středa 8. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Velká Británie:
  • Nekalé lobbystické praktiky labouristické vlády? Média:
  • Budeme mluvit jen tehdy, když budeme chtít: Jak labouristická vláda manipuluje britské sdělovací prostředky Průzkumy veřejného mínění:
  • Většině Britů se v Británii nyní líbí Vědecký experiment:
  • Posmrtný život? Tajný experiment v jedné britské nemocnici



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Budeme mluvit jen tehdy, když budeme chtít: Jak labouristická vláda manipuluje britské sdělovací prostředky

    Každý pátek se scházejí političtí poradci, kteří tvoří vnitřní jádro vlády premiéra Tonyho Blaira. Když se jeden z nich nedávno zmínil o Jeremy Paxmanovi,známém novináři z každodenního publicistického pořadu televize BBC Newsnight, David Milliband, šéf politického oddělení londýnské Downing Street jeho jméno hned odmítl. "Nikdo dnes neposkytuje interviewy pořadu Newsnight," uvedl.

    Trvalo to pouhých 14 měsíců a britská labouristická vláda vede s veřejnoprávní rozhlasovou a televizní společností BBC stejnou válku, jakou s ní předtím vedli konzervativci. Došlo k veřejné výměně útoků mezi Blairovou vládou a vedením BBC na stránce dopisů deníku Times a v denním tisku proti sobě otevřeně vystupují tiskový tajemník Tonyho Blaira Alastair Campbell a nejváženější osobnosti BBC, včetně reportéra Jeremyho Paxmana, proslulého tvrdým způsobem, jímž interviewuje politiky.

    Pozorovatelé labouristickou vládu obviňují, že odmítá vystavovat své členy ostře kritickým reportérům a raději je posílá do zábavných, bulvárních televizních pořadů, jaké například vysílá ranní televizní společnost GMTV (Good Morning Television). Alistair Campbell cituje názor jednoho (nejmenovaného) labouristického ministra, který konstatoval: "Jakou má cenu vážit cestu v noci do televize BBC (pořad Newsnight se vysílá od 22.30, Britové chodí podstatně později spát a ráno pracují od devíti, případně od deseti, JČ), aby mohl Jeremy přesvědčovat diváky, že jsem jakýsi zločinec?"

    Připomíná to osmdesátá léta. Margaret Thatcherová tehdy neustále útočila na BBC a měla pro to ideologické důvody. BBC, veřejnoprávní instituce, financovaná z povinně vybíraného koncesionářského poplatku, byla pro ni typickým příkladem liberálně "levicového" konsensu, jímž pohrdala. Vrcholem bylo pro ni a její stoupence, když v době amerických náletů na Lybii nebo v době války o Falklandské ostrovy informovala rozhlasová a televizní společnosti BBC o těchto konfliktech nestranně a objektivně. (Místo toho, aby BBC hovořila ve zprávách z Falkland o "našich vojácích", jak chtěla Margaret Thatcherová, trvala BBC na tom, že ve zprávách o faklandské válce bude i nadále nestraně referovat o tom, co dělají "britské jednotky" a "argentinské jednotky".)

    Po vítězství labouristů loni v květnu ve všeobecných volbách se několik známých novinářů BBC vzdalo své novinářské kariéry a šli dělat politiku pro Labouristickou stranu, alespoň jako tiskoví mluvčí.

    Jenže BBC je velmi velká organizace a je v ní mnoho lidí, kteří projevují zcela samostatné názory. Labourističtí mistři pro mediální propagandu, tzv. "spin doctors", vědí dobře, že BBC není homogenní organizací. Mediální struktury labouristické vlády dobře rozlišují mezi jednotlivými pořady rozhlasu a televize BBC a často se mezi nimi snaží vytvářet umělé soupeření.

    Za scénou se složitě vyjednává, kdo bude ochoten se dostavit do studia a za jakých podmínek. Politikové argumentují, že to je proto, že se snaží sdělit to, co mají na srdci, voličům co nejefektivněji.

    Ministři jsou ochotni jít do studia pouze pod podmínkou, je-li předem dohodnuto, jaký bude formát rozhovoru, o čem se bude hovořit a kdo bude interviewující novinář. Ministři často odmítají vystupovat ve studiu s jinými politiky, a vymiňují si, že jsou ochotni být interviewováni jedině v přítomnosti opozičních politiků, kteří mají stejně vysoký statut jako oni.

    Alistair Campbell si stěžuje, že prestižní pořad televize BBC Newsnight má ve zvyku pozvat politika k rozhovoru na určité téma, a pak se ho v živém vysílání začít ptát na něco úplně jiného.

    Úřad Tonyho Blaira se za to mstí tím, že poskytuje rozhovory jiným pořadům. V minulých dnech například Tony Blair poskytl rozhovor komerční kulturní televizi Channel Four o Severním Irsku, do pořadu Newsnight odmítl jít.

    Jeden vedoucí představitel společnosti BBC si veřejně stěžuje, že labouristická vláda se rozhodla ostrakizovat některé konkrétní, ostré novináře a některé pořady. Tak rozhlasový publicistický pořad News at One (Zprávy ve 13 hodin) Rádia 4 a Newsnight prý mají předem danou agendu, být vůči labouristické vládě co nejkritičtější.

    V poslední době se labouristická vláda stále více vyhýbá seriózním, kriticky analytickým pořadům v rozhlase a televizi a poskytuje častější rozhovory bulvárním a povrchním pořadům či sdělovacím prostředkům. Záběry, jak premiér Tony Blair a ministr financí Gordon Brown sledují fotbalový zápas Skotsko - Maroko, se vysílaly jen ve zpravodajství komerční televize, nikoliv však na BBC. Vedení labouristické vlády záměrně experimentuje s nepolitickými, zábavnými televizními a rozhlasovými pořady - Tony Blair i Gordon Brown vystoupili v minulých týdnech v několika z nich.

    Alistair Campbell se za to vůbec neomlouvá, naopak: "Ohledně zavedených publicistických pořadů společnosti BBC vládne v Londýně mediální snobismus," argumentuje. V lidových rozhlasových a televizních pořadech sleduje podle něho britské vládní politiky obrovské množství občanů, kteří se nedívají na pravidelné vysílání z parlamentu ani nečtou noviny. Labouristickým propagandistům se také líbí, že vystupování v bulvárních pořadech prý politiky "humanizuje". A nikdo jim přitom nedává informované, kritické a nebezpečné otázky.

    V krátkodobé perspektivě může být tato strategie Blairovy vlády úspěšná, pozorovatelé však varují, že v delší perspektivě je kontraproduktivní. Vzniká problém, pokud bude vytvořen dojem, že některé pořady jsou vůči vládě "nepřátelské" a jiné naopak přátelské. Zvlášť nebezpečné je pro Blairovu vládu, že se vystavuje obvinění, že se systematicky vyhýbá kritickým a inteligentním novinářským otázkám. Už během loňské předvolební kampaně poukazovali konzervativci na to, že se Blair odmítl střetnout v televizní debatě s Johnem Majorem a zdůrazňovali, že Major byl daleko lépe informovaný a Blaira by určitě v debatě porazil.

    Od té doby, co loni v květnu zvítězil Tony Blair ve všeobecných volbách, poskytl sdělovacím prostředkům pozoruhodně jen jednou delší televizní rozhovor. Bylo to jen výjimečně, v době, kdy čelila labouristická vláda obvinění, že obdržela od šéfa závodnické firmy Formule 1 úplatek ve výši 1 miliónu liber.

    Jestliže se Blairova vláda bude příliš vyhýbat seriózním pořadům, konzervativci to začnou v parlamentě ostře kritizovat jako projev arogance a neochoty se veřejnosti zodpovídat ze své činnosti.

    Bouře ve studiu - nejznámější konflikty BBC s politiky

    John Nott kontra Robin Day (1982)

    První a nejdramatičtější konflikt vlády Margaret Thatcherové s BBC se uskutečnil mezi někdejším ministrem obrany ve vládě Thatcherové sirem Johnem Nottem a známým reportérem sirem Robinem Dayem. Během války o Falklandské ostroy interviewoval Day tohoto konzervativního ministra obrany. Došlo na obrazovce k dosti vzrušené debatě a Day v jejím rámci ministra obrany charakterizoval slovy: "Vy přece nebudete u moci navždycky, jste, mohu-li to tak říci, naprosto dočasný politik, dnes tady ještě jste, ale zítra už budete pryč." Když to John Nott uslyšel, vyrval si při živém vysílání z klopy mikrofon, praštil jim o stůl ve studiu, vstal a odešel. Zahájil tím dlouhou a rozsáhlou kampaň stížností konzervativní vlády na údajnou politickou zaujatost BBC vůči Konzervativní straně.

    Norman Tebbit a televizní seriály BBC (osmdesátá léta)

    Začátkem osmdesátých let útočil ostře na BBC člen vlády Margaret Thatcherové a její přítel sir Norman Tebbit. V roce 1985, jako předseda Konzervativní strany, předložil tehdejšímu generálnímu řediteli BBC Alisdairu Milnovi jednadvacetistránkový seznam údajných projevů politické zaujatosti BBC proti Konzervativní straně. S Margaret Thatcherovou založil v Downing Street oddělení pro monitorování sdělovacích prostředků. Toto oddělení zkoumalo veškeré vysílání BBC, od zpravodajství přes zábavné seriály, a hledalo v nich údajnou zaujatost proti Konzervativní straně. Tebbit se jednou dostavil k rozhovoru pro publicistický pořad Today rozhlasové stanice Radio 4 společnosti BBC s prachovkou a mával jí před obličejem editora pořadu, aby prý "odprášil jeho zaujatost".

    Nigel Lawson kontra Brian Redhead (1987)

    Při vysílání živého pořadu Today na stanici Radio 4 řekl thatcherovský ministr financí Nigel Lawson, když byl interviewován o státním rozpočtu, reportéru Brianu Redheadovi toto: "No, podporujete Labouristickou stranu po celý život, Briane, takže jsem očekával, že něco takového řeknete." Redheadova reakce byla velmi dobrá: "Myslím, že bychom měli v tomto interview nyní držet minutu ticha, jednak, abyste se mi mohl omluvit za to, že jste se odvážil říci, že snad víte, jak já hlasuji při volbách, a jednak na památku monetarismu, který jste nyní odvrhl."

    Jonathan Aitken kontra John Humphrys

    Tehdejší (od té doby svými podvodnými intrikami zcela zdiskreditovaný) konzervativní náměstek ministra financí Jonathan Aitken řekl, že BBC je prý vlastně "Blair Broadcasting Corporation", blairovská vysílací korporace. (V osmdesátých letech nazývali lidé kolem Thatcherové BBC "bolševickou vysílací korporací".) V témže projevu charakterizoval Jonathan Aitken známého reportéra pořadu Today stanice Radio 4 Johna Humphryse jako "stranicky zaujatého bojovníka" a kritizoval ho, že v rozhovoru s ministrem financí Kennethem Clarkem v únoru 1996 Humphrys Clarka v asi čtyřminutovém interview přerušil dvaatřicetkrát.

    Alistair Campbell kontra Panorama, publicistický pořad televize BBC (1996)

    Alistair Campbell, tiskový mluvčí a propagandista labouristického premiéra Tonyho Blaira si stěžoval na publicistický pořad BBC Panorama, která analyzoval práci stranicko politických propagandistů, tzv. "spin doctors". Podle Campbella se ho BBC "pokusila zničit". Pořad byl prý "neobyčejně nudný a stupidní". Předtím, v říjnu 1995 poslal Alistair Campbell vedení zpravodajství BBC fax, v němž požadoval, aby hlavní zprávou toho večera ve zpravodajství BBC byl projev Tonyho Blaira na labouristické výroční konferenci a nikoliv americký rozsudek nad O.J. Simpsonem. Generální ředitel BBC John Birt tento fax charakterizoval jako "zabedněný a nevhodný".

    Ministryně sociálních věcí Harriet Harmanová kontra John Humphrys (1997)

    Labouristická strana pohrozila, že zakáže svým ministrům poskytovat interviewy pro pořad Today, poté, co se labouristická ministryně sociálních věcí Harriet Harmanová zcela rozložila v živém vysílání před útoky reportéra Johna Humphryse. "Válečná rada" informovala BBC, že Labouristická strana přeruší veškerou spolupráci s pořadem Today, dokud nezačnou reportéři jednat s ministry "jemněji". Harmanové se v rozhovoru s Johnem Humphrysem naprosto nepodařilo obhájit své rozhodnutí omezit sociální podporu pro svobodné matky. David Hill, hlavní mluvčí Labouristické strany pro sdělovací prostředky, napsal Jonu Bartonovi, šéfredaktorovi pořadu Today, že Labouristická strana uvažuje o tom, že bude pořad Today bojkotovat, a v dopise se zmínil o "problému jménem John Humphrys". Jediným lékem proti takovému vydírání je ho zveřejnit, což BBC většinou činí.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|