![]() |
Ještě k jaderné energetice
O ředitelích zeměkouleIng. Jan Trhlík
(Jiný příspěvek k této debatě od Ivana Vágnera je zde.)
Pan Jírovec vychází ze špatných filosofických podkladů a dochází tak i ke špatným závěrům. Realitu pan Jírovec přestal vnímat pravděpodobně v okolo roku 1950. V té době se předpokládalo, že počítač bude velký jako dům a bude napájen právě zmíněnou atomovou elektrárnou. Doba se poněkud posunula a dnes se počítač vejde třeba do kapsy. Není to vinou pouze technického pokroku - i dnes by se našlo mnoho ředitelů zeměkoule, kteří by stavěli počítače jako domy a potažmo jaderné elektrárny, které by je zásobovali energií. Dnešní doba naštěstí stále více respektuje osobu a její potřeby. Zákonitým produktem je potom počítač PC. Podobně to bude i v energetice. Základní produktem zde do budoucnosti budou energeticky soběstačné domy pro bydlení (sám takový stavím). Dále ekologické prostředky individuální i nákladní dopravy. Energeticky nenáročné technologie recyklace materiálů a výroby. Nazval bych to personálními energetickými prostředky. V současné době jsou základními stavebními kameny tohoto přístupu malé kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, solární články, úsporné spotřebiče a změna životního stylu. Prostředky vložené do této oblasti, místo do výstavby Temelína, by nepochybně potřebný instalovaný výkon ušetřily. (Co by ovšem potom dělali ředitelé zeměkoule to nevím.) Nepovede-li se tento krok, nepomohou ani elektrárny pana Jírovce. Výroba energie založená na štěpení jádra nemá šanci do budoucna uspokojit rostoucí nároky spotřební společnosti. A systémy založené na jaderné syntéze jsou pro lidstvo velmi pravděpodobně dosažitelné stejně, jako vývoj kosmické sondy k Jupiteru pro mravence. Takový je asi rozdíl v dimenzích ale i v poznání reality vesmíru.
Závěrem bych upozornil na několik faktů spojených s bezpečností JE, který se týkají právě JET.
1. Kvalita řídících systémů. Ty jsou v JET založeny na výpočetní technice bez jištění klasickými systémy. Mimo značného množství chyb v řídícím kódu (zcela jistých) bude působit lidský faktor, který může chyby umocnit.
2. Technologická nekázeň při výrobě a montáži komponent. (Zdokumentovaná i v tisku)
3. Vliv záření na strukturu materiálu. (Křehnutí oceli, ovlivňování funkce polovodičů řídícího systému).
I v případě, že elektrárna bude fungovat bez není vyhráno. Stavba představuje neodstranitelný zásah do přírody jak fyzicky, tak i radioaktivním zamořením materiálu a okolí.
Pravdu má pan Jírovec pouze v jedné věci. Elektrárna nemůže vybuchnou jako atomová bomba. Radioaktivní zamoření po havárii, s vypařením části chladiva a aktivní zóny, je ovšem srovnatelné.
Ing. Jan Trhlík
|
![]() |