Co je střednědobým a dlouhodobým záměrem občanského sdružení Impuls 99?
Stejně jako pan Čulík jsem podrobně sledoval nedělní debatu "V pravé
poledne" na ČT1, ale mrzí mě, že ani diskutující (i když pan Zahradil a Prof
Halík se o tomto problému zmínili), ani přispěvatelé do Britských Listů
nerozebírali systémovou otázku existence a cílů sdružení Impuls 99.
Co je úlohou občanského sdružení?
Kde jsou meze jejich aktivního působení ve
veřejném životě?
Mají občanská sdružení zodpovědnost za úspěchy/neúspěchy
požadovaného řešení daného problému?
Pokud má Impuls 99 (i jakékoliv jiné občanské sdružení) za cíl seskupit a
vyzvat k práci občany, aby pojmenovávali problémy dnešního stavu
společnosti, hledali jejich příčiny, popřípadě navrhovali způsoby řešení,
pak je vše v pořádku, je to chvályhodné a jsem přesvědčen i toužebně
očekávané.
Co se však má dít potom?
Po této fázi přece musí zákonitě přijít další krok a to je, najít způsob,
jak navrhovaná řešení prosadit?
K tomuto kroku však již obč. sdružení potřebuje vliv nebo moc. K této věci
Prof Halík pouze naznačil, že ve střednědobém horizontu Impuls 99 neuvažuje
o získání moci, nicméně během následující diskuse připustil snahu o získání
vlivu.
Způsob, jak prosazovat realizaci navrhovaného řešení jsou pro občanské
sdružení v zásadě dvojí:
1) Nabízet je politickým stranám, které by je v parlamentu prosazovali
(ta řešení, která jsou blízká pravicovému přístupu, nabízet pravicovým
stranám, řešení levicová nabízet stranám levicovým).
2) Nátlakovou akcí donutit vládu a parlament k prosazení těchto řešení.
Samozřejmě ideální by bylo, kdyby sami politici využívali myšlenky
takovýchto sdružení.
Až potud by bylo takovéto počínání občanského sdružení naprosto regulérní.
Potíž nastane tehdy, což je velmi pravděpodobné, že sdružení Impuls 99 se
zastaví na pojmenování problémů, maximálně na hledání příčin.
Pokud se však Impuls 99 dostane do podvědomí lidí jako sdružení, které ví,
co je třeba změnit, proč a hlavně jak a získá podporu občanů k uskutečnění
svých návrhů (podobnou naději ve voličích vzbudila ČSSD před loňskými
volbami), považuji za krajně neseriózní, nepřevzít díl zodpovědnosti, za
následný odpor občanů vzhledem k potížím a odříkání a současně díl
zodpovědnosti za možné neúspěchy při realizaci navrhovaných řešení.
V opačné situaci je třeba jasně dopředu deklarovat, že Impuls 99 nehodlá
usilovat o moc a že se bude snažit postupovat podle výše uvedených bodů
ad1)
a ad 2).
Pak už bude otázkou pro vládnoucí stranu (či strany), zda je jejich
povinností převzít zodpovědnost za případný neúspěch reformy, která jim byla
vnucena nátlakem či teoretickou podporou, kterou občanské sdružení získalo
od části občanů při hledání chyb, příčin a následně způsobů řešení.
Samozřejmě opět opakuji, že nejhladším způsobem by bylo, kdyby politické
strany chtěly u voličů uspět a fundovaná a jim ideologicky blízká řešení,
která občanská sdružení navrhnou samy, ochotně přijaly, či se jimi nechaly
inspirovat a následně se je snažily prosadit (ideologii zde chápu jako
způsob nazírání na skutečnost, který vychází ze sociálního prostředí
pozorovatele a z jeho myšlenkových vzorů a hledisek).
Dalším legitimním způsobem je vstoupit do politiky, což navrhuje ODS. Ale
potom je neetické vyzývat občany ke spolupráci na aktivitě, která končí
vznikem politické strany, protože zavání podobným výsledkem jako v případě
Unie svobody (přijďte, makejte, ale na prvních a tedy i na místech
volitelných jsme už my).
Možná, že budoucí vývoj sdružení Impuls 99 odkryje slabiny občanských
sdružení u nás a nebo naopak otevře tolik potřebnou odbornou diskusi na téma
vztahu mezi vlivem, mocí a zodpovědností v souvislosti s činností občanských
sdružení.
Radek Novotný, České Budějovice
