Původní obyvatelé severní Ameriky byli kanibalové
Vážený pane Čulíku,
v časopise Nature ze 7. září (Nature 407:75, 2000) je zajímavý článek o
kanibalismu původních obyvatel Severní Ameriky. I když toto téma může
vypadat morbidně, myslím, že je zajímavé jak z hlediska filosofického (zda
existoval nějaký "ušlechtilý divoch", co je pro člověka "přirozené"), tak
kvůli použitému přístupu. Američtí archeologové zde prokazují prehistorický
kanibalismus pomocí biochemických metod.
Indikace, že kanibalismus byl u předkolumbovských obyvatel Ameriky poměrně
běžný, byly nalézány i v minulosti. (Nepietně poházené, opálené kosti,
nesoucí stopy po ohryzání, chybění páteře, zničené při získávání morku.)
Tyto nálezy byly částí vědců bagatelizovány jako druhotné poškození
pohřebišť zvířaty.
Nyní přichází biochemický důkaz. Archeologové zkoumali zbytky tábora kmene
Anasazi ve státě Colorado, který pocházel z doby kolem roku 1150 n.l.. Našli
pozůstatky kostí sedmi mužů, žen a adolescentů, které byly opracovány
(rozsekány a opáleny) stejně jako kosti zvířat. Nedaleko ohniště byly
nalezeny i zbytky prehistorických lidských výkalů. Vědci v nich pomocí
specifických protilátek prokázali stopy lidské bílkoviny myoglobinu, která
je přítomna ve svalech, ale nikoliv ve střevě. Stopy lidského myoglobinu
byly nalezeny i na zbytcích hrnců, užívaných k vaření. Znamená to, že se
Indiáni kmene Anasazi živili lidským masem.
Ani tyto výsledky však nejsou přijímány jednoznačně všemi vědci. Debata je
dost emocionální. Není příjemné, když se ušlechtilý divoch mění v
lidožrouta, který pohazuje kosti snědených nepřátel po podlaze, defekuje do
ohniště a pak rozbije hrnce, z nichž jedl.
V komentáři k těmto výzkumům se zabývá Jared M. Diamond důvody, které vedou
jak k nedostatečné písemné dokumentaci kanibalismu, tak k jeho silnému
odmítání:
1) Protože se západní společnost těchto praktik hrozí, nemohou mnozí její
členové uvěřit, že je jiné společnosti praktikovaly (anebo ještě stále
praktikují). Některým jiným společnostem naopak mohou připadat mnohé západní
zvyky hrozné.
2) Kvůli odporu ke kanibalismu se západní misionáři a státní úředníci ihned
snažili tyto zvyky vymýtit. Proto začaly být prováděny skrytě.
3) Příslušníci západní civilizace, popisující kanibalské zvyky u minulých i
současných přírodních národů bývají nařčeni z pomluv jak druhými
antropology, tak potomky přírodních národů, kteří už přijali západní normy
chování.
4) Kanibalismus bývá praktikován mezi příslušníky vlastní skupiny, proto ho
mohou západní antropologové jen těžko přímo pozorovat.
Mně ty biochemické důkazy připadají dost přesvědčivé. Možná, že mnozí lidé
odmítají vědecká fakta o kanibalismu původních obyvatel Ameriky i proto, že
nejdříve byl propagován názor, že bílý muž musel přinést divochům
civilizaci. Pak v rámci emancipačních snah původního obyvatelstva začali být
Indiáni nekriticky idealizováni. Nyní by snad mohlo dojít k nějaké syntéze:
původní obyvatelstvo ideální nebylo (viz výše), ale to nikomu nedalo právo
vyhubit ho a ukrást mu půdu.
Myslím, že metafora o dědičném hříchu je moudrá. Místo snění o ušlechtilých
divoších je asi lepší si uvědomit, že člověk má v sobě i temnější stránky,
které drží pod kontrolou nepříliš tlustá slupka civilizace.
