Britské listy

Nejprve k tem lordum a te hruze: Doposud platilo ve vztazich mezi staty, ze osoba vybavena statem A diplomatickym pasem musela byt schvalena ci akreditovana hostitelskym statem B, kde ji byla propujcena imunita, jakasi nedotknutelnost. Pokud ona osoba porusovala dohodnuta pravidla pro svou cinnost na pr. spionazi, zrusil ji hostitelsky stat B akreditaci a musela se vratit do sve zeme A. Ta pak na oplatku vypovedela diplomata zeme B, l kdyz se nicim neprovinil a bylo to. Byl a je to system, ktery umoznuje styky a kontakty mezi staty s velmi rozdilnym zrizenim ci systemem.

Hruzou me naplnuje Vase konstatovani odvozene z jednani britskych uradu a psani tisku o teto veci, ze "vetsi silu nez diplomaticky pas ma nyni common sense, zdravy rozum a o tom prave rozhodli lordi"".

V me stare prirucce anglictiny se pravi, ze "most (GB) voter's calculations end at Dover" - je treba se obavat, ze tamtez konci uvazovani lordu a ostatnich britskych instituci schvalujicich jejich jednani.

Common sense neni totiz zadna definovana velicina ci jednoznacny pravni pojem; prumernemu ctenari novin je jasne, ze common sense na pr. v Bagdadu, Teheranu, Pekingu, Pyongjangu bude asi velice rozdilny od od toho, co si pod timto pojmem predstavuji lordi.

Takze hodla-li Velka Britanie pokracovat v teto ceste, stane se diplomacie velmi riskantnim zamestnanim. A je treba vyckat, s jakym common sensem prijdou jine staty.

K analogiim s ceskymi pomery, tedy k tomu uzasu:

V druhe casti sve poznamky pisete : "Myslim si, ze kdyby v roce 1948 vyvrazdil nejaky cesky Pinochet 4000 komunistu a 250000 komunistickych poslal do koncentracnich taboru, byla by dnesni situace CR jeste ztraumatisovanejsi, nez je. Neomlouvam ceskoslovensky komunisticky rezim: ovsem popravil v padesatych letech letech "jen"asi 250 lidi, neumucil drastickym zpusobem nekolik tisic. To prece pusobi narodu obrovske jizvy, neprilis lehce vylecitelne. Vrazdeni, zvlast mucenim, neni nikdy, nicim ospravedlnitelne. To se na mne (tady jsem si dovolil zasahnout do ceske gramatiky - misto Vaseho me) nezlobte.JC."

Zlobit se musim, protoze pri cteni meho prispevku jste povolil oteze bujne fantasii. Nic z Vasi poznamky v mem textu neni. Tam je rec o tom, ze "kdyby by byla mela CSR v roce 1948 take nejakeho generala jednajiciho podle principu zvaneho "flexible response", mohlo to dnes vypadat jinak." Flexible response znamenala v tehdejsich ceskoslovenskych podminkach, ze by ten general pred blizici se krisi vycistil velitelsky sbor od komunistu, uvedl armadu do pohotovosti, poslal ji do ulic a vyhlasil vyjimecny stav . Bylo by to asi stacilo, protoze zadna skutecne revolucni nalada v zemi nebyla a hospodarska situace se zlepsovala. Je otazka, zda by si byla KSC na neco troufla za takovych podminek. Ale at uz je to jakkoliv,nemuzete prece prenaset chilske pomery primo do tehdejsi CSR. V Chile byla vazna hospodarska situace a vyhrocene socialni problemy. Mimo to mam pocit, ze obcane Chile jsou (nebo aspon byli) horkokrevnejsi a tim padem mene podelani nez obcane ceskoslovensti (sam sebe z teto charakterisace nevyjimam), konflikty byly proto ostre a nepratelstvi mezi ruznymi frakcemi nemilosrdne. Byl by je cekal kubansky rezim a jeho lidi nemusel muceni nikdo ucit. Ostatne, v Polygonu 8/98 vysla recense na knizku Ivan Gadourek/Jiri Nehnevajsa: "Zalarovani, pronasledovani a zneuznani", obsahujici sociologicky rozbor osudu clenu Konfederace politickych veznu. Polovina dotazanych uvedla, ze byla ve vazbe bita, ve vezeni uz "jen" ctvrtina. Jen nekteri popsali strucne sve zazitky jako "Povesen na mrizich na Marianske, hlavou dolu, bit kabelem. veznen v mrazu a stridave pri vysoke teplote."Polistopadove vlady udelaly vse pro to, aby se pravda o tom nedostala do sirsiho povedomi obyvatel, jmenovite tech mladsich. V knizce chybi svedectvi lidi, kterym bylo 1948 47 let a vice, protoze ti uz mezi nami nejsou a postupne odejdou ze sveta i ti mladsi a pak bude klid. Takze u nas se vsechno zametlo pod koberec (myslim, ze to trochu ma vliv i na Vase stanovisko), ta obcasna svedectvi jednotlivcu v dennim tisku se proste prejdou mlcenim, takze pan Saxonberg, ktery nezazil primo ani Allendeho ci Pinocheta, ani pounorovy komunismus v CSR (zazil jen tu mizernou operetu osmdesatych let) nas klidne muze presvedcovat, ze Pinochet byl prinejmensim stejny, ale pravdepodobne horsi nez komunisti. J.T.

PS. Pod pojmem Pinochet jsem v CSR minil generala, ktery by byl neparlamentarnimi prostredky zabranil komunistum provest puc, coz je rovnez akce neparlamentarni, ovsem vedouci k zachrane demokratickeho systemu. Zasadne nesouhlasim s tim, ze by to v CSR bylo probehlo s vrazdami a mucenim jako v Chile, protoze uz ten general sam by byl musel byt "predvalecny" a to byli lide (znal jsem jako dite dva nebo tri), kterym by neco takoveho vubec neprislo na mysl.

Mimo to socialne a kulturne a i jinak byla CSR 1948 na nesrovnatelne jine urovni nez Chile 1971. Cili jeste jednou: jmeno Pinochet jsem pouzil jako symbol pro cloveka, ktery neparlamentarni akci zabranil jine skupine provest neparlamentarni prevrat. To je prece znamy problem demokracie, ktera priznava principialne svobodu i tem, kteri ji zcela viditelne chteji znicit, tak dlouho, az se jim to opravdu podari. (Gottwald pred valkou: my vam zakroutime krkem >1948.)

Bohuzel jsem z Vaseho psani nabyl dojmu, ze podle Vas by bylo doslo v CSR k stejnemu vrazdeni a muceni jako pozdeji v Chile. Mimo to jsem presvedcen, ze by by byla Chile zaplatila za vitezstvi druhe strany mnohem draz ve vsech ohledech, tedy i ve vrazdach a muceni.

PPS. Pri kontrole jsem zjistil, ze jsem slova Pinochet v "dodatku"" pro ceske pomery vubec nepouzil! Mluvil jsem jen o nejakem generalovi atd., vztahovat na neho neco z Chile bylo tedy i formalne nespravne.

PPPS:

Na konec trochu zabavy: kdyz jsme odchazeli pred 30 lety, platilo v ceske gramatice, ze se po predlozkach pouzivalo "sirsiho" tvaru osobnich zajmen.

V praxi existoval jednoduchy prostredek, jak si spravnost overit: nahradit zajmeno 1. osoby me mne zajmenem 2. osoby te tebe. Cili na Vase "To se na me nezlobte" si dovolim Vam tykat a odpovedet stejne: "Ja se na te nebudu zlobit" ac podle jazykoveho citu i davnych pravidel bych rekl "Ja se na tebe nebudu zlobit" .

Stejne tak byl pripustny tvar nej jen ve ctvrtem pade, nikoliv po predlozce v pade druhem. Myslite-li si o mne (chybi hacek, napsal byste i tady o me? Vzdyt se rika myslim si o tobe a ne o te!), ja bych do nej nejradeji kopl ;-), mel byste si radeji myslet do neho! Ale to jen tak na okraj, ceske noviny jsou plne takovych a jinych prestupku. Mozna, ze ta "moje" pravidla uz neplati.

Odpověď JČ:

Naprosto s vami souhlasim, ze v ceskych pomerech asi bylo zahodno, aby v roce 1948 nejaky general provedl nedemokraticky zasah proti nedemokratickemu komunistickemu pokusu o puc.

K tom vsak toto:

Je zakladnim pravidlem historiku, ze se nema spekulovat, "co by bylo, kdyby". Protoze ono to zpetne dost dobre nejde.

Zadruhe: vubec si nejsem jist, zda na to, co se delo po roce 1945 v Ceskoslovensku, meli nejaky primejsi vliv obyvatele Ceskoslovenska, podobne jako nemeli vliv na pad komunismu v roce 1989.

I kdyby sance byla, aby meli vliv, obavam se, ze asi byli vlivem nacisticke okupace natolik Cechoslovaci rozlozeni, ze by se asi nezmohli - no vzdyt se nezmohli - na raznejsi odpor.

Aby nebylo mylky - je mozne, ze bylo spravne nedemokratickymi prostredky zasahnout proti Allendove vlade v roce 1973, mozna, ze byla i ta intervence CIA spravna - ovsem vsechno se delo podle bipolarniho rozdeleni sveta, Americani se obavali, mozna opravnene, ze Chile spadne do sovetske sfery vlivu.

Pak mate ale zajimavou otazku: kdyz lidi demokraticky hlasuji pro system, jako byl Allenduv, nemeli by v normalni situaci mit pravo zvolit si treba komunismus? (Vite, ze v indickem state Kerala existovala po nekolik desetilei, nebo snad dosud existuje, demokraticky zvolena komunisticka vlada?)

Jiste, potiz je, ze Allende zvitezil jen velmi tesnou volebni vetsinou a to ho zjevne neopravovalo k provadeni tak radikalnich politickych a hospodarskych zmen. On v podstate toho Pinocheta vytvoril. Porusil zakladni princip demokratickych voleb, ze totiz ZVOLENY POLITIK PO VOLBACH ZASTUPUJE I TY OBCANY, KTERI PRO NEHO NEHLASOVALI, a musi svou politiku tedy prizpusobit tomu, jake procento lidi pro neho hlasovalo.

Ja o Chile trochu vim, nebot jsem pred lety velmi pracne a podrobne redigoval pro Josefa Skvoreckeho knihu Jarky Stuchlikove, Indiani, politici, plukovnici, ktera se svym muzem, zemrelym etnografem, zila v sedmdesatych letech v Chile - vedli tam jakesi etnograficke univerzitni stredisko. Kniha je psana, jak byste rekl, s "ceskou skepsi", od cloveka, ktery zna komunismus, velmi jasne popisuje doktrinarstvi lidi z organizace MIR, avsak Pinochetovo vrazdeni lici jako strasne.

Jinak, Chile je mozna chuda zeme, ale mela dvousetletou demokratickou tradici, jiz se nemuze honosit Ceskoslovensko. Pinochet byl an absolute aberration.

Jinymi slovy, protestuju jen proti tomu vrazdeni.

O gramatice:

Takto je to s temi zajmeny:

Havranek - Jedlicka, Ceska mluvnice, Statni pedagogicke nakladatelstvi 1960 - tedy jde o pravidlo 38 let stare!! - str. 200 - 201, par. 106:

Kratsi tvary zajmena druhe osoby (ty) a zajmena zvratneho jsou priklonky (viz par. 22,3) , neuziva se jich po predlozce a tam, kde je na zajmene duraz. Napr. to se tě netyka, rekl jsem ti to, uskodil si, videl jsem tě, aj. - Tvaru delsich se u techto zajmen uziva jen po predlozkach a tam, kde je na nich duraz. Napr. na tebe se to nevztahuje, vztahoval to na sebe, tebe se to netyka, tebe jsem tam nevidel, sobe uskodil. (..)

V 2. a 4. pade jsou oba tvary, mne i mě, tvaroslovne rovnocenne, lze jich tedy uzit bez omezeni jak v postaveni priklonnem, tak po predlozkach a v duraze; tvar mne vsak ma raz knizni. Napr.: To se mě (i mne) netyka, to mě (i mne) nezajima, pro mě za mě (i pro mne za mne).

V hovorove cestine se uziva jen tvaru vyslovovaneho mně. Ma tedy tvar mně/mě (vyslovovano mňe) platnost obecneho padu (krome 1. a 7. padu)."

JC