Hrozí riziko oslabení NATO - vyšlete pozemní jednotky

V Kosovu jde o daleko více než jen o jeho albánské obyvatelstvo, napsal v deníku Guardian John Gray, profesor evropského myšlení na London School of Economics.

Ať už válka dopadne jakkoliv, mohlo by to ovlivnit světovou politiku na celá desetiletí. Hrozí riziko, že dojde k oslabení NATO a k rozhádanosti v mezinárodním systému.

Političtí představitelé NATO dali této organizaci úkol předejít další humanitární katastrofě. Zároveň vyloučili vyslání pozemních vojsk do Kosova. Tím, že si přejí dosažení cíle, ale neposkytnou pro něj prostředky, zanechalo zřejmě NATO kosovské Albánce v horší situaci, než v jaké byli, než bylo bombardování zahájeno.

Podle nedávných zpráv byl na prezidenta Clintona vznesen začátkem tohoto roku dotaz, jak by NATO reagovalo, kdyby Miloševič neustoupil. Clinton neodpověděl, ale jeden z jeho poradců odpověděl, že by se dál bombardovalo. Jestliže je tohle celkový plán, nejpravděpodobnější je, že bude v Kosovu vytvořen západní protektorát, anebo dojde k ponižovacímu mlžení, které poškodí důvěryhodnost NATO.

Letecké útoky nemohou samy o sobě zastavit etnické masakrování. Zbraně nejmodernější technologie mohou vážně poškodit vojenskou infrastrukturu vlády, která taková zvěrstva podporuje. Nemohou zatknout etnické milice, která páchají zvěrstva. K tomu je zapotřebí bagančat disciplinované pozemní armády.

Logika intervence NATO v Kosovu ukazuje nevyhnutelně směrem k užití pozemních vojsk. V nynější situaci to znamená, že západní vlády budou must být připraveny převzít odpovědnost za vládu v regionu, od té doby, co bude okupován. Avšak vytvořit západní protektorát v Kosovu je nesmírně riziková záležitost. Vytvořit takový protektorát a udržet ho v chodu by velmi zatížilo západní mocnosti.

Clinton stále tvrdí, že se Amerika nebude účastnit na pozemní válce v Kosovu. Bez souhlasu Kongresu nemůže vyslat vojska. Ví, že vyhlídky na to, že by Kongres schválil vyslání amerických pozemních vojsk, v situaci, kdy se blíží kampaň pro nové prezidentské volby, jsou vzdálené.

Americké veřejné mínění sympatizuje s názorem, že "se musí něco udělat", aby se zamezilo porušování lidských práv. Avšak nelze se spolehnout, že je americká veřejnost ochotna zaplatit cenu, ve zraněných a mrtvých, kterou by bylo nutno zaplatit, má-li se v Kosovu "něco udělat".

Vlády členských zemí NATO čelí celé řadě nepřijatelných alternativ. Už tak mělo bombardování škodlivý dopad. V Rusku sílí protizápadní nálady. Nebezpečí je, že se stane intervence NATO rozhodující otázkou při úsilí nahradit Jelcina. Bylo by příliš strašné vůbec pomyslet na to, že by se v Rusku dostal k moci nějaký miloševič.

Riziko pokračování leteckých útoků spočívá v tom, že se mezinárodní obranný systém roztříští. NATO totiž bude stále více vypadat nikoliv jako konečný ručitel světového pořádku, ale jako nejistý nástroj americké moci.