Chudoba vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve státním sektoru je hluboká
Statistika je veda, ktera, jak uz nam vysvětlil Mark Twain, dokazuje,
ze kdyz je jeden o hladu a druhý sní kuře, oba měli k večeři po půlce.
Z těchto důvodů se tvrzení pana Čulíka a pana Konvalinky nemusejí nbsp;
vylučovat.
Pan Konvalinka může mít pravdu v tom, že platy učitelů skutečně stouply
více než platy horníků. Hornícké platy byly ve srovnání se světem velmi
vysoké. Stejně tak si zřejmě nepomohli řidiči kamionů, kteří patřívali
k elitě.
Přitom má samozřejmě pravdu i pan Čulík.Učitel si dnes koupí za svůj
plat méně než před listopadem 1989. Tedy finančně je tímto režimem ožebračován.
Co se týče lékařů je situace obdobná. Existují soukromníci, kteří jsou
úspěšní a kteří zvyšují celkový platový průměr, do kterého jsou zahrnuti
i lékaři placení státem.
Čísla pana Matějů také mohou odpovídat skutečnosti. Otázka je, koho zahrnul
do množiny.
pokud do ní zahrnuje mého spolužáka, který léta učil nejdříve na plný
úvazek a po té na úvazek částečný a při tom si zakládal firmu
pokud do ní zahrnuje např. zakladatele firmy Andrea, který ve
státních službách dělal totéž
pokud do ní zahrnuje všechny ty, kteří opustili původní obor a šli
dělat méně kvalifikovanou, ale několikrát lépe placenou práci,
pak průměrná částka 20 000 Kč měsíčně není rozhodně přehnaná.
Pokud však vezmeme v úvahu poze státní sféru, je situace zcela jiná
mám známou lékařku v okresní nemocnici, která již léta, v rozporu
se zákonem, nemá nárok na 13. plat. Komu se to nelíbí může jít, že?
mám známého, který dokončil vysokou školu. Ve svých 24letech je spoluautorem
několikasetstránkové knihy, má zájem o obor. Výzkumný ústav mu nabídl 6000
čistého. Zůstal na škole za 8000. Aby přežil, má 3/4 úvazku navíc v jiných
organizacích. Otázka je, jak dlouho to vydrží.
průměrný plat v naší státní organizace je něco kolem 12 000 Kč (většina
vysokoškoláků se znalostí dvou a čtyřech světových jazyků)
v létě jsem hovořila s jednou chemičkou, která se velmi pozastavovala
nad tím, že jsem se rozhodla ještě vystudovat universitu, a vysvětlovala
mi, že ona její manžel jsou oba chemici a že ačkoliv její manžel toho ví
minimálně třikrát tolik než ona, jeho plat jako vysokoškolského pedagoga
(docenta) nedosahuje platu její laborantky (v soukormé sféře samozřejmě)
když jsem mluvila v létě se starými lékaři (důchodci) potvrdili mi,
že sice začínali po válce v pohraničí také všelijak, hodně peněz projezdili,
když jezdili domů, ale tak strašná situace, v jaké jsou mladí absolventi
dnes, to nebyla.
mám spolužačku (červený diplom, čtyři státní zkoušky z jazyků). Nastoupila
po několika letech, kdy byla doma s dětmi, do práce. Učila na zkrácený
úvazek. Když si spočítala kolik má na hodinu (s přípravou) vyšlo
jí 20 Kč. Z sobotu a neděli si průvodcováním vydělala více než za měsíc
učitelování. Dostala rozum, už neučí.
Pan Konvalinka se zmínil o vedlejších příjmech.
Bohužel je nespecifikoval.
Mohu ho ubezpečit, že můj jediný vedlejší příjem za posledních 10 let
činil něco okolo 1000 Kč a to za článek mimo obor. Náklady na podklady
byly 500 Kč tj . zisk 500
Vedlejší přijmy mé tety, učitelky, za posledních x let činily 5000,
byl to honorář za knihu o judaismu a osobně nevěřím, že jí to pokrylo náklady
na xerox.
Znám několik vysokoškolských učitelek, které si přivydělávají šitím.
Měl pan Konvalinka na mysli takovýto příjem?
Vyjdeme-li z předpokladu, že platový průměr vysokoškoláka v soukromé
sféře činí 30 000 Kč a ve sféře státní to může být něco
okolo 10 000 Kč, můžeme skutečně dospět k tvrzení, že průměrný plat vysokoškoláka
v této zemi je nadprůměrný.
Problém je, jak dlouho to při tomto platovém
rozdílu mezi státní a soukromou sférou půjde ještě dál. (Obzvláště
když i přes původní sliby pravicových vlád nebylo zavedeno činovné, tj.
příplatek, který byl dříve, např. za první republiky, vyplácen a který
zohledňoval vyšší cenovou hladinu ve velikých městech ). Tedy jak dlouho
bude trvat, než se úplně rozloží státní správa, policie, školství.
Jeden známý se vrátil z třídní schůzky s tím, že děti mají novou učitelku
zeměpisu, bývalou uklizečku. Nikoho jiného nesehnali.
My jsme poslední volné místo obsazovali asi patnáct měsíců. Pokud někoho
seženeme je to
a) někdo nad padesát let
b) dívka s čerstým diplomem
c) žena,
která hledá místo po mateřské dovolené tj. člověk, který je na pracovním
trhu těžce diskriminován.
Personál Národní knihovny tvoří několik studentů a jinak samé důchodkyně.
Prakticky nikdo jiný si luxus tohoto zaměstnání nemůže dovolit.
Pro všechny, kdo tvrdí, že univerzitní inteligence je u nás placena dobře,
mám malou otázku. Proč tedy nejsou na trhu téměř k dostání žádné knihovny?
Je přece jasné, že dobře placený učitel, lékař atd. bude pokládat krásnou
knihovnu za potřebný symbol svého postavení. Nebo snad ne?
