úterý 4. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky:
  • Kdo by měl sedět v Radě ČT? (Milan Šmíd)
  • O syndikátu novinářů a Radě České televize (Tomáš Pecina) Vrcholná schůzka v Egyptě:
  • Náš dluh Africe (Observer) Česká politika:
  • Horníci (Ivan Hoffman)
  • Odpověď Petra Štěpánka Janu Lipšanskému K probíhající diskusi:
  • Moderní člověk a náboženství (Tomáš Garrigue Masaryk) Reakce:
  • Stav hledání následníka trůnu: K článku Jiřího Peheho v Literárních novinách o Havlově případném nástupci (Miloš Štěpánek)
  • Nespravedlnost vůči (ministru) spravedlnosti (Miloš Štěpánek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Kdo by měl sedět v Radě ČT?

    Milan Šmíd

    Pozn.: Tohle povídání jsem psal o víkendu neznaje ani článek Jana Čulíka, ani četné komentáře a názory pondělních novin. Pokud budu kritizován za to, že preferuji odbornost před morálním profilem, pak bych byl rád, kdyby nebyly přehlédnuty řádky, ve kterých osobnostní integritu kladu na první místo jako základní a nezbytný předpoklad členství v Radě. Tu úvahu jsem napsal spíše jako zamyšlení nad tím, jaký obsah by mohla či měla míst slova "rozuměti médiím".

    Odpověď na otázku uvedenou v titulku mne napadla, když jsem sledoval sobotní kázání nováckého ředitele. (Ano, jsem profesně deformován, surfuji s dálkovým ovládačem po televizních programech a dívám se i na formáty, které mne osobně nezajímají. Na tohle Volejte řediteli jsem si však počkal, chtěl jsem vědět, jak se Železný vyrovná s faktem, že Lauderovci zastrašili soudem švédskou společnost MTG, která teď váhá, zdali ta práva na hokej skutečně TV Nova prodá.)

    A právě v okamžiku, kdy Železný mluvil o svých koláčích sledovanosti, mi bleskla hlavou odpověď, kterou jsem měl dát, když se mne nedávno pan Šídlo z Respektu ptal na to, jací lidé by měli být nominování do Rady ČT.

    Já jsem mu tenkrát řekl, že by to měli být lidé s osobnostní integritou, tedy lidé nezkorumpovaní ani byznysem ani politikou, kteří médiím a televizi aspoň trochu rozumějí. Na dodatečnou otázku, co to znamená "rozumět médiím a televizi", jsem stručnou odpověď zůstal dlužen.

    Pak jsem si minulý týden 30.3. v MF DNES přečetl, že "V radě by měli zasednout lidé, kteří rozumějí médiím. Z tohoto pohledu tam pan Herold patří" (prohlásila poslankyně ODS Kateřina Dostálová), a znovu jsem zauvažoval nad tím, jak se pozná, kdo médiím rozumí a kdo nerozumí, a zda fakt, že někdo někdy v médiích pracoval (Karel Kříž) nebo navíc vykonával funkci tiskového mluvčího ODS (Lukáš Herold), zda takováto praxe z člověka učiní odborníka na mediální politiku. A pokud takovým odborníkem není, jak mu to dokázat.

    A byly to právě koláče sledovanosti Vladimíra Železného, které mi vnukly nápad.

    Já bych totiž každému z kandidátů Rady ČT položil několik kontrolních otázek, z nichž jedna by například zněla: jaký je rozdíl mezi rating, share a reach. (Odpověď lze získat na http://www.ato.cz.)

    Proč by to měli vědět? Protože to jsou tři způsoby, jak vyjádřit sledovanost televizní stanice nebo jednotlivého programu, a vysílatelé (týká se to všech) s nimi manipulují vždy tak, aby ohlas svých pořadů představili v tom nejpříznivějším světle.

    A kdo tyhle věci pořádně nezná, kdo není schopen nahlédnout předkládaná data v reálných proporcích, ten je na nejlepší cestě být zmanipulován efektními grafy vytrženými ze souvislostí a stát se pouhým nástrojem v rukou nejrůznějších manipulátorů.

    Ono je toho víc, co by měl takový člen Rady ČT znát. Například by měl být schopen odhalit, že analýza zpravodajství, kterou nedávno veřejnosti představila agentura InnoVatio, je zdeformovaná účelovým výběrem kritérií a dat, a že titulek materiálu Lidových novin "Zpravodajství všech televizí vévodí kriminalita" (8.3.2000) je zavádějící.

    Protože InnoVatio zřejmě chtělo dokázat svoji apriorní tezi, podle níž prý není příliš velký rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním zpravodajstvím, nejen upravilo měřítka grafů ČT1 a TV NOVA takovým způsobem, aby ty grafy byly podobné, i když výskyt tématu kriminalita byl na ČT méně než poloviční ve srovnání s TV NOVA, ale kromě toho nebyl uveden fakt, že téma kriminalita je v metodice kódování zpráv agenturou InnoVatio sdružené s tématem "kriminalita, bezpečnost" a jsou do něho nasypány nejrůznější zprávy, třeba i o poměrech v BIS nebo na ministerstvu vnitra, tedy nejen krádeže a vraždy.

    To všechno by si měl takový člen Rady ČT zjistit a ověřit dříve než začne vydávat nějaká prohlášení nebo zaujímat zásadová stanoviska. A třeba by přišel i na to, že ve svém záměru postavit kriminalitu do popředí zpravodajství ČT InnoVatio z uváděné statistiky zcela svévolně vypustilo jednu kategorii, která by se jinak umístila na prvním místě, a to "zahraničí bez vztahu k ČR".

    Kdybych měl tedy stručně vyjádřit, jaké kvality by radní ČT měl mít, řekl bych to takto: člen Rady ČT by měl znát věci spojené s televizí natolik, aby ho nikdo nemohl opít rohlíkem.

    Přál bych si, aby každý nový člen rady, když dostane další výroční zprávu, v níž ČT znovu hrdě oznámí, jak zvýšila své výkony a celkovou vysílací plochu při průběžném snižování stavu pracovníků, aby takový radní byl schopen se v těch číslech rozebrat.

    Pokud by to dokázal, mohl by například zjistit, že s tím růstem výkonů to není vůbec slavné. Naopak, stále více se reprízuje, reprízovost v roce 1999 poskočila z 52 na 57 procent a to ještě těch 57 procent je třeba brát s rezervou. Proč? Protože do premiér si ČT odjakživa (tedy i za Mathého) započítávala noční vysílání teletextu, přebírání Euronews a slovenského zpravodajství. Dnes už se sice otevřený teletext v noci nevysílá, ale zase tu ráno zdarma panoramují kamery po horách. A kdybychom tyto beznákladové "premiéry" schované spolu s programovými upoutávkami do kategorie "pořady informativní" z premiér odečetli, došli bychom k alarmujícímu údaji 64 procent vysílaných repríz.

    Ono to ani s tím snižováním pracovníků není tak jednoznačné. Samozřejmě, "outsourcing" je dobrá věc, pokud ovšem je schopen snížit výrobní náklady. Ale co když "outsourcing" se provádí tak, že v rámci politiky snižování stavu pracovních sil někteří lidé (a také jejich činnosti) z organizace odejdou a organizace pak jejich služby musí platit dráže, než kdyby je dotyční pracovníci prováděli v úvazku. Neříkám, že právě tohle je případ ČT, ale co kdyby náhodou?

    Vždyť ten radní je tam dosazen hlavně proto, aby dohlížel na to, jak se hospodaří s veřejnými penězi získanými z koncesionářského poplatku a ne aby dělal cenzora pořadů.

    V této souvislosti mne pak napadá ještě jedno kritérium: měl by to být člověk, který je schopen nadhledu a určitého zobecnění, člověk, kterého nerozčílí jednotlivý pořad vymykající se jeho vkusu či názorové orientaci natolik, aby z toho udělal casus belli proti celé ČT (jako odstrašující příklad takového postoje lze uvést vystoupení sociálně demokratického poslance Vojtěcha Vymětala v rozpravě, která 10.3. vedla k odvolání celé rady ČT - viz zde) .

    Tedy měl by to být člověk tolerantní, který umí pochopit jednotlivá selhání, ale být i zásadový, pokud zjistí, že ta selhání jsou součástí trvalých a záměrných trendů, člověk, který je schopen akceptovat názorovou pluralitu, abstrahovat od svého osobního zájmu a pokoušet se hájit zájem veřejný.

    Nicméně všechny tyhle vlastnosti mu - podle mého názoru - nebudou k ničemu, jestliže se nebude umět rozebrat v informacích, které k němu budou proudit z nejrůznějších stran s jediným záměrem - ovlivnit ho tak, aby zájmy lobbistických skupin, které mu ty informace dodávají, pokládal za zájem veřejný.

    A právě z tohoto důvodu bych alespoň nějakou tu televizní kvalifikaci od něj vyžadoval. Pro začátek by mi stačilo, kdyby se naučil rozlišovat, co je to rating, share a reach, aby mohl oponovat účelově sestaveným koláčům sledovanosti.

    Milan Šmíd

    P.S. Jestlipak víte, proč mezi nejsledovanějšími pořady ČT jsou pravidelně nedělní Události (např. minulý týden na čtvrtém místě, 18,2% rating, 41% share)? Že by v neděli ty zprávy byly lepší než ve všední den? Nikoliv. Za to může statistika a její průměry. Ty nedělní Události se dostávají tak vysoko do top ten jenom proto, že jsou kratší, dvacetiminutové, a končí 19.35. V 19.30 lidé obvykle masově přepínají na Novu, a ten odchod sráží průměrnou hodnotu sledovanosti Událostí. Pokud ta konkurence trvá jen pět minut, pokles je nižší než v případech, kdy Události jsou 25-30timinutové a v té druhé čtvrthodině jejich trvání jim Televizní noviny TV NOVA seberou většinu diváků.

    To opět jenom na okraj, až se znovu začnou vytahovat koláče sledovanosti. Kdyby se totiž měřila jen první čtvrthodina Událostí, procenta jejich sledovanosti by byla mnohem větší, než ukazují výsledky celkové, zprůměrované. Kromě toho peoplemetry ukazují, že velká část diváků - zvláště v neděli - se znovu na ČT1 vrací, a to v okamžiku, kdy se tam vysílá sportovní zpravodajství.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|