pondělí 9. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Mohla by prosím poslední osoba, která odejde z redakce zpravodajství České televize, zhasnout světla? (Andrew Stroehlein) Satirický pořad BBC, jaký by se ČT asi nikdy neodvážila vysílat:
  • BBC a cenzura: Z malého incidentu vznikla obrovská kontroverze Češi v Americe a dvojí občanství:
  • Prolomíme zákaz dvojího občanství - potěmkinovštiny od Rychetského? (Jiřina Fuchsová)
  • Pro dvojí občanství: Výzva v Amerických listech k českých exulantům (Petr Bísek) Internet proti monopolu:
  • Český Telecom zvyšuje ceny místních hovorů - přidejte se k protestní akci (Pavel Vachtl) Další hloupý článek Václava Klause:
  • Václav Klaus a tři zdroje a tři součásti marxismu. Proč tisknou Lidové noviny bláboly tohoto muže a snižují si vlastní pověst? Aby mátly lidi? (JČ) Děti Země:
  • Cyklisté se v Praze přidali k akcím Dne bez aut



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Václav Klaus a tři zdroje a tři součásti marxismu. Proč tiskou Lidové noviny bláboly tohoto muže? Aby mátly lidi?

    Sobotní Lidové noviny otiskly další z mnoha pravidelných "úvah" Václava Klause, na tomto místě, (viz též níže na této stránce), která má tentokráte nepokrytě předvolebně propagandistický ráz. Článek je to velmi jednoduchý a silně zavádějící. Předvádí obraz světové sociální demokracie formou strašáka, který zřejmě existuje pouze v Klausově mysli. Škoda, že Klaus nevyužil této příležitosti k brilantnímu rozdrcení zahraničního i domácího "sociáldemokratismu" a omezil se na opakování otřepaných pouček, případně citátů ze svých oblíbených autorů.

    Na Klausův článek mě upozornil jeden čtenář ze Spojených států, který, konsternován, napsal:

    Cetl jste Klausovo Proc nejsem socialni demokrat v sobotních Lidovych novinach? Kdyby to nebylo tak vazne, jen bych zasnul. Takhle se mne dela spatne. On se ten clovek vytahuje na Clintona, Gora, Blaira!

    Ono by nebylo nic špatného na tom, kdyby Václav Klaus energicky kritizoval britské labouristy, americké demokraty či vůbec západní sociální demokraty, naopak by to bylo velmi zajímavé a přínosné, kdyby to učinil inteligentně, znale a nově, kdyby vynikající, originální argumentací odkryl nové rysy dnešní skutečnosti a radikálním řezem ukázal na to, kde pošetilci jako Clinton, Blair či Gore selhávají při interpretaci dnešního světa.

    Potíž je, že ten Klausův článek je skrznaskrz hloupý.

    Jen stručně k sobotnímu Klausovu článku.

  • Titulkem "Proč nejsem sociálním demokratem" uráží Václav Klaus Karla Čapka. Kdyby ten věděl, že si o mnoho desítek let později vypůjčí k primitivní parafrázi název jeho promyšleného a vynikajícím způsobem napsaného článku "Proč nejsem komunistou" k volební propagandě své pokleslé strany, byl by šokován.

  • Šroubovanost Klausova stylu. Ani po téměř deseti letech v politice se technokrat Klaus nedokázal zbavit funkcinářského, jakešovského, šroubovaného stylu. Někdo by měl učinit analýzu jeho způsobu písemného vyjadřování a poukázat na těsné paralelely s rudoprávní funkcionářštinou éry před rokem 1989. (Jeden britský kolega před časem poznamenal, že mu Klausův styl připomíná výplody J.V. Stalina o jazykovědě.)

    Mimochodem, přirozeně dnešní "sociáldemokratismus", ať v ČR či na Západě, nemá se "socialismem" sovětského typu nic společného, to je od Klause podpásová manipulace.

  • Tři zdroje a tři součásti marxismu. Klaus opakuje, jak na marxistickém školení, simplistické poučky. Nezbavil se kupodivu za deset let ale ani terminologie marxistických školení! V  závěru článku Klaus píše:

    . Zdůraznil jsem tři složky, resp. tři zdroje sociáldemokratismu, jen nevím, který z nich je horší. Tři složky, tři zdroje marxismu, to je terminologie, kterou nám vnucovali na školeních, pamatujete?

  • Ale vážněji: Naprostá neznalost světa.Klaus se staví do role jediného vysvětlovače dnešní světové hospodářské a politické situace, přitom ale neví, o co ve světě dnes jde.

    Mezinárodní finančnické a bankovní organizace jsou skutečně konsternovány, že se světový hospodářský systém octl v důsledku nedostatečné regulace - poskytující možnosti podvádění na pokraji krize.

    Situace je podstatně složitější, než jak ji prezentuje Klaus. Například při zavádění přísnějších regulačních opatření na kapitálové trhy nejde o omezování svobody, ale o omezování kriminality.

    Sociální demokraté britští či američtí v současnosti v žádném případě nechtějí omezovat svobodu podnikání, naopak se velmi soustřeďují na stimulaci hospodářského rozvoje soukromé sféry všemi prostředky.

  • Klausova obrovská drzost. Je to od Václava Klause obrovská drzost, že si dovoluje kritizovat Blaira a Clintona, že se dokázali "dobře zabydlit v mediální sféře" a že pro ně "image triumfoval nad realitou". Tak za vlády prezidenta Clintona zaznamenalo americké hospodářství obrovský, nebývalý rozkvět. V důsledku vlády Václava Klause se české hospodářství propadlo do záporného hospodářského růstu. A tento člověk, který zavinil v ČR záporný hospodářský růst, si dovoluje obviňovat amerického prezidenta, který vyvolal v Americe velký hospodářský rozkvět, že se jen "dobře zabydlil v mediální sféře".

    Mohu ujistit Václava Klause, že se americká a britská vláda připravují na zrychlující se rozvoj počítačové éry, která výrazně ovlivní ekonomiku, tak intenzívním způsobem, o jakém se Klausovi vůbec nesní. Například britský ministr školství právě oznámil projekt, v jehož rámci mají být všechny britské základní školy napojeny na internet a všichni žáci britských škol získají povinně počítačovou gramotnost.

  • Kritika "militantního ekologismu". Klaus odmítá výrok amerického viceprezidenta Al Gora (píše jeho jméno proti pravopisným pravidlům "Al Gorea"), že "ochrana životního prostředí je nejlepším centrálním principem organizace moderního státu". Klaus si stěžuje, že takové pojetí odsunuje svobodu jednotlivce až na druhé místo. - Dobře prosazujme proti všemu svobodu jednotlivce - až tuto planetu Zemi zničíme, bude nám jistě taková svoboda hodně platná, pane Klausi, že?

  • "Sociální demokraté nechtějí snášet svobodu, s níž trh stojí i padá," tvrdí Klaus. Tak žiji ve Velké Británii, kde vládne "sociálně-demokratická vláda", která uznává svobodu volného trhu téměř absolutně.

  • "Sociální demokraté jsou flákači a fňukny, kteří nechtějí pracovat". Jak jednoduše dokáže Václav Klaus odmítnout celý systém sociálního zabezpečení pro "pohodlné, nevýkonné, nesamostatné". (Co takhle pro invalidy nebo pro staré či nemocné lidi? Míra civilizovanosti společnosti se měří nikoliv podle toho, jak volný je její trh, ale podle toho, jak se chovají členové této společnosti ke svým nejslabším členům.)

    Divím se, že Lidové noviny nemají sdostatek soudnosti, že šéfredaktor neodmítne tak neinformovaný a primitivní text, jaký zplodil Václav Klaus viz níže.

  • Gramatická poznámka pro Václava Klause i pro redaktory Lidových i jiných novin. Jména jako Gore, Wilde, Goethe, se v češtině skloňují Gora, Wilda, Goetha, nikoliv Gorea, Wildea, Goethea. Viz Bohuslav Havránek - Alois Jedlička, Česká mluvnice oddíl Podstatná jména, par. 90, Skloňování podstatných jmen cizího původu, oddíl II. Vlastní jména osobní, cituji z odstavce b:

      Podle vzorů bez koncovky se skloňují tako osobní jména na -e, jako Goethe, Heine, Dante, Niederle, Nietzsche, Baše. V ostatních pádech se toto -e odsouvá a jména přijímají koncovky podle povahy předchozí souhlásky buď podle vzoru tvrdého pán (2. a 4. p. Goetha, Heina, Danta, Niederla, 3. p. Goethovi, Heinovi, Dantovi, Niederlovi) anebo podle vzoru měkkého muž (2. a 4. p.) Nietzsche, Baše, 3.p. Nietzschovi, Bašovi)
    Bývaly doby, kdy novináři a politikové znali gramatiku.


    Proč nejsem sociálním demokratem?

    Václav Klaus, Lidové noviny 7. 11. 1998

    Nejsem si jist, zda smím parafrázovat nadpis známého, přes půl století starého textu autora, kterého si vážím víc než jiných, Karla Čapka. Ale ve volební kampani, kdy se politik častěji než jindy setkává s občany, mi tato otázka vrtá hlavou a stále častěji se jí zabývám. Znovu a znovu dostávám otázku, proč jsme si zvolili heslo Myslíme jinak . Uvědomuji si, že si pod sociáldemokratismem (tj. socialismem měkčího typu) mnozí účastníci předvolebních setkání představují leccos a někteří se s ním identifikují z mnohdy velmi rozmanitých důvodů. Jedním z důvodů je motiv ideologický. Jde o názor na svobodu (a odpovědnost) jednotlivce jako na výchozí prvek společenského uspořádání. Liberálové říkají jasné ano. Sociáldemokraté sice nesvobodu nechtějí, ale leccos k tomu dodávají a leccos nad svobodu staví. To, co stavějí nad svobodu, je různé, a proto se pod sociáldemokratismus v širším významu vejdou i netolerantní autokraté, přívrženci rozsáhlého zasahování státu do našich životů, moralizující jedinci, kteří vědí lépe než my ostatní, co je a není dobré, nevěřící v trh i ti, kteří chtějí státní řízení (cudně dnes nazývané regulací), zelení, kteří svobodě jednotlivce předsazují něco zcela jiného. Jak jinak bych si mohl překládat agresivní heslo dnešního ekologismu Earth First! (Země na prvním místě) nebo chápat tvrzení amerického viceprezidenta Ala Gorea: Ochrana životního prostředí je nejlepším centrálním principem organizace moderního státu. Svoboda jednotlivce je pak logicky až na druhém místě. Raději bych citoval W. C. Denise z amerického Fondu svobody, když říká, že nejlepším životním prostředím pro člověka je prostředí svobody , s dovětkem, že se svobodou je to jako se zdravím. Člověk je začne doceňovat, až když je ztratí. Že tomu málo rozumějí američtí sociáldemokraté, kteří nezažili komunismus, chápu, že tomu málo rozumějí někteří lidé u nás, nechápu. Sociáldemokraté sice z výsledků tržní ekonomiky těžit chtějí, ale nechtějí snášet svobodu, s níž trh stojí i padá. Nechtějí být na trhu závislí a nelíbí se jim jeho neviditelná ruka. Asi chtějí radši být obětí něčí ruky viditelné. I tržní ekonomiku charakterizuje mimořádně vysoká míra závislosti každého z nás na jiných, ale je toa v tom je celé kouzlozávislost neviditelná. Paul Heyne (z překladu jeho učebnice Ekonomický způsob myšlení se u nás učila spousta studentů ekonomie devadesátých let) hezky říká, že tržní ekonomika se týká závislosti na jiných , ale že se tato závislost vyznačuje mimořádnou mírou svobody, protože nevyžaduje závislost na nikom konkrétním jiném . Zdá se, že právě to sociáldemokraté nechtějí. Nejde však jen o ideologii. Dnešní sociáldemokratismus je i problémem lidským. Je problémem absence víry v sebe, problémem obavy z vlastního selhání, problémem spoléhání se na něco nebo někoho jiného. Sociáldemokratismus nabízí výmluvu, a to velmi nebezpečnouže za své selhání nemohu já, ale někdo jiný. Svoboda nám všem dala před devíti lety šanci a těm, kteří jí nevyuži li, nebo z různých důvodů neuspěli, tato svůdná ideologie říká, že oni sami jsou v pořádku, ale že máme spálenou zemi , snědený krám , blbou náladu , vytunelované podniky a banky a že jejich neúspěch způsobil někdo jiný než oni. Co víc si pohodlní, nevýkonní, nesamostatní mohou přát? Co může znít jejich uším liběji? Co více nahrává závisti v mnoha z nás? Co více nahrává nepřejícnosti vůči úspěšným? Proto se k sociáldemokratismu upínají ti, kteří chtějí nemožnéněco za nic, nebo přesněji, víc než zaslouží. Právě ty oslovuje Miloš Zeman. Sociáldemokratismus má i složku ryze utilitární, neboť je doktrínou oportunismu a vypočítavého pragmatismu. Sociáldemokratismus - v malé české, ale o to více v clintonovské či blairovské verziznamená dobré zabydlení se v mediální éře, ve které se za pomoci stejně smýšlejících lidí v médiích daří, aby image triumfoval nad realitou, aby nebylo důležité, jaký politik je a co dělá, aby stačilo, jaký se kolem něj vytvoří mediální obraz. Pak už je jedno, co hájí a prosazuje, pak se dá hájit cokoliv, nejlépe to, co se zrovna zdá být mediálně prodejné. I v tom jsou naši sociáldemokraté mistři, i v tom se jimvíc než komukoli jinémudaří mást méně přemýšlivé spoluobčany. Sociáldemokraté dobře pochopili, že pravda je vždy méně senzační, a proto i méně zajímavá než nepravda a na tento starý trik vsadili. Krátkodobě to snad může vycházet, dlouhodobě nikoli. Zdůraznil jsem tři složky, resp. tři zdroje sociáldemokratismu, jen nevím, který z nich je horší. Nejhorší je jejich součet, a to je právě to, s čím musíme v naší zemi dnes bojovat. Na mítinku v Chomutově mi někdo řekl, že se u nás nejvíc energie vydává na fňukání. Asi měl pravdu. I proto nejsem sociálním demokratem.



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|