pátek 16. dubna

O B S A H

Válka o Kosovo:

  • Nejdůležitější články z posledních dní Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Válka a Kosovo:
  • Záhady kolem útoku na uprchlíky v Kosovu (Channel Four News) Sdělovací prostředky:
  • K TV Nova: pane Čulíku, vy jste se zbláznil! (Luděk Staněk)
  • Příběh dvou zaměstnankyň České televize Válka o Kosovo:
  • Křižácká výprava Britů proti světu (The Times)
  • "Chyby" Spojenců na Balkáně (Frederic Forsyth)
  • Zdá se, že pravda je nejužitečnějším nástrojem propagandy (Independent)
  • Pozemní boje: ztráty aliance by asi nešly do tisíců (František Roček)
  • Ad: Válka pokrokářů (Jaroslav Teplý)
  • Chirurgické řešení se nejeví jako nejlepší (Petr Vařeka)
  • Jsem obrázky z Balkánu otřesen a nechápu, jak to někteří čtenáři mohou vidět jinak (Jiří Hertl) Češi v Americe a české občanství:
  • Otevřený dopis Evě Pilarové (Jiřina Fuchsová) Oznámení:
  • Conference on Czech and Slovaks in the US (Společnost pro vědy a umění) Ekologie:
  • 3. rocnik Zeleneho vikendu v Ceskem udoli (Plzeňská ekologická nadace)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Pozemní boje: ztráty aliance by asi nešly do tisíců

    František Roček

    Ve vzduchu je doufání, že současný jugoslávský režim bude vybombardován a na jeho mrtvole vyroste bylina příměří, kosovští Albánci se vrátí do svých ruin a letci dostanou medaile...

    Ale co když to bude - zoufalá nenávist, která přes všechny prvky rozkladu, které jsou již z Jugoslávie avizovány, donutí Srby ignorovat hlasy humanity létající na ocasech letadel NATO?

    Ministr a "Malé zhroucení"

    Dozvěděli jsme se ( BL z 13. dubna ) mj. z úst britského ministra Robina Cooka: "O tom jsme velmi otevřeně a upřímně debatovali dnes při pracovním obědě. Je nám všem jasné, že nemáme vůbec v úmyslu vyslat ozbrojenou invazi, nemáme plány vyslat ozbrojenou invazi, náš postoj se nezměnil. Lidi by měli pochopit, že vyslání pozemních vojsk není žádnou zkratkou. Trvalo by to dva až tři měsíce, než by se nám podařilo vyslat do oblasti tak obrovskou armádu, jaké by bylo potřeba k bojové ofenzívě. Tři měsíce ale čekat nemůžeme. Nejlepší způsob, jak přímo a okamžitě ochromit vojenské jednotky v Kosovu je zintenzívnit letecké údery, a to děláme teď."

    Má pravdu: nejméně 100 000 vojáků, obrovské logistické zázemí a statisíce (skutečně statisíce) tun nejnutnějších válečných zásob se nenahrne k hranicím Kosova za týden dva.

    Pro alianci by bylo nejlepší, kdyby byl přijat mírový plán, který právě navrhlo Německo, ale co by se stalo, pokud by přišlo na nejčernější variantu (by» pozemní válka se zdá být nepravděpodobná)?

    Alianční vojenští myslitelé se připravují na jakýsi akční mezistupeň. "Malé (postupné) zhroucení" jugoslávské armády by pro jednotky NATO znamenalo nejpříjemnější alternativu. Jednalo by se o postupné obsazování nejbližšího příhraničí do hloubky pouhých desítek kilometrů čtverečních za současného vyčiš»ování pomocí bitevních vrtulníků a za podpory letectva. Jednalo by se o omezené akce s omezeným cílem - vystupňováním války nervů a bezmoci, která by působila psychologický rozklad v jugoslávské armádě. Tato varianta se v těchto dnech označuje jako "zajištění bezpečnosti běženců v pohraničí". Poměr ztrát by se pravděpodobně blížil k onomu skóre 1: 100 v neprospěch jugoslávské armády.

    Pokud se objeví zprávy o ostřelování albánského pohraničí nebo o vstupu jugoslávských jednotek do Albánie při pronásledování geril UCK, jsou to jen drobné pózy či výkřiky. Na soustavnou akci jugoslávská armáda nemá dostatek sil a tyto zprávy si v žádném případě nezaslouží palcové titulky. Tuto variantu považuji pravděpodobnou, pokud nebude dosaženo mírového plánu. Ale pokud by nepřinesla očekávané výsledky?

    Druhá premiéra 21. století

    Horečné analyzování jak z humanitárního selhání leteckých útoků vybřednout vede stále více k opatrnému, ale zintenzivňujícímu se optimismu na téma vyslat pozemní jednotky. Vojáci se potichu shodují, že pozemní operace v Kosovu by nemusela být noční můrou.

    Válka o Kuvajt zhodnotila teoretické a technické předpoklady nového typu vedení vzdušných bojů. Byla to první válečná premiéra 21. století. Kosovská operace by asi byla první válkou vyloženě speciálních průzkumných prostředků navádějících bojovou techniku k likvidaci nepřítele pokud možno bez přímého boje vojáka NATO v nepřehledných a klimaticky náročných podmínkách hor a lesů. Vyzkoušel by se kvalitativně nový stupeň pozemní války, aby mrtvých vojáků NATO bylo absolutní minimum.

    Nejmodernější průzkumné prostředky odhalující změny teploty, rozdíl mezi maskovacími sítěmi a přirozenou vegetací, noktorizory, radary pro průzkum terénu již na stupni čety, vrtulníky nezávislé na přistávacích plochách - v hornatém a lesnatém terénu Kosova by obtížný protipartyzánský boj druhé světové války změnily na operaci s menším stupně ohrožení, než v jakém byly nacistické jednotky v Jugoslávii v průběhu druhé světové války. Jednalo by se o použití speciálních průzkumných prostředků navádějící bojovou techniku k likvidaci nepřítele (jugoslávského vojáka) pokud možno bez přímého boje vojáka NATO na vzdálenost ne méně než 2 km.

    Jen 999 rakví?

    Stále sílící ochota vstoupit maskovanou nohou do Kosova náhle nebudí politiky hrůzou z možnosti, že zahynou tisíce vojáků?

    "Optimismus" pramení z nevyřčeného, ale reálného: ztráty vojsk NATO by nemusely dosáhnout ani hranice 1000 mrtvých. Domnívám se, že při nasazení nejmodernější techniky by na vzdálenost větší než 3 km by mohly být ztráty aliance v poměru zhruba 1 : 100 v neprospěch jugoslávských ozbrojenců. Skóre v počtu mrtvých by se vyrovnávalo (díky vlivu bojových letadel) až na vzdálenost kolem 2 km. O tomto podivném "skóre" jsem se již v BL jednou větou zmiňoval. Dnes je ústředním tématem příspěvku.

    Argentinské poučení

    Argentinské velení bylo kritizováno, že v argentinsko - britské válce (1982) o Falklandy nenapadaly vojenské letouny Argentiny přednostně lodě dopravující výsadkové jednotky, protože ztráty několika tisíc mužů uzavřených v pasti lodí ještě před vyloděním by znemožnily válečných lodím a letadlům využít nadvlády pro nedostatek mužů výsadku a především by znamenaly v Anglii šok veřejnosti, která by mohla zkratově žádat zrušení válečných operací.

    Ve světě nadvlády techniky, zvláště dnes na přelomu tisíciletí, je paradoxně (!) prvořadým cílem boje proti nejmoderněji vyzbrojenému protivníkovi bojovat tak, aby bylo dosaženo co nejvíce ztrát na lidských životech, neboť po psychologické stránce na to není vojsko, natož jeho civilní zázemí, dostatečně připraveno. Jedinou šanci jugoslávská armáda má při střetu na přesný dostřel ručních zbraní a obrněnou techniku na tuto vzdálenost ničit ručními protitankovými zbraněmi.

    Ale právě proto budou plánovači NATO, pokud by došlo k pozemním bojům, důsledně plánovat, aby operace byly prováděny podle schématu: letecky a dělostřelecky zničit vše živé v prostoru útoku, průzkumné jednotky vejít do dotyku s nepřítelem, ale nevstupovat do boje, ale poslat do míst kontaktu bitevní vrtulníky a letouny, či dělostřelecký přepad.

    Zkušenosti s tímto postupem jsou dobře známy z Čečenska: Většina raněných v prvních dvou měsících čečenské války byla poraněna střepinami z bomb nebo granátů. Ruské letectvo používalo speciální tříštivé pumy, které vybuchují ještě ve vzduchu. Do prohlubní a zákopů dopadají shora, takže proti nim není jiné ochrany než v uzavřených prostorách. Na podobném principu je vyráběna také munice děl a minometů. Mina vybuchuje několik metrů nad zemí a vše pod sebou pokropí střepinami.

    Nehrozila by ani vietnamizace konfliktu, protože rozloha Kosova je 10 888 km čtverečních, tzn. přibližně asi desetina rozlohy bývalého Jižního Vietnamu. A na hranicích Kosova nejsou pro jugoslávskou armádu spojenci jako pro Vietkong ve vietnamském prostoru. Není zde ani přízněné obyvatelstvo, jak tomu je ve vlastním Srbsku.

    V souvislosti s pozemními akcemi by přitom existovaly asi jen dva scénáře jak se chovat v Kosovu.

    Jugoslávský model

    Pokud by se stalo hlavním cílem vytlačení jugoslávských jednotek z Kosova a jednotky NATO by převzaly dlouhodobý protektorát nad tímto území, musela by aliance zvládnout gerily UCK, držet je mimo konflikt a spolupracovat jen s jedinci v rámci využití znalostí místního terénu, aby byla zaručena určitá nestrannost sil NATO. Následovala by nekonečná jednání s jugoslávským vedením a velké výdaje za pobyt vojsk v Kosovu, včetně značných problémů - tentokrát se zajištěním bezpečnosti srbského obyvatelstva v Kosovu.

    Kosovský model

    Pro alianci bude časově a finančně vhodnější odtrhnout Kosovo od Jugoslávie. V tom případě by bylo nejpřijatelnější rozdělení Kosova do menší srbské části s historickými srbskými oblastmi a větší albánské části Kosova dát samostatnost. V tom případě by aliance mohla využít albánské gerily. Jugoslávské jednotky a gerily UCK by se v horách vzájemně zmasakrovaly v boji z blízka. Kosovská varianta je pro případ pozemních útoků pro alianci (z hlediska ztrát) výhodnější. Otázkou ale zůstává jak nazvat v tomto okamžiku gerily z UCK. Byly destabilizujícím prvkem (včetně vražd Albánců, kteří nebyli aktivitám UCK nakloněni) stejně jako militantní nacionalisté Srbska...

    Je to šílená vize?

    Spíše "technologický reáloptimismus" a pro vojáky NATO naděje, pokud by došlo k pozemním operacím, že by nenesli důsledky nešťastného rozhodování politiků s tak krvavým rancem na zádech. Polistopadový generál (dnes již v.v.) Antonín Rašek 12. dubna t. r. v Právu zhodnotil dosavadní situaci takto: "I když dále padají rakety a bomby na Jugoslávii, je z vojenského, a tedy potažmo i z politického hlediska zřejmé, že šlo o špatné rozhodnutí. A to s vědomím, že ve vojenských otázkách neexistují dobrá a špatná rozhodnutí, ale v drtivé většině rozhodnutí špatná a méně špatná."

    Tento článek jsem dal k nahlédnutí různým lidem a jejich připomínky se ubíraly dvěma směry:

    1. Bylo by velice neblahé, kdyby do konfliktu na straně NATO vstoupila UCK, protože její status a "rejstřík" není také sněhobílý a jedná se o stále jen o polovojenskou organizaci s ne dostatečně čitelnou strukturou.

    2. Neberu v potaz nebezpečí rozsáhlého zaminování jugoslávského bojiště, pokud by došlo k pozemní operaci. To by velmi zpomalilo a značně zkomplikovalo situaci na bojišti. Nepřeceňuji také průzkumné prostředky? Co omezované letecké mise nad Kosovem kvůli počasí a chyby při úderech?

    Tři otazníky

    Že po zahájení bombardování se etnické čištění změnilo v cosi daleko krutějšího (pokud informace jsou hodnověrné), by mohlo ovlivnit rozhodování politiků jak se k UCK postavit. Pustit UCK ze řetězu by samozřejmě bylo asi nejhorší variantou.

    Pokud se týká průzkumných prostředků, teprve pohyb na bojišti dává přehled o skutečné situaci. Nebezpečí, že by došlo k přímému střetu vojáků vytváří právě enormní tlak na využití průzkumných prostředků v míře, která dosud nebyla dostatečně v praxi vyzkoušená. Zvláště proto, že došlo v jejich vývoji ke kvalitativnímu posunu. Situace by byla asi taková jako před útokem na irácká postavení: nejistota, zda se "to" povede podle předpokladů. Za první den bojových akcí spojenci měli přijít podle plánů o 85 letadel a přišli pouze (tuším) jen o dvě. Jistotu v tomto směru nebude mít v předstihu nikdo.

    P.S.

    Možná jsem tuto stať psal zbytečně, pokud se podaří uzavřít mírovou dohodu garantovanou OSN (čili to k čemu se, bohužel, nedospělo na diplomatickém mejdanu někde ve Francii na zámku). Ale lze to brát také jako příspěvek k odpovědi na otázku, proč někteří politici se v posledních dnech tak rozkřikovali, že když bude nutné, tak ta pozemní estráda v Kosovu bude...



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|