vyuzivaji penize neefektivne a v celem verejnem sektoru hrozi krize.

    Dalsi chyby Klause nema cenu vypocitavat . Napsal jsem je v clanku "Buchananovi papacha neslusi", ktery jste uz kdysi otiskl.

    Podstatne je, ze krize zdaleka neni zazehnana. Klaus muze na kongresu ODS vyhrat - a mame meciarovsky syndrom navratu po cesku.. Lide jsou stale ochotni verit, ze Klaus o cernych fondech nevedel. To je ovsem smesne: bez vedomi VK se v ODS nehnul chlup. I kdyby tomu neverili, tak snad provizi za privatizaci s temi zahranicnimi firmami domlouval nekdo, kdo nemohl ovlivnit hlasovani ve vlade? Boze, boze, vira hory prenasi. Ti lide podporuji Klause proto, protoze by si sami museli priznat, ze leta vsadili na spatneho kone. Vlastni chyby si vsak lide velmi neradi priznavaji.

    Václav Žák


    Nezodpovědná vláda, hodné odbory a bezzubá opozice

    3. března 1996

    Václav Žák

    Není třeba mít velkou fantazii, abychom si dokázali představit, jak by reagoval předseda odborů v Německu, kdyby vláda zprivatizovala nějaké hutě jako naše vláda POLDI. Jistě by hlasitě požadoval hlavu odpovědných ministrů: cožpak je možné, aby podnik dlužil 360 milionů! na sociálním pojištění, a vláda zasáhla, až se s podnikatelem nedohodla? Cožpak je možné, aby vláda nechala jeden z klíčových podniků po privatizaci zcela bez dohledu? Cožpak je možné, aby banka, v níž má stát významný podíl, půjčovala podniku miliardy, ačkoliv podnik neplatil pojištění už od roku 1993, což je v Německu trestný čin? To přece znamená, že vláda turecké hospodaření s POLDI dlouhou dobu vědomě kryla!

    Předseda Falbr však přijal vládní tezi, že se o restrukturalizaci podniků mají postarat noví vlastníci. Proč? Britská vláda připravovala British Steel na privatizaci mnoho let. Proč musíme my tyto podniky privatizovat hned, ve stavu, v němž mají minimální šanci uspět na trhu? Problém s restrukturalizací ocelářského průmyslu spočívá v tom, že jeho modernizace je strašně drahá. Může si ji proto dovolit pouze kapitálově velmi silný vlastník. Mají-li se technologické změny financovat z půjček, jsou tak drahé, že se ze zisků podniků prostě nemohou zaplatit. My nemáme vlastníky, kteří by měli dostatečný investiční kapitál. Pokud zároveň musejí splácet úvěry, za který podnik zprivatizovali, nutně se ocitnou v neřešitelné situaci. Začnou jim scházet peníze na výrobu, přestanou platit dodavatelům, posléze státu, a rozeběhne se kolotoč, který, jak jsme viděli na příkladě POLDI, vede k miliardovým dluhům.

    Zdůrazňuji, není to náhoda. Všechny ocelářské podniky budou stát před problémem, jak financovat restrukturalizaci. Jenom podnik, který bude mít velmi levné "dlouhé" peníze, může mít šanci na úspěch. Premiér Klaus však má jednu prioritu: co nejrychleji se podniků zbavit. Nedávno to v parlamentu zopakoval. Proč? Aby vláda za osud podniků nenesla odpovědnost. Světe div se, i v případě POLDI jí to vychází: vinu nese "bývalé vedení FNM", úředník na FNM, holding, jenom ne vláda, která dává nepokrytě najevo, že od podniků dává ruce pryč. A světe div se podruhé - předseda odborů s ní souhlasí.

    Banky se nejednou spálily a začaly být opatrnější. Při privatizaci dalšího ocelářského gigantu, Třineckých železáren (mají dnes téměř dvakrát tolik zaměstnanců co Kladno), už došlo k zádrhelu. Zahraniční investoři zájem neměli: podnik není restrukturalizován, potřebuje investice, odstranění ekologického poškození by bylo strašně drahé. Tak se zase vypsala soutěž na víc než 50% akcií. Soutěž vyhrál ten, kdo nabídl nejvíc: 2,643 mld Kč, o miliardu víc, než odborníci považují za možné, že lze zaplatit. Slibuje víc než 10 mld investic. Stejné sliby, které vedly k tragédii POLDI.

    Soutěž vyhrála Moravia Steel, za níž stála určitá banka. Jenže - a to je ten zádrhel - si to rozmyslela. Proč? Údajně proto, že teprve později zjistila, že nejde pouze o cca 2 mld na zaplacení FNM, ale ještě o 3 mld "starých" dluhů Třince. Vítěz proto začal peníze hledat jinde. Co to znamená? To znamená, že se zcela změnily podmínky, na jejichž základě se uchazeči o Třinec posuzovali! Není přece vůbec jedno, jak drahými penězi bude za podnik zaplaceno!

    Co teď? Před vládou a fondem byly dvě možnosti: odpískat soutěž, nechat firmě Moravia Steel propadnout čtvrt miliardy, které již zaplatila, a udělat novou soutěž. Nebo "pomoci" Moravia Steel k penězům. Vláda se zřejmě rozhodla pro druhou možnost: jak jinak si vysvětlit zprávu ČTK, že se na půjčce se bude podílet - držte se - kromě České spořitelny (s Lívií Klausovou v dozorčí radě) i Konsolidační banka. Zajímavé, dostat od spořitelny úvěr není právě jednoduché. Ovšem účast Konsolidační banky, to už je síla. Konsolidační banka je ve 100% vlastnictví státu a má půjčovat na restrukturalizaci, ne na privatizaci! Stát zde skutečně předvádí obdivuhodnou akrobacii: privatizuje státní majetek - za státní peníze. Doufám, že se nějaký poslanec ministrů Dlouhého a Kočárníka v parlamentu zeptá, jak je to možné? Co je to za privatizaci, když stát platí za firmu, která není schopná splnit ani první slib? Co ostatní účastníci soutěže? Proč jim Konsolidační banka také nepůjčí? Jak se možné takové pohrdání pravidly?

    Předseda vlády kandiduje na severní Moravě, a tak volební gravitace láme pravidla jako preclíky. Popojení politiky a businessu, který kauza odhaluje, je skutečně neuvěřitelné. Jestli se transakce uskuteční, bude Třinec dalším podnikem, kterému za několik let hrozí osud POLDI. Vláda si však už je zřejmě jista, že ze svých činů nebude muset občanům skládat účty. Parlamentní opozice je bezzubá, odbory vstřícné.

    Na to, kam se s takovou strategií dostanou, si předseda Falbr odpověděl sám. Řekl, že jejich odborový svaz psal ministrovi zdravotnictví dopisy, varoval - a nikdo si jich nevšiml.


    Sponsorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno?

    Jan Čulík

    Zdá se, že v minulých dnech nebo vlastně jenom hodinách učinila Česká republika podstatné kroky směrem k zralejší demokracii. Mnozí lidé - a zejména novináři - se zbavili otrocké, postkomunistické závislosti na tatíčkovi mocnáři, který je geniální a jehož výjimečná vize nás vyvede z nynějších obtíží. Začali praktikovat nezávislé kritické myšlení.

    Nedělní zvláštní vydání Mladé fronty Dnes přineslo kritickou reportáž o fanatické podpoře Václavu Klausovi od několika stovek demonstrantů, kteří přišli v sobotu večer do Sněmovní ulice. Nepřímo tento text ukázal, jak podobné jsou tyto postoje emocionálně iracionálním postojům stárnoucích stoupenců komunistické strany.

    Snad ještě důležitější než Klausovo odstoupení je tedy zřejmě skutečnost, že si mnozí v ČR začínají uvědomovat, že nekritické zbožnění vedoucího politika nemá nic společného s demokracií a že to škodí. Je důležité posuzovat argumenty, nikoliv, kdo je pronáší.

    (Zdá se, že v Mladé frontě Dnes proběhla v minulých dnech palácová revoluce. Deník začal psát najednou podstatně profesionálněji a začal hrát skutečně významnou společenskou roli. Držme mu palce a doufejme, že mu to vydrží.

    Jinak je velmi zajímavé, že si za několik posledních dní, co píše trochu jinak, vysloužila Mladá fronta Dnes od čtenářů vlnu sprostých nadávek. Ať tedy žije tolerance a pluralitní myšlení takovýchto stoupenců ODS! JČ)


    Následující poznámky vznikaly postupně během víkendu. JČ
    MFD otiskla v sobotu velmi dramatický článek o tajném kontě ODS ve Švýcarsku, k němuž měl zřejmě přístup jen Václav Klaus a Petr Čermák. O kontě informovaly také televize. Zde je z článku citace:

      ODS přiznala, že má tajné konto ve Švýcarsku

      Praha - Špičky ODS přiznaly, že existuje tajné konto ve Švýcarsku, do něhož má vedení strany přístup. Tuto informaci, kterou ještě včera dopoledne popíral i premiér a předseda ODS Václav Klaus, potvrdili v podvečerních hodinách ministr vnitra Jindřich Vodička a ministr financí Ivan Pilip. "Informace, které jsme dostali, tomu nasvědčují v plné míře," prohlásil Vodička. Na kontě je 170 milionů korun, které tam zasílaly tuzemské i zahraniční firmy údajně jako provizi za získání různých podniků v privatizaci. O existenci konta bylo před více než dvěma měsíci informováno téměř celé nejužší vedení ODS. "Nesouhlasili jsme s ním a vyřešili jsme to tak, že jsme dali pokyn, aby do konce roku byly tyto peníze převedeny na humanitární účely," uvedl Ivan Pilip. Podle dosud nepotvrzených údajů věděl o penězích v zahraničí od samého začátku pouze šéf ODS Václav Klaus a bývalý místopředseda strany Petr Čermák, který konto pomáhal zakládat. Po Čermákovi zdědil odpovědnost za konto Libor Novák. Všichni tři to však ještě včera popírali. "Ne, ODS žádné konto v zahraničí nemá," uvedl Klaus. Lidé z vedení ODS, kteří se o kontu dozvěděli až nedávno, nejsou nyní schopni přesvědčivě sdělit, zda strana z konta peníze již čerpala, či nikoli. "Já pevně doufám v to, že peníze nebyly použity. Ale na sto procent na to spoléhat nemohu," připustil Pilip. Pokud by se prokázalo, že ODS z konta čerpala, vystavili by se všichni aktéři těchto aktivit trestnímu stíhání. ODS by čerpáním černých peněz porušila hned tři zákony - daňový, devizový a také zákon o politických stranách. Peníze ze Švýcarska totiž vůbec neprocházejí účetnictvím strany, což potvrdila hlavní účetní strany Marie Krčmářová.


    V normálních poměrech a v normální zemi by měla být na Václava Klause, Petra Čermáka a Libora Nováka okamžitě uvalena vyšetřovací vazba, aby se mezi sebou nemohli ohledně případného porušení zákonů domluvit.

    Je-li pravda, co tvrdí Jindřich Vodička a Ivan Pilip, že byly peníze jistou formou úplatků za privatizaci, existuje vážně podezření z monstrózního trestného činu.

    Co dělá česká prokuratura? Co dělají orgány činné v trestním řízení? Švýcarské úřady rády vyhoví žádostem české prokuratury o podrobnostech inkriminovaného konta.

    Jak obvykle se v ČR řeší zásadní problémy tajně a v kuloárech. Zdrojem veškeré moci ve státě je parlament. Měl by být svolán a celá věc by měla být řešena otevřeně v parlamentě. Parlament by měl zbavit podezřelé osoby poslanecké imunity, aby mohly být případně vzaty do vazby a vyšetřovány.

    Existuje-li podezření na spáchané trestné činy, tak by mělo být zahájeno trestní stíhání. O tom by měli psát čeští novináři už dnes.

    Zároveň je potřeba získat výpisy s daného konta a informovat se, jaké platby na ně plynuly, od koho a proč. Nebo je celá věc jen pletichářským, nepodloženým útokem jednoho křídla ODS na druhé?

    Nová vláda by neměla být sestavena, dokud ODS nepředloží přesný seznam dárců na tajné švýcarské konto, pokud skutečně existuje.

    Měly by být co nejdříve vypsány všeobecné volby.

    Nařízení ČNB, že čeští občané nesmějí mít konta v zahraničí, je ovšem pozůstatkem komunismu, i když pokud existují zákony, i když třeba nedokonalé, musejí se dodržovat.

    Proč považovala ODS za nutné mít konto ve Švýcarsku, proč bylo nevýhodné ho mít v ČR? Snad proto, že by se hned v ČR prostřednictvím úplatků rozšířily o těchto kontech informace a že jen ve Švýcarsku mohou být tajné? Proč ale muselo být konto ODS ve Švýcarsku tajné?

    Nemají náhodou tajná konta v zahraniční i ostatní české politické strany, zejména strany vládní koalice? A nemají velmi pravděpodobně soukromá konta v zahraničí i čelní čeští politikové? Něco takového před časem proběhlo MFD, ale už to nikdo dál nesledoval.

    Z jakých zdrojů, přesně a jmenovitě, plynuly peníze na švýcarské konto ODS?

    Do jaké míry byla privatizace českých podniků zašpiněna úplatkářstvím?


    Je paradoxní, že ve Velké Británii dosud neměly a nemají politické strany povinnost zveřejňovat jména dárců finančních částek. K diskreditaci ODS došlo proto, že tato povinnost v ČR existuje, nakonec u darů vyšších než 100 000 Kč. (Původně to mělo být u darů vyšších než 10 000 Kč.) Vytvořil ji ještě předklausovský parlament.
    Po návratu ze Sarajeva oznámil Václav Klaus podle ČTK, že "možná odstoupí, ale neuvedl z jaké funkce, zda z funkce předsedy ODS, nebo i premiéra. Dodal, že své "jisté, jasné, srozumitelné" závěry z nynější situace vyvodí, ale v žádném případě ne proto, že by se cítil vinen kvůli tajným sponzorům, nebo proto, že si to přeje některá koaliční strana, nebo proto, že by měl nést jako jediná osoba kolektivní zodpovědnost." V sobotu odpoledne se o tom jednalo.

    Poradce Václava Klause Jan Zahradil nám v minulých dnech napsal, že Klaus vůbec není arogantní, že to vytvořily sdělovací prostředky. Těžko po přečtení výše citované zprávy panu Zahradilovi věřit. Zdá se naopak, že si český premiér zachovává svou příslovečnou nadřazenost až do nejtrpčího konce. Možná tedy není divu, že české sdělovací prostředky reagují tak hněvivě.

    Vláda se rozpadá v důsledku zástupného problému. Zpackaná privatizace, rozkradené národní hospodářství - to je všechno trochu složité. Ke krizi došlo nyní až v důsledku příslovečné poslední kapky vody - skandálu kolem Šrejberových peněz a pak konta ve Švýcarsku.

    Zajímavý, i když snad až poněkud cynický názor (to ovšem zdá se hovoří dost výmluvně o pověsti, jakou si ODS u občanů vydobyla) vyjádřil na Fóru Neviditelného psa v sobotu večer Milan Pavlík:

      "V ODS zřejmě dochází k palácovému puči. Část členů vrchního velení má zřejmě jiný názor na to co dělat, a jak to dělat, než ti, kdo momentálně fakticky ovládají moc. A buď nejsou tak schopní, aby své názory dokázali prosadit formou vnitrostranické diskuse, nebo jsou si vědomi, že to nejde, protože ta druhá frakce, která je momentálně u vesla jim to znemožňuje.

      Tak nasadili klasické nestandartní metody, mezi které u nás patří především zveřejnit o soupeři něco ošklivého, nebo rovnou poukázat na nezákonnost jeho jednání. Na něco, co Vám léta nevadilo, (pokud jste ještě byli na stejné lodi), a co se hodí k tomu, aby druhou stranu očernilo, a současně Vám vyžehlilo morální triko, protože to přece budete Vy, kdo na tu špinavost poukázal, a tudíž jste z obliga. Podstatná část členské základny zřejmě stojí za Klausem. Proto se asi Klausovi vnitrostraničtí oponenti nepokusili inscenovat převrat mravnější formou, například uvedenou formou vnitrostranické diskuse. Byli by totiž zřejmě přehlasováni, a ztratili by své posty a vliv. Což je podle mého podstata toho, co se v ODS děje. Špinavý boj o moc a vliv."


    Doufejme, že současné dramatické skandály nezakryjí skutečnou příčinu nynější krize. Možná došlo k vládní krizi ještě trochu brzo - ještě mnoho lidí věří osvícenému vladaři Klausovi. Nastane v této chvíli skutečně inteligentní debata o stavu české společnosti a o směru, jímž by se - hospodářsky, ekonomicky a eticky - měla vydat?

    Neschopnost médií rozebrat efektivně současnou českou politickou a ekonomickou situaci možná nyní trochu - na jednoduché úrovni - prorazil Šrejberův skandál a skandálem ohledně zahraničního konta ODS. Ta věc mluví ke všem. Záležitost se stala symbolem pro celkově neuspokojivou politickou a hospodářskou situaci. Když se to tak vezme, je vlastně docela absurdní, že se vláda dostala do krize kvůli lhaní ohledně sponsorského daru a tajných kont, a nikoliv třeba kvůli tomu, co provedla za posledních osm let s českým zdravotnictvím.

    Je nutno zdůraznit, že změna vlády a případný odchod jednoho určitého politika není pro zemi katastrofou, naopak se často pociťuje jako ozdravění. ODS ani vládní koalice nepředstavuje českou demokracii a s odchodem z vlády některých jejich politiků či případně celých stran se nestává nic tragického. Přesně to řekl v sobotu odpoledne Václav Havel:

    "Chtěl bych uklidnit naše občany. Naše země není na to dosud zvyklá, ale musíme si na to zvyknout, že se politici střídají ve svých funkcích. Schopnost demokratického systému zprostředkovat toto střídání je znakem funkčnosti systému. Není tomu tedy tak, že pád vlády nebo nějakého politika znamená krizi systému. Svět neskončí ani s Václavem Klausem jako s předsedou vlády, ani s Milošem Zemanem jako předsedou parlamentu, ani s Václavem Havlem jako prezidentem této republiky."


    Cítím, že za  emocionální protivládní reakcí českých sdělovacích prostředků ve věci šrejberovského skandálu je špatné svědomí. Na druhé straně je ale dobré, že Mladá fronta Dnes, která po dlouhá léta Klausovu vládu nekriticky a primitivně podporovala, (a jejíž redaktoři si někdejší deník Socialistického svazu mládeže sami zprivatizovali pro sebe, nynějším termínem si ho vytunelovali) nedávno obrátila a teď se snaží v lidech pěstovat vědomí, že politika musí být alespoň do určité míry založena na morálním chování

    V nejnovějších komentářích Mladé fronty Dnes vládne smutek. Tak v pátečním vydání MFD otiskl Jiří Leschtina, dlouholetý nekritický stoupenec české vládní koalice, tento lítostivý komentář:

      Rituální křeče ODS nad propastí

      "Pokud bude exministr Zieleniec schopen dokázat, že již před rokem a půl informoval premiéra o totožnosti dárce podezřelých sedmi a půl milionu korun, pak by se měl Václav Klaus poroučet z vládní i stranické funkce. A jestliže nejvyšší šéf ODS skutečně nic netušil, anebo se úmyslně nezajímal o temné pozadí aféry, která dnes do základů otřásá důvěrou lidí nejen v Klausovu stranu, ale i v celý politický systém země? I potom jsou úvahy o odchodu tohoto politika zcela na místě. Jak si přeložit premiérovo tvrzení, že se o Šrejbrově sponzorství dozvěděl před týdnem? Klaus tím vlastně říká: Ačkoliv pravdu znali nejen dva mí nejdůvěrnější spolupracovníci Novák a Zieleniec, poradce ministra zahraničí, pracovníci jedné agentury public relation a tedy kdovíkdo ještě, já jsem o ničem neměl tušení. Jeli tohle pravda, pak je třeba pochybovat o Klausově elementární schopnosti vnímat okolní svět. Václav Klaus ze sebe prostě nemůže setřást stěžejní díl politické odpovědnosti za to, že ODS se za jeho šéfování ocitla na pokraji rozvratu a v pozici strany, jejíž počestnost je zásadně ohrožena. Jako hrozbu vypovězení loajality premiérovi nutno vnímat včerejší vystoupení Ivana Pilipa, jenž slíbil odchod z funkcí místopředsedy ODS a ministra financí, když nebudou prověřeny všechny minulé sponzorské dary a přezkoumány sporné privatizační případy. Po Zieleniecovi je Pilip již druhým místopředsedou, jenž naznačuje špinavosti ve stranickém hospodaření a podezřelou úlohu ODS v některých privatizačních causách. Co ještě víc potřebuje členská základna k tomu, aby se probudila? Jestliže se základní organizace ODS spokojí s rituálním obětováním jedné figurky na šachovnici v podobě Libora Nováka, pak pohřbí nejen svou stranu. Takováto křečovitá kamufláž, na hony zavánějící výsměchem veřejnosti, by asi přivodila diskreditaci celé pravice na dlouhá léta. Jedině když ODS najde sílu spravedlivě pohnat k odpovědnosti celé zdiskreditované vedení včetně svého předsedy, snad má do budoucna ještě nějakou šanci. "

    Tato poslední slova jsou klíčová. Leschtinovi vadí, že to, co celou řadu let podporoval, a čemu vlastně příliš nerozuměl (on neví, podle jakých principů se řídí západoevropská pravice, podporoval jen její český odvar, vlastně paskvil) teď bude zřejmě nadlouho zdiskreditováno. Musí však v ČR nutně vládnout "pravice"?

    On je totiž v současnosti ekonomický tlak světových finančních trhů na jednotlivé národní ekonomiky tak silný, že stejně musejí všechny vlády - bez ohledu na jejich politickou orientaci - provádět víceméně tutéž hospodářskou politiku, nemá-li země zkrachovat. Důležité je, aby byla pocitvá, inteligentní a efektivní.

    Je ale reálné, že by se v ČR, mnozí jejíchž obyvatelé si obrátili Masarykovo heslo, a bojí se (tj. rezignovali na vzpřímené prosazování občanských zájmů) a kradou, prosadila takováto politická organizace?

    Shodou okolností se v podobné situaci jako ODS - totiž uprostřed sponsorského skandálu - ocitla nedávno britská Labouristická strana.

    V britských novinách bylo toto téma v minulých dnech podrobně přetřásáno.

    Závěry byly asi takovéto:

    Proč asi dávají podnikatelé velké částky vládnoucím stranám? Přece jen naivka si může myslet, že za to nic neočekávají a že za to nic nedostanou. Podnikatel málokdy investuje peníze tak, aby z toho neměl zisk.

    Spozorské dary politickým stranám jsou velmi spornou záležitostí. Volení politikové v demokracii odpovídají voličům, nikoliv bohatým podnikatelům. Je nepřípustné, aby mezi podnikateli a vládnoucími špičkami docházelo proti řadovým občanům k podvodným spiknutím. Proto je nutné, aby byly veškeré finanční dary politickým stranám transparentní.

    Politikové se musejí těšit od voličů určité minimální míře důvěry. Není prostě možné, že já, občan, zvolím politika, a on pak nebude zastupovat moje zájmy, ale za mými zády se bude paktovat s kýmkoliv, kdo mu dá nějaké peníze.

    Nejvážnějším rysem nynějšího skandálu ovšem je, že jsou občané v deziluzi. Hrozí určité zpochybnění českých politických a demokratických struktur.

    Možné nestabilitě lze čelit jen důrazným návratem k etice, k právu, k efektivnímu soudnictví.

    Je načase, aby tyto principy začal prosazovat nějaká strana - bez ohledu na její politickou orientaci.


    V pátek jsem v Britských listech zveřejnil dokumentaci o případu Jana Lipšanského, bývalého pracovníka České televize, jehož ČT nespravedlivě zbavila zaměstnání. Odvolání proti této do očí bijící nespravedlnosti není nikde.

    Troufám si říci, že mezi případem Jana Lipšanského a sponsorským skandálem ve vládních špičkách je přímá souvislost. Doufejme, že se vládnoucí činitelé nepřeskupí a nebudou pak pokračovat v dosavadních způsobech práce a vystupování.

    Dokud totiž nebude existovat efektivní ochrana před nespravedlnostmi a sprosťárnami, jejichž obětí se stávají obyčejní lidé, nestabilizace se bude v ČR prohlubovat.

    V tomto smyslu je velmi znepokojující reakce paní Marcinové, z Rady České televize která po přečtení dokumentace o případu Jana Lipšanského v Britských listech poznamenala: "Ty maj starosti, co?"

    Jestliže si ani členové Rady ČT, údajně nezávislého orgánu, že Lipšanského modelový případ, nespravedlnosti, skutečně neuvědomují, že sprosťárny, jejichž terčem se stávají řadoví občané, jsou v samém ohnisku dnešních problémů ČR,. je situace docela vážná.

    Jan Čulík


    Nové Hnutí - Charta 97

    Miroslav Vápenka

    Převzato z Fóra Neviditelného psa

    Je čas převzít odpovědnost Konečně díky části sdělovacích prostředků vyšlo najevo to, co mnozí tušili i věděli, ale byli umlčováni a okřikováni.

    Někteří politici prokazatelně zklamali důvěru občanů. Bude tu snaha současný stav nahradit menším zlem - novou vládou, jejíž nestabilita může přerůst v předčasné parlamentní volby.

    Ve společnosti, kde stále žijeme v bludu a dělíme politiku na pravicovou a levicovou místo na čestnou a nečestnou, opět začnou předvolební třenice a sliby, velmi obtížně vymahatelné námi voliči.

    Mnoho z nás již nyní ví, že si nevybereme a budeme volit s povzdechem pokud půjdeme volit vůbec. S odkazem na text http://front.codalan.cz/charta_97/se obracíme na každého občana, aby si uvědomil, co vlastně chce.

    Pokud to ví, ať to dá najevo. Pokud to neví, ať se alespoň zajímá, jak se to dozvědět. Zůstaneme li pasivní, zasloužíme si jen takovou vládu jenž už tu byla, půjde jen za svými cíli a mlčení většiny využije a bude pokračovat v politice podle svých představ, nikoli obecných.

    Pouhá výměna politiků, nebo jen stran nic neřeší. Máme právo žít v zemi, kde se nelže, nekrade a neuplácí. Máme právo zvolit si takové představitele, kteří to sami nedělají, půjdou příkladem a nestrpí to ani ve svém okolí. Pokud máte dojem, že současní politici naše požadavky splňují, volte je. Jinak budeme muset najít nové lidi.

    Koho potřebujeme?

    1. Lidi pravdomluvné.

    2. Lidi pokorné, čestné a přitom dostatečně rázné.

    3. Lidi, kteří již dokázali, že se dovedou postavit za správnou věc a případně nést za to oběti.

    4. Osobnosti, které se že se dokážou mezi sebou domluvit, umějí přiznat chybu a říci nevím.

    5. Konstruktivní, pozitivní osobnosti s všeobecným rozhledem, které mají srovnány své životní hodnoty a od kterých se můžeme učit, ale nikoli jim slepě věřit. (viz. pan prezident)

    Hledejme je ve svém okolí, které známe a ne na televizní obrazovce, která klame. Pokud o nich víme, podpořme je tak, aby o tom věděli. Pojďme se podílet na životě v zemi podle našich představ.

    Mluvčí Charty 97: Slávek Popelka, Stanislav Musil, Jana Smékalová, Blanka Černá, Jiří Ohnutek, Miroslav Vápenka

    Český finanční skandál znamená konec pro oblíbence Thatcherové

    Sunday Telegraph, 30. listopadu 1997

    Vláda nejznámějšího východoevropského thatcherovce, českého premiéra Václava Klause, se včera rozložila uprostřed skandálu týkajícího se financování politických stran.

    Když se český premiér rychle vrátil z jednání na Balkánu, ministři jeho vlády houfně rezignovali. Protestovali odstoupením nad tím, co hlavní české noviny charakterizovaly jako "otevřenou nepoctivost" Václava Klause a jeho spojenců.

    V sobotu večer rezignovalo 8 ze šestnácti ministrů a další se připravovali k rezignaci, pokud Klaus nepodá demisi. Konaly se mimořádné schůze všech čelných českých politických stran, na nichž se jednalo o tom, co dál.

    Náhlý pád české vlády bude Západ zřejmě silně konsternovat. Česká republika byla totiž dlouho považována za vynikající dítě mezi bývalými sovětskými satelity, a to proto, že údajně praktikovala thatcherovskou politiku.

    Během osmi let Klausova působení jako ministr a pak jako premiér, ČR byla považována za průkopníka hospodářských reforem. Proto je ČR předním kandidátem na vstup do NATO a do Evropské unie.

    V posledních měsících však Klausův věhlas silně poklesl, jak začalo sílit podezření, že arogantní český premiér, plný sebedůvěry, sice vytvořil podle Margaret Thatcherové svůj politický styl, nikoliv však svou politiku.

    Lady Thatcherová charakterizovala Klause jako svého nejoblibenějšího premiéra - na druhém místě po sobě samotné. Ale ekonomové poukazují na to, že Klausova oslavovaná privatizace neoživila české hospodářství a prostě jen předala mnoho českých podniků státem vlastněným bankám.

    Mezitím ustoupila česká vláda hrozbám odborů. Nejednala, ačkoliv produktivita podniků klesala a mzdy dramaticky stoupaly.

    Hlavním důvodem Klausova pádu byl však nyní rostoucí skandál ohledně financování politických stran. Jeden čelný ministr řekl, že je tento skandál tak vážný, že by mohl ohrozit demokratický systém České republiky.

    Krize vybuchla, když spojenci českého premiéra přiznali, že jeho vládnoucí Občanská demokratická strana skryla dar od podnikatele a bývalého tenisového profesionála Milana Šrejbera.

    Šrejber daroval ODS peníze těsně poté, co česká vláda před dvěma lety přijala jeho nabídku privatizace státních Třineckých železáren.

    Poté, co rezignoval jako ministr vnitra, Jindřich Vodička uvedl v české televizi, že Klausova vláda bude pravděpodobně nahrazena vládou vytvořenou z nynější koalice pravicového středu.

    Jeho názory podpořili čelní činitelé ODS, Ivan Pilip, bývalý ministr financí, a Jan Ruml, bývalý ministr vnitra, který řekl, že by Klaus měl odstoupit.

    Pro většinu Čechů tyto události jen potvrdily názor, který v české společnosti převažuje, že se privatizace uskutečnila pod skrytým protekčním tlakem. Mnoho lidí nyní otevřeně obviňuje politiky z korupce a dotazuje se, jak je možné, že mnozí z nich mají luxusní německá auta a drahé západní obleky, přestože dostávají jen malé české státní platy.

    Široce se přijímá argument, že Šrejberovo konsorcium nabídlo za privatizaci Třineckých železáren nejvíc peněz. Ale oponenti poukazují na to, že je podivné, proč musel být sponsorský dar ODS od Šrejbera tajný. Peníze byly skryty jako údajné dary od dávno mrtvého Maďara a jednoho člověka z Mauriciu, který nikdy ČR nenavštívil.

    Důvěryhodnost českého premiéra se rozplynula, když jeho popírání, že o daru nic nevěděl, protiřečil bývalý vládní kolega, který poukázal na to, že Klaus odmítl jeho otevřená varování ohledně tohoto daru.

    Tisk mezitím odhalil další finanční skandály a nové se očekávají. Největší skandál se zatím týká švýcarského konta, které prý obsahuje více než 4 milióny liber tajných příspěvků straně ODS od celé řady podniků a jednotlivců, spojených s masovým privatizačním programem ČR.

    Evropská banka pro obnovu a rozvoj nedávno vydala zprávu, podle níž je v bývalém východním bloku tak vysoká míra korupce, jako v subsaharské Africe.

    Podle zprávy je situace v ČR horší než v Polsku a v Maďarsku, protože v ČR byla velmi dlouho u moci jediná vláda.

    Podle nedávných průzkumů veřejného mínění jsou Češi ve velké deziluzi ohledně kapitalismu i českých politiků. 88 procent českých občanů uvedlo, že nejvážnější otázkou je v současnosti hospodářská zločinnost, a více než padesát procent konstatovalo, že život byl lepší anebo stejný za komunismu.

    Tento názor vyvolal zuřivou reakci od politického otce českého národa, Václava Havla. Ale nemocný Havel tím jenom dokázal, jak daleko je od obyčejných lidí, pro něž se demokracie a korupce stává synonymem.

    Poprvé od roku 1989 hrozí České republice politický chaos. Havel podle zpráv sleduje situaci velmi pozorně.

    Avšak český president nemůže premiéra propustit a musí čekat, až premiéra odstraní parlament. Pak může požádat jiného čelného politika, aby utvořil vládu.

    Od nedávna se poukazuje na to, že by Havel dál nejraději přednost vládě odborníků, kteří by využívali názorů nezávislých ekonomů a jiných osobností mimo parlament. Ale nejpravděpodobnějším výsledkem budou předčasné volby a vítězství ochranářských sociálních demokratů.

    Václav Klaus: paranoik nebo geniální vizionář?

    Procházíme-li historií Občanské demokratické strany od jejího vzniku po dnešní neblahé konce, jedna věc nám musí připadat velmi nápadná. Ať byly okolnosti jakékokoli, ODS se nikdy neprezentovala v andělském rouše, jak to známe od lidovců, ani nezdůrazňovala intelektuální kapacitu svých četných myslitelských osobností, jako bývalo zvykem v ODě, nýbrž vždy postupovala podle osvědčeného, vcelku jednoduchého schématu: naše cesta není bezchybná, naši politici nejsou obdařeni ani nadlidskými intelektuálními schopnostmi, ani za nimi nevlaje aura morální nezkaženosti, dokonce ani naše rozhodnutí nejsou vždy a za všech okolností nejsprávnější. ODS se však vždy stavěla do role nejméně špatné z variant, které se voliči nabízely.

    Fungovalo to hned na počátku existence strany, kdy Občanské hnutí bylo vylíčeno jako semeniště komunistické nákazy, kritici střelmé privatizace obviněni div ne ze snahy o nové znárodnění, následovala démonizace Slováků v době česko-slovenského rozvodu. Odpůrci lustračního zákona si přáli návrat komunismu, ze zhoubného levičáctví byli obvinění nejprve disidenti v čele s prezidentem Havlem a později sociální demokracie (v čerstvé paměti máme Klausovu předvolební rovnici: vítězství ČSSD = návrat předlistopadových poměrů), nedobré hodnocení si vysloužili i menší koaliční partneři, kteří spolu s opozicí nesou hlavní vinu za hospodářské potíže posledních let. Tvrdé jádro ODS je nevinně i v poslední krizi: chyba není v tom, že ODS evidentně přijala od podnikatelů stamilionové úplatky, ale v zákeřném způsobu, jak na tuto situaci Ruml s Pilipem reagovali.

    Zdá se, že umění démonizace protivníka se ve slabikáři Klausovy strany probírá velmi důkladně, a až dosud na ně bylo lze spoléhat jako na neselhávající prostředek, jak sama sebe nabídnout jako nejméně špatnou z možností.

    Jenže teď, jak se zdá, definitivně spadla klec.

    Co tedy s Klausem?

    Mám za to, že každý politik a každá politická strana by měli mít právo na hodnocení v kontextu své doby a místa. Je pošetilé snažit se srovnávat činy a osoby, jež nesdílejí stejnou dobu a totéž prostředí. Kdo byl větší ničema, Klement Gottwald nebo Ludvík Svoboda? Je Havel lepším prezidentem než Masaryk? To je, jako kdybychom se ptali, jestli hrál Platini fotbal lépe než Pelé.

    ODS nelze posuzovat podle stejných měřítek jako britskou Labour Party, ani nemůžeme srovnávat Václava Klause s baronkou Thatcherovou. Buďme spravedliví -- ODS přinesla do české politiky řadu pozitivních prvků, které v ní předtím scházely: profesionalitu, politické vizionářství, schopnost komunikace, osobní styl a šarm stranických představitelů, do té doby nevídaný drive (tah na branku), relativní čitelnost a stabilitu oficiálně prezentovaných stanovisek.

    Je stále patrnější, že ODS není schopna vyvést českou společnost ze současných problémů, obnovit hospodářský růst, vybudovat právní rámec ekonomiky, dát prostor rozvoji občanské společnosti. Jenomže -- je tady někdo jiný, kdo to zaručeně dokáže?

    Tomáš Pecina
    Praha, 30.11.1997


    (Ale např. britský hospodářský týdeník Economist nedávno zveřejnil analýzu, v níž zdůraznil, že se středo a východoevropské země už nemohou spoléhat na výmluvu postkomunismu, a že budou od nynějška hodnoceny bez servítků jako všechny jiné země. JČ)

    Klaus viděný angloamerickýma očima

    Andrew Stroehlein

    Česká republika dosud neměla žádného jiného ministerského předsedu než Václava Klause a každý budoucí premiér bude přirovnáván k prvnímu. Lidé v ČR i v zahraničí čekají, jak a kdy se uskuteční první mocenská změna v České republice. Každý krok se stává precedentem.

    Samozřejmě je příliš brzo předpovídat, co se stane v ČR v následujících několika dnech. Není ale obtížně předpovědět, co bude psát západní tisk o premiérovi, který byl donucen podat demisi. Už začínáme být svědky začátku konsensu ohledně Klausova politického nekrologu.

    První známky

    První vlna zpráv bude pravděpodobně naplněna všeobecným obdivem pro Klause. Na Západě je považován za hrdinu volného trhu a privatizace v České republice. Některé zprávy, které vyšly v neděli 30. 11., už projevují tento názor.

    Britský týdeník Sunday Times, například obdivuje Klausovu stabilitu v hektickém světě postkomunistické přechodové politiky. Zdůrazňuje, že Klaus zastával premiérskou funkce "po nejdelší dobu v postkomunsitické Evropě". Tento list píše, že se Klaus stal obětí manévrování svých oponentů, který využili nevýznamného skandálu, aby se ho zbavili: "Takové skandály nejsou v ČR neobvyklé, ale Šrejberova aféra dala Klausovým oponentům přílkežitost k tomu, aby zaútočili na premiéra a donutili ho k odchodu."

    Havlova role při odstraňování Klause hraje také důležitou roli: "Osud české vlády byl víceméně zpečetěn už před Havlovou intervencí, tím, že z vlády odešli oba koaliční partneři ODS." Sunday Times charakterizuje Havlův zásah jako "bezprecedentní", ovšem už se nezmiňuje, že mladá Česká republika žádný precedens pro předčasnou vládní demisi či pro předání moci někomu jinému nemá.

    Smíšené dědictví

    Jiné západní noviny budou velmi pravděpodobně psát o politicky taktickém významu Klausova hospodářského populismu, zosobněného kupónovou privatizací. Je však nutno poznamenat, že západní tisk, který zkoumá skutečnost trochu podrobněji, už delší dobu ví, že Klausova privatizace nebyla úspěšná. Týdeník Economist například před čtrnácti dny napsal, že kupónová privatizace v České republice byla "katastrofálním selháním".

    Tisková agentura Associated Press také vidí v Klausově ekonomice smíšené výsledky: "Klaus, ekonom neústupných názorů, který býval kdysi chválen za hladký přechod od komunismu ke kapitalismu, se stal od doby, kdy v červnu 1996 prohrál volby, terčem útoků. Byl tehdy donucen vytvořit menšinovou vládu. Úpadek českého hospodářství začátkem letošního roku dále poškodil Klausovu pověst."

    Mnoho čelných západních podnikatelů už dlouho požaduje reformy v českém hospodářství, zejména větší otevřenost a ukončení skrytého státního vlastnictví prostřednictvím státem vlastněných bank. Je pravděpodobné, že zahraniční podnikatelé začnou na ČR pohlížet příznivěji, pokud dojde v těchto oblastech v ČR k rychlejšímu pokroku.

    Konečný názor?

    Samozřejmě, angloamerický tisk nemá příliš mnoho místa na to, aby vytvořil složitější a vyrovnanější analýzu. Pravděpodobně pomine složitější otázky posledních několika let: rozpad Československa, země, o níž Klaus přísahal, že ji bude bránit, utahování opasků, které zavedl, udržování platového stropu v údajně volné tržní ekonomice, tunelování a konečně jeho iritující arogance a sebedůvěra, které se dramatickým způsobem rozložily v rezignačním projevu, kdy se mu chvěl hlas.

    Anglo-americký tisk si zřejmě vytvoří na Klause simplistický názor. Bude na něj pohlíženo všeobecně pozitivně, i když k tomu budou přidávány některé záporné přívlastky. Pro mnoho lidé je obtížné oddělit Klause od celé éry posledních pěti nebo šesti let nejen v Československu a v ČR, ale i v celé středovýchodní Evropě. Myslím, že konečný západní konsensus bude toto: Klaus byl velký ekonomický reformátor, který zůstal u moci příliš dlouho.

    Můj malý příspěvek

    Osobně rád vzpomínám, jak jsem v roce 1992 zašel do jedné české restaurace a objednal jsem si tam na přítelovo doporučení "Klausův toast". Byl to tak tenký krajíček toastovaného chleba, že byl téměř průhledný. Nebyl skoro vůbec namazán máslem a uprostřed byla umístěn tenký, osamocený plátek zelené papriky. Byl to místní vtip týkající se éry utahování opasků, kterou Klaus zrovna zaváděl.

    Nedá se zatím říci, jestli bude budoucí český premiér taky spojován s obtížnými časy, ale je jasné, že mnoho Čechů bude na léta "za Klause" vzpomínat dost odlišně než anglo-americký svět.

    Co způsobila ODS

    Aleš Mueller

    To co nyní prožívá ODS a vládní koalice je varování pro všechny budoucí vlády:
    Nelze ohlupovat voliče a občany do nekonečna.


    Jsem přesvědčen, že demokracie i liberální ekonomika mohou velmi dobře sloužit svým občanům. Ovšem chce to hodně práce, pečlivé přípravy, respektování mnohých okolností, a především hledání a plnění dlouhodobých cílů, přes krátkodobé náklady či problémy (podobnou větu o krátkodobém a dlouhodobém vyslovil p. Klaus někdy v r. 1990 !!!).

    Proto bych si přál aby vládla politická skupina, která se bude dnes a denně snažit o zavádění demokracie, liberalismu, svobody do státního systému, do každodenní činnosti.

    ODS se již dávno nesnaží o  implementaci ideologických nebo systémových cílů do každodenní politiky. O nic takového se nesnaží, jsme svědky jen pouhého udržování moci a vybírání odměn za moc.

    To že ODS poškozuje voliče jiných ideologií, to by ODS nemuselo vadit, ale to že ODS poškozuje své vlastní voliče a příznivce, to by ODS vadit mělo.

    Proto si ODS musí uvědomit, že ZRAZUJE celou řadu svých voličů a ti ji budou volit nikoliv pro to že by byla ODS tak skvělá, ale ze zoufalství a strachu, ale stejně jednoho dne ODS opustí úplně.

    ODS si musí uvědomit, že ZRAZUJE politické a univerzální hodnoty které sama hlásá - hodnoty jako je demokracie, svoboda, trh, odpovědnost jedince, ale i morálka, etika.

    Nevadí, můžeme si říci, přežili jsme komunismus, na liberální a demokratickou vládu jsme se sice těšili, bohužel ODS není tím kdo by byl ten pravý, přežijeme i předpokládané Zemanovy experimenty, a třeba jednoho dne vstane nový bojovník za svobodu, demokracii, ... a poskytne novou naději. Obávám se, ale že diky politice ODS to bude trvat dlouho, než se další objeví a než lidé jej podpoří svými voličskými hlasy.

    Největším zločinem ODS není to, že došlo k vytunelování několika bank, či fondů, krachu několika cestovek, devalvaci koruny, největším zločinem ODS je to,

    že zdiskreditovala liberalismus, demokracii, svobodu, zodpovědnost jedince
    že zdiskreditovala ohleduplnost a morálku v chování jedinců i státu.



    To je zločin, za který se těžce pyká. Vzpomeňte si na má slova za pár měsíců nebo roků.

    Aleš Mueller

    sobota 29. listopadu 1997 23.35

    Taxíkářská moudrost

    Jel jsem ve čtvrtek kolem poledne z pražského Starého Města taxíkem na letiště v Ruzyni. Čekající řidič si četl v Mladé frontě Dnes o obvinění, že čelní představitelé ODS věděli o tajném Šrejberově daru pro svou stranu a kamuflovali to lžemi o různých maďarských, případně indických dárcích.

    Článek v taxikáři vyvolal vlnu rozhořčení. Je to všechno sebranka, celá ODS, včetně s panem Koukalem (pražským primátorem), přihříval si k tomu ještě i taxíkářskou polívčičku. (Taxíkáři jsou totiž s primátorem Koukalem ve sporu už mnoho let.)

    Co bylo ale hlavním zdrojem jeho rozhořčení? Všichni podvádějí a jsou schopni si tak nahrabat peníze, ale já nemůžu. Kdybych si stěžoval na poměry v hospodě, kamarádi mi namítnou, vždyť můžeš krást taky. Co ti tomu brání.

    Jenže já jsem byl pět let v armádě a do vězení se mi moc nechce. Přitom se dá v týhle zemi dneska jedině vydělat buď prodejem drog, anebo finančními podvody, jinak ne. Je nespravedlivé, že člověk, jako já, kdyby vytuneloval banku, dostane dvanáct až patnáct let vězení, jenže tihle papalášové, ti mají mezi sebou protekci, ti takovéto podvody mohou dělat neomezeně, aniž by se museli bát, že je někdo sejme. Jediné, co se taky od revoluce v roce 1989 změnilo, jsou tyhle billboardy, máchl taxíkář rukou na reklamy podél silnice.

    "Ale to snad ne," namítl jsem. "Vždyť třeba Praha je dneska daleko víc -"¨

    "Ano, nebezpečná," přerušil mě taxíkář. "Dřív jsem chodil do hospody kamkoliv, chodili jsme večer po městě, teď nejdu dál než do hospody tři sta metrů od baráku a koukám, kdo by na mě mohl číhat."

    "My jsme ale příliš malí lidi - my to nezměníme."

    Lidová moudrost. Občanovi ani tak nevadí, že se v ČR hodně krade, ale považuje za nespravedlivé, že kradou jiní a on nemá tak velké možnosti, jako oni. Dále - pocit nemohoucnosti. Obyčejní lidé tady nejsou od toho, aby se jakkoliv pokoušeli společenskou atmosféru změnit. Existují jen proto, aby se sklonili, případně hledali soukromé cestičky, jak se v nepřátelském společenském ovzduší obohatit.

    (JČ)


    Některým kritikům: Na obhajobu ODS

    Miroslav Jandora

    Vždycky, než nabrousíte svá pera a někam napíšete své zdrcující a vševědoucí názory, uvědomte si, že ještě před osmi lety nebylo kam psát. Hodně z Vás psalo, ale úplně něco jiného. Některým zadarmo spadla do klína media jen proto, že tam pracovali, někteří zprivatizovali velké majetky.Vy také máte zodpovědnost za současnou situaci. Využijte tedy své síly a vědomosti k tomu, aby se lide dozvěděli v této době i to, že ještě má cenu něco dělat a že situaci nevyřeší jen nová vláda. V politice působí v drtivé většině lidé, kteří se tam sami přihlásili a o jejich kvalitách málokdo v porevoluční euforii přemýšlel. Jsou tam pořád a je jedno v které straně. Působte prosím na lidi tak, aby pochopili, že mají volit jen toho, koho dobře znají v opačném případě se dostaví vždy rozčarování. Což ovšem může nastat i u těch které znají....

    Aniž bych chtěl obhajovat ODS a její prohřešky, ptám se jenom na jedno, jak může Zemanova strana nárokovat majetek předválečné strany /Lidový dům/ a na základě této domněnky zvyšovat svoje dluhy vůči státu, nehledě k tomu, že by jinde musela platit ještě nájemné, nehledě k tomu že jí tento majetek převedli komunisté za nevyjasněných okolností podezřele rychle? Není to srovnatelně velká chyba, stejně jako jakési konto? Koho teď soudit a jak, kdo je tedy vítěz, budu jen rád, když bude všem měřeno stejným metrem.

    Miroslav Jandora

    Brno


    (Drobná poznámka: ať jsou prohřešky a nedostatky ČSSD jakékoliv, jedna věc je zjevná. Za posledních osm let nebyla ČSSD u moci, nerozhodovala ve vládě o privatizaci, a nemohly jí tedy plynout žádné privatizační úplatky. To je, řekl bych, dosti podstatný rozdíl. JČ)

    Klaus nedokázal vnímat realitu ani mezi Čechy v Americe

    Petr Bísek

    Ve svem "Na Zapad of Islandu: Muj dojem z Ameriky je velmi pozitivni", otistenem v Lidovych novinach v sobotu, 22. listopadu 1997, predseda vlady Ceske republiky Vaclav Klaus napsal: "Dulezite na kazde zastavce bylo i setkani s cesko-americkou krajanskou komunitou, ktera je vcelku v pohode, i kdyz si par jednotlivcu mysli, ze na ne malo myslime a ze se jim malo odvdecujeme." Nasleduje moje reakce, kterou otiskly Lidove noviny v sobotu, 29. listopadu 1997, v rubrice Diskuse:

    Vlada ignorovala Cechy v USA

    Je nesmysl, ale opravdu holy nesmysl, co predseda vlady Vaclav Klaus rekl o ceskoamericke komunite. (Lidove noviny, Na zapad od Islandu: Muj dojem z Ameriky je velmi pozitivni , sobota, 22. listopadu). Nema pravdu. Neni to jen par jednotlivcu, kteri jsou zklamani, roztrpceni a smutni ze vztahu Ceske republiky k nim.

    Priciny jejich zklamani ilustruje sam predseda vlady Vaclav Klaus, ktery v sestisloupcove zprave o sve ceste po Spojenych statech venuje Cechoamericanum jednu jedinou vetu, a navic vetu falesnou. Ceskoamericka komunita neni vcelku v pohode . Ma totiz urcite, pro ni specificke problemy, ktere byly dosud ignorovany. Komunikace mezi republikou a Cechoamericany byla minimalni, ze strany premiera Klause zadna. Ano, pri Ministerstvu za hranicnich veci byl ustaven Odbor pro krajanske a nevladni styky, ale tam pracuje jen hrstka lidi, kteri maji na starosti krajany na celem svete, at je to dva tisice lidi ve Velke Britanii, par set krajanskych rodin v Kazachstanu nebo 1 299 000 Cechoamericanu.

    Pred nekolika tydny jsem vyzval pri prilezitosti konference na ceske ambasade ve Washingtonu noveho velvyslance ve Spojenych statech Alexandra Vondru, aby zajistil ustaveni americkeho odde leni na tomto odboru. Proc? Protoze nektere problemy teto zdaleka nejvetsi komunity jsou odlisne od ostatnich krajanskych komunit roztrousenych po svete. Uvidime, co z toho vzejde. Vypada to nadejne, protoze velvyslanec Vondra, jak se zda, ma o ceskou komunitu ve Spojenych statech zajem.

    Pan premier Vaclav Klaus opravdu nema pravdu. Neni jasne, jestli deformuje skutecnost umyslne. Fakt je, ze dva roky stara parlamentni komise, vedena donedavna poslancem Grulichem, neudelala pro krajany nic. Fakt je, ze nektere ceske zakony jsou pro Cechoamericany diskriminujici. Fakt je, ze se zastupci Ceske republiky, vcetne prezidenta Vaclava Havla, pri navsteve USA - az na vzacne vyjimky - Cechoamericanum dosud vyhybaly.

    Az letos, kratce pred hlasovanim o prijeti Ceske republiky do Severoatlanticke aliance v americkem senate, se situace radikalne zmenila. Novi cesti zastupci v USA Cechoamericany vyhleda vaji, schazeji se s nimi, naslouchaji jim, debatuji s nimi. Mluvi se o ruznych problemech a nejistotach a zrejme se budou nektere i resit. To je dobre a melo se tak dit jiz drive.

    Jeli to proto, ze ma Ceska republika zajem o vytvoreni ceske lobby ve Spojenych statech, protoze se chce s pomoci Cechoamericanu dostat do NATO, i to je dobre. My, Cechoamericane, radi pomuzeme k tomuto historickemu kroku, a to navzdory negativnimu postoji premiera Klause vuci nam. Nam totiz jde o budoucnost Ceske republiky, kterou milujeme a ktera bude, prosperujici, i po ere pana Klause.

    Petr Bisek

    vydavatel Americkych listu

    New York


    "Schvaleny" cesko-americky exil by se mel pri Klausove padu zamyslet

    Robert Miller

    Nejsmutnejsi na castecnem nahledu do koruptivni charakteristiky suverenu v ODS, kdy - jak spravne jeden z prispevatelu BL napsal, pouze neschopnost Klause k jakemukoliv dialogu vedla nejvyssi spolupracovniky ODS ventilovat to, o cem po leta vedeli - je podle meho nazoru apologisticky postoj nekolika predstavitelu mene ci vice vyznamnych organizaci "schvaleneho" exilu, kteri jiz podruhe ve trech letech napochodovali na ceske velvyslanectvi (18. a 19.10.97), nechali se hostit, napajet, ridit, manipulovat, a skoro jako hlasovat, aby se vyprodukovala minirezoluce, ktera rika, ze cesky exil v USA bez vyhrad zada Senat USA hlasovat o poskytnuti americkych zaruk, vcetne zivotu americkych vojaku CR coby novemu clenovi NATO, ac tato CR bez mrknuti oka po pet let nechce nic udelat k odstraneni diskriminace a castecne napravy skod prave obcanum USA, na nichz se tyto obeti a garance zadaji. A nedelejme si iluze, ze ve vzajemne obrane NATO armada CR bude zachranovat USA, bude to spise naopak.

    Jakekoliv ozvani se proti zjevne krivde vuci cesko-americkym obetem nacizmu a komunismu bylo bud brutalne potlaceno(Vondra), nebo byla machiavelisticky "prislibena jista naprava" (Zantovsky). Jeden ze  "schavalenych" exulantu me kupr. take po me otazce na tehdejsiho premiera Klause v Cato Instititu (11.11.97) pokaral, ze to "vubec nebyla vhodna otazka a vubec ne vhodne misto". (viz. muj popis Klausova vystoupeni a otazek a odpovedi v Cato Institutu v techo Britskych listech

    . Tedy, nejsmutnejsi je, ze osm let po sametove vymene vladnoucich garnitur, sest let po odchodu Rude armady a zmizeni SSSR, tedy v dobe, kdy i zadne jine nebezpeci "navratu pred listopad" nehrozi a kdy je CR na ceste do NATO, i vzdelani lide, zijici desitky let v nejsvobodnejsi demokracii, nejsou schopni krome podpory naprosto eratickemu premierovi take rici kde a jakym zpusobem poskozuje dobre jmeno demokracie, trzniho hospodarstvi, zapadnich hodnot v tom, jak neuplne, nedokonale, zjednodusene a nekdy v jake karikature jsou tyto koncepce v CR zavadeny a prezentovany.

    Jiri Ruml oznacil Klausovo jednani za "ohrozujici nejen popularitu ODS ale ohrozujici samotne zaklady politickeho zrizeni v zemi". Domivam se, ze s ohledem na znacny cynicismus, "nebezpecne vysokou neduveru ve vsechny demokraticke instituce a jejich volene zastupce" (2 tydny stara analyza ODS), jsou peclive vazena slova byvaleho ministra namiste. Je take povolan, i z titulu sve byvale funkce, tato nebezpeci umerne zhodnotit.

    Apologisticky postoj nekterych "schvalenych" exulantu k politice byvaleho premiera byl jen prekonan neuveritelnou malomyslnosti verejne vyzvy Milose Formana & spol., kteri, jako bedlivi pozorovatele ceske sceny pred pouhymi nekolika tydny nenasli nic jineho co by je vedlo k  pozvednuti jejich moralniho hlasu, a tak venovali vahu sveho jmena jenom skandalnim problemum klausovsky neregulovanym prazskym taxikum. Takove krajany a takove prispevky mozna potreboval pan Klaus a stara ODS. Nova ODS a skutecna demokracie zapadniho typu maji naroky ponekud vyssi.

    Robert Miller

    vedouci

    Czech and Slovak Service Center, Washington


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|