úterý 21. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Rasismus:
  • Jak Itálie utlačuje Romy (New York Times) Temelín:
  • Kontroverzní český jaderný reaktor se automaticky vypnul během testu (Reuters) Česká politika:
  • Senátní volby: debakl levice (Tomáš Pecina) Rozbor, který publikujeme neradi:
  • Miroslav Mareš, mezinárodní problémy a přejednoduchá česká politická scéna (Jan Čulík) Recenze:
  • Adolf Branald: Kapsy plné vzpomínek (Michaela Černá) Zdravotnictví:
  • Dokument: jak drasticky málo jsou v ČR placeni lékaři
  • Zdravotnictví - žijeme nad poměry? (Jiří Bakala)
  • O zdravotnictví - otázky a odpovědi (Dalibor Žůrek, Jiří Jírovec) O střetnutí dvou kultur:
  • Nechat zákazníka vrátit jídlo v restauraci bez placení je slušnost, ale se studentkou Machovou nesouhlasím (Jiří Sahula)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • O zdravotnictví

    1. Dalibor Žůrek

    S většinou toho, co píšete, souhlasím - až na to stravování.

    Pokud jsem doma, něco jím, a něco mě to stojí. Už dnes jsou lidé, kteří takto "šetří". Nechají hospitalizovat sebe, nebo třeba rodiče, a neubude z penze.

    Souhlasím , aby zdravotní péče byla jednotná. Ale pokud někdo chce pokoj sám pro sebe, televizi, telefon, fax nebo připojení na internet na pokoji, proč by si to nemohl zaplatit, pokud to potřebuje. Všem, a zadarmo to zdravotnictví poskytnout nemůže.

    Léčen, nebo operován by měl být stejně jako ostatní.

    Určité nadstandarty existují už dnes.

    Třeba ve stomatologii- pokud si necháte udělat celokovovou korunku, zaplatí ji pojišťovna celou ( stojí1008 Kč).

    Pokud si necháte udělat něco estetičtějšího - s kosmetickou nekovovou plošku zepředu - dražší ( jsou různé možnosti), přispěje vám pojišťovna jen 519 Kč. Ostatní hradíte sám. Pokud si zvolíte nejdražší variantu ( metalokeramika -lidově porcelán) pojišťovna nehradí ani kov, ze kterého je ta konstrukce zhotovena.

    Takových příkladů je více.

    Čili čerpáte z pojištění méně a zůstává více ve fondu.

    2. Jiří Jírovec

    Pane Žůrku, děkuji Vám za dopis. Máte jistě pravdu, že i jídlo v nemocnici něco stojí. To, že se někdo nechá hospitalizovat, aby ušetřil něco z penze, však naznačuje, že ty penze jsou nejspíš nedostatečné. Navíc pro hospitalizaci je většinou nutný nějaký zdravotní důvod.

    Zdravotní péče samozřejmě není zadarmo. To se vědělo už před rokem 1989.

    Je jisté, že se každý účastník pojišťovacího systému musí přiměřeně podílet na celkových nákladech. (Když se to tak vezme, tak pojišťovnictví nejvíc drží nad vodou ti, kteří z něj nic neberou zpátky.) Vtip celé věci je v tom způsobit, aby daný systém byl v okamžiku potřeby co nejdostupnější.

    Jakmile se začnou zavádět různé poplatky (například paušál za návštěvu u lékaře) a všelijaké "přilepšovací" smlouvy, dojde k tomu, že chudší lidé budou vyhledávat lékaře jen v nejnutnějších případech. Úspory na papíře vypadají stejně pěkně jako řeči, že lidé nebudou zatěžovat zdravotnictví s každou maličkostí.

    Ono je strašně jednoduché říct, že ten nemocný by jedl i doma a tak by si měl stravu v nemocnici zaplatit. Jenže co uděláte v případě, když ten člověk žádné peníze zrovna nemá. V relativně bohaté Kanadě je mnoho lidí, kteří jsou odkázáni na potravinové banky (nejen lůza, ale i mnozí z těch, kteří pracují za minimální mzdu, studenti a třeba i vojáci), kde by na to vzali?.

    Pokud nadstandard porušuje princip dostupnosti a rovnoprávnosti, je třeba se mu vyhnout. Rathův výrok, který mě zaujal, se netýkal příplatku za lepší pokoj v nemocnici nebo za přípojku televise či internetu, ale míry lékařské péče a v tom je jeho zrůdnost.

    V Albertě, Ontariu a Quebecu dochází k pokusům o zavedení soukromých klinik (spíše nemocnic, protože se jedná o zařízení, kde by mohl pacient mohl zůstat i přes noc), které za příplatek hodlají nabízet tak zvanou nadstandardní péči, například rychlejší operace nebo diagnostiku pomocí NMR. K tomu, aby byli profitabilní, je ale zapotřebí, aby pacient pouze připlácel nad to, co každému kryje pojištění. Tím by se ale veřejné prostředky, které jdou do veřejného a soukromého (neziskového) sektoru přesouvaly do sektoru pracujícího pro zisk. Nejde ale jen o peníze, ale i o lékaře a zdravotnický personál.

    V podstatě to je naprostý Kocourkov. Během posledních několika let seškrtala vláda - v rámci úsporných opatření - výdaje na zdravotnictví. Došlo k propouštění zdravotnického personálu, snižování počtu lůžek v nemocnicích atd. Tím vznikla určitá krize, z níž má zdravotnictví dostat, tedy podle názoru některých pravicových politiků, ziskový sektor. Tito politikové totiž tvrdí, že se veřejné zdravotnictví přežilo a je třeba umožnit ziskovému sektoru, aby ukázal co umí. To, že krizi sami způsobili už k lepšímu nedávají. Momentálně je státní rozpočet v plusu, ale z politického hlediska je výhodnější slíbit voličům mírnou úlevu na daních než vrátit rozpočet na předcházející úroveň.

    V Kanadě je teď zdravotní péče v popředí zájmu, protože za dva týdny budou federální volby. Je to téma tak horké, že ani nejpravicovější Kanadská aliance se příliš nehlásí ke svému původnímu plánu privatizovat ze zdravotní péče, co se dá. Ale to jen tak na okraj.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|