Český těžký průmysl leží v troskách
Přestože hutní podniky vyspělých zemí zaznamenávají konjunkturu, domácí těžký průmysl, někdejší chlouba a tahoun českého hospodářství, leží na lopatkách. Poldi Kladno, Z - Group, ŽD Bohumín, Nová huť, Vítkovice, Železárny Hrádek a další se motají v kruhu. Dnes už nikdo přesně nespočítá všechny ty revitalizační a ozdravné programy, které se staly černou dírou rozpočtu a dále zatížily jeho schodek. Výsledek nedávné cesty premiéra Miloše Zemana do Lucemburska a následná jednání o prodeji Nové huti Arbedu mají alespoň na čas oživit příjmovou stránku rozpočtu, avšak při současném způsobu hospodaření skutečně jenom na čas.
Vím, až potud nic nového, leč přece jenom - blíží se volby a toto období je u nás tradičně předurčeno slibům potěmkinovských architektů. Vždy poslušný ministr Miroslav Grégr vyslyšel volání svého šéfa, srazil podpatky, hrdě vysunul bradu a prohlásil, že zařídí Velký třesk.
Představa vychází z investice do ekonomiky ve výši 265 miliard korun. Finanční injekce by měla už letos zvýšit HDP na čtyři a v příštím roce na pět a více procent. Expert Jan Vejmělek z Komerční banky se v tisku dal slyšet, že „…to bude pro naši zadluženou zemi další rána,“ šéf parlamentu Václav Klaus myšlenku přirovnal k Maově chiméře velkého skoku, nicméně kabinet je přesvědčen o správnosti záměru.
„Byla ukončena sanace bank,“ chválí postup ministra premiér Zeman a myslí na zdroj, který by Grégrovu geniální představu financoval. Daňoví poplatníci? Ti dosud nesplatili výsledek Salzmanova čarování v Komerční bance.
Vláda se přitom dál drží nejistých kroků a de facto na stříbrném tácu předala soukromé ČSOB jmění IPB a přitom si ponechala problémové úvěry. A do toho jako blesk z čistého nebe hlásí rekordní dluh Konsolidační banka, tentokrát má účet daňovým poplatníkům činit až 180 miliard korun. Za takové situace řadový občan jen těžko chápe premiérova slova o vyléčených peněžních ústavech.
Na druhé straně Grégrovo přesvědčení, „…že by banky na podobný plán slyšely,“ není zase tolik nereálné. Být v současném právním prostředí bankéřem, asi bych ve vztahu k Velkému třesku žil v očekávání dalšího tučného sousta.
Poznámka JČ: Nejsem si zcela jist, zda ocelárny všech západních zemí skutečně zaznamenávají konjunkturu: ve Velké Británii byla například čelná ocelárna právě nucena propouštět dosti podstatné počty zaměstnanců. Ocelárny se většinou považují za starší technologii a důraz na jejich výstavbu bývá menší než na podniky nejmodernější technologie, tj.počítačů...
