pátek 21. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Lidská práva v zahraničí: Na české novináře dopadla ruka Lukašenkova režimu (Iva Nachtmannová) Česká zahraniční politika: Rozhovor s ministrem zahraničí Janem Kavanem (vysílal v angličtině pražský rozhlas, přeložil T.P.) Třicáté výročí invaze armád Varšavského paktu: Prohlášení českého velvyslanectví v Londýně: Dík všem, kdo v roce 1968 pomohli Československu a jeho občanům (Pavel Seifter) A statement by the Czech Ambassador to London: Thanks to All who helped Czechoslovakia in 1968 (Pavel Seifter) Havlův úpadek vyvolává pesimismus (The Times) Den, kdy tanky zlikvidovaly české sny Pražského jara (Rozsáhlá analýza deníku The Scotsman) Belgický deník Le Soir: Brežněvova doktrína jako bumerang (přeložil T.P.) O zvacím dopisu Vasila Bilaka (James V. Jakoubek) Život kolem Pražského jara - rozsáhlá a zajímavá úvaha o životě za komunismu a kdo měl vinu (Jiří Jírovec) Nekrolog: Otto Wichterle: Nový způsob, jak se dívat na svět (The Guardian) Česko-německé vztahy: Problém, který trvá (Andrew Stroehlein) The Issue That Will Not Die (Andrew Stroehlein) Spojené státy: Abdikace US prezidenta Billa Clintona je neodvratná: Honba na amerického prezidenta ohrozí světovou stabilitu Josef Schrabal) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Ales Zeman

K výročí sovětské okupace Československa: o zvacím dopise Vasila Bilaka

James V. Jakoubek

(Prevzato z casopisu Polygon, Curych)

21. srpen 1968, den, ktery vyhnal z vlasti do exilu desitky tisic Cechu a  Slovaku (o konecne cifre se stale debatuje). Toho dne obsadila vojska SSSR a ctyr satelitu z tzv. Varsavske smlouvy udajne suverenni stat Ceskoslovensko. Vedouci moci v Ceskoslovensku do momentu okupace byla Komunisticka strana. Jeji vedeni tehdy vydalo prohlaseni k narodu pod hlavickou "Vsem obcanum". Pravilo se v nem:

"Dne 20. srpna 1968 o 23. hodine prekrocila vojska SSSR, Polske lidove republiky, NDR, Madarske lidove republiky a Bulharske lidove republiky hranice CSSR. Stalo se tak bez vedomi presidenta republiky, predsednictva NS, predsednictva vlady i prvniho tajemnika UV KSC a techto organu...Predsednictvo UV KSC povazuje tento akt za odporujici nejenom zakladnim zasadam vztahu socialistickych statu, ale za potreni zakladnich norem mezinarodniho prava..."

Predsednictvo Narodniho shromazdeni vydalo rovnez sve prohlaseni. Pravi se v nem:

"...vyjadrujem hluboky a zasadni nesouhlas s postupem spojeneckych (??) vojsk, ktera dnes zacala bezduvodne obsazovat nasi republiku. Doslo tak k  poruseni suverenity naseho statu, ktere je nepripustne v nasich dalsich vztazich..."

Prohlaseni stejneho smyslu vydala i vlada Ceskoslovenska. Kratce na to byli vladni a komunisticti predstavitele zatceni okupanty a odvleceni neznamo kam. Temer tyden o jejich osudu nebylo nic znamo. Pak se nahle objevili v  uloze "vyjednavacu", pod zamkem, hlidani ozbrojenymi strazci, v Moskve, kde byli prinuceni prijmout diktat, ktery se oficialne nazyval "Moskevsky protokol". Jediny muz, ktery odeprel tento diktat podepsat, byl MUDr. Frantisek Kriegel, cin to v danych podminkach hrdinny. Moskevsky protokol znamenal de facto legalizaci okupace, trebaze se vsichni tvarili, ze tomu tak neni. Mezitim narod doma vyckaval a pasivne odolaval okupacni moci - "ani zkrivit vlas, ale ani kapku vody".

Po zahajeni tzv. normalizace okupanty dosazenym kolaboracnim rezimem Gustava Husaka se zacalo proslychat, ze jednim z podnetu, ktere k okupaci vedly, byl tzv. "zvaci dopis", ktery nekolik cs. komunistickych pohlavaru udajne zaslalo sovetskemu vedeni.

Husakova loutkova vlada se tuzila. Prvni vyroci okupace bylo poznamenano brutalnimi zakroky proti demonstrantum protestujicim proti rezimu. Z  okupace se stala internacionalni pomoc, za kterou se vzdaval horouci dik a  UV KSC zrusil shora citovane stranicke prohlaseni ze dne 21. srpna 1968 jako "...nemarxisticke, netridni a a od zakladu nespravne". Nedlouho na to byl vydan nechutny pamflet s nazvem "Pouceni z krizoveho vyvoje ve strane a  spolecnosti", ktery odsoudil Dubcekuv rezim a ktery se stal na dlouha leta bibli kolaborantu. Zabednenost Husakova rezimu byla dokonala, nevsimavost ke svetovemu deni bez mezi. V dobe, kdy sovetske imperium praskalo ve svech, kdy velky Gorbi, na zapade oslavovany jako novy Mojzis, jezdil po svete a snazil se presvedcit statniky, ze SSSR je na ceste stat se tou nejdokonalejsi demokracii sveta a mj. odsoudil i vpad SSSR do Ceskoslovenska. Husakovci s klapkami na ocich si stale mleli svou. XVII. sjezd KSC, konany v breznu 1986, velice kladne hodnotil svou tzv. politiku postavenou na pevnych zakladech "Pouceni" a vytycil si ukoly "rozvoje nasi spolecnosti v obdobi do roku 2000". Ke konci roku 1988 rezim vydal zajimavou publikaci, svedcici o naproste politicke zaslepenosti. V edici Panorama vysla prirucka "Dejiny Prahy v datech" (autorsky kolektiv komunistickych historiku vesmes ovesenych z obou stran honosnymi tituly PhDr., CSc., DrSc.), kde se o srpnovych udalostech 1968 pise klasickou stranickou cestinou:

"21. 8. 1968. Spojenecka vojska peti statu Varsavske smlouvy vstoupila do CSSR. Jejich zasah jako akt solidarity socialistickych zemi predesel nastupu kontrarevoluce a zabranil vytrzeni Ceskoslovenska ze spolecenstvi socialistickych statu. Pravicove vedeni KSC vydalo netridni protiinternacionalisticke prohlaseni, jehoz zverejneni dezorientovalo komunisty a umoznilo kontrarevolucnim silam rozpoutat otevrenou protisovetskou kampan..."

Nez uplynuil rok, sovetske imperium vcetne Husakova hanebneho rezimu zaslo na ubyte. Z planu "rozvoje do roku 2000" seslo. Opet se vyskytly otazky, tykajici se udalosti kolem srpna 1968, vcetne onoho povestneho "zvaciho dopisu", udajne psaneho hrstkou komunistickych zradcu. Veliky Gorbacev se k  tomu odmitl vyjadrit. Jeho nastupce na ruskem trunu, Boris Jelcin, ohledy sveho predchudce nesdilel. Na nekolikery dotaz ceskeho prezidenta Vaclava Havla reagoval prohlasenim, ze se tento dopis v moskevskem archivu skutecne nachazi. Dne 18. cervence 1992 telefonoval Havlovi, ze inkriminovany dopis zasle do Prahy. Den na to se na Prazsky hrad dostavil osobni Jelcinuv posel Alexander Popov a Havlovi predal zapecetenou obalku. Vaclav Havel toho dne odpoledne na tiskove konferenci informoval verejnost o obsahu obalky. Obsahovala dva dokumenty. Prvnim z nich byl tzv. "zvaci dopis", ve kterem se nekolik komunistickych pohlavaru obraci na tehdejsiho sefa Sovetskeho svazu Leonida Brezneva a poukazuji na ohrozeny socialismus v  Ceskoslovesnku. Havel citoval z dopisu (preklad do cestiny):

"...v techto slozitych podminkach se obracime na vas, sovetske komunisty, vedouci predstavitele komunisticke strany SSSR, s prosbou o poskytnuti podpory a pomoci vsemi prostredky, ktere mate. Jen s vasi pomoci lze vyrvat CSSR z hrozneho nebezpeci kontrarevoluce..."

Havel dale uvedl, ze pod timto dopisem jsou svou rukou podepsani Alois Indra, Drahomir Kolder, Oldrich Svestka, Antonin Kapek a Vasil Bilak. Druhy dokument v obalce byl osobni dopis Antonina Kapka, kterym se Kapek obraci na svou vlastni zadost o pomoc sam za sebe. K tomu Havel dodal, ze nekolik dni predtim obdrzel od Jelcina zapis z porady peti nejvyssich komunistickych predstavitelu peti zemi, okupantu Ceskoslovenska, konany 18. srpna v Moskve, na ktere Breznev navrhnul pouzit zmineny dopis k  oficialnimu zduvodneni nasledne intervence do Ceskoslovenska. Breznev uvedl, ze onen dopis mu byl predan na schuzce Varsavske smlouvy dne 3. srpna 1968 v Bratislave. Signatari v nem mimo jine zadaji, z obavy pred stavajici situaci v Ceskoslovensku o maximalni utajeni. Boris Jelcin k tomu uvedl, ze tyto dokumenty byly v zapecetene obalce oznacene textem "Nikdy neotvirat". Havel dodal:

"...mnohokrat jsem rekl, ze je v nasem bytostnem zajmu poznat pravdu o nasi nedavne historii a dat pruchod spravedlnosti..."

Ze jmenovanych autoru a signataru inkriminovaneho dopisu byli v te dobe jiz ctyri mrtvi. Alois Indra, clen UV KSC a dlouholety predseda Federalniho shromazdeni, zemrel v roce 1990. Drahomir Kolder, clen predsednictva UV KSC, zemrel 1972. Oldrich Svestka, tajemnik UV KSC a sefredaktor Rudeho prava, zemrel v roce 1983. Antonin Kapek, clen UV KSC, generalni reditel CKD a vedouci tajemnik Mestskeho vyboru KSC, spachal v roce 1990 sebevrazdu. Jedinym zijicim clenem petice zustal Vasil Bilak. Ten se ale k  tomuto dopisu nechce znat, tak nejak na vsechno zapomnel. Mezi nim a  reporterem televize, ktery s nim rozmlouval (a mj. mu oznamil, ze dle vysetrovatele pro analyzu udalosti let 1967 az 1970 pana Milose Barty, se Bilak zacatkem 70. let pokusil onen dopis ze sovetskych archivu ziskat zpet) doslo k zajimave rozmluve:

Bilak: "Ziadny list som sa nepokusal ani ziskat, ani nic, ale uz v  historii bolo vela podvrhov hroznych a nebudem prekvapeny, ked i tento je podvrh. Ja dopis nevidiel a neviem, co to je."

Reporter: "Takze vy ste s menovanymi panmi ziadny list nenapisal?"

Bilak: "Neviem o tom, ze by som nejaky list podpisoval."

Reporter: "V liste ste mel ziadat, aby SSSR zakrocil vsetkymi moznymi prostriedkami na ochranu socializmu, ktory ohrozuje kontrarevolucia."

Bilak: "Ja som byl vzdycky zastancom toho, aby sme riesili vsietky nase problemy nasimi silami..."

Den na to byl Vasil Bilak predvolan k vyslechu na bratislavskou pobocku Federalniho vysetrovaciho sboru, kam se dostavil s advokatem Alfonsem Langrem, ktery Bilakovi striktne zakazal s kymkoliv o pripadu hovorit. Bilak, ktery pri vyslechu vyuzil sveho prava nevypovidat, presto neodolal a  na otazku reportera, zda je autorem zvaciho dopisu, odpovedel:

Bilak: "Vysetrovateli som uvedol, ze som nic nekoncipoval, nic som nepisal a nic som nepodepisal. A tim to skoncilo."

Reporter: "Pane doktore, jakym zpusobem si myslite, ze se tam vzal ten vas podpis?"

Bilak: "To at oni doloziju, ze je moj. Ja to neviem."

Reporter: "Myslite, ze to byl nekdo z vasich byvalych pratel na UV?"

Bilak: "To ja nemozem dolozit, ja nie som z tych, ze bych nekoho anonymne obvinoval."

Reporter: "Takze vy verite tomu, ze ten podpis na dopise neni vas?"

Bilak: "Ja mam rad historiu a z historie viem, ze falsifikatov v zivote bolo vela, a velmi hodnovernych. Zde ide o velmi dobru robotu."

Dozorci prokurator pripadu, Vladimir Nechanicky, dal v podstate za pravdu Bilakovi: "Je velice obtizne prokazovat skutkove, jak doslo k vytvoreni onoho dokumentu, kdo ho psal, kdy ho psal, kdy ho odeslal, kdo ho skutecne podepsal apod. Bude veci vysetrovatele, aby zejmena z hlediska kriminalistickeho identifikoval a bezpecne zjistil, zda nejde o podvrh, jak v tisku uvedl Bilak. Pujde o prozkoumani pravosti listiny z hlediska kriminalisty, tedy chemickeho, daktyloskopickeho, popripade pismenoznaleckeho."

Krome Bilaka a vysetrovatelu nikdo o pravosti dokumentu pochyby nema. Tehdejsi predseda KSCM Jiri Svoboda: "...o existenci zvacich dopisu se mluvilo a psalo pres dvacet let a ani ta jmena nejsou zadnym prekvapenim. Domnivam se ale, ze zadny podobny dopis nemohl ospravedlnit atak Varsavske smlouvy, at je pod nim podepsano pet nebo padesat lidi..."

Alexander Dubcek, tehdy predsedal Federalniho shromazdeni: "...je dobre, ze  tento dopis je uz na svete, ale na podstate veci, ktore se delali v r. 1968, na verolomnosti sovietskeho vedenia a vojenske okupacie Ceskoslovenska to nic nemeni..."

Dopis na svete byl, ale hned od zacatku byla jeho pravost zpochybnovana. Pripad, lze-li to tak nazvat, se protahoval, pak doslo k rozdeleni Ceskoslovenska, zajem opadl, vse slo, jak uz je v Cesku zvykem, do vytracena. Jine skandaly, jine afery, kdo by se se starymi kramy mazal? Vzdyt mame tlustou caru a pokud mozno co nejmensi zpetne zrcatko pana Klause, kteremu se pohled do minulosti nezamlouva, mohl by narusit budovani Potemkinovych vesnic. Ostatne vzdyt ten tzv. pravni system soucasneho Ceska je pravne svazan se systemem komunistickym, tudiz o zadny prestupek vlastne ani nejde. Bilak je stejne mimo dosah ceske jurisdikce. Ale ani ti, kteri se v jeji moci nachazeji, se nemaji ceho obavat. Kupr. Milos Jakes a Jozef Lenart, oba obzalovani z vlastizrady. Urad pro vysetrovani zlocinu predal dukazni material o jejich cinnosti Mestskemu soudu v Praze. Nejmenovany soudce, v "neverejnem" rizeni, vratil statnimu zastupci jejich pripad k  dosetreni, neb dle pana sudiho podle toho, co bylo predlozeno a podle stale platnych komunistickych zakonu se zda, ze vubec (ale vubec!) se nejedna o  trestny cin. Udajne nektere materialy "nemapuji dostatecne cinnost obzalovanych v krizovych dnech a dokonce neni dostatecne overena jejich pravost!" (oznameno 9. srpna 1997). Jini udajni velezradci, napr. Karel Homan, jsou na tom jeste lepe. Jeho obzaloba lezi na Mestskem soude v Praze a o rizeni v jeho veci se zatim neuvazuje. Dosici se "pruchodu spravedlnosti", po ktere volal president Havel po dodani "zvaciho dopisu", je v pravnim marastu Ceske republiky v nedohlednu.

Lakewood, Ohio, USA, 21. srpna 1997