Naivita technokratických pitomců:
Ekologie není šlehačka na dortě
Přečetl jsem si jeden článek v BL, který byl o politice. Nechci polemizovat s oním článkem, ale chci OSTŘE NAPADNOUT
jeden jediný myšlenkový pochod autora. Tento myšlenkový pochod se ovšem vyskytuje v mnoha podobách, u mnoha
autorů, politiků, ekonomů atd.
Ekologie není výplod naivních "zelených teroristů", ale vážným ekonomickým problémem, jehož důležitost se zvyšuje se
zvyšováním technologické zdatnosti společnosti.
Autorovi nejmenovaného článku se omlouvám, že mi posloužil jako záminka k tomuto výpadu.
Nejprve citace z onoho článku, kde probíhá diskuse ohledně ODS, politice apod.:
"...ekologii považoval (míněn Klaus - pozn. autora) za šlehačku na dortu."
Na tomto místě by měl být p. Klausovi vysloven veřejný dík. Pokud by se choval dle Vašeho, byť přímo nevysloveného,
přání, musel by býval naordinovat své balíčky mnohem dříve, což byste mu jistě měla rovněž za zlé, neboť odkud...?
Mandatorní výdaje, školství, zdravotnictví, však víte...
Nepředpokládám, že byste chválila příslušníky své rodiny, byť by i dovezli nákladní auto plné vzácných sazenic pro Vaši
zahrádku, jestliže oděv celé rodiny vykazuje známky nadměrné opotřebovanosti, obuv je prochozená a lednice na Vás drze
zíve prázdnotou. Š Konec citace.
Omyl autora je katastrofální. Ekologie není "sazenice na zahradu", ale nástroj na eliminaci tzv. externalit ekonomického
života.
Přirovnání má znít asi takto: "Jistě byste pochválila příslušníka své rodiny, který konečně našel dobrý, suchý, zdravotně
nezávadný byt, a můžete opustit svůj suterénní byt, do kterého vám zatékaly splašky, průvan přinášel výfukové plyny
z dálnice a po stěnách se plížila plíseň. Konečně přestaneme denně čerpat vodu z podlahy, týdně seškrabovat plíseň ze zdi,
konečně budou příslušníci rodiny zdraví a budou moci naplno pracovat a svůj život prožít naplno."
Ano, na první pohled se zdá, že respektovat ekologii je drahé - nový byt je téměř vždy dražší než suterén, ale přinese jiné
zisky, výnosy, hodnoty.
Ještě jeden příklad. Pokud elektrárna vypouští emise do vzduchu, má levnou energii a celá ekonomika může mít levnější
elektřinu než např. okolní státy, které mají ekologizované elektrárny. Tyto emise ovšem zničí lesy a proto mají lesáci vyšší
náklady (např. na sázení nových stromů, odkyselování půdy) a malé výnosy (dřevo z uschlých stromů se prodává za nízké
ceny), tyto emise poškodí zdraví občanů žijících v emisním prostoru a ti vynaloží vyšší peníze na zdravotní péči, chodí méně
do práce a tudíž vytvoří méně produktů a jsou chudší, občas někdo na horách zahyne, protože vykácený les neposkytne
ochranu při zimní vichřici (rok před tím tam byl les a vichřice nikoho nezabila). Navíc vyschly prameny a potoky ve
vykácené oblasti a města v okolí hor nemají vodu a musí velmi složitě a draho získávat pitnou vodu ze špinavých řek (do
kterých jiní výrobci vypouští jedovaté látky).
Ve výčtu škod za neodsířenou elektrárnu můžeme pokračovat velmi dlouho. Všechny tyto škody platí někdo jiný, než jeho
výrobce a uživatel - odběratel levné energie.
Vidíme tedy, že neekologický hospodářský systém někoho poškozuje a jinému prospívá. Dokonce nastává zajímavý
paradox: zvyšuje se HDP dané oblasti, ale asi tušíme, že se nezvyšuje "život", nebo jinak těžko uchopitelná hodnota.
Když Klaus prohlásil ekologii za šlehačku na dortu, bylo možné tuto nehoráznost tolerovat jako alegorii nastavení priorit
legislativních kroků.
Opravdu bylo důležité nejprve vytvořit legislativu státu (ústavu, občanské zákoníky), poté (obchodní zákoník, daňovou
soustavu, zákon o konkurzu) a teprve jako třetí bod najít základní ekologické zákony. S tímto postupem bych souhlasil.
Ovšem myslet si, že bez ekologie dosáhneme vyspělého světa dříve než s ekologií, je nesmysl. Ekonomicky je to prostě
nemožné, protože ekologické škody budou vyšší, než přínosy z levných neekologických výrobků. Ekonomicky to prostě
nejde !!
Bohužel p. Klaus toto nemyslel jako alegorii, ale opravdu zařadil ve své praktické politické činnosti ekologii do kategorie
"Nepotřebné".
Mimochodem, struktura podnikatelského prostředí není hotova dodnes a ODS ztratila své pozice právě
proto, že nebyla schopna reagovat na požadavky entit ekonomického života - viz volání po účinném
zákoně o konkurzu, o odstranění zahlcenosti soudů, viz volání o nápravě pravidel kapitálových
trhů.
Domnívat se, že ekologické myšlení a ekologické zákony a jednání ochuzuje společnost, je naivita technokratických
pitomců, kteří nevidí dál než za bránu své fabriky a život vnímají asi jen přes své konto v bance. Nezajímají se o okolí své
fabriky a o stav kont ostatních lidí a o širší souvislosti našeho života.
Z příkladu neodsířené elektrárny vidíme, že nízká "ekologičnost" sice přináší výhodu nízké ceny zboží - levná elektrická
energie - ale tento způsob se prodražuje někde jinde (lesy, zdraví, voda).
Moderní evropské (euroatlantické) společnosti, které mají vysoké technologické možnosti, jsou OCHUZOVÁNY o celkové
bohatství právě neekologickou hospodářskou činností.
Někdy počátkem devadesátých let jsem někde četl výsledky vlivu ekologie na ekonomické bohatství, které je možno shrnout
asi do čísel: "Jedendolar věnovaný na ekologii přináší v evropském prostoru zisk jednoho dolaru a to minimálně po dobu deseti
let."
Nepřátelství ekonomů vůči ekologii je částečně v tom, že tento dolar musí vynaložit výrobce a kupující příslušného produktu
(elektrické energie), ale "zisk" má někdo jiný (lesáci, rekreanti, pijáci a konzumenti vody).
Pokud se zamyslíme nad vlivem základních externalit dnešních technologií, je možné tomuto tvrzení uvěřit.
Nebo se na to podívejme jinak:
Ekologie je nástroj, který výrobce donutí k tomu, aby výrobci platili náklady související s touto výrobou a nepřenášeli tyto
náklady na jiné, nezúčastněné subjekty.
Toto je právě správný pohled na ekologii: Ekologické zákony nám pomáhají v tom, aby výrobce musel do své výroby
zakalkulovat VŠECHNY náklady, které jeho aktivita přináší a všechny náklady, které způsobuje někomu nezúčastněnému.
Alespoň tak chápu problém ekologie a ekonomiky (myslím že Adam Smith by měl radost z této definice).
Elektrárny
Ještě se vraťme k elektrárnám. V polovině devadesátých let všichni ekonomičtí analytici hořekovali nad schodkem obchodní
bilance. V té době se hodně dováželo spotřební zboží, občas nějaké komponenty pro odsíření elektráren ČEZu a méně se
dováželo investiční zboží, které " v budoucnu pomůže zvýšit ekonomický růst".
Analytici hodnotili dovoz těchto ekologických zařízení pro elektrárny jako spotřebu (!!), s nulovým významem na budoucí
ekonomický růst. Opak je pravda, dovoz těchto zařízení ušetřil miliardy korun škod a nákladů v budoucnosti a tím pomohl
budoucímu ekonomickému růstu a s mírnou nadsázkou, můžeme prohlásit, že to byly nejlepší dovozy, které se v celých
devadesátých letech udělaly.
(Když tyto bubliny vypouštěli "renomovaní analytici" z úst, říkal jsem si, že by měli státu zaplatit
peníze, které stálo jejich vzdělání; bylo zbytečné.)
Domnívat se, že v těsném evropském prostoru budeme bohatší, když na ekologii nebudeme dbát, je hloupost, je to sebevražedné
a je to výplod omezenců. Výsledek bude totiž přesně obrácený - všichni budeme chudší a chudší.
PS: Ekologie je věda, v článku je pod tímto pojmem míněna široká oblast - legislativa, pririty, způsobo uvažování a jednáaní
apod.
PPS:
Nedávno jsem řešili s kolegy problém. Co je ekologičtější ? Při kopírování více dokumentů - kopírovat jen na jednu stranu,
jak je obvyklé, a zvyšovat tím spotřebu papíru, nebo kopírovat na dvě strany a zvyšovat spotřebu elektrické energie ? Jak
papír, tak elektrická energie jsou poměrně dost "ekologicky" náročné produkty, v jejichž cenách nedostávám správnou
ekologickou informaci a nevím tudíž, jak se mám chovat.
