středa 20. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Velká Británie: (Podobnost s českou politikou je jen čistě náhodná?)
  • Průzkumy veřejného mínění napovídají: věk žvanění musí skončit (Guardian) Věda:
  • Původní obyvatelé severní Ameriky byli kanibalové (Juliana) České školství:
  • Kvůli státní maturitě se reforma školství odkládá? (Radek Sárközi) Česká politika a ekologie:
  • Životní úroveň v ČR roste (Ivan Hoffman) Avízo zajímavé knihy:
  • Čtyři důvody pro zrušení televize (Marek Houša) Reakce: Článek o nebezpečí jaderné havárie v Rusku byl neinformovaný:
  • Všichni k čerpadlům, loď se potápí! (Milan Cihlář) Politika:
  • Čím se liší EU a protiglobalizační aktivisté? (Dalibor Matušinský) Kritika na adresu časopisu Respekt:
  • Měla by být investigativní žurnalistika pravdivá ? Několik poznámek k "pravdám" redaktora Jindřicha Šídla (J.B. Akláb) Oznámení: Ross Hedvíček Helsinskému výboru amerického Kongresu:
  • Protestuji proti pronásledování Petra Cibulky za to, že zveřejnil estébácké seznamy



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • České školství:

    Kvůli státní maturitě se reforma školství odkládá

    Radek Sárközi

    V současné době vrcholí přípravy katalogů ke společné části maturitní zkoušky. Už samotný způsob jejich vzniku ale budí pochyby, zda se v Centru pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) rodí skutečně kvalitní materiály.

    Snad nejsložitější situace nastala v pracovní skupině, která měla na starost předmět klíčový -český jazyk a literaturu. Rozdílné názory vedly k rozpadu původního týmu na skupiny, které vytvořily tři zcela odlišné návrhy. Hlavní návrh zpracovala skupina Františka Brože, druhý skupina Ondřeje Hausenblase a poslední skupina Jiřího Kostečky.

    Brožův návrh byl velmi složitě strukturovaný, takže se čtenář často v textu ztrácel. I použité formulace byly velmi složité a většina studentů by jim zřejmě nerozuměla. Také některé kompetence byly příliš těžké (např. "student v poezii odhalí estetické působení záměrného porušení metra apod.") nebo nejasně formulované (časté užívání zkratek "apod.", "a další", "atd."). Zveřejněné příklady otázek pak byly zaměřeny spíše na faktografii, někdy šlo i o vyložené chytáky.

    Návrh Hausenblasův přinesl zcela jinou grafickou podobu (složité tabulky), která ovšem také nebyla příliš přehledná a jazyk návrhu byl opět nepřiměřený adresátovi, kterým je student. (Mezi kompetencemi se např. objevila formulace "Porozumění pragmatické stránce sdělení". Příklady otázek jsou dobré. Nejdůležitější je ovšem skutečnost, že (narozdíl od ostatních návrhů) přichází Hausenblasův tým s otevřenou koncepcí, která se nezabývá faktografií, ale především dovednostmi! Kdyby byl jeho návrh upraven a realizován, mohla by se otevřít diskuse o obsahu předmětu (tedy které spisovatele, směry, jevy atd. konkrétně vyučovat). Bohužel se to nestalo, protože pro druhé kolo diskusí byla vybrána koncepce Kostečkova (byla spojena s koncepcí Brožovou).

    To je ale velmi zvláštní, protože původní Kostečkův návrh vlastně nesplňoval zadání - vytvořit katalog ke společné části maturitní zkoušky... Kostečkův návrh se totiž týká pouze gymnázií (ne tedy všech středních škol s maturitou), zabývá se hlavně interní maturitou (kolik času by měl učitel při ústním zkoušení věnovat literárním otázkám a kolik jazyku se slohem) a neobsahuje ani jeden příklad otázky! Místo návrhu kompetencí přišel Kostečka s vlastní variantou osnov (už její podoba kopíruje platné osnovy), do kterých vnáší řadu velmi diskutabilních jmen (např. v seznamu autorů, které by měl student znát, se objevil Pirandello, Václavek, Cchao süe-čchin a Tanizaki). Oproti současným osnovám tedy bylo množství faktografie ještě posíleno, přestože neustále slyšíme opačné požadavky. V případě Kostečkova návrhu musím vznést zásadní otázku: Jak mohl být vůbec publikován, když nesplňuje ani základní požadavky na katalogy kladené?

    Tragédií ovšem je, že získal tak velkou podporu. Myslím, že důvodem nebyla kvalita koncepce, ale pouze to, že její podoba byla nejblíže platným osnovám, které všichni učitelé znají. Otevřít širokou diskusi o podobě maturitní zkoušky bylo určitě chvályhodné. Ovšem tato diskuse probíhala bez znalosti zkušeností z jiných zemí. Mezi autory ani odbornými oponenty katalogu bohužel nenajdeme ani jednoho zahraničního odborníka, který by na danou problematiku pohlížel "evropskýma očima". Znovu jsme se vydali "českou cestou" jako v případě privatizace bank a podniků. Nastoupená "česká cesta ve školství" bude mít podobné důsledky.

    Když se podíváme na poslední verzi katalogu, zjistíme, že obsahově (faktograficky) zcela kopíruje osnovy. Co to znamená? Že reforma obsahu výuky českého jazyka a literatury se na dlouhá léta odkládá... Oficiální katalogy vyjdou snad v příštím roce a bude se podle nich maturovat asi roku 2004. Letos má ovšem ve Výzkumném ústavu pedagogickém začít vznikat podrobnější vzdělávací standard, který by měl říci více o obsahu výuky a měl by nahradit nevyhovující osnovy. Pokud půjde na ruku katalogům, můžeme se s reformou střední školy rozloučit. Pokud ne, jak se bude řešit rozpor mezi požadavky k maturitě a standardy? Nebylo by lepší počkat se státní maturitou až budou tyto nové standardy uvedeny do praxe?

    (poznámka: podrobnější analýzy jsou k dispozici na adrese www.ceskaliteratura.cz/forum.htm)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|