čtvrtek 13. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Privatizace a český film:
  • Kam se vlastně prodává Barrandov (Milan Šmíd) Sdělovací prostředky a čeští politikové:
  • Jak by to s Kateřinou Dostálovou dopadlo v britském parlamentě(Tomáš Pecina) Rasy a inteligence:
  • Ajajaj - Statistika, testy a rasové nerovnosti (Dominik Lukeš)
  • Jakou barvu má IQ? (Václav Pinkava)
  • Rasové testy (Jan Kameníček)
  • Pan Teplý ani jeho mluvčí nemají pravdu (Karel Dolejší) Hradní politika v ČR:
  • Proč chtějí hradní stoupenci Madeleine Albrightovou (Jiří Jírovec) Sdělovací prostředky:
  • Politici (poslankyně Dostálová) versus(?) elektronická média aneb vakcína na neduhy české politické kultury (Miloš Štěpánek)
  • K metodologii analýzy televizního zpravodajství (Libor Mihalka) Německá politika:
  • Merkelová (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Rasové testy

    Jan Kameníček

    Nepopírám, že příslušníci jednotlivých ras se od sebe navzájem biologicky liší (jinak by nebylo možné rasy ani definovat). A to zřejmě více, než jen barvou kůže či tvarem lícních kostí. Nevím je-li to pravda, ale severoameričtí Indiáni prý prakticky netrpí závratěmi v sebezávratnějších výškách. Na rozdíl od Josefa Pospíšila se však nedomnívám, že by se podobné rozdíly prokázaly i v duševních schopnostech.

    Srovnání výsledků testu matematických schopností sice vypadá působivě, ale je otázkou, zda je možné z něj vyvodit tak jednoznačné závěry. Ponechám stranou fakt, že izolované matematické schopnosti nám ještě nic neříkají o celkových možnostech člověka v našem typu civilizace, a zaměřím se na to, zda je možné výsledky testu považovat za spolehlivé, tj. zda by za jiných okolností ukázaly totéž.

    Autoři testu zřejmě vycházeli z předpokladu, že matematické schopnosti jsou vrozené. To je sice možné, ale zcela určitě zde velkou roli hraje jejich rozvíjení v průběhu života, zejména pak v dětství. Ženy dosáhly o málo horších výsledků než muži. Je možné z toho usoudit, že ženám to myslí o málo méně logicky než mužům? Jak by srovnání výsledků obou pohlaví dopadlo před 50 lety? Před 100 lety? Myslím, že pro ženy podstatně hůře, což by dalo do rukou argumenty odpůrcům studia žen na univerzitách. Možnosti úspěchu úzce souvisí se snahou uspět, a tedy i s postojem ke vzdělání. Postavení žen ve společnosti se zlepšilo. Jak tedy asi dopadnou jejich výsledky za 50 let?

    A není možné, že horší výsledky nebělošských ras rovněž souvisí s jejich postavením v bělošské společnosti? Afričtí Američané prý "již měli dosti dlouhou dobu na aklimatizaci a sžití se s prostředím". Nevím, nakolik Josef Pospíšil zná historii černošského obyvatelstva ve Spojených státech, ale takový způsob aklimatizace bych mu rozhodně nepřál. Naši intelektuálové neustále žehrají na to, co s morálkou Čechů udělalo 40 let sovětského komunismu. A co by s námi asi udělala staletí otroctví a desítky let apartheidu? Jiná statistika: I dnes ve Spojených státech dostane průměrný černoch za stejný přestupek vyšší trest než průměrný běloch. Ne každého to motivuje k vyššímu úsilí, spíše naopak. (U nás nikdo podobný průzkum zatím neprovedl.)

    Jinými slovy, test neodhalí, nakolik jsou příslušníci jednotlivých etnik matematicky schopní, ale nakolik jsou u nich takové schopnosti rozvinuty. Pokud jsou z nějakých příčin u některé části populace rozvinuty hůře než u jiné, měly by předmětem diskuze být spíše způsoby odstranění těchto příčin, než ještě hlubší izolace.

    Jan Kameníček



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|