pondělí 3. srpna

O B S A H

Britské listy:

  • Nejdůležitější články z minulých dní Česká televize a česká společnost:
  • Zběžná odpověď panu Mathému (Andrew Stroehlein)
  • A quick reply to Mr. Mathé (Andrew Stroehlein)
  • Poznámka Tomáše Peciny Česko-německé vztahy:
  • Back to Square One! (Tomáš Pecina) Romové:
  • Romové v kanadském nebi (Toronto Globe and Mail) Kauza Jan Kavan:
  • Stížnost Radě RTV (Tomáš Pecina)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|



  • Romové v nebi

    Aleš Zeman

    Takto nazvala svuj dlouhy clanek o osudech ceskych Romu v Kanade zurnalistka Margaret Philpova (torontsky denik The Globe and Mail, 25. 7. 1998). Miroslava Sladka by patrne potesilo, ze uziva termin "cikani" (Gypsies), i kdyz v clanku spravne upozornuje, ze tato etnicka mensina dava prednost terminu Romove (angl. Roma, pridavne jmeno Romany).

    Clanek vcetne barevnych fotografii zabira temer dve cele strany novin velkeho formatu (nebudu uvadet zastarale palce, v metricke soustave zhruba 58 cm x 34 cm). Takze nasleduje jen souhrn.

    Prichod ceskych Romu do Kanady lonske leto nezaujal svym poctem, ale zemi odkud tito lide prisli, ktera je v Kanade povazovana za mirumilovnou a  civilizovanou. Ceskych Romu prislo do Kanady asi 1500, pred tim nez ottawska federalni vlada znovuzavedla vizovou povinnost pro obcany CR od rijna minuleho roku. Romove pozadovali status uprchliku kvuli rasove diskriminaci, zejmena v praci, a kvuli utokum rasistickych skinu.

    Z nejvetsiho kanadskeho letiste (torontsky Pearson International) byli Romove soukromymi taxiky odvezeni do utulku pro bezdomovce, coz jsou neutesne vypadajici motely podel torontske Kingston Road. Za par tydnu byla prekrocena kapacita techto utulku. K Romum se nikdo prilis pratelsky nechoval, vcetne redaktora nejmenovanych ceskych novin a kanadskych skinu, kteri usporadali pred utulkem protestni pochod. "Sdruzeni Cechu a Slovaku v  Kanade" zaslalo dopis ministryni pro imigraci Lucienne Robillardove, ze  Romove z CR si zaslouzi mene narok byti uznani za uprchliky nezli lide z jinych zemi, kteri jsou vystaveni skutecnemu ohrozeni zivotu.

    Dnes, temer po roce, jsou torontske utulky temer prazdne a nikdo nevi, kam se vetsina Romu podela. Vyjimku tvori par rodin, ktere se prestehovaly do jihontarijskeho mesta St. Catharines poblize Niagarskych vodopadu. Asi 90 Romu zustalo v St. Catharines, kde doufaji nalezt mista coby zemedelsti pomocnici ve sklenicich a na mistnich vinicich (oblast kolem Niagara Falls je tradicni vinarsky kraj Kanady). Asi 50 Romu se chce uzivit v Hamiltonu, kde se nachazeji nejvetsi kanadske ocelarny. Priblizne stejny pocet zustal v Torontu, kde obyvaji cinzakove byty v "problemove" (troubled) oblasti, kde bydli jine tzv. etnicke mensiny Kanady (Kanadane anglosaskeho ci francouzkeho puvodu jsou jen zcela vyjimecne povazovani za etnicke skupiny).

    Vetsina Romu pobira socialni podporu a je zapsana do kursu "anglictiny coby druhy jazyk" (English as Second Language). Dost Romu se z ruznych duvodu vratilo do CR (autorka neudava kolik). Z 1306 zadosti o status uprchlika, ktere vyrizuje urad zvany "Immigration and Refugee Board", jich bylo 399 vzdano pro dasi nezajem zadatele. Do brezna tohoto roku vyridil tento urad kladne asi 50 zadosti. Dalsich 25 Romu obdrzelo nedavno status uprchliku, neb byly uznany jejich stiznosti na rasovou diskriminaci a pronasledovani skinheady.

    Osudy čtyř romských rodin v Kanadě

    Prva rodina Emila Dudiho (otec, matka Lenka a 11lety syn Marcel) bydli v  St. Catharines v bezvadne cistem byte s nabytkem, ktery poskytla mistni cirkev. Jejich zadost o status uprchliku stale jeste neni vyrizena. Otec se zivi tim, ze prorezava ovocne stromy za 7 kanadskych dolaru na hodinu (v Kc je to slusny plat, v Kanade minimalni mzda). Je velmi pysny na ridicsky prukaz, ktery ukazuje jako nejakou platinovou uverovou kartu. Rodina puvodem z Teplic je v Kanade velmi spokojena (co jineho ma asi rici clovek, ktery ceka na vyrizeni uprchlicke zadosti?). V Teplicich se citili diskriminovani a meli potize se zamestnanim. Syn by nemohl ziskat vyssi vzdelani. Rodina si preje zit v Kanade normalni a svobodny zivot. V CR vse prodali, vseho se vzdali a kdyby se vratili, obavaji se nepratelskeho postoje bilych Cechu k nim.

    V torontskem utulku na Kingston Road zije 42leta Dana Bachorikova se 17letou dcerou Marketou, 8letou dcerou Evou a 4letym synem Romanem. Pani Bachorikova opustila Prahu neb jeji matku tam ubodali k smrti tri skini. Otec Markety, bily Slovak, je nezvestny. Dcera Marketa byla pronasledovana ve tride a v Praze se bala chodit po ulicich. Rodina mezitim zkusila zit ve Vancouveru, ale tam bylo prilis draho a tak se opet vratili do Toronta. Ziji ze socialni podpory, ktera obnasi 1178 dolaru mesicne. Pani Bachorikova si spocitala, ze nejlacinejsi byt, ktery si muze dovolit je za  650 dolaru mesicne, ale byty s takovouto nizkou cinzi jsou v Torontu vzacne. Pomysli prestehovat se do St. Catharines, kde jsou byty lacinejsi.

    Treti rodina je 61leta pi. Helena Baloghova s 18letou dcerou Jirinou. Rodina se odstehovala do Burlingtonu 50 km na zapad od Toronta. Jirina chodi do 11. tridy stredni skoly a jeji anglictina je temer bezvadna. Jirina chodi do tridy, kde jeji spoluzaci jsou ze zemi jako Jizni Korea, Filipiny, Egypt a Indie. "Zachazeji se mnou jako s normalnim clovekem", pravi Jirina zurnalistce. Pani Baloghova se zivi tim, ze uklizi na castecny uvazek v motelu. Bydli ve vyskovem cinzaku, kde plati mesicni cinzi 579 dolaru. Take tento byt je bezvadne cisty a na stene v kazde mistnosti visi krucifix. Matka s dcerou kazdou nedeli chodi do mistniho katolickeho kostela. "Vsechno ce ve svete mame, je zde", rika Jirina.

    Z ctvrte rodiny je ctenari predstavena toliko 12leta Katka, ktera kdyz prisla pred rokem do Kanady neumela cist a psat cesky na urovni 1. tridy kanadske obecne skoly. O jeji vzdelani pecuje pani Slavikova, multikulturalni konzultantka torontskeho skolniho inspektoratu (Toronto District School Board). Pani Slavikova upozornuje na to, ze Katka musela byt v ceskych skolach znacne zanedbana, neb deti ceskych rodin vetsinou v  kanadskych skolach prospivaji znamenite. Vyjimkou jsou romske deti, jejichz vzdelani je temer vzdy podprumerne (dle zkusenosti pi. Slavikove s asi 50 romskymi detmi). Po roce v Kanade je Katka na urovni 3. tridy obecne skoly. Podle pi. Slavikove je Katka skutecny uspech ("a real success story") a  Katka je pi. Slavikove vdecna za pomoc nejen ji osobne, ale i Katcine rodine.

    Závěr

    Nazev dle meho solidniho a informativniho clanku M. Philpove je narazkou na  kratky dokumentarni porad "Romove jdou do nebe", uvedeny v Ceske televizi, ktery loni dosti nezodpovedne Romy do Kanady prilakal. Porad jsem nevidel a tak ho nemohu posuzovat. Jak ukazuje pocet Romu, kteri se vratili zpet, v Kanade na Romy zadny raj necekal. Z maleho poctu dosud kladne vyrizenych zadosti vyplyva, ze kanadske imigracni urady prijimaji Romy velmi pomalu a  opatrne. Lide bez odborne kvalifikace a jazykovy znalosti budou budto zit na socialni podpore, zadny to med v Kanade, nebo se zivit pomocnymi, spatne placenymi pracemi. Ale takovy je osud i mnoha jinych pristehovalcu do Kanady. Deti, ktere vystuduji kanadske skoly a uciliste na tom budou podstatne lepe. Jedno vsak asi Romum bude vyhovovat. Kanadske prostredi, zejmena v oblastech velkych mest, je znacne pestre co do puvodu obyvatel. Tzv. viditelnych ("visible") mensin je v Kanade mnozstvi. Nedivil bych se, kdyby jim Kanada v tomto smeru pripadala svobodnejsi nezli CR a i jine evropske zeme. Jak se zminuje clanek M. Philpove, o Kanadu projevuji zajem v posledni dobe Romove z Madarska.

    A v neposledni rade zbyva otazka, kdy Kanada zrusi drahe vstupni vizum pro obcany CR, kteri nehledaji v Kanade nebe ci raj na zemi.




    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|