"V české ústavě výraz 'ČR je suverénní stát' už nebude"

Petr Bradáč

(Toto jméno je pseudonym. Jméno autora je (nejen) redakci známo. Autor je státní úředník.)

Václav Havel byl ve čtvrtek 11. března v senátu lobovat za změny v ústavě. Prý je v zájmu naší pružnosti, aby rozhodnutí o přítomnosti cizích vojsk na českém území nebo o nasazování české armády v akcích NATO činila vláda. Parlament by takové rozhodnutí schvaloval až dodatečně.

Poté vyšlo najevo, že Havel tento návrh předem konzultoval nejen s autorem iniciativního návrhu novely ústavy, místopředsedou vlády Pavlem Rychetským (ČSSD), ale také s předsedy některých politických stran, kteří přijali jeho pozvání na uplynulý víkend do Lán.

Tím se jak tato schůzka, tak odmítnutí Václava Klause a ODS účastnit se jí, dostává do nového světla. Jejím účelem mohlo být právě toto projednání chystaných změn v ústavě a dosažení předběžné shody na nich.

O návrhu byli podle pátečního Práva také předem informováni vedoucí činitelé senátu - Libuše Benešová (ODS) a Petr Pithart (právě vstupující do KDU-ČSL), kteří ho podporují, stejně jako předseda Unie svobody Jan Ruml, ale i ministr Jaroslav Bašta (ČSSD). Lidovci zatím váhají.

Skeptický - asi proto, že předem neinformovaný - je ministr Pavel Dostál, jeho kolega Egon Lánský je opatrný. Zásadně proti je odborový vůdce Richard Falbr, senátor za sociální demokracii. Sjezd ČSSD začátkem dubna bude zřejmě mít o čem diskutovatŠ

Podle toho, jak pomalu vycházejí na povrch další informace, zdá se, že jde o záměrný pokus manipulovat vědomím a postoji nejen občanské veřejnosti, ale i části politické třídy. Cílem je učinit mnohem závažnější změny, které jsou rovněž součástí tohoto návrhu změn v ústavě, stravitelnějšími a postupně i přijatelnějšími.

Rychetský to zčásti naznačil již před týdnem, během přednášky a debaty na půdě České společnosti pro politické vědy na téma reformy ústavy. Poté, co konstatoval stav jednání společné komise ČSSD a ODS, k tomu ustavené podle opoziční smlouvy, uvedl, že do šesti týdnů vláda předloží parlamentu návrh na tři změny v ústavě, naléhavé v souvislosti se vstupem České republiky do NATO a s přizpůsobováním vnitrostátního práva komunitárnímu právu Evropské unie.

Prvním okruhem otázek je statut mezistátních smluv netýkajících se lidských práv. To se týká především článku 10 ústavy. Jednou alternativou je nerozlišovat mezinárodní smlouvy a dát jim přednost před vnitřním právem, pokud takovou úpravu nevyžadují. Druhou alternativou pak je doplnit ústavu o ustanovení, že ratifikované zákonné normy Evropské unie jsou nadústavní, zatímco ostatní ratifikované mezinárodní smlouvy mají sílu zákona.

Druhý okruh změn chce řešit problém, že Česká republika není schopna implementovat rychle se množící Evropské (EU) právo. Ústava ČR tomu totiž klade překážku svým ustanovením, že povinnosti může ukládat jen zákon, nikoli přímo podzákonná norma. V Unii je tomu údajně jinak a její směrnice pak jdou příliš do podrobností, nevtělitelných do zákona.

Zájmem České republiky přitom je dostat co nejdříve komunitární právo dovnitř, do platného právního řádu. To však za dané situace předpokládá implementovat i primární právo, které v EU platí přímo.

Konečně, je tu ještě požadavek EU, aby v ČR existoval jediný a jednotný zákon o veřejných podporách. Jak na to, když ho nikde nemají a není ho tedy od koho opsat? V členských zemích totiž platí přímo římské ustavující dohody a jednotlivé vlády si pak v Bruselu (tedy u oněch patnácti tisíc úředníků - pozn. pb) vyjednávají jednotlivé případy.

Přitom již v červnu se opět začne podle dohody o přidružení zpracovávat nový hodnotící posudek na Českou republiku a v září bude projednávánŠ

Jak obstojíme, když s tím něco rychle neuděláme?; ze slov Pavla Rychetského zaznívala obava. Zákon má připravit ministerstvo financí s ministerstvem průmyslu a obchodu; předběžně bylo dohodnuto, že monitorovat poskytování všech veřejných podpor by měl úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Na dotazy přítomných dvou desítek politologů pak Rychetský sdělil, že ani neví, zda Brusel něco takového požaduje od dalších přidružených zemí a nových členů NATO. Na námitku, že není třeba řešit zdlouhavost projednávání věcí parlamentem změnami ústavy, neměl odpověď.

A když tyto postoje české legislativy kritizoval profesor ústavního a státního práva František Šamalík, Rychetský přiznal: Ano, znamená to, že suverenita České republiky bude omezena; proto slova prvního článku ústavy o tom, že tento stát je svrchovaný, budou vypuštěna slovo svrchovaný nebo suverenní se v české ústavě vůbec nebude vyskytovat!

Lidé, kteří si myslí, že tento stát je jejich soukromé vlastnictví - nebo léno - se opakovaně pokoušejí uhnat některou z opor minulého režimu na vlastizradu. Přitom sami připravují něco, co nemá jiný obsah a smysl.