GNU Není Unix 2.
Pravidlo 21. století: Investujte do lidí!
aneb: Microsoft už je bohatý dost
Mnoho lidí jistě zatouží mít veškerý potřebný software na svém počítači zadarmo a po zjištění, že toto
je možné i bez porušení autorského zákona a nijak to neomezuje komerční využití tohoto software se
jistě ihned zeptá, kde to seženu, jak to nainstaluji a kolik mě bude stát provoz.
Pro manažera malé velké firmy jistě nebude těžké rozhodování, zda platit desetitisíce až miliony za
tzv. "komerční" software, ke kterému zhusta nebývá příliš dobrá technická podpora (a jeho programátoři nevědí, kolik si říci za hodinu práce - některé firmy si za člověko-hodinu účtují i několik desítek tisíc korun), nebo si pořídit software
v rámci open source a raději investovat do kvalitního hardwaru a vlastního týmu schopných, mladých lidí. Samozřejmě se rozhodne pro
variantu, která bude flexibilnější a levnější. Naskýtají se samozřejmě oprávněné otázky, zda je dostatek
lidí, kteří jsou schopni GNU systémy spravovat a zda jejich práce nebude příliš drahá. Také dobrou
otázkou jsou hardwarové nároky. Jak to, že je u všech GNU programů napsáno, že jsou poskytovány bez
jakýchkoliv záruk?
A čím se vlastně živí firmy, které vyvíjejí distribuce GNU/Linux systémů?
Žádná firma, která platí zaměstnance, reklamu a investuje nemalé peníze do vývoje, přece nebude dávat
výsledek své práce zadarmo. Otázkou zůstává, co to znamená zadarmo. Navíc, jak je možné používat
stejný systém pro pracovní stanice (rozumějte - osobní počítače v kanceláři) a servery zároveň?
Kdo si stále myslí, že má cenu číst dál, ať jen vesele čte. Mimochodem, jak se vám líbí oficiální
logo GNU (ta buvolí hlava)?
Žádné záruky?
aneb: globální komunita první pomoci
Ano, přece jen - když za něco neplatíte, nemůžete doufat, že tvůrce bude chtít být právně odpovědný
za škody, které si způsobíte vy sami používáním jeho produktů. Stejně je tomu u GNU, jako u komerčního software. Ale na druhou stranu, co se stane, když nějaký GNU program nefunguje tak jak má? Firmy vyvíjející tzv. "komerční" software vám budou pouze vnucovat informaci, že za GNU software nikdo neručí a tudíž je nebezpečný. Ale opak je pravdou. Když objevíte chybu v GNU programu, stáváte se tímto aktivními vývojáři programu, a nemusíte přitom vůbec umět programovat! Stačí, když odešlete na příslušný e-mail zprávu o chybě, jak k ní došlo a několik dalších informací. To je vše. Budete po zásluze uvedeni jako objevitelé dané chyby a jistě se najde někdo ve vývojářské komunitě, kdo danou věc velmi rychle opraví. Zdarma. Obvykle do týdne či dvou, zažil jsem osobně případ, kdy můj spolužák z fakulty ohlásil chybu přímo autorovi, který byl náhodou on-line a oprava se objevila do dvou hodin od oznámení chyby! Nestane se vám, že by bylo vaše zoufalé volání ignorováno a vy čekali na "další revizi".
Pokud někdo považuje za nebezpečné používání takto globálně podporovaného systému, tak buď nevidí, neslyší nebo nemyslí.
Navíc většina GNU software je již tak dobře odzkoušena, že se můžete spíše považovat za dítě štěstěny, pokud
nějakou chybu objevíte. Pokud používáte rutině nějakou aplikaci, nepotká vás nic nepředvídatelného. A pokud používáte programy, které jsou právě v bouřlivém vývoji, jste kvalifikovanými programátory, jistě oceníte
rychle přibývající nové vlastnosti a občas zjištěné limity systému vezmete jako výzvu, která ovšem nikdy neohrozí vaše data, a vás nebude příliš dlouho trápit. Jelikož i v těchto případech to chce hodně štěstí, abyste narazili na chybu v programu. Málo otestované části bývají implicitně vypnuté, takže skutečně se musíte o danou problematiku zajímat a aktivovat dotčenou část programu ručně, obvykle nějakým netriviálním přepínačem.
GNU/Linux opravdu je seriózní operační systém
aneb: ukecal jste mě, ale stále nepřesvědčil
Klasikové tvrdí, že nejvíce chyb v informačních technologiích napáchal člověk - uživatel. Zakažme uživateli pracovat s počítačem, a počítač začne fungovat... Ale teď vážněji.
Operační systémy GNU/Linux vycházejí z filosofie, že každý minimálně 32bitový počítač může být plnohodnotným
serverem. Podle tohoto se k nim také chovají. V žádném případě neplatí, že pro nainstalování nového zařízení
musíte počítač restartovat. Také neplatí, že po určité době je počítač potřeba restartovat prostě proto, že
došla paměť, nebo že "se zasekl". Takovéto chování je u GNU systémů (a programů samozřejmě také) nepřípustné.
Je samozřejmostí, že počítač nepotřebuje restartovat třeba i celý rok. Všechno je "čisté". Navíc, v těchto
operačních systémech fungují velmi efektivně uživatelská práva, takže obyčejný uživatel může zasahovat pouze
do svého domovského adresáře a dál se nedostane, ani kdyby stokrát chtěl. (Tedy - někteří lidé se dokáží dostat
dál, to jsou hackeři, ale i hacking zde v budoucnu nezanedbáme ;-) a přiblížíme vám jeho protagonisty i jejich filosofii.)
Pouze administrátor systému (root, tento název znamená anglicky kořen, jedná se o paralelu s kořenovým adresářem
a unixovými souborovými systémy) má práva instalovat nové programy a měnit globální nastavení počítače. Pak nainstalovaný systém předá uživateli K PRÁCI. Nikoliv K EXPERIMENTOVÁNÍ.
Nebezpečná bezpečnost?
aneb: Uživatel si užívá, ale neškodí, viry také ne
Souborové systémy GNU/Linuxů jsou navrženy tak, aby splňovaly stejná bezpečnostní pravidla, jako systém samotný - jsou vedeny záznamy o právech jednotlivých uživatelů a uživatelských skupin nad jednotlivými soubory
a adresáři. V současnosti nejpoužívanější souborový systém pro GNU/Linux je ext2 (second extended filesystem).
Přísně uživatelská struktura celého systému prakticky znemožňuje vývoj virů pro GNU/Linux systémy. Pokud vir
nemá administrátorská práva, je bezmocný, a vzhledem ke způsobu šíření těchto systémů nemá vir šanci. No
představte si, že si budete něco, co je zadarmo, pokoutně stahovat od kamaráda a zapomenete na antivirovou kontrolu. Ne, ne,
třikrát ne. Stáhnete si program z autorizovaného serveru, na který se nedaří propašovat žádného záškodníka
ani zkušeným škůdcům. A proč odjinud, když je přece zadarmo?
Co to jsou distribuce?
aneb: svět kapitalismu naruby
Předpokládejme, že jste se rozhodli pro instalaci jednoho z GNU/Linux systémů. Co teď. Kde se sežene?
V pekárně? V knihkupectví? V obchodu s počítači? V pekárně jsem ještě GNU/Linux neviděl, v knihkupectví
zcela běžně a o třetí variantě snad nikdo nepochybuje. Ovšem, je tu ještě jedna možnost. Celý systém
si je možné stáhnout legálně z internetu, kde mají jednotlivé distribuce své servery a jejich případná "zrcadla".
GNU/Linux systém se nazývá distribuce - to z důvodu, že firma, která jej vyrábí, vlastně dává dohromady
jednotlivé GNU programy, vytvoří k nim instalační nástroj, přidá svá vylepšení a výsledek distribuuje.
Pokud si distribuci GNU/Linux systému koupíte v knihkupectví, překvapivě za něj zaplatíte, ale neplatíte
za systém jako takový, ale za CD-čko, za obal a manuál ve svém rodném jazyce. V případě populárního RedHat Linuxu to je něco málo přes 100 (slovy sto) korun českých. To je více než příznivá cena. Ale z toho přece firma, která tuto distribuci
vytváří, nemůže nic vyzískat. Tak zaprvé může a zadruhé nechce ;-). Můžete si totiž koupit i licenci na
danou komerční distribuci, ale to neznamená nic jiného, než že získáte plnou on-line technickou podporu
a pokud narazíte na problém, tak pracovníci dané firmy jej budou přednostně řešit pro vás. A kolik taková
věc stojí? Něco mezi 1000,- a 10 000,- korunami českými. Takže si koupíte pro celou firmu operační systém
a zaplatíte jednu licenci, čímž získáte podporu - pro celou firmu. Pokud máte více poboček, jistě nebudete šetřit a koupíte
licencí více (podle počtu poboček), aby pro každou byla možnost okamžité konzultace s pracovníky autorské firmy.
To znamená, že pokud třeba banka má 10 oblastních poboček a chce do všech plnou technickou podporu, jsou
investiční náklady pod 100 000,- korun českých (a pochybuju, že některá banka chce 10 paralelních technických podpor ;-)). Jak vidno, uživatel (sebevětší, sebebohatší) neplatí nic, pouze si může připlatit nadstandard. Jednu z nadstandardních distribucí vytváří pro své servery i stanice největší počítačová firma světa - IBM. Ta se rozhodla podporovat Linux jako strategický systém pro své e-servery, a to na bázi Intel®, Alpha® nebo i Sparc® procesorů. IBM doporučuje Linux i pro své prostředí Lotus Domino Notes, které je schváleno i jako standard NATO. 
Použití? E-business, firemní internetové servery, velké i malé souborové servery, robustní databázové servery, simulační a vizualizační stanice, logistické aplikace s podporou GPS, distribuované aplikace... V prostředí těchto systémů běží i operace americké armády či databáze FBI. Svět profesionálních nástrojů pro dosažení zisků i moci. Globální výrobci, distributoři i uživatelé ví, do čeho se vyplatí investovat. Dostanou to, co chtějí a nikoliv i to, co nechtěli.
Kde seženu někoho, kdo se mi bude starat o...
aneb: věřte mládí, také zestárnete
Častá otázka mnoha majitelů malých i větších firem, obvykle doplněná otázkou, kolik mě to bude stát. Ale
v tomto případě je zcela zbytečná. Spousta absolventů středních škol umí velmi dobře spravovat
serverové stanice a občas jsou aktivními GNU vývojáři již z dob právě dokončených středoškolských studií.
A pokud chce někdo pochybovat o schopnostech vysokoškoláků z technických škol, tak asi vůbec nepochodí. Vysoké školy ročně opouštějí stovky či snad tisíce lidí, kteří umí. Například na fakultě elektrotechnické ČVUT jsou celé části kateder (výpočetní techniky, ale třeba
i matematiky), které se zabývají GNU/Linux systémy, podílejí se na jejich vývoji a o kvalifikované
pracovníky nemají nouzi. A otázka platu? Je problém dobře zaplatit jednoho či dva "experty" na správu systémů
a nechat je instruovat ostatní pracovníky? Nevyjde to náhodou výrazně levněji, než kupovat stále nové
a nové verze komerčního operačního systému (byť se systémem skvěle vymyšlených slev) s nadějí, že "TO" konečně bude fungovat?. Samozřejmě, že první varianta je výrazně levnější a umožňuje větší flexibilitu vám i vašim systémům. Vaše informační nároky budou růst s vašimi potřebami, navíc budete mít plnou a trvalou kontrolu nad tím, co opravdu potřebujete a tím, co se vám snaží "komerční" distributor "přibandlovat". Proč máte kupovat kilo banánů s kilem brambor? Kdysi revoluční Windows 3.1 se vešly na několik disket. Dnes adorované Windows NT či Windows 2000 se vejdou (v přepočtu) na několik stovek disket (se všemi opravami jich je skoro tisícovka, s rozšiřujícími moduluy je to několik tisíc disket). Píšete snad v textovém editoru stokrát efektivněji či komfortněji? Děláte cokoliv převratného, co jste nedělali už předtím? Ukládáte tisíckrát více dokumentů? Zamysleli jste se vůbec někdy, kolik megabajtů kódu z operačního systému, programů či paměti opravdu využíváte vy sami a kolik je ho tam jaksi "navíc"? Kolik procent místa, který zabírá ten který dokument je věnováno vašim datům a kolik údajům, o kterých ani netušíte? A co vůbec ty programy "navíc" dělají, když vy je nevyužijete? Proč zabírají drahocenný (a drahý) prostor na vašem harddisku? Proč potřebujete stále výkonnější systém, stále větší harddisk, stále více paměti? Komu TO slouží? Vám? Ach, ano, několik programů z těch mnoha tisíc ve vašem počítači se stará o stále vynalézavější a luxusnější animaci woken či trvalý úklid špatně spravované paměti... Nesmutněte. Bude líp.
Předchozí díl seriálu.
Nezapomeňte:
Tento článek může být volně kopírován a dále šířen podle pojmů z GNU General Public License verze 2 nebo
pozdější...
Poznámka TP: Microsoft nedávno vydal dokument, v němž
se - značně primitivními prostředky - snaží uživatele přesvědčit o škodlivosti Linuxu.
