pátek 11. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Válka o Kosovo:
  • Rada bezpečnosti OSN schválila kosovský mírový plán
  • Veselá kapitulace a smutné vítězství (Ivan Hoffman, Český rozhlas)
  • Co znamená nová dohoda o Kosovu (Jiří Jírovec) Česká politika:
  • Kam kráčíš, ODS? (Dana Cihelková) Zaměstnanecké vztahy:
  • Jak vyhodili Petra Vařeku: Obecné poučení (Jiří Jírovec) Český rozhlas:
  • Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005 (Jana Bobošíková, jedna z kandidátek na ředitele ČRo) Demonstrace v Praze:
  • Jsme potěšeni průběhem pražské Street Party (organizátoři)
  • Bouře v ulicích (Dana Cihelková) Reakce:
  • Evropská unie podporuje český fašismus s Havlem v čele (Jiří Soler)
  • Kosovo: Ani Čulík nedokáže upustit od oficiálních lží (Jan Pokorný)
  • Čulíkova argumentace ad hominem (čtenářka)
  • Ještě jednou: Kosovský problém, ČR a západní "chattering classes" (Václav Janiš)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005

    Jana Bobošíková

    Vážený pane Čulíku,

    posílám Vám projekt přesně tak, jako ho obdržela RadaČRo. Pokud se rozhodnete pro jeho zveřejnění, neopomeňte, prosím, napsat jména mých poradců. V projektu byla také uvedena.

    Pro úplnost dodávám, že mi Rada ČRo ve svém rozhodnutí, oznamujícím mi neúspěch mé koncepce, mj. napsala - cituji: "Protože Vaše práce obsahuje inspirativní podněty, sdělte nám prosím, zda souhlasíte, aby s Vaším dílem bylo seznámeno budoucí nové vedení Českého rozhlasu pro potřeby budoucího vývoje verejnoprávního rozhlasového média."

    A já dodávám - pokud k témuž prispeje v BL, budu ráda.

    S pozdravem

    Jana Bobošíková

    PS: v souvislosti s publikací projektu můžete zveřejnit mou adresu: Polyconsult@interview21.cz. Ráda si přečtu případné reakce.

    Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005

    Zpracovala a předkládá: ing. Jana Bobošíková

    Duben 1999

    Obsah:

  • Studie o veřejnoprávnosti

  • Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005

    Co to je veřejnoprávnost

  • Pojem veřejnoprávnost je a zřejmě i bude zdrojem diskusí mezi odborníky i  laiky.

    Předkládám proto svůj pohled na obsah, aplikaci a potenciál naplnění pojmu veřejnoprávnost v podmínkách České republiky. Předložená formulace veřejnoprávnosti je pak základem pro koncepci rozvoje Českého rozhlasu do roku 2005.

    Veřejnoprávní organizace a veřejnoprávnost

    K tomu, aby veřejnoprávní organizace mohla fungovat, nesmí být založena na vnitřních subjektivních pocitech jejích jednotlivých zaměstnanců, ale na definovaném pojmu. Musí mít jasně vymezené a veřejně deklarované hranice pro veřejnoprávnost v oblasti informační, kulturní, zábavné i  vzdělávací.

    Služba veřejnosti

    Vysílání veřejnoprávních médií má být službou veřejnosti a  ne nástrojem vládní či parlamentní moci. Mělo by se odvozovat od pojmu veřejný zájem. Základní účel veřejnoprávního média je pak tento veřejný zájem naplňovat.

    Veřejný zájem

    Veřejný zájem chápu jako základní účel činnosti veřejné správy. Právně je vyjádřen v působnosti a  pravomoci všech vykonavatelů veřejné správy, tj. výpočtem konkrétních věcných úkolů uskutečňovaných na  určitém území a prostředků, které toto uskutečňování umožňují. Do pojmu veřejná správa zahrnuji nejen státní správu, ale i samosprávu, neziskové organizace, nadace apod.

    Veřejnost a právo

    V demokratické společnosti je zdrojem práva nejširší veřejnost. Ta volí v demokratických volbách své zástupce, ti pak tvoří základní kameny práva - zákony.

    Aplikace veřejnoprávnosti v praxi

    Veřejnoprávní vysílání není vysíláním všeho pro všechny. Takovou ambici mé pojetí veřejnoprávnosti nemá a ani mít, vzhledem k omezenému financování a počtu kmitočtů, nemůže. Je to vysílání toho nejdůležitějšího z hlediska definovaného veřejného zájmu, pro všechny, pro orientaci veřejnosti v současném složitém a globalizujícím se světě.

    Důsledné mapování činnosti institucí, které se podílejí na správě věcí veřejných, sledovat, jak dodržují právní předpisy, jak nakládají s veřejnými penězi, kriticky analyzovat jejich rozhodnutí. To vše se základní myšlenkou - vždy zkoumat prioritně to, co je nejdůležitější pro co největší počet občanů daného teritoria pro orientaci v současném světě, a  to z hlediska jejich základních životních potřeb (bezpečnost, zdraví, životní úroveň).

    Seznamování veřejnosti se všemi relevantními názory na danou skutečnost, i s nekonvenčními názory, podrobovat je kritické analýze. Nové a  podnětné myšlenky musí rozpoznat novinář na základě svého profesionálního úsudku.

    Nejde o  to, jak věc vidí vládní úředníci, ale obyčejní lidé. Veřejnoprávní médium musí usilovat o  prezentaci problému z hlediska diváka, posluchače, čtenáře, ne ze strany zdroje.

    Veřejnoprávnost a  její šiřitelé v právním a  ekonomickém rámci České republiky

    Ze způsobu kodifikace veřejnoprávnosti v ČR vyplývá, že veřejnoprávní média mají relativně největší potenciál nezávislosti, a tím i odpovědnosti. Mohou si dovolit vytvářet program podle vlastní definice, tedy ne podle vkusu publika, nemusejí se otrocky se řídit poptávkou na nejširším mediálním trhu. Mohou být nabídkovým médiem.podle předem vytýčených pravidel, předurčených kontrolním mechanismem rad a  způsobem financování. Naplnění takového pojetí veřejnoprávnosti vyžaduje silná média s výraznými, vzdělanými, vyzrálými a nezávislými osobnostmi. Takové pojetí také umožňuje částečně eliminovat boj se soukromými stanicemi. Ten by pak byl zbytečný a  nikoho neoslaboval.

    Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005

    Poděkování:

    Za cenné podněty a připomínky děkuji ing. Pavlu Bobošíkovi, ing. Liboru Vackovi a mgr. Janu Kovaříkovi.

    Cíl koncepce

    V roce 2005 by měl být Český rozhlas vysoce respektovaným sdělovacím prostředkem, plně sloužícím veřejnosti. Svou službou by měl konzistentně pokrývat všechny skupiny populace. Měl by být vzorem pro všechna média po stránce obsahové, po stránce formální i  technické by měl předstihovat ostatní rozhlasové stanice. Rychlost, pružnost a  přesnost Českého rozhlasu jsou samozřejmostí. Stejně tak je samozřejmostí objektivita, vyváženost, nestrannost v obsahu i formě zpravodajství a publicistiky a vysoká úroveň kulturních a vzdělávacích pořadů. Český rozhlas by měl z vlastních zdrojů ve větším rozsahu než nyní zpravodajsky mapovat dění v sousedních státech a v zemích EU. Měl by posílit vysílání pro minority a  národnostní a etnické menšiny. Měl by být postaven na  nezávislých osobnostech, které se stanou veřejně uznávanými a jejichž hlas bude mít u posluchačů váhu. Měl by se stát prestižním místem pro zaměstnance, spolupracovníky i hosty. Měl by být místem výchovy a vzdělávání žurnalistických talentů. Měl být připraven na těsnější propojení s Českou televizí.

    Analýza současného stavu

    Stav, ve kterém se nachází Český rozhlas je vyčerpávajícím způsobem popsán ve veřejně přístupných dokumentech rady Českého rozhlasu a na internetových stránkách ČRo. Podnětný je také občasník Sdružení pro rozhlasovou tvorbu s názvem Svět rozhlasu a  periodikum Strategie. Všechny uvedené prameny, včetně poslechu rozhlasového vysílání, byly cenným informačním zdrojem pro konzultace a přemýšlení nad koncepcí ČRo.

    Strategie naplnění stanoveného cíle

    Šíření signálu a vysílací síť

    Jelikož v současné době není jasné, kdy a  za jakých podmínek bude možné v České republice zavést digitální rozhlasové vysílání (DAB), navrhuji pro období do roku 2005 provozovat čtyři celoplošné stanice a osm regionálních studií na  stávajících frekvencích s možností jejich rozšíření. Přitom ale zároveň zkoumat a prosazovat moderní technologie tak, aby k nim mohl Český rozhlas přistoupit co nejdříve. V zájmu posluchačů by měl Český rozhlas vyvinout veškeré úsilí, aby kompetentní orgány (vláda a  České radiokomunikace) tento problém neodsouvaly. Veškeré investice do techniky a budov by měl Český rozhlas už nyní podřizovat s vědomím, že se Česká republika digitalizaci sítí dříve nebo později nevyhne.

    Stanice Českého rozhlasu

    V současné době lze bez problémů na VKV (tedy kvalitně) provozovat po dobu 24 hodin pouze dvě celoplošné rozhlasové stanice a osm regionálních stanic. Z dostupných informací dále vyplývá, že lze denně 12 hodin využívat VKV kmitočty regionálních studií k takřka celoplošnému vysílání . Odborníci dále tvrdí, že se vysílače VKV mnohde překrývají, a že lze vytvořit s pomocí přidělení několika menších kmitočtů další takřka celoplošnou VKV síť, které zasáhne zejména velké městské aglomerace. Takovou síť by měl ČRo co nejdříve vytvořit a začít na ní s plnohodnotným vysíláním pro mladou generaci.

    Z ekonomických a  technických důvodů navrhuji odstoupit od využívání středních vln pro stanici Praha. Vysílání stanice Praha navrhuji z kapacitních, ekonomických a  programových důvodů pro dobu 6,00 - 18,00 zrušit. Její program vysílat v modifikované podobě v čase 18,00 až 6,00 na VKV regionálních studií jako dosud, personální, technické ekonomické kapacity podle možností využít pro vysílání Čro4. K tomuto radikálnímu řešení mě vedou následující fakta: ČRo je dnes podle všech průzkumů rádiem pro střední generaci a  seniory, posluchače mezi 12 - 25 lety téměř neoslovuje. Tento prostor je třeba zaplnit, jinak nebude ČRo plnit svou funkci veřejné služby. Střední generace a senioři, kterých bude podle všech demografických údajů přibývat, budou uspokojeni ze  zdokonalených formátů celoplošných a regionálních stanic. Stávající posluchači ČRo tedy o nic nepřijdou, ale mladí posluchači (a tím i ČRo ) mohou významně získat. Na VKV by měla nadále vysílat regionální studia.

    Na středních vlnách by měl nadále vysílat pouze Čro6, na krátkých vlnách Čro7.

    Sítě, stanice a rozsah denního vysílání

    VKV - ČRo 1 - Radiožurnál - 24 hodin

    ČRo 2 - To nejlepší z Prahy (pracovní název) - 12 hodin , VKV regionálních studií

    ČRo 3 - Vltava - 24 hodin

    ČRo 4 - Rádio pro mladé (pracovní název) - 24 hodin

    ČRo 5 - osm regionálních studií - 12 hodin

    SV - ČRo 6 - 24 hodin

    KV - ČRo 7, rozsah vysílání závisí na výši dotace od objednatele (MZV ČR)

    Formát stanic

    Formáty stanic by měly být jasně vyprofilované a neměly by se překrývat. Ambicí stanic, včetně regionálních studií tedy nebude dělat všechno, ale plnit svůj daný formát v co nejvyšší kvalitě. Formáty se budou profilovat postupně za  přispění sociologů a mediálních odborníků. Základním principem bude větší kontakt s posluchačem, využívání co nejatraktivnějších formálních prvků a postavení stanic na osobnostech.

    ČRo1 - Radiožurnál

    Současnou podobu zpravodajsko-publicistické stanice není třeba výrazně měnit, ale průběžně zdokonalovat. ČRo musí najít a vychovat osobnosti, které budou schopny systematicky kriticky analyzovat všechny názory, výroky a rozhodnutí, týkající se věcí veřejných. Ve spolupráci s Radou ČRo, Fakultou sociálních věd a ostatními odborníky by měly vzniknout Editoriální zásady, kterými by se tvůrci programu důsledně řídili, a podle kterých by vybírali a zpracovávali jednotlivá témata. Základním kritériem pro výběr témat je důležitost dané informace pro co největší počet občanů z hlediska jejich bezpečnosti, zdraví a životní úrovně. Rovněž by měly vzniknout Zásady vedení rozhovoru. Hudební složka by nadále měla zůstat jen nenápadnou kulisou k toku informací a názorů.

    ČRo2 - To nejlepší z Prahy (pracovní název)

    Vzhledem k tomu, že by stanice vysílala denně od 18,00 do 6,00 a navazovala na vysílání regionálních studií (viz. níže), navrhuji ve spolupráci se sociology, psychology a mediálními odborníky vytvořit nový speciální “noční" formát, který by syntetizoval nejlepší pořady vyráběné současnou stanicí Praha a  zároveň umožňoval sahat do rozhlasového archivu. ČRo 2 by začínat vysíláním pro děti a  posléze by měl být nočním společníkem všem, kteří nemohou nebo nechtějí spát, a všem, kdo jsou sami. Tomu by měl přizpůsobit nejen obsah, ale i formu promlouvání k posluchači. Citlivě by měly být do ČRo2 zakomponovány pravidelné pořady pro minority. Noční ČRo 2 by se měl zaměřit na  zábavu a  poučení. Zpravodajství by čerpal z Radiožurnálu.

    ČRo3 - Vltava

    ČRo3 se musí stát integrující kulturní institucí, reflektovat celou šíři kulturního dění a  být aktivním účastníkem kulturních událostí. Musí být dynamickou programovou alternativou v rámci Českého rozhlasu, přinášet kvalitní umělecké zážitky, rozsáhlé kulturní informace kultivovanou zábavu a uvolnění a  neustále hledat nové formy rozhlasového výrazu. Posluchač by si měl být jist, že žádné jiné médium mu nemůže nabídnout tak kompletní a rozsáhlý přehled o  tom, co se odehrává v domácí i  světové kultuře.

    Kulturní stanice v sobě skrývá vzácný potenciál - má možnost vhodnou kombinací zvukových prvků nastartovat posluchačovu představivost. Tuto schopnost by měla využít při tvorbě pořadů nejen pro dospělé, ale zejména pro určitou část dětské populace, které by na ČRo 3 měly mít stálé, byť ne příliš rozsáhlé, místo.

    Pro to, aby se ČRo 3 stal kulturní stanicí evropského typu, musí zásadně změnit svůj výraz a  skladbu. Z vysílání by měla zmizet upjatost, didaktičnost a  emocionální sterilita. Měly by rovněž zmizet rozsáhlé jednolité programové plochy. Ty by měly být nahrazeny častějším střídáním žánrů a  vytvářením kompozic z různých programových prvků. Rytmus ČRo 3 by mělo také spoluvytvářet zpravodajství, které musí mít specifickou “vltavskou" podobu (např. krátké headlines hlavních politických a ekonomických událostí, doplněné obšírnějšími informacemi z kultury. Změn musí doznat i kulturně vzdělávací publicistika. Vysílání kulturní rozhlasové stanice musí také obohatit pravidelný zájem o začínající mladé tvůrce. ČRo 3 musí vytvářet prostor pro adepty umělecké tvorby a hledání nových forem uměleckého vyjádření. Pro budoucnost rozhlasové stanice jako nezpochybnitelné kulturní instituce je podpora mladých talentů jeden z nejdůležitějších předpokladů. Tak, jako je prioritou Radižurnálu informovat, mělo by být prioritou Vltavy posluchače kultivovaně bavit a umožnit mu relaxovat.

    ČRo 4 - Rádio pro mladé (pracovní název)

    ČRo 4 by mělo oslovit posluchače ve věkovém rozmezí 12-25 let. Úspěšné mladé rádio musí být především rádiem hudebním. Jeho hudební formát musí stanovit odborníci a  musí být důsledně dodržován. Hudební formát musí být současný, akcentující kvalitní hity v poměru domácí a cizí tvorby cca 1:2. Formát musí být podpořen dokonalým zvukem, kterého současná úspěšná komerční rádia dosahují komprimováním výstupního signálu přes speciální zařízení. Nesmírně důležité je vybavení stanice zvukovou grafikou na špičkové úrovni a v plném rozsahu všech identifikačních, znělkových a  personálních prvků. Takto formátované rádio může samo o sobě zaujmout, ale na rozděleném trhu, který v tomto segmentu ovládají kvalitní komerční stanice, prostě neprorazí. Proto se musí výrazně odlišit. A to prostřednictvím mluveného slova. Standard zpravodajství na  ČRo 4 by měl být kvalitativně blízko Radiožurnálu, ovšem při mnohem civilnějším projevu zprávařů. Moderátoři a  publicisté této stanice pak musejí dokázat zdánlivě nemožné. Sdělovat mladým posluchačům nejen věci, které je zajímají, ale věci, které by je zajímat měly. Musejí to přitom dělat tak, aby posluchač raději nepřeladil na konkurenční stanici a aby zůstal zachován veřejnoprávní smysl stanice. Zárukou úspěchu stanice v éteru nebude její technické vybavení, ale obsazení klíčových pozic šéfredaktora, dramaturgů a moderátorů. Je to výzva pro dynamické a kreativní mladé tvůrce.

    Regionální studia

    Význam regionálních studií bude spolu s postupnou decentralizací státní správy (vytvoření vyšších územních samosprávních celků) vzrůstat. Proto je třeba této cenné regionální síti věnovat zvýšenou pozornost, jak ekonomickou, tak personální. Studia by měla důsledně mapovat dění v regionu stejným způsobem, jako mapuje celostátní dění Radiožurnál. Časem by měla být schopná obdobné objektivní kritické analýzy komunálních událostí a názorů jako ČRo 1. Všech osm studií by se mělo držet jednotného vysílacího schématu, ve kterém bude převažovat proudové vysílání. Schéma by pak měla studia naplňovat obsahem, zohledňujícím situaci v regionu, jeho kulturní tradice, věkové složení a zájmy obyvatel. Studia by také měla mít jednotný zvukový layout, tak, aby regionální stanice ČRo byla bezpečně pro posluchače kdekoliv na území české republiky identifikovatelná. Regionální zpravodajové by přispívali do celostátních vysílacích stanic. Kulturní a  vzdělávací tvorbou, čerpající z regionálních zdrojů, by rovněž obohacovala celostátní vysílání a  sama sebe navzájem v rámci regionální výměny. Regionální studia budou hrát klíčovou roli při tvorbě a vysílání pravidelných pořadů pro národnostní a etnické menšiny.

    Čro6/RSE

    Současnou podobu a zaměření stanice není třeba téměř měnit, jen s ohledem na nové trendy v novinářské a rozhlasové praxi průběžně zdokonalovat. Stanice by měla své vysílání prodloužit na  24 hodin, ČRo by se měl pokusit o zkvalitnění šíření signálu.

    Organizace, řízení a hospodaření Českého rozhlasu

    V roce 2005 by měl mít Český rozhlas pevnou organizační strukturu s přesně stanovenými pravomocemi a  zodpovědnostmi, pracovními náplněmi, karierními postupy a  vnitřním řádem. V souvislosti s dokončením nové budovy v Římské ulici, prodejem “archivního" zámečku, možná prodejem budovy na Pankráci a dobudováním regionálních studií se otevírá prostor pro důkladnou inventuru majetku a personální audit. Z dostupných informací pro mne vyplývá, že Český rozhlas bude muset zeštíhlet, šetřit, přehodnotit strukturu výdajů se zaměřením na zaplacení špičkových odborníků, na dobudování sítě zahraničních zpravodajů a  na  technický rozvoj. Rovněž bude muset v rámci prodeje reklamního času a zákonem povolených obchodních aktivit zvýšit své příjmy. V současné ekonomické situaci nevidím příliš velký prostor pro kontinuální valorizaci koncesionářského poplatku. Jednou z možností, jak bez většího zatížení kapes koncesionářů zkvalitnit službu veřejnosti je užší propojení veřejnoprávních médií. Takové řešení by muselo být předmětem hluboké analýzy, široké diskuse a  odborného i politického konsensu. Domnívám se, že pro koncesionáře by užší propojení veřejnoprávních médií bylo užitečné. Bylo by levnější a na mediální scéně by tak došlo (pokud by nastala shoda na definici veřejnoprávnosti) k jasnému vymezení role veřejnoprávních a komerčních sdělovacích prostředků.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|