Diskriminační valorizace dříve přiznaných důchodů
Diskriminační valorizací dříve vyměřených důchodů, kterou prováděly předchozí vlády,došlo nejen k poklesu reálné hodnoty průměrného důchodu, ale současně i k přerozdělení důchodů v rozporu se zásluhovostí zakotvenou jak v dřívějším, tak i v současném zákoně o důchodovém zabezpečení. Relativně výrazně vyšší zvýšení nízkých důchodů bylo provedeno na úkor vyšších důchodů, místo toho, aby bylo kryto z rozpočtových prostředků jako sociální dávka, obdobně jako je tomu u ostatních nízkých příjmů obyvatelstva. Reálná hodnota nejvyšších důchodů z roku 1989 se tak snížila na cca 70%, což představuje částku 3000,- Kč měsíčně. Přitom nejde jen o důchody bývalých politických a nomenklaturních pracovníků, ale i o důchody řadových občanů, kteří ve snaze zajistit se lépe pro pozdější stáří dále pracovali bez pobírání důchodu. Tuto možnost mají příští důchodci i nyní, a to na rozdíl od dřívější úpravy bez jakéhokoliv omezení.
Mimo to příští důchodci mají možnost penzijního připojištění a stát jim na to finančně přispívá. Starodůchodcům, kteří si zvýšení důchodů zajišťovali sami tím, že dále pracovali a důchod nepobírali, je však jejich nárok na zvýšení důchodů upírán, takže o něj zcela, respektive z podstatné části přišli.
Ježto současný ministr práce a sociálních věcí přes svůj slib, že sociálně-demokratická vláda obnoví kupní sílu důchodů z roku 1989, svůj slib nesplnil, a nelze očekávat, že by se tak do konce činnosti současné vlády stalo, bylo by žádoucí obrátit se na Evropskou komisi pro lidská práva ve Štrasburku s žádostí o posouzení, zda diskriminační valorizace důchodů, tak jak byla v České republice provedena, je v souladu s Listinou základních práv a svobod, respektive se Sociální chartou Evropské unie.
Je politování hodné, že v době, kdy se napravují minulé křivdy, dochází k novým křivdám, a to ze strany demokratického státu.
