Ke kauze MF DNES
Další informace k vytunelování Mladé fronty jsou zde: článek Jiřího Vančury z dvojměsíčníku Listy, materiál na české stránce Jana Čulíka na Glasgow University a transkript pořadu Netopýr České televize (Co není v novinách), který se vysílal v ČT 2 dne 9.září 1997. Viz také včerejší Britské listy.
Zhledl jsem jenom cast reportaze v CT a ta byla podle meho nazoru dosti jednostranna (jak to u te nasi tzv. "investigativni" TV zurnalistiky casto byva, bez rozdilu, zda jde o Novu nebo o CT).
Reporter jiz predem vi, co je spravne a co je spatne, udela si nazor predem, postavi se na jednu stranu a pak uz jenom hleda a do schematu dosazuje argumenty, misto toho, aby shromazdoval VSECHNA fakta, pokusil se podivat na vec z vice stran, a teprve potom formuloval nazor.
Ne, ja zcela urcite nechci hajit Neffa, ale ta vec byla skutecne mnohem, mnohem slozitejsi. Navic Neff to schytava jako viditelny objekt a ty mene viditelne osoby pozornosti unikaji.
Zajimavym historickym svedectvim je Hvizdalova kniha Vypoved, ve ktere popisuje sve zazitky z doby, kdy MF privatizoval a z doby, kdy byl o dva roky pozdeji z MF de facto vyhozen. Na str. 132 (Hvizdala, Karel: Vypoved, Ivo Zelezny, Praha 1995) pise:
"Naliji-li si ale cisteho vina, musim si priznat, ze jsem zlodej. Kradu noviny a pocituju to dokonce jako dobrodruzstvi. Kradu je ale zlodejum, kteri nas okradali pres ctyricet let. Jsme stastna generace: muzeme vecem vratit puvodni tvar..."
(zapsano 21.8.1990, v den vyroci sovetske okupace)
Tedy - ja se ponekud alibisticky vzdavam prava hodnotit absolutnim odsudkem. Na jedne strane bylo skutecne cosi zcizeno, ale na druhe strane, zcizili to ti, kteri onu hodnotu vytvareli, a predevsim - projevili se jako odpovedni vlastnici minimalne v tom, ze diky jejich praci se list stal - ano, on se teprve musel stat, protoze na podzim 1990 tady byl jednim z mnoha na stejne startovni care, kteri meli bud stejne (Svobodne slovo, Lidova demokracie, Rude pravo) nebo dokonce mozna i lepsi startovni podminky (Lidove noviny - tim nemyslim podminky materialni, ale prizen politiku a ocekavani ctenarstva), tedy on se teprve MUSEL STAT hlavnim mainstreamovym denikem v CR.
Stejnou sanci mely tehdy i dalsi deniky, ale nevyuzily ji.
Kde skoncila LD, kde je dnes Prace nebo Slovo, jak dopadl privatizator jineho deniku Kudlacek, kde jsou Lidove noviny zapasici dnes - sympaticky - o preziti.
Ja se priznam, ze by mi tolik nevadily i mene ciste metody privatizace, kdyby privedly k majetku odpovedne vlastniky.
Nebot vlastnictvi majetku, to by mela byt v podstate odpovednost a prace. Bohuzel, v teto pul stoleti totalitnimi rezimy demoralizovane spolecnosti stale prevlada k majetku ponekud odlisny postoj: urvi a uzij, vysaj a zahod a uz se dale nestarej, on se postara nekdo jiny a my si zatim vyhledneme jiny objekt k tunelovani.
Nekdy mi pripada, ze se chovame jako v te pisni, kterou zpivali folkari jeste za totace (tusim, ze to byla skupina HopTrop) na melodii zaverecne Werichovy pisne z Cisarova pekare: "Az vsechno rozkradem, nebudem pracovat, vsechno si navzajem budeme pujcovat. Ten pujci to a ten zas ono a dohromady nebudem mit nic."
Ale zpatky k MF DNES. Ja bych totiz zaradil ty, kteri privatizovali MF (a podle informaci TV reportaze jich bylo 60), do skupiny spise tech prvnich, odpovednych vlastniku, byt osobne k nim mam v rade jednotlivych pripadu dosti znacne vyhrady.
A jen tak na okraj: kdybychom se rozhledli po te nasi medialni scene, setkali bychom se s mnohem vetsimi a opravdovymi "loupezemi" medii, kdy ten, kdo vybral kasicku, podnik pak opustil, aby zacal se ziskanymi penezmi podnikat a svemu puvodnimu chlebodarci konkurovat.
Pravda, to vsak nic nemeni na tom, ze krast se nema.
(Ukradnu si něco a pak to budu "odpovědně rozvíjet"? Je to přijatelné? I ekonomicky? JČ)
