Recenze alba Nebezpečnej svět od skupiny Unisono v březnovém
čísle časopisu Rolling Stone:
Redakce Rolling Stonu se při nuceném poslechu alba Petra Štěpánka a
jeho party Unisono Nebezpečný svět téměř rozpadla.
Šéfredaktor propadl hysterii, editor zkoušel dělat vtipy, korektor
prosil o okamžité vyjmutí cédéčka z přehrávače. Všichni se stáhli do sebe.
Zbytek dne zábava v redakční místnosti povážlivě vázla. Poslechem tohoto CD
jsme se zkrátka obětovali za vás. Takže, co byste slyšeli, kdybyste ten den
byli v redakci s námi?
Asi byste nevěřili vlastním uším. Stylizaci člena ODS, Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání a čerstvého kandidáta do Senátu Petra
Štěpánka do role křehkého chlapce, který je doslova "vlahý déšť" a hned
zase "vichřice zlá", a když se otočí za odcházející dívkou, "slzy v očích
má", lze brát buď jako hodně, hodně špatný vtip nebo jako nehoráznou
drzost. Člen rozhodujících státních orgánů je navíc zhrzen "nebezpečným
světem ve dvacátém století", což ho přimělo k objevnému hlubokomyslnému
tvrzení, že "čas nevrátíš zpátky ani náhodou".
Naneštěstí se Štěpánkovi hoši nenechají názory recenzentů odradit:
"Kritici píšou, že hrajem sračky/ ale nám to nevadí/ náš úděl holt jsou
tancovačky".
Štěpánkovi pomatení voliči mohou mít jistotu, že se bude rvát za
jejich blaho od rána do večera: "Kořalka, pivo, holky, víno/asi nám to
závidí/ jak máme někdy nakoupíno/ to se hned tak nevidí." Jen aby zpěvákovo
odvážné "tak do prdele s televizí/ radši něco vyvedem" nevzal jeho
obdivovatel Železný vážně a do Novy ho už víc nepustil...
