Britské listy


pondělí 21. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Opak České televize?
  • Inovativnost komerčně-veřejnoprávní televizní stanice Channel Four jako recept pro revitalizaci sektoru státních služeb Osud zneužívaných dětí:
  • "Zavolám policii, že vyslovujete podezření, že tu existuje šikana" - Nikdo z ústavů pro postižené děti se s námi nechtěl bavit(Fabiano Golgo) Demokracie v ČR:
  • Proč je velmi vážné, předvolává-li policie novináře k výslechu za "kritický článek" (Tomáš Pecina, JČ) Věda:
  • Nové důkazy na základě studia DNA: Nevěra má biologickou podstatu Ochrana osobních údajů:
  • Sčítání lidu v Británii "byla fraška" Fotoreportáž:
  • Praha, jak ji asi neznáte (Štěpán Kotrba, Tomáš Pecina) Česká sekce BBC:
  • Zahrňme chválou moderátora Václava Moravce (Václav Pinkava) Názor:
  • Kavan chce dovršit dílo zkázy (Petr Jánský) Ekologie:
  • Česká republika patří k nejvíce kontaminovaným územím dioxinovými látkami v Evropě



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Česká republika patří k nejvíce kontaminovaným územím dioxinovými látkami v Evropě

    Děti Země

    Česká republika patří mezi evropské země s prostředím nejvíce zatíženým toxickými látkami (dioxiny a polychlorovanými bifenyly), které má zakázat či eliminovat nová mezinárodní úmluva přichystaná k podpisu na příští týden ve Stockholmu. Vyplývá to ze závěrů studie "Perzistentní organické látky - jed v srdci Evropy" (1) dnes vydané Dětmi Země (viz přílohu). Studie vychází několik dní předtím, než se zástupci vlád z celého světa sejdou ve Švédsku, aby podepsali Úmluvu o perzistentních organických látkách (2). Těm je také zpracovaná studie adresována a ve Stockholmu ji od zástupce Dětí Země obdrží. (Studie je v anglické verzi na internetu na http://bez-jedu.detizeme.cz)

    Koncentrace dioxinů v mateřském mléce byly podle měření z roku 1999 zhruba dvojnásobné ve srovnání s výsledky ze sousedního Německa (jeho průmyslové části v Severním Porýní - Vestfálsku) z roku 1997. "Pokud k tomu připočteme, že v potravinách zkonzumuje několikanásobně vyšší množství dioxinových látek oproti normě doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je to důvod k rázným krokům. Vítáme, že česká vláda se zavázala udělat první z nich - podepsat úmluvu ve Stockholmu, doufáme však, že bude následovat konkrétní plán, jak zatížení prostředí PCB a dioxiny snížit na minimum," komentuje závěry studie Ing. Milan Havel z Dětí Země, vedoucí programu "Odpady a toxické látky" a jeden z autorů studie.

    Velkou mezeru autoři studie spatřují v nedostatečné evidenci potenciálních zdrojů znečištění. V České republice chybí evidence zdrojů znečištění polychlorovanými bifenyly a ne vždy jsou měřeny emise dioxinů u spaloven odpadů. Někdy se stane, že jsou sice investovány peníze do odstranění staré zátěže PCB, ale životní prostředí jí není zbaveno. Fond národního majetku investoval v roce 1997 peníze na likvidaci zeminy z areálu obalovny Milevsko znečištěné PCB, ale STRABAG Bohemia, a. s. ji jen převezl na jiné místo.

    Nakládání s odpady obsahujícími perzistentní organické látky je problémem také u spalovny v Liberci. Popílek kontaminovaný vysokými koncentracemi dioxinů končí na nedostatečně zabezpečené skládce komunálních odpadů v Košťálově. "Právě tento a další případy mohou být skrytými zdroji celkového znečištění prostředí dioxinovými látkami," říká předseda Dětí Země, RNDr. Jindřich Petrlík.

    Součástí dnes publikované studie jsou i návrhy k řešení neblahé situace v zemích střední a východní Evropy (viz přílohu). Patří mezi ně doporučení využít jiné metody destrukce PCB nežli jejich spalování, kterým vznikají dioxiny anebo opět PCB. Mezi takové metody patří komerčně ověřená dehydrogenace, jež se má použít k likvidaci PCB a starých zásob pesticidů na Slovensku v rámci projektu připraveného UNIDO.

    Dalším navrhovaným opatřením je vypracování plánů k redukci odpadů končících ve spalovnách či na skládkách. O zkušenostech s takovými plány bude hovořit v Praze 25. a 26. května profesor Paul Connett z New Yorku přijíždějící do Čech na pozvání Dětí Země.

    Poznámky:

    (1) Studii sepsali členské organizace Evropské pracovní skupiny IPEN (= International POPs Elimination Network). Zaměřuje se především na domovské státy organizací podílejících se na přípravě studie, tedy na Bělorusko, Bulharsko, Českou Republiku, Francii, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Ukrajinu.

    (2) Nová mezinárodní dohoda o tuctu nejtoxičtějších látek na světě (tzv. perzistentních organických látkách) bude podle místa svého vzniku nazývána Stockholmskou úmluvou. K jejímu podpisu má dojít 22. a 23. května 2001. Zakazuje osm pesticidů, dvě průmyslové látky a stanovuje nutnost eliminovat zatížení životního prostředí dioxiny a furany, které vznikají například spalováním chlorovaných látek anebo jako nechtěný vedlejší produkt některých chemických výrob. Česká republika se již zavázala ji podepsat, stejně jako například Polsko, Evropská unie, Slovinsko anebo USA. Ukrajinská vláda sdělila, že úmluvu ve Stockholmu nejspíš zatím nepodepíše.

    Přílohy:

    Koncentrace dioxinových látek v mateřském mléce

    Závěry studie "POPs - jed v srdci Evropy"

    Závěry:

    Na stránkách této studie jsme demonstrovali, že perzistentní organické látky představují vážný problém i pro středo- a východoevropské země a Francii. S POPs - neviditelnými jedy se budeme vyrovnávat po celá desetiletí.

    Chemické závody - místa výroby perzistentních organických látek, kde jsou stále ještě sklady starých nepoužitých chemikálií (obsolete chemicals stockpiles) a zamořená půda pod nimi jsou často v bezprostřední blízkosti řek a kontaminují je. Zvláště akutní jsou pak případy povodní, k jakým došlo v roce 1997 ve střední Evropě.

    Výroba PCBs (např. Chemko Strážské na Slovensku), pentachlorfenolu (pentachlorophenol) (Spolana Neratovice v České republice), lindanu (Durres v Albánii) a dalších perzistentních organických látek vytvořila z některých míst zóny nebezpečné pro život na dlouhou dobu.

    V zemích střední a východní Evropy je řada zapomenutých anebo chátrajících skladišť nepoužitých pesticidů a průmyslových chemikálií, ze kterých nepozorovaně a trvale unikají perzistentní organické látky do prostředí.

    Zatímco E. P. Odum v roce 1971 v USA psal o tom, že lidé si vynutili zákaz DDT pro jeho zřejmou nebezpečnost pro člověka i živočichy, v bývalém Sovětském svazu anebo v Rumunsku se i nadále používalo nebo dokonce vyrábělo. Jejich obyvatelé za tuto "odolnost" vůči výsledkům nových vědeckých výzkumů zaplatili a platí zvýšeným množstvím případů rakoviny anebo poškození hormonálního systému. DDT je stále nacházeno ve značných koncentracích ve všech složkách životního prostředí.

    Dosavadní praxe ukázala, že při likvidaci starých zátěží či zásob PCBs a pesticidů zcela selhaly kontrolní mechanismy. Často se stává, že vznikne firma založená proto, aby získala státní dotace na jejich likvidaci. Firma zanikne, ale zbude po ní nové úložiště plné perzistentních organických látek. Ze spaloven, ve kterých se PCBs a pesticidy zatím spalují zase unikají do životního prostředí nové perzistentní organické látky.

    K zatížení životního prostředí v zemích střední a východní Evropy přispívá dovoz zastaralých anebo nedostatečně vybavených spaloven odpadů, které potom chrlí do ovzduší velká množství polychlorovaných dioxinů a furanů. To umožňuje nedostatečná legislativa v těchto zemích zneužívaná firmami vyvážejícími tyto zastaralé technologie. Podobně může k další produkci POPs přispět umísťování špinavých výrob do středo- a východoevropských států - například druhotné výroby hliníku. Životní prostředí některých zemí v Evropě (a nemusí jít jen o postkomunistické státy) se tak stává obětí krátkozraké politiky: ať už ze snahy získat peníze za likvidaci nepohodlných odpadů anebo vinou slabých zákonů beroucích přílišné ohledy na zájmy průmyslových společností.

    Nedostatečná legislativa anebo kontrola dodržování právních norem vede v zemích střední a vých. Evropy k dovozům PCBs anebo pesticidů v jiných státech již zakázaných. Může se tak stát pod záminkou dovozu odpadu k recyklaci či k jeho tzv. termickému využití. Jejich skladiště se pak stanou problémem a za jejich likvidaci neplatí viníci (firmy, které je dovezly), ale všichni občané postiženého státu - ať už jde o dekontaminaci úložišť anebo zdravotní výdaje.

    Jak vyplývá z měření v České republice, jsou hodnoty toxického ekvivalentu PCDD/Fs a PCBs v mateřském mléce či v podkožním tuku velice vysoké a navíc mají stoupající tendenci, což odpovídá několikanásobnému překročení WHO doporučené hodnoty ADI (maximálního denního příjmu) pro PCDD/Fs + PCBs z potravy.

    Vše tedy hovoří pro to, že přijetí nové mezinárodní úmluvy je důležitým prvním krokem k chemickému úklidu nejen v Evropě. Ještě podstatnějším pak bude její naplňování.

    Doporučení

    Po přijetí mezinárodní úmluvy by měla následovat příprava národních implementačních plánů za účasti veřejnosti.

    Konkrétní kroky nebude možné omezit pouze na oblast POPs, ale také na procesy, které vedou k jejich vzniku. Proto navrhujeme:

  • aby jednotlivé státy přijaly filozofii "zero waste" a vydaly se cestou snižování množství odpadů končících ve spalovnách odpadů nebo na jejich skládkách,
  • aby začaly komunální odpady vnímat jako suroviny (nikoliv však pro jejich nesmyslné spálení s výrobou energie)
  • aby podpořily biologické zemědělství nepoužívající pesticidy
  • aby podporovaly rozvoj čistých technologií, které by nezatěžovaly prostředí toxickým odpadem, jakým se staly POPs
  • aby využily možnosti předcházet PCDD/Fs nahrazením PVC jinými alternativními materiály méně poškozujícími životní prostředí (v souladu s jedním z doporučení nové úmluvy o POPs).

    V přímé souvislosti s perzistentními organickými látkami navrhujeme

    - provést důslednou inventarizaci všech POPs a jejich zdrojů

    - vypracování národních plánů k eliminaci PCDD/Fs a dalších POPs coby vedlejších produktů (měly by zahrnovat i úspory energie, protože energetika je velkým zdrojem dioxinů)

    - nelikvidovat staré zásoby pesticidů a PCBs spalováním, ale spíše metodami, při nichž nevznikají nové perzistentní organické látky

    - doplnit seznam POPs podléhajících úmluvě o další nebezpečné látky, například chlordecon, hexachlorcyklohexan a endosulfan.

    (Evropská pracovní skupina IPEN)

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|