Jazyk a internet
Povedou počítačové technologické změny k rozšíření angličtiny nebo jiných jazyků?
"Nejplodnější, kvetoucí kultury jsou založeny na rovnováze pořádku a chaosu, neustále to v nich vře."
O tom, jaký může mít vliv rozvoj internetu na rozvoj jazyka, uvažoval v časopise MIT Technology Review Michael Hawley, profesor mediální technologie v MIT Media Lab. Shrnujeme.
Ať už je to kniha, tužka nebo počítač, technologie hluboce ovlivňuje způsob, jímž získáváme znalosti, vstupujeme do interakce s jazyky a dotváříme je. Slovo "Haló" začalo být běžně užíváno, protože vznikl telefon. Nebo si vezměme převahu masové lidové gramotnosti. Ta nevznikla ve vakuu. Gramotnost je většinou technologický vedlejší důsledek vzniku tisku . a byla v poslední době silně ovlivněna vzestupem televize a dalších sdělovacích prostředků, které usilují o naši pozornost. Otázka zní: jak budou budoucí informační nástroje ovlivňovat náš vztah s jazyky?
David Sarnoff, jeden z prvních ředitelů americké rozhlasové společnosti RCA, byl přesvědčen, že vysílání rozhlasu a televize povede k rozšíření angličtiny jako jednotícího světového jazyka. Stalo se to a dodnes se to děje. V poslední době posílil dál internet angličtinu jako globální jazyk lingua franca. Navštivte jakoukoliv rozvojovou zemi a uvidíte, že lidé, kteří usilují o lepší život, vidí před sebou dvě jasné cesty: naučit se anglicky a získat počítačovou kvalifikaci. Obojí je spojeno.
Historicky měla technologie obrovský vliv na využívání jazyka. Kolem roku 1811 se střetl parní stroj s vynálezem knihtisku a výsledek byl tak explozivní, jako nynější střet počítačů s telefonní sítí. Parní rotačky začaly tisknout stokrát rychleji než jakákoliv jiná existující technologie - tiskly tak rychle, že si nakladatelé nemohli dovolit pro tyto žravé stroje dostatečné množství papíru. Kolem roku 1850 vynalezlo pár chytrých Němců výrobu levného novinového papíru. Tak vznikl moderní denní tisk.
Brzo se ukázalo, že nedostatkovým zdrojem už není papír. Nebyly to ani rotačky, ani dokonce zprávy. Nedostatkovým zdrojem se stali čtenáři. V roce 1858 uměl číst jen každý dvacátý britský odvedenec do armády. Jiné evropské země měly podobnou míru gramotnosti. A tak po celé Evropě i v Americe začali zavádět politikové systematické školství. Do roku 1900 stoupla gramotnost u britských odvedenců do armády na více než 85 procent a román se stal hlavní uměleckou formou. Hromadná lidová gramotnost se tedy stala důsledkem technologické exploze, která vyprodukovala obrovské množství textu a pak z toho vznikl následný balet politiků, pedagogů, autorů a tiskařů.
Jestliže vyvolaly parní stroje v součinnosti s tiskařskými stroji v devatenáctém století revoluci gramotnosti, jakýpak asi bude důsledek nynější součinnosti počítačů a telekomunikací? Když se poprvé dal dohromady internet, nejzajímavějším na tom bylo, že slova a obrazy na obrazovce vašeho počítače nepocházely jen z vašeho místního disku, ale z disků v počítačích roztroušených po celé planetě. A jak se přidávalo stále více věcí, osobní počítač začínal být jako cedník, jehož prostřednictvím bylo možno vylovit zajímavé informace z obrovského moře bitů. Vyhledávací stroje jako Yahoo! a Altavista byly brzy doplněny primitivními překladatelskými systémy, které jsou zajímavé i jen v tomto primitivní stavu, ale které budou muset být dramaticky zdokonaleny, až se na internet připojí dvě miliardy lidí v Indii a v Číně.
Nikdo ovšem nedokáže předpovědět, jaká nová inteligence vznikne z toho obrovského, globálního, počítačového motoru příčiny a následku. Anebo jak tento vývoj ovlivní jazyk, jímž mluvíme dnes.
Možná budeme skutečně překvapeni. Bude to znamenat, že na scénu konečně přijde sofistikovaná umělá inteligence, Zprimitivní lingua franca angličtinu v jakési internetové esperanto? Vyvolá střet kultur na internetu zájem o jiné jazyky?
Na první pohled se nezdá příliš pravděpodobné, že by došlo ke kvalitativním zlepšení v lidovém užívání jazyka v důsledku technologického rozvoje. Počítače se totiž vyvinuly především ve vizuální médium. Jsou víc hluché než jsou slepé - sluchové a jazykové ovladatelské systémy zaostávají za vizuálními. A co je horší, počítače pocházejí ze stále silněji anglocentrické kultury. I na vysokých školách se vyučuje stále méně cizích jazyků a stále méně studentů je studuje. Je šokující, jak obrovské počty volených činitelů americké státní správy nikdy nebyly v zahraničí. Ústup od studia cizích jazyků je deprimující: není nad to naučit se cizí jazyk - pomůže vám to lépe porozumět vašemu vlastnímu jazyku. Ať je to kalkulus nebo kantonština - jinými jazyky myslíte jinak a na těch rozdílech záleží.
Možná že to je jen dočasná ochablost. Možná že současný svět ošklivých displejí, chabé typografie a nedobře fungujících sítí je příliš primitivní na to, aby se dal srovnat s krásně vytištěným časopisem. Ale až budou displeje opravdu kvalitní a síťové napojení bude vždy k dispozici, jako vzduch, který dýcháme - vznikne v tom případě zajímavé internetové knihkupectví, které povede k čtenářské revoluci? Dovedete si představit nějakého hackera, že by prodával pirátské kopie celé Knihovny amerického Kongresu velikosti krabice od bot?
Možná že se probudíme za jedno, dvě desetiletí, a vládnoucím světovým jazykem bude kantonská čínština. Možná to nebude vadit, protože počítačové a telefonní tlumočení bude tak fantasticky dokonalé, že se nebudeme muset znepokojovat, že máme k dispozici jen levné čínské pirátské kopie a nikoliv dobrý originál. Požádáme o italský filmový western a systém nejen dokonale přeloží jazyk ale dodá k tomu ještě potřebná dodatečná gesta. A možná, jestliže se prosadí biotechnologičtí kouzelníci, nebudeme ani potřebovat ty počítače. Čekám na jazykovou viagru, na pilulku, která mi okamžitě umožní mluvit plynule italsky.
Je důležité komunikovat. Je důležité mít mezinárodní jazyk. Ale je také důležité myslet jinak. Nejplodnější, kvetoucí kultury jsou založeny na rovnováze pořádku a chaosu, neustále to v nich vře. Dnešní počítačová média jsou bez energie a anglocentrická. Jsou trochu příliš organizovaná. V samotných počítačích i na síti potřebujeme trochu víc jazykové vřavy.
