čtvrtek 20. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby NATO a Kosovo:
  • Neshody v NATO Středoevropská kinematografie:
  • Film: Pánové dávají přednost pasívním a pubescentním dívkám (Andrew Horton) BBC, Kosovo a Mnichov:
  • Akční sleva ze špičkové žurnalistiky? (Václav Pinkava) Česká televize:
  • Dvaadvacítka: Vadas a jeho výsostně urážlivé gesto (Čtenář) Reakce:
  • Dál k Čulíkovým dovětkům (Jaroslav Teplý) Demokracie:
  • Měli by být komunisté a fašisté zakazováni? (různé reakce) Odpověď:
  • Jiří Jírovec a Kosovo (Petr Vařeka) Příloha (NENATÁHNE SE jako součást Kompletních BL):
  • Za nás byla Česká televize dobrá! - Kritika Zpráv Rady České televize (Ivo Mathé, Jiří Pitterman)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Co je nového v České republice

  • První volby do krajských zastupitelstev by se měly uskutečnit v listopadu roku 2000.

  • K 22 letům odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou odsoudil Vrchní soud v Praze osmačtyřicetiletého Ivana Roubala. Uznal ho vinným z vraždy dvou majitelů pražské autopůjčovny Zapap.

  • I česká vláda chce válku o Kosovo zamlžit do neurčita, uprchlíci neuprchlíci, genocida negenocida. Použití pozemních sil NATO v kosovském konfliktu je podle náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého jen "nejkrajnějším řešením". Místopředseda vlády Egon Lánský uvedl, že česká vláda s pozemním útokem na Jugoslávii nesouhlasí a se svým postojem není osamocena. "My si přejeme co nejrychlejší jednání, zastavení i té letecké části útoků (sic!) ," řekl Lánský. - Takže jak se to bude řešit? S válečným zločincem Miloševičem se bude donekonečna vyjednávat, zatímco kosovští uprchlíci budou umírat v příští zimě v uprchlických táborech v Makedonii a v Albánii. Nikdo nepotrestá masové vraždění. Nechtěl by se pan Lánský stát vyjednavačem?

  • Václav Havel onemocněl virózou.

  • Studenti se bojí matematiky. 100 středoškoláků protestovalo proti plánovanému zavedení povinných maturit z matematiky v Praze na Palachově náměstí. Jednotné státní maturity, zahrnující matematiku, chce ministerstvo školství zavést v letech 2001-2002.

  • Školství a zajímavé myšlení. Jana Bendová v  dnešní MFD kreslí černobílý obraz školství - údajně "socialistický" názor prý "bere soukromé školy pod krkem", totiž tím, že jim odmítá dávat státní dotace! V sázce je podle Bendové pluralita českého školství. - Vždycky jsem se domníval, že naopak rozdávání státních dotací bylo znakem socialistického myšlení. Zkuste se zeptat kteréhokoliv britského politika, ať konzervativce nebo labouristy, jestli má stát poskytovat dotace soukromým podnikům, tedy, pardon, školám! Proč mají ze státní pokladny dotovat všichni občané lidi bohaté, kteří si mohou dovolit platit soukromé školní poplatky?

  • Politikové jsou v Čechách podle Jiřího Leschtiny jen muži? V jiném komentáři varuje v MFD Jiří Leschtina, že ODS a ČSSD chtějí změnit volební zákon většinovým způsobem tak, aby vytlačil z politické scény menší strany. Ale zajímavá je Leschtinova starosvětská formulace: "Pánové, (sic!) přestaňte vymýšlet, jak jeden druhého zatáhnout do té či které vlády..." No ono je to pravda, ono v České republice moc žen v politice není. Ale že z politiky stoprocentně eliminoval všechny ženy "čelný politický komentátor", není to trochu moc? (Co na to třeba Libuše Benešová?)

  • Špatná pověst Britských listů. Petr Jánský napsal:

    "Že máte v ČR špatnou pověst, zjistí každý, kdo požádá o informaci pro Britské listy."

    To je zajímavý názor. Spíš bych řekl, že je to přesvědčivý důkaz, že jsou Britské listy dobrými novinami. Státní úředníci informaci zatajují, protože mají důvod se obávat, že se jí budou Britské listy zabývat nezávisle, seriózně a kriticky. Není třeba dodávat, že odpírání informací sdělovacím prostředkům, protože "se mi zrovna váš sdělovací prostředek nelibí" je obscénním vydíráním a nátlakem, nehodným demokratické společnosti. Takové vydírání je nutno otevřeně pranýřovat, protože se jinak v ČR nic nezlepší. Informujte nás, kdo odmítl poskytnout jaké informace Britským listům, rádi zveřejníme plná jména i funkce těchto osob.

  • Čtenost Britských listů. Podle auditu firmy DCCI se podívalo na Britské listy v dubnu 1999 13,457 samostatných počítačů (IP adres). Uživatelé si celkem každý den přečetli v Britských listech podle DCCI průměrně 11,011 článků (přírůstek vůči březnu 1999 o 27 procent) a denně si otevřelo podle DCCI Britské listy 1,111 čtenářů (přírůstek vůči březnu o 11 procent).

    Jenže interní statistiky firmy Internet Servis, které jsou pravděpodobně nejspolehlivější, jsou trochu jiné. Titulní stránka BL zaznamenala v dubnu 1999 celkem 57,114 přístupů, to je 1,903 přístupů za den; počítáme-li jen všední dny, v nichž BL vycházejí, to činí 2,720 přístupů za den, tj. na titulní stránku každého vydání časopisu. Kromě toho si v každém aktuálním vydání BL přečetli čtenáři za duben 1999 celkem 60,760 článků.

    Dosti podstatné jsou podle statistiky Internet Servisu i počty přístupů čtenářů ke starším vydáním BL (mnoho lidí nestíhá číst BL v daný den a až později vydatně brouzdají staršími články časopisu.) Tak např. v dubnu 1999 si čtenáři kromě 57,114 přístupů na hlavní stránku Britských listů a 60,760 přístupů k ostatním článkům aktuálního vydání BL zároveň přečetli 44,448 starších článků za duben 1999, 37,792 starších článků za březen 1999, 10,312 starších článků za únor 1999, 9987 starších článků za leden 1999, 7,261 článků za prosinec 1998, 8,827 článků za listopad 1998, 9,133 článků za říjen 1998, 8,288 článků za září 1998, atd.

  • Cena poroty za překladový slovník. V soutěži Slovník roku 1999 získal cenu poroty Josef Fronek z katedry slavistiky na Glasgow University za svůj vynikající Anglicko-český a česko-anglický slovník, LEDA, Voznice, 1998. Blahopřejeme. Podrobnosti o soutěži jsou na adrese Jednoty tlumočníků a překladatelů.

  • Pišme poslancům a dožadujme se informací a nápravy věcí veřejných!Veškeré e-mailové adresy poslanců českého parlamentu jsou zde. - Internetové stránky českého parlamentu jsou skutečně velmi dobré, zejména vynikající je knihovna dokumentů, zahrnující stenografické záznamy zasedání od roku 1861 až do současnost, včetně vyhledávajícího stroje. - Otázka však je, zda poslanci používají své e-mailové adresy. No, vyzkoušejte to. JČ

  • Nová stránka časopisu Prague Business Journal shrnuje důležité informace o Praze a obsahuje i celou řadu dalších užitečných faktů, zpráv a informací.

  • Oficiální server o zákonném pojištění motorových vozidel je na  adrese www.ruceni.cz.

  • Zajímavý odkaz. Mam jeden zajimavy odkaz http://kosovainfo.com/english/politics/990305-peace.htm .- dokument predlozeny Srbum v Rambouillet. Zvlaste bod cislo 8 velice pobouril mnoho lidi u nas. Zajimave je tez vyjadreni A. Solzenicyna, ktery rozhodne nepatri k neeticky jednajicim lidem. I.H.

  • Link na srbskou televizi na internetu. Druhe bombardovani objektu Srbske TV jiste vyvola dalsi diskusi. Protoze jen malo lidi muze vysilani Srbske TV videt, dovoluji si nabidnout k uverejneni v BL link na Real video jejich zpravodajskych relaci: V diskusi by meli byt slyset i ti o nez jde, tedy Srbska TV. Zde je link na Real Video/Audio jejich zpravodajskych relaci tlumocenych do anglictiny: http://www.c-span.org/guide/international/kosovoserbiatv.asp. Marek Sojka.

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Neshody v NATO

    Německo tento týden kategoricky vyloučilo možnost, že by měla být do Kosova vyslána pozemní vojska. a navrhlo, aby NATO suspendovalo bombardování Kosova. Je to známkou, že v organizaci NATO vznikají ostré rozpory ohledně dalšího vedení války.

    Itálie také dala najevo, že "neexistují politické důvody" pro vyslání pozemních vojsk do Kosova. Vyplývá z toho, že tyto dvě členské země NATO začínají odmítat tvrdý angloamerický postoj a že začíná vznikat rozkol mezi Londýnem a Washingtonem a znepokojenými evropskými spojenci, kteří si z domácích politických důvodů přejí diplomatické a politické řešení.

    Zatímco Británie tvrdí, že bylo vyslání pozemních vojsk do Kosova "vždycky" součástí strategie NATO a prezident Clinton uvedl ve Washingtonu, že "všechny alternativy" zůstávají otevřené, německý kancléř Gerhard Schroeder konstatuje naprostý opak.

    Schroeder zdůraznil po rozhovorech s italským ministerským předsedou Massimem D'Alemou, že je vyslání pozemních vojsk "nemyslitelné". Schroeder dodal: "Z německého hlediska není možné uvažovat o vyslání pozemních vojsk. To je náš postoj a v budoucnosti se nezmění."

    "Neexistují politické premisy pro debatu o vyslání pozemních vojsk," řekl obdobně italský premiér D'Alema a dodal, že pozemní vojska mohou být vyslána do Kosova pouze pod mandátem OSN. V Itálii vyjadřuje celá řada parlamentních stran znepokojení nad bombardovací kampaní.

    D'Alema sdělil novinářům, že se se Schroederem dohodli na tom, že se pokusí vypracovat rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN ohledně statutu Kosova a jeho etnické albánské většiny.

    Minulý týden požadovali němečtí Zelení, menší strana v Schroederově vládní koalici, jednostrané zastavení bombardovací kampaně.

    Z kakofonie rozporných hlasů vycházejících z hlavních měst NATO vyplývá, že postoje stoupenců a odpůrců bombardovací kampaně jsou poslední dobou stále polarizovanější.

    Jugoslávská vláda citlivě sleduje rozpory v NATO a snaží se je rozšiřovat. Srbský prezident Milan Milutinovič sdělil Itálii, že je Bělehrad ochoten se dohodnout na základě rezoluce, kterou by Radě bezpečnosti předložily Západ a Rusko. A Bogoljub Karič, bělehradský milionář a blízký společník Slobodana Miloševiče zase lichotí německému ministru zahraničních věcí Joschkovi Fischerovi. Charakterizoval ho jako "významného bojovníka za mír" a pozval ho do Bělehradu.

    Avšak Británie zdůrazňuje, že bude pokračovat s bombardováním a Clinton konstatoval, že vyslání pozemních vojsk nemůže být vyloučeno. Britský ministr obrany George Robertson uvedl, že v NATO neexistují žádné rozpory a dodal, že letecké údery nebudou přerušeny.

    Jaké jsou postoje členských zemí NATO

    Spojené státy

    Spojené státy se účastní na válce o Jugoslávii prostřednictvím 32 000 vojáků a dalšího personálu, 645 letadel a vrtulníků a 13 lodí. Podpora pro to, jak Clinton vede válku, poklesla, ale vzrostl jen počet občanů, kteří odpovídají "nevím", a nikoliv počet občanů, kteří způsob jeho vedení války odmítají. 47 procent Američanů podporuje Clintona, 36 jeho způsob vedení války odmítá a 17 procent je nerozhodných. Válku o Jugoslávii trvale ve Spojených státech podporuje 53 procent obyvatelstva, odmítá ji 38 procent.

    Kromě minimálního protiválečného hnutí na levici se staví proti válce o Jugoslávii hlavně americká pravice. Oficiální vedení Republikánské strany ji kritizuje jako "Clintonovu válku" a kritizuje ho za zmatené plánování. Na pravici kritizují republikáni jako John McCain a Bob Dole Clintona, že nejedná dostatečně agresívně a že nepřijal myšlenku pozemní invaze.

    Oficiálně Spojené státy odmítají myšlenku pozemní invaze, ale plánují ji na srpen. Tři čtvrtiny Senátu invazi odmítají a podpora veřejnosti pro invazi do Jugoslávie, původně na úrovni 57 procent obyvatelstva, poklesla na 43 procent.

    Velká Británie

    Více než 5000 britských vojáků je rozmístěno v Makedonii a v Albánii, mají tam 26 bojových tanků typu Challenger a další dělostřelecké zbraně. 12 letadel typu Harrier je v Gioa del Colle a dvanáct letadel Tornado GR 1 se přesunuje na Sicílii. Británie má ve Středozemí také několik servisních letadel a tři letadla AWACS, letadlovou loď Invincible, ponorku Splendid a pět dalších lodí.

    V Británii trvale podporuje letecké údery 65 procent obyvatelstva. Rozhodnutí vyslat do Jugoslávie pozemní vojska by podporovalo 50 procent obyvatelstva.

    Tony Blair se projevuje jako nejtvrdší politik z celého společenství NATO. Vytvořil si pro tuto válku vlastní vojenskou doktrínu. Ospravedlňuje vojenskou intervenci do vnitřních záležitostí jiného státu nutností zabránit genocidě. Kritizují ho britští konzervativci, avšak za strategii, nikoliv za válečné cíle.

    Co se týče pozemní invaze, Británie by nevyslala vojska, kdyby se setkala v Jugoslávii s tuhým odporem, ale vyslala by vojska, kdyby byl odpor chabý.

    Francie

    Má v Makedonii 3000 vojáků, 800 v Albánii, poskytuje organizaci NATO pro letecké údery více než 80 letadel, letadlovou loď Foch, protileteckou fregatu, tanky a ponorku.

    Ve Francii podporuje letecké údery trvale 70 procent obyvatelstva. 60 procent Francouzů souhlasí s tím, že Francie poskytuje pro tuto válku organizaci NATO vojáky a letadla a asi 55 procent Francouzů podporuje pozemní invazi, pokud by byly letecké údery neúčinné.

    Na politické scéně podporuje ve Francii invazi velmi silně většina politiků a politických stran. Komunistická strana a Strana Zelených sice zpočátku nepříliš energicky proti válce protestovaly, avšak jejich protesty utichly, vzhledem k tomu, že premiér Lionel Jospin opakovaně a často hovoří o "hanebnosti, zvěrstvech a barbarství" bělehradského režimu.

    Francie nyní pozemní invazi nepodporuje, avšak podpořila by v této věci Británii.

    Německo

    Německo poskytlo pro kampaň leteckých úderů 14 letadel typu Tornado, které létají ze základen v Itálii, kde je 500 členů personálů Luftwaffe. Tato letadla se účastní nebojových zpravodajských misí, ale mají schopnost neutralizovat protiletecké radary. Bundeswehr má v Makedonii 4000 vojáků a v Albánii 58, tyto počty mají brzo stoupnout v Makedonii na 4500 a v Albánii na 600.

    Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění ze 14. května je 62 procent Němců přesvědčeno, že jsou letecké údery NATO správné, a 35 procent Němců si myslí, že jsou nesprávné. Avšak jen 40 procent Němců zastává názor, že letecké údery přimějí Miloševiče, aby se vzdal, a 53 procent Němců si myslí, že se Miloševič jen kvůli nim nevzdá.

    Gerhardt Schroeder se zoufale snaží o politické řešení, protože si uvědomuje, že by jinak mohla jeho vláda padnout. Oficiálně sice Německo válku podporuje - Němci chtějí dokázat, že jejich armáda je jiná, než za druhé světové války - ale uvnitř Strany Zelených, kteří jsou ve vládní koalici, i v Sociálně demokratické a v Křesťansko-demokratické straně existuje ostrá opozice proti válce. Němečtí politikové si jsou silně vědomi nebezpečí Ruska a snaží se je v celé věci zaangažovat.

    Pozemní invazi Německo odmítá.

    Itálie

    Poskytuje pro letecké údery 11 leteckých základen a v Makedonii a v Albánii má 7000 vojáků. Dvě italská letadla Tornado hlídkují před případným protiútokem Serbů.

    Podle průzkumů veřejného mínění podporuje v Itálii letecké údery jen 35 - 39 procent občanů. 46 procent Italů zastává názor, že by do Kosova měla vojska NATO vstoupit jen se souhlasem Srbska. 56 procent Italů je proti leteckým úderům.

    Itálie si přeje, aby se politicky nedostala příliš daleko od Spojených států. Itálie je velmi silným stoupencem NATO v Evropě, ale všechny italské politické strany mají velké pochybnosti o bombardování Jugoslávie a aby uklidnily své voliče, hovoří o nynějším kompromisním diplomatickém plánu, podle něhož má být vypracována rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN.

    Nejnovější pochybnosti Italů ohledně bombardovací kampaně byly vyvolány tím, že byly z Jaderského moře vyloveny bomby, které zranily některé rybáře. Významným faktorem v pochybnostech je skutečnost, že je Itálie velmi blízko konfliktu.

    Itálie by podpořila pozemní invazi jen tehdy, kdyby Miloševič odmítl rezoluci Rady bezpečnosti OSN.

    Řecko

    Poskytuje organizaci NATO přístav Salonica, je to hlavní přístav, jímž se přesunují na Balkán vojska NATo a dává NATO k dispozici leteckou základnu Aktion na západě Řecka.

    Podle opakovaných průzkumů veřejného mínění odmítá 97 procent Řeků jakékoliv vojenské akce proti Jugoslávii a  64 procent Řeků podporuje Miloševiče.

    U moci je strana levicová Pasok a velmi obtížně udržuje na jedné straně spolupráci s NATO a  na druhé straně se snaží rozptýlit silný odpor proti leteckým úderům. Hlavní opoziční konzervativní strana Nová demokracie požaduje, aby Řecko odmítlo poskytovat NATO "veškerou logistickou podporu" Malá komunistická strana požaduje, aby Řecko vystoupilo z NATO, a organizuje v tom smyslu celostátní demonstrace proti NATO.

    V žádném případě by Řecko nepodpořilo pozemní invazi.

    Maďarsko

    Od nadcházejícího víkendu bude na základně Tasar na jihu Maďarska 24 letounů F 18. Maďarsko má v Albánii 35 vojenských lékařů.

    54 procent Maďarů podporovalo letecké údery, ale podpora klesá. Čím déle válka pokračuje, tím nebezpečnější se zdá Maďarům. Maďarské postoje jsou ovlivněny existencí maďarské menšiny v srbské Vojvodině, která čítá 300 000 osob. Tito etničtí Maďaři musejí sloužit v jugoslávské armádě a maďarská vláda konstatuje, že žádný Maďar nesmí bojovat proti jinému Maďarovi.

    V žádném případě by Maďarsko pozemní invazi nepodpořilo, a už vůbec ne přes maďarské území.

    Turecko

    Poskytuje 16 letadel F-16 pro pomocné akce, ale turecký tisk informoval, že se některá turecká letadla účastnila bombardování. Veřejné mínění silně podporuje letecké údery, 60 procent obyvatelstva je pro letecké údery. Turci považují kosovské Albánce za své dlouho ztracené bratry. Turecko by automaticky nepodpořilo pozemní invazi, ale učinilo by, co udělá většina.


    Středoevropský film

    Pánové dávají přednost pasívním a pubescentním dívkám

    Pozoruhodné postoje vůči ženám v současné středoevropské kinematografii

    Andrew Horton

    Tento článek vyšel v květnovém čísle měsíčníku New Presence (papírové vydání).

    Středoevropská a hollywoodská kinematogafie zobrazuje ženy naprosto rozdílným způsobem. Je to pozoruhodný kontrast. Srovnání poskytuje zajímavé informace o hodnotách středoevropských mužů a současných středoevropských společností, stejně jako informace o mužských sexuálních fantaziích ve středoevropském regionu.

    Kinematografie je už dlouho světem, v němž vládnou páni. Ani údajné světové centrum politické korektnosti, Spojené státy, nevytvořilo větší počet filmů, které by byly pro ženy a zabývaly se věcmi, které zajímají ženy. Konec konců, kolik znáte hollywoodských režisérek?

    Je ovšem nutno přiznat, že existuje filmový žánr, který se údajně snaží oslovovat ženy. Tyto filmy nazývají muži posměšně "chick-flicks", "filmy pro buchty" - muži totiž zrovna moc nechtějí, aby je jejich manželky či dívky nutily jít do kina například na  Toma Hankse a Meg Ryanovou ve filmu You've Got Mail (1998). Avšak i tyto "filmy pro buchty" mají většinu mužské hlavní hrdiny - Hanks má například významnější roli než Ryanová - a celkem jsou "pro ženské" jen v tom smyslu, že se v nich nikdo nehoní rychlými automobily, nikdo není násilně zavražděn a nepojednává se tam o fotbale. To jistě vypovídá hodně o americké společnosti a o tom, jak údajná rovnoprávnost pro ženy funguje v normálním životě, navzdory teoretickým prohlášením těch lidí, kteří tvrdí, že ve Spojených státech skutečně existuje mezi muži a ženami rovnoprávnost.

    Sexismus, který si diktují samy

    Nedávné filmy, které vznikly ve Střední Evropě, však obdobným pozoruhodným způsobem informují o hodnotách dnešních postkomunistických společností. Filmové režisérky jako Polka Agnieszka Hollandová (nyní jedna z mála režisérek, působících v Hollywoodu) Češka Věra Chytilová a Maďarka Marta Mészárosová všechny vytvořily významné filmy a jsou mezinárodně respektovány.

    Vzhledem k tomu, že se evropská kinematografie většinou zabývá analytickými a psychologizujícími tématy, dalo by se očekávat, že bude středoevropská kinematografie schopna zajímavější reflexe o situaci žen než to, co dokáže Hollywood - zejména proto, že Chytilová a Mészárosová mají pověst "feministek", i když Meszárosová proti této nálepce protestuje.

    Nedávné filmy od Chytilové a Mészárosové jsou však skoro nerozlišitelné od ubohého sexismu ve filmech jejich mužských kolegů. Chytilové film Pasti, pasti, pastičky (1998) využívá mužské formy záchodového humoru a ukazuje, jak se učí dva muži vyrovnat se s kastrací, zatímco osoba, která kastraci provedla, stopařka, kterou se oba muži pokusili znásilnit, se zblázní. Mészárosové film A szerencse lányai (Dcery štěstí, 1998) glorifikuje prostituci a romanticky ji líčí jako prostředek, který umožňuje ženám žít v luxusu a v sexuálním uspokojení. Obě režisérky byly, jak se zdá, ovlivněny mužskou představou kinematografie.

    Přirozeně, to, že ve středoevropské kinematografii vládnou muži a mužské představy, by nemělo nikoho příliš překvapovat.

    Avšak je pozoruhodné, že středoevropské filmy nyní obsahují celou řadu "ženských" motivů a témat, a to způsobem, jaký by byl nepřijatelný i pro ty nejzaostalejší producenty v americkém filmovém průmyslu.

    Některé tyto motivy a některá tato témata se také vyskytují v hollywoodských filmech, ale ve středoevropské kinematografii jsou rozvíjeny daleko energičtěji. Do této kategorie patří tendence soustřeďovat se na mužské zážitky a na mužské vnímání skutečnosti a skoro vůbec nerozvíjet ženské postavy. Jiné tropy jsou daleko charakterističtější pro střední Evropu. Ty jsou daleko zajímavější, protože poskytují obrázek o tom, jak funguje mysl mužů ve střední Evropě a jaké má střední Evropa očekávání, když jde o vztahy mezi muži a ženami.

    Kamarádi jsou důležitější než nějaká ženská

    Není jistě třeba zdůrazňovat, že hollywoodské filmy mají tendenci zobrazovat ženy jako sexuální trofej, kterou získá hrdina prostřednictvím hrdinských mužských činů. Ale tuto redukci ženy v dárkový balík lze ještě zintenzívnit, když film ženu prezentuje jen jako "odměnu" pro nejhezčího muže. Středoevropská kinematografie má ve zvyku dávat přednost přátelství mezi muži před vztahem mezi mužem a ženou. Tak například v nedávném maďarském filmu Kalózok (Piráti, 1998) nejde v příběhu ani tak o úsilí hrdiny, Maxe, získat srdce atraktivní flétnistky, která bydlí v sousedním bytě, ale o jeho snahu udobřit se s kamarádem Pípí, jehož finanční a sexuální úspěchy ohrožují přátelství obou mladíků. Film končí tím, že se Pípí vznešeně vzdá šance na slávu a bohatství a dokonce i na získání dívky, aby mohlo přátelství mezi oběma muži opět rozkvést.

    Ženy jsou ve středoevropských filmech velmi povrchně charakterizovány. Jsou redukovány na sexuální předměty i jinými způsoby. Velmi populární je omezit duševní schopnosti ženy. To se dá udělat mnoha způsoby: ženy musejí být především zobrazovány jako čistě fyzické a sexuální bytosti, a tak jsou často líčeny se zvířecími, infantilními anebo imbecilními rysy.

    Klasickým příkladem je kariéra české herečky Anny Geislerové, která se specializuje na hraní mladých, sexuálně aktivních dívek, těsně za hranicí nezletilosti. Ve filmu Jízda (1994) od Jana Svěráka hraje šestnáctiletou dívku, která se ráda baví, má ráda sex a která dočasně prchá před divokým a erotickým vztahem, který udržovala od doby, kdy jí bylo čtrnáct. Ve filmu Výchova dívek v Čechách (1997) hraje Geislerová opět podobnou roli: jednak je charakterizována dětskou nevinností a jednak neomezeným sexuálním chtíčem. Hraje zdeprimovanou dceru milionáře a zahájí sexuální vztah se svým ženatým učitelem středních let. Ve svém nejnovějším filmu od Saši Gedeona Návrat idiota (1999), Geislerová trochu dozrála, ale stále využívá svého image opuštěného dítěte s našpulenou pusou, které tím neúmyslně muže vzrušuje. Aby si člověk ale ve filmu příliš nezvykl na to, že je Geislerová starší, vyrovnanější a se sexem vědomě a dospěle souhlasí, její duch žije dál v postavě její mladší sestry, které dosud není dvacet a která se vyspí se snoubencem Geislerové.

    Dětská pornografie středoevropského stylu

    Děti a sexualita, to je tedy, jak se zdá, téma, jímž se středoevropská kinematografie ráda zabývá, zatímco Hollywood, obávající se trestního stíhání za pedofilii, se tomuto tématu vyhýbá jako čert kříži a  omezuje se na erotické vztahy lidí stejného věku. Je naprosto jasné, že filmy jako Ámbár tanár úr (Profesor Kdyby, Maďarsko 1998) a Milostné historie (Polsko, 1997) by nebylo možné natočit v Hollywoodu. V obou jde o milostné vztahy učitele pozdního středního věku a zranitelné a naivní, i když překrásné mladé studentky.

    Maďarský film Profesor Kdyby se vyhýbá ústřední otázce tím, že nedojde k naplnění milostného vztahu a učitel absurdním způsobem sublimuje svou lásku pro dívku, které ještě není dvacet, tím, že se ožení s její matkou. Polský film je ale odvážnější. Argumentuje že není nic špatného na tom, dojde-li k takovémuto vztahu, a  je morálně špatné takovým vztahům bránit. Učitelem nejprve pohrdá jeho kolega, že svou mladou milenku odmítl, kritizuje ho, že není v Americe a že takovéto milostné poměry jsou tedy přijatelné. Pak ho pošlou do moderní verze pekla.

    Pasivní žena je důležitější než žena vášnivá

    Sexuální přitažlivost tohoto druhu "redukovaných" žen spočívá v tom, že nad nimi mají muži naprostou vládu. Vášnivé ženy, které jsou schopny volně vyjadřovat své emoce a požadují, aby se jim muž věnoval, jsou často odmítnuty a muž si vybere klidnější ženu, která má sice snad ráda sex, ale sama ho jako první nepožaduje. Ve vysoce populárním slovenském filmu Zahrada (1995) se hlavní hrdina distancuje od smyslné ženy, která ho svede. Namísto toho se tento hrdina zamiluje do dívky, které je pod dvacet, a ta je zredukována nedostatkem vzdělání (i když by se dalo argumentovat, že jí absence vzdělání naopak poskytuje velké možnosti, neboť jí dává mystické vědomí, neovlivňované logickou racionalitou). I film jako Jízda, v němž je Geislerová pěkně ve formě jako prostitutka, končí upozorněním, že sexuální vášeň je jen hra, je to únik z reality a brzo se musíme navrátit k životu, vedenému na daleko méně emocionální úrovni. Pro jednu postavu ve filmu Jízda to znamená, že se musí oženit.

    Středoevropská kinematografie projevuje nezájem o komunikaci mezi pohlavími. Muži dávají přednost společnosti mužů a nikoliv žen, a když se vyskytnou ve společnosti žen, pokud možno to musí být v kontextu, v němž nehrají emoce žádnou roli. Vášeň v milostném vztahu je buď pošetilost, anebo je to nebezpečné dobrodružství pro muže středního věku, znuděného manželstvím - anebo je to projev prostitutky v ženě. Jsou ovšem výjimky z tohoto pravidla: celé dílo Krysztofa Kieslowského je naplněno portréty hluboce vykreslených a vysoce vášnivých žen, líčených s velkým porozuměním, a film Jenda vodník (1993) od Jana Jakuba Kolského kritizuje svého hrdinu za to, že není schopen vyjadřovat vůči své manželce emoce.

    Celkový trend však zcela jasně vyjadřuje nedůvěru vůči vášnivým emocím a několik málo filmů s opačným vyzněním, ať jsou jakkoliv dobré, ten celkový trend nemůže smazat.

    Otázkou je, zda tyto rysy současné středoevropské kinematografie jsou charakteristické výlučně pro tento region, anebo zda vyjadřují celosvětově typické mužské rysy. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že se jen jiným zemím podařilo zabránit tomu, aby latentně nepřátelský postoj k ženám nevybublal v jejich kinematografii na povrch.


    Akční sleva ze špičkové žurnalistiky?

    Václav Pinkava

    (Překlad dopisu BBC)

    Překvapila mne reportáž BBC World Service v angličtině vysílaná dopoledne 18.5.1999 (od Rogera Thorntona ?) ohledně sudetských Němců na návštěvě v ČR, a to způsobem, jak dávala do přímé souvislosti poválečné vyhánění ze Sudet a současnou situaci v Kosovu.

    Z hlediska čiré lidskosti najdeme nepochybně paralely, kdykoliv se jedná o náhlé vyhazování celých rodin z jejich domovů pod hrozbou, či přímo s použitím násilí. Ač jsem tehdy nebyl naživu, nepochybuji, že po válce šlo o případy brutální a nespravedlivé pomsty na úkor kohokoliv německého původu, v mnoha případech kvůli prospěchářství , jehož pachateli byli okupací frustrovaní čeští zbabělci. Bylo tu ale i mezinárodní právní posvěcení humánního vystěhování, s ohledem na existenci páte kolony před Hitlerovou invazí.

    Jsou však zřejmé rozpory jak v rozměrech, tak, a to hlavně, v souvislostech sudetských a kosovských otázek. Dnešním Čechům nejvíce vadí chytráctví, s kterým sudetský Landsmanschaft vyrábí propagandu (přičemž, nepříliš skrytě, jim jde o vrácení nemovitostí). České oběti nacistických táborů dodnes čekají na symbolické finanční odškodnění.

    Nemohu si pomoct, pan Thornton se zjevně stal obětí těchto praktik. Budiž mu ke cti, že zmínil i polehčující okolnost, že ti vyhnanci alespoň těžili z poválečné prosperity západní Evropy. (V tomto smyslu je i pro kosovské možná lepší opustit oblast, a vrátit se tam později - Makedonie a Albánie jsou příliš chudé země, než aby se mohly o ně postarat, a návrat do zničeného Kosova, byť sebesvobodnějšího a finančně podpořeného EU-US, nebude žádná procházka růžovým sadem.)

    Celkově reportáž apelovala na city, postrádala kritický rozbor a vyváženost a zklamala standardy žurnalistiky BBC, ač to byl zajímavý humanistický příběh o zlu, které lidé páchají, bez rozdílu místa. Pro příklady není třeba chodit mimo Británii, jen se podívat o něco hlouběji do dějin.


    * původní reakce do BBC v angličtině záměrně nesla titulek Welshing on journalistic standards?

    K vysvětlení - to welsh, (doslova - zachovat se jako někdo z Walesu), se podle Websterského slovníku

    http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?bookctionary&va=welsh

    ujalo v roce 1905 jako synonymum pro podlost - vycouvat, nedodržet, zklamat, oklamat, zradit.

    Důvod neznám - bylo by to téma pro pořad o mezinárodních vztazích, etnicismu, nadřazenosti atp, možná i záminka navštivit Wales pro nějakého českého pana Thorntona.


    Dvaadvacítka: Vadas a jeho výsostně urážlivé gesto

    Reakce od čtenáře, který si nepřeje být jmenován

    Pane kolego,

    obavam se (znovu), ze vsichni zucastneni debaty o "22" ponekud nechapou, o co vlastne skutecne jde. Podstata totiz neni vubec v tom, kde tu scenku prislusny stav natocil a ze ji kdosi pozdeji vystrihl, ale to, ze pan Martin Vadas povazuje - pokud maji ceska media (LN, Dnes a CTK) pravdu - za vtip a namet k satire gesto zaka vuci ucitelce, kteri patri v civilizovane spolecnosti mezi vysostne urazlive a ktere takova spolecnost bere jako hruby a odsouzenihodny projev muzske nadrazenosti.

    Autori chteli mozna poukazat na to, ze soucasne TV zpravodajstvi se chova stejne hrube, neomalene a necivilizovane jako nevychovany zak zakladni skoly, ktery ma navic sklony k tomu sve zlozvyky predvadet na verejnosti. Chlapecek skoncil ve vezeni.

    Ke zbytecni skode autora provazi prispevek pana Martina Vadase pro Britske listy provazi nekoli ran pod pas vuci Britskym listum. I v dobe, kdy pan Martin Vadas vedl zpravodajstvi CST, totiz patrne musel vychazet ze zprav CTK jako z hlavniho a casto jediniho informacniho zdroje a stejny zvyk plati v mnohych ceskych i evropskych mediich dodnes.

    A co si myslel Martin Vadas o Jakubu Puchalskem a Rade CT v unoru 1998?

    "Podle toho, co jsem slysel o projektu Jakuba Puchalskeho, jsem zjistil, ze se hodne podoba memu projektu. Tim chci rict, ze mu hodne drzim palce..... Jsem rad, ze Rada CT byla tak odvazna, ze zvolila tak mladeho kandidata, rekl a dodal: Panu Puchalskimu preji, aby mu nova prace sla aspon tak dobre jako Ivo Mathemu, nebo jeste lip."

    (LN 9.2. 1998)


    Pokračování dovětků

    Jaroslav Teplý

    Pan Čulík zase připojil svou poznámku k mému článku z BL 17.5.99 ke kterému připojil svůj vlastní nadpis "Politická korektnost Jana Čulíka". Jestliže v tomto našem kočkování pokračuji, je to jen proto, že může být i pro čtenáře zajímavé, díváme-li se na jednu věc z různých úhlů.

    Poznámka JČ: Jan Čulík není ženat s Angličankou, ale se Skotkou. Do jaké míry propadá britské "politické korektnosti", to je otázka, měli byste ho slyšet na některých "politicky korektních" seminářích Glasgowské univerzity (zdaleka ne všechny jsou politicky korektní). Citovaný článek studentky je velmi povrchní.

    Ja jsem opravdu někde četl, že Jan Čulík je ženat s Angličankou. Mimo to jsem byl nejméně polovinu svého života tak zaostalý, že pro mne hlavně ve sportu, ale i jinde pojem Angličani zahrnoval i Skoty, Walesany aj. Říkat tehdy Britové bylo vlastně "not done" v Čechách. Po příchodu do Holandska (pardon, do Nizozemského království] jsem zjistil, že nizozemští fotbaloví a jiní fandové povzbuzují své mužstvo (případně ženstvo) pokřikem "Hup Holland" bez ohledu na to, z jaké provincie jsou. "Holandské" jsou totiž podle názvu vlastně jen dvě: Jižní a Severní Holandsko. Takže se mi trochu ulevilo, také ostatně i tím, že Holanďané tehdy říkali zásadně Češi místo tehdy korektního Čechoslováci. Ale uznávám, že jsem si měl ověřit pramen a napsat, že JČ je ženat s Britkou, přesněji pak se Skotkou.

    To, že Jan Čulík občas zabředá trochu (na rozdíl od nás, profesionálně politicky nekorektních pisálků) do politické nekorektnosti je velké překvapení. Měl by nám dát nějaké příklady, abychom ho nemuseli pořád peskovat a mohli ho vzít do party. Vyjádření o názoru (nikoliv článku, ten v BL nevyšel) studentky je ovšem unfair. Je jí 19 let a popsala jen svou reálnou zkušenost, ktero asi udělali i jiní.

    Poznámka JČ. V Severním Irsku proti sobě stojí dva rozdílné národy, nejde o náboženský, ale etnický konflikt...dvě studentky, jedna z Irské republiky, druhá ze Severního Irska vykřikly. "Konečně to někdo pochopil. Kolikrát to máme pořád všem vysvětlovat?"

    Hle jak také vznikají národy. Mám pocit, že geneticky jsou oba "národy" irské, ale po staletí se táhnoucí hluboké náboženské a snad i sociální, politické a jiné rozpory nakonec vedou k tomu, že se obě frakce prohlásí za samostatný národ, protože se jim to jeví jako nejjednodušší řešení. Podobně to vlastně dopadlo i u nás. Podle mne, ale nikde to na mne neříkejte, pocházejí Češi a Slováci geneticky z jednoho národa či kmene. Přestože Slováci žili po staletí odděleně od nás pod represivní maďarskou nadvládou, neliší se jejich jazyk podstatně od češtiny a  téměř už vůbec ne od řeči, kterou se mluví v českých hraničních oblastech, na př. na moravském Slovácku. Pražské radio běžně používá služeb slovenského dopisovatele v Budapešti, jehož zprávy ve slovenštině jsou nebo do nedávna byly vysílány pražským radiem, aniž by to někoho vzrušovalo. Pro mne je jazyk nejdůležitějsím význakem národa a pohlížel bych proto na obě citované studentky s útrpnou nedůvěrou, aniž bych je chtěl masakrovat.

    Poznámka JČ. Co se týče Garyho Beckera, vězni sice skutečně nemohou krást, když jsou ve vězení, ale co se stane po jejich propuštění? Existují přece známé statistiky, že recidivisty vězeňské tresty neodstraší. Možností je pak ovšem zavírat opakované zloděje toaletního papíru (viz článek v Independentu) na doživotí. Otázka je, kam se pak poděje spravedlnost a zda skutečně nevytvářejí ve Spojených státech svého druhu Gulag.

    G. Koretz uvádí (Business Week 6.11.95) že podle ekonoma Steven D. Levitta mají tvrdší tresty silný zastrašovací účinek pro všechny druhy zločinů kromě znásilnění a vraždy. Možná, že záleží na tom, kdo statistiku sestavuje či problém studuje. Co se stane se zločincem po propuštění je jiná, nikoliv jen americká otázka. Nicméně je třeba si představit, co se bude dít, bude-li se nahlížet s dosavadní shovívavostí na drobnou kriminalitu. Výsledkem bude nevyhnutelně systém doporučovaný před lety v Holandsku levicovými extremisty zvaný "proletarisch winkelen" neboli proletářské nakupování, při kterém si někdo něco v obchodě vezme a odejde bez placení. Podle statistik se zdá, že k tomu už tak moc nechybí. J.T.


    Nová poznámka JČ: Říkat Skotům Angličani je totéž jako říkat Slovákům Češi. - Protestantští "Irové" jsou potomky přistěhovalců z hlavního anglického ostrova, skotských protestantů, nadřazených kolonistů (mohlo by se zdá, že po těch dvou nebo kolika stoletích už by se mohli asimilovat, jenže oni si tu svou "britskost" a "věrnost královně" schválně pěstují, tak jako mnoha jiným vystěhovalcům se jim zastavily hodinky. Pro skutečné Angličany je to velmi trapné, když tito "Britové" ze Severního Irska přijedou do Dolní sněmovny, zastarale tam horují pro protestantství, proti katolicismu a pro britskou královskou rodinu); katoličtí Irové jsou skuteční Irové.


    Měli by být komunisté a fašisté zakazováni?

    Jan Halva napsal:

    Ke Karlu V

    Milý pane Čulíku,

    souhlasím s tím, co jste napsal Karlu V. o otci a synovi Grebeníčkových. ALE..

    Ale pan Grebeníček senior se k soudu nedostavil pro povodně (tak dlouho je uş proces veden) a od té doby argumentuje zdravotními důvody. Nemíním polemizovat s jeho lékařem, v jeho věku je to moşné. Jenşe co se stane, pokud zatím pan Grebeníček zemře? Pan Grebeníček nebude odsouzen. Je tedy nevinný?

    Vzpomínám si na případ, kdy se klenotník bránil zbraní lupičům a některé z nich zastřelil. Nemohli být tedy odsouzeni. Jsou tedy nevinní. Pak je ale dotyčný pán vrah. Takových případů je jistě víc a určitě by se naŕly i jepŕí příklady.

    Co v tomto případě?

    Jindřich Pařík napsal:

    Poznámka JČ: Volte nebo nevolte si, koho chcete, ale nesmíte mu nikomu zabraňovat volit, ani kandidovat, pokud nespáchal trestný čin.

    OK.

    Zda se ze Grebenicek a jeho banda pachaji trestny cin neustale - totiz trestny cin "propagace hnuti smerujici k potlaceni lidskych prav... atd.", vsak vite o cem mluvim.

    Proto a spravne jsou nacisticke skupinky a hnuti stihany. Stejne tak by se melo nakladat s komunisty.

    Nebo ten zakon neplati, nebo snad plati jen pro nekoho?

    Ferdinand napsal:

    Pane Culiku

    omlouvam se, ze si z vas ve sve dnesni poznamce tropim ouchcapky.

    Myslenka, poprat nacistum plnou svobodu slova a spolcovani mi pripomina jednu scenku z vojny. Tehdy se pri vykladu balistickych krivek jeden chorobne zvidavy vojacek prihlasil s myslenkou "a to kdyby se obratil tank na bok, to by strilel za roh?" Soudruh plukovnik se zamyslel a pak pronesl onu pamatnou vetu "Soudruzi, teoreticky je to mozne, ale V PRAXI SE TO NEPOUZIVA".

    Podobne je teoreticky mozne poprat plnou svobodu jedincum, kteri programove ohrozuji svobodu a zdravi druhych. V PRAXI SE TENTO PRISTUP OBVYKLE NEPOUZIVA, naopak jsou ve vetsine Evropy nuceni fungovat ilegalne a tuduz pachat trestnou cinnost (ke ktere zakonite drive ci pozdeji dochazi) individualne ci v malych skupinkach a tedy s daleko nizsi mirou spolecenske nebezpecnosti.

    Apropos, mam pocit, ze jiz vyhrozovani spachanim trestneho cinu je trestne.


    Poznámka JČ: No tak jsou země v Evropě, kde se skutečně stíhá za trestné činy, nikoliv za projevování názoru. Osobně si myslím, že český, zakazující propagaci "hnutí směřující k omezování lidských práv" je poněkud kontroverzní. Je to mlhavé a zneužitelné. Opakuji Rogera Scrutona: netrestejte za ideologii, ale za trestný čin. Odsuzujte lidi za to, jestliže se skutečně pokusí omezit někomu lidská práva, ne za to, že o tom hovoří.

    Za komunismu se nesmělo říkat nic protikomunistického. Za nacismu se nesmělo říkat nic protinacistického. Co by to bylo za demokracii, kdyby se nesmělo říkat nic protidemokratického. Jaký by byl v tom rozdíl? - Přirozeně, nezbytnou podmínkou je to, že protidemokratické názory budou podrobeny ostré veřejné kritice. Nemohou však být zakazovány. Důvěřujte voličům. Po inteligentní veřejné debatě nebudou hlasovat pro protidemokratické názory.


    Jiří Jírovec a Kosovo

    Petr Vařeka

    Vidim, ze J. Jirovec a rada dalsich ctenaru (dokonce az z Australie), kteri mne zasilaji rozhorcene maily, nepochopili hlavni myslenku mych clanku. Vinu za to davam jejich neochote, se nad textem vazneji zamyslet, a tez snad i tomu, ze jsem se nevyjadril jasne. Hlavni napln mych clanku netkvi v tom, ze bych chtel idealizovat pohnutnky vedoucich svetovych politiku, ci demonizovat Milosevice a jeho archaicky rezim (pro jehoz aktery ma JJ zvlastni pochopeni - alespon jeho clanky se tomu rozhodne zdaji nasvedcovat). Pokusim se to trochu rozvest, ac je mi jasne, ze s temi, kteri se v konfliktu v Kosovu postavili na jednu ze stran (libovolno kterou) asi nehnu, ponevadz zrejme nejsou ochotni modifikovat svuj nazor ani pusobenim jakychkoliv myslitelnych faktu. Delam to tedy vice mene kvuli sobe.

    Euroamericka civilizace, kterou mnoho lidi mezi radky opovrzlive kritizuje at uz kvuli duchovni sterilite a konzumerismu spojenemu s nicenim zivotniho prostredi, ci z nich plynouciho mravniho relativismu, projevujicim se politickym intrikanstvim na mezinarodni urovni, je pres vsechny tyto jeji nesympaticke rysy, limitou snah mene vyspeleho (nebo lepe receno mene pokrocileho) sveta. Nejlepe zajistuje hmotny blahobyt svych obyvatel, coz je prave to, po cem lidstvo "hmatatelne" nejvice touzi. Idealy jsou samy o sobe malo vydatnou potravou, o cemz svedci to, ze ti kteri se snazili predepisovat tuto dietu ostatnim, se posleze octnuli (ci teprve ostnou) v ucebnicich historie coby odstrasujici priklady tyranu. Euroamericka civilizace je proto bodem na ceste, kteremu se lidstvo asi nemuze vyhnout.

    Nutnym vedlejsim produktem demokracie, ktera je nejvyznacnejsim atributem teto civilizace, je i zlo majici puvod v nasem individualismu, ktery je zase prirozenym dusledkem biologicke kompilkovanosti druhu, k nemuz patrime. V zajmu naseho preziti v obci je abychom tento rys nasi povahy oznacili jako nezadouci a bojovali proti nemu, byt se tomu nase prirozenost casto vzpira. Chce to "jen" odvahu pojmenovat zlo a pak proti nemu zakrocit. Ale tady nastava problem: Zajem obce nekdy vezme za sve, ponevadz se roztristi na prospecharstvi clenu jejiho zastupitelstva.

    Tento "poruchovy sum" zavineny individualitou kazdeho z nas (a hlavne politiku) se proto neda beze zbytku eliminovat. Muzeme se snazit bojovat proti zlu jak chceme, a presto se nam ho nepodari uplne vymytit. Da se proto rict, ze nic, co vyprodukujeme nebude tudiz nikdy zcela proste chyb, at uz je to OSN, ci NATO.

    To, k cemu doslo na jihu Jugoslavie, zaskocilo spoustu obcanu, kteri tomuto regionu dosud nevenovali vetsi pozornost. Patril jsem k nim i ja. Zacatkem tohoto roku eskaloval konflikt v Kosovu. V prevazne vetsine tam trpeli etnicti Albanci, proti kterym tam brutalne a zvrhle zasahovala statni armada, ktera ma prece sve obyvatele (at jsou jakehokoliv puvodu ci vyznani) branit. Boje (behem kterych hynuli hlavne oni), byly na dennim poradku a statisice vesnicanu byly vyhaneny ze svych domovu (opet slo hlavne o Albance). Prestoze nelze vyloucit to, ze tyto udaje byly zamerne ucelove zmanipulovany politiky zapadnich zemi, domnivam se, ze mira jejich verohodnosti je daleko vyssi, nez propaganda ze srbskych zdroju. Tuto svou duveru jsem se snazil vysvetlit i na strankach BL ("Nemeli bychom stoprocentne neduverovat motivaci zapadnich politiku" - asi 20 dni stary clanek).

    Jsem proto presvedcen, ze nejde o zadne spiknuti proti Srbum, stejne jako neslo o spiknuti proti Nemcum pri invazi spojencu v cervnu 1944. Priznavam, ze toto srovnani trochu pokulhava. Zatimco za 2. svetove valky polozili Spojenci na oltar svobody a demokracie (chcete-li "geopolitickych zajmu") miliony zivotu, nyni jsme svedky podivneho experimentu prosadit lidska prava pomoci spickove techniky a to bez lidskeho nasazeni. Myslim si, ze to nemuze fungovat. Je to tak trochu, jako bychom chteli drahocenne zbozi a pritom za ne nechteli zaplatit. Navic to silne pripomina boj policie s teroristy bez ohledu na rukojmi a  pripadne zive stity.

    Nebudu vsak jako JJ nabubrele tvrdit, ze ti, kteri o zasahu rozhodnuli, maji chore mozky. Spis to vypada tak, ze NATO dela jen ty akce, k nimz ma mandat od verejnosti nechapajici, ze bez lidskych ztrat na Balkane nepujde prosadit nic. (Abych uklidnil J. Parika, dodavam, ze nejsem priznivcem nasilneho verbovani brancu za timto ucelem. Urcite by se nasla spousta dobrovolniku a mozna by se dalo vyuzit i profesionalnich vojaku.)

    Ani nebudu tvrdit, ze ve hre jsou ve skutecnosti "jine zajmy" a ne prosazovani lidskych prav. Pokud ti, co to tvrdi, rikaji, ze to je zjevne jako slunce na nebi (a popr. si k tomu jeste vyznamne klepou na celo), tak at vysvetli chovani politiku, kteri presto tvrdi opak a nepropadnou se pri tom studem pod zem. Asi se pokladaji za genialnejsi, nez ti kteri jsou u moci (a ktere k ni asi dovedla jejich "choromyslnost").

    PV

    P.S.:

    Jen kratce k nekterym Vasim argumentum:

    Teze o nadrazeni lidskych prav nad pravem mezinarodnim je mozna tezko prosaditelna (z duvodu o nichz jsem mluvil driv), ale rozhodne proto neni "lziva". Je myslim jasne, ze budoucnost lidskeho spolecenstvi zavisi na tom, zda jeho clenove dokazou najit spolecnou rec, at uz jde o reseni ekologickych problemu, ci problemu plynoucich s nuceneho souziti ruznych kultur v dusledku prelidneni. Absolutne nevidim na tomto tvrzeni nic prolhaneho.

    Posedlost historii (a to mnohdy velmi vzdalenou) pri reseni narodostnich konfliktu pokladam za zavadejici. Historie je fenomenologii lidskeho chovani, jejiz znalost neni nutna v situacich, kdy dochazi k jasne vyhranenemu selektivnimu nasili a kdy je nutno zasahovat vuci zjevnym agresorum. Kdyz to trochu prezenu, zalobci pri Norinnberskem procesu nemuseli ke sve praci znat podrobnosti vyboju Karla Velikeho ani Pisen o Niebelunzich. Je hnusne, kdyz synove pykaji za udajne hrichy svych otcu a dedu.

    Vubec nechapu proc se zastavate Milosevice, ze se udajne nedokazal vcas zbavit svych pomahacu. M. je sefem podniku a je tudiz zcela jasne zodpovedny za vse, co se tam pase.

    Zvlaste nechutne je Vase zpochybnovani nasili na albanskych zenach. To se snad meli podle Vas podrobit vsechny mezinarodni gynekologicke prohlidce ?

    Vybombardovani sudanske tovarny nesouviselo s oralnim sexem, jak se mezi radky zminujete, ale s atentaty na ambasady, behem kterych zahynulo mnoho desitek nevinnych lidi (to jste zase nejspis nebyl rozcilen Vy). Netvrdim, ze podobne reakce jsou nejlepsim lekem na terorismus, ale diskusi na toto tema jste zavedl Vy.

    Proc se NATO neangazovalo treba v Turecku, kde dochazi k nasili vuci Kurdum ? Nevim. Myslim si vsak, ze je nutne se zabyvat predevsim nasilim, ktere mame takrikajic pred svym prahem. Pochopime-li, co se deje na Balkane, mame sanci porozumet utrpeni lidi jinde ve svete, at uz je to treba v Indonesii, ci Alziru.

    Na zaver:

    Z mnoha Vasich clanku (a nejen o Kosovu) citim zast vuci euroamericke civilizaci, a to je duvod, proc na ne odpovidam. Meli bychom se snazit budovat pocit sounalezitosti a ne opovrzlive plivat vpravo vlevo kolem sebe. Tento svet, jakkoliv se nam zda byt zadelany, je svetem nasim, se kterym jsme neodlucne spjati. Opovrzeni vuci spine, hlouposti a nespravedlnosti neni vubec na miste. Musime se tim vsim vazne zabyvat.



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|