pátek 19. září

O B S A H

Velká Británie:

  • Výsledky referenda ve Walesu Internet a sdělovací prostředky:
  • Obchodní rozvoj Internetu ohrožen: americké špionážní agentury nechtějí dovolit volné šifrování internetové komunikace
  • Krize v BBC
  • Nova TV: opravy od Milana Šmída Postskript:
  • Anglická penzistka zaútočila na středověký kostel



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Obchodní rozvoj Internetu ohrožen:

    Zpravodajské agentury ve Spojených státech zintenzívnily svou kampaň ve snaze ovládat proud informací prostřednictvím internetu. Bojují proti nesvaté alianci aktivistů za občanské svobody a podnikatelských šéfů, kteří usilují o zavedení bezpečných šifrovacích technologií na ochranu osobního soukromí a komerčních informací na internetu. Minulý čtvrtek přineslo v americkém Kongresu lobování organizace FBI a Národního úřadu pro bezpečnost výsledky: byl přijat dodatek pro návrh šifrovacího zákona, známého jako SAFE (Security and Freedom Through Encryption, Bezpečnost a svoboda prostřednictvím šifrování). Kongresový výbor pro zpravodajské záležitosti nahradil právo prodávat účinné šifrovací systémy do světa předpisy, které zakazují dokonce i americkým občanům, aby jich užívali. Zpravodajské agentury a jejich političtí stoupenci požadují, aby byl každý americký občan, jehož elektronická komunikace nebude po roce 2000 pro americkou špionážní agenturu okamžitě čitelná, potrestán odnětím svobody na pět let. Americké zpravodajské agentury chtějí donutit Spojené státy, aby využily svého politického a ekonomického vlivu a přiměly celý ostatní svět, aby také zavedl takovéto předpisy.

    Příští čtvrtek bude ve Washingtonu pokračovat v této věci boj. Tehdy totiž se bude vyslovovat k zákonu SAFE kongresový výbor pro podnikatelské záležitosti, který bude zřejmě více nakloněn právu šifrovat informace na internetu.

    Posléze budou muset vedoucí představitelé Kongresu a Bílého domu jednat o tom, která verze zákonu SAFE bude přijata.

    Pokud bude schválena nynější nová verze zákona, bude ve Spojených státech nezákonné vyrábět či prodávat šifrovací systémy, které by nebyla okamžitě schopna rozluštit americká vláda.

    V Británii se nová vláda bude muset brzo rozhodnout, jaký postoj zaujmout v této válce, které skoro nikdo řádně nerozumí a která téměř úplně ochromila rozvoj podnikání prostřednictvím internetu. Nová labouristická vláda bude muset vytvořit nové normy a musí se rozhodnout, zda si přeje vyrovnat se s poklesem hospodářského rozvoje, ustoupí-li špionážním agenturám.

    Pokud zvítězí špióni, doplatí na to také běžní uživatelé elektronického obchodování na internetu či uživatelé, kteří komunikují prostřednictvím elektronické pošty. Bez šifrování zpráv je totiž možno provoz na internetu volně číst, a umějí to nejen špionážní agentury, ale i různí podvodníci a kriminální živly, kteří získávají přímý přístup na internet prostřednictvím routerů anebo místních sítí.

    Elektronická pošta je méně soukromá než telefonní rozhovor, neboť telefonní rozhovor se odehrává mezi dvěma body a jde jednou konkrétní trasou. Elektronická pošta se však posílá nejrůznějšími směry mezi routery. Bez šifrování může být elektronická pošta, obsahující citlivé informace, jako například finanční údaje, třeba čísla úvěrových karet, čtena na mnoha místech trasy, kudy probíhá internetový provoz.

    Tento složitý, ale naprosto základní problém pro každého ztížila v Británii iniciativa, vzniklá v posledních dnech bývalé konzervativní vlády. Těsně před všeobecnými volbami zveřejnilo britské ministerstvo průmyslu a obchodu svou vlastní verzi amerického šifrovacího systému, který zajišťuje, aby vláda mohla všem občanům číst soukromou poštu.

    Systém britského ministerstva průmyslu a obchodu měl být sítí licencovaných agentur, který by poskytovaly veřejnosti šifrovací programy (a zároveň by archivovaly jejich kopie). Na oficiální žádost vlády by tyto agentury vládě do jedné hodiny poskytly klíč k rozkódování jakékoliv elektronické zprávy.

    Návrh vytvořit centrální databázi šifrovacích klíčů byl vystaven ostré kritice, protože by bylo katastrofou, kdyby do něho pronikli zločinci.

    Činitelé britského ministerstva průmyslu a obchodu byli naprosto nepřipraveni na vlnu protestů, která je doslova zavalila po zveřejnění tohoto návrhu. Na návrh prý nereagovala jediná osoba kladně. Návrh odsoudili šéfové průmyslu, univerzitní odborníci, i aktivisté za občanskou svobodu.

    Nynější bitva v americkém Kongresu se odehrává poté, co zpravodajské agentury zaznamenaly celou řadu nezdarů, když se pokoušely zakázat vývoz účinných šifrovacích systémů. Americká vláda klasifikovala šifrovací klíče jako "munici" a zakázala vývoz složitých šifrovacích systémů, tzv. "key lengths", dost dlouhých na to, aby se nedaly rozšifrovat. Tak Američané donedávna mohli pro obchodní transakce na internetu prostřednictvím úvěrových karet využívat efektivních, 128bitových klíčů, zatímco Evropané mohli používat jen oslabených 48bitových klíčů.

    V srpnu letošního roku však ustoupila americká vláda podnikatelskému nátlaku a povolila vývoz 128bitových klíčů do zahraničí, takže neameričtí uživatelé internetu si nyní už mohou koupit nové verze prohlížečů s těmito šifrovacími zařízeními. Potíž je - a to se nezdůrazňuje - že je podmínkou vývozního povolení, že americká vláda musí mít přístup do těchto šifrovacích systémů.

    Je pozoruhodné, jak podstatně byl v posledních desetiletích zdržen rozvoj šifrovacích systémů. Už před dvaceti lety vznikly v důsledku pokroku v matematice jedinečné, ale jednoduché nové metody, jak šifrovat zprávy. Jde o tzv. kryptografii prostřednictvím veřejného klíče (public key cryptography), která nepotřebuje kódovací knihy. Už v roce 1977, dávno před vznikem dnešní verze internetu, ukázali tři matematikové, Rivest, Shamir a Adelman, jak tuto revoluci realizovat v praxi.

    Jejich algoritmus RSA umožňuje uživatelům vytvořit dva odlišné šifrovací klíče, "soukromý" a "veřejný". Uživatel může použít "veřejný" šifrovací klíč nějaké firmy, umístěný na její stránce na internetu, k tomu, aby jí poslal zašifrovanou zprávu. Zprávu však pak lze rozšifrovat jen "soukromým" klíčem, který má k dispozici jen sama firma.

    Tento algoritmus RSA je možno používat na internetu prostřednictvím programu jménem Pretty Good Privacy, PGP, jehož vynálezce, počítačový odborník Phil Zimmermann z Colorada, je legendou internetu. Jeho odměnou za vynález PGP však nebyla sláva, ale stíhání od FBI. Za to, že vytvořit PGP, byl obviněn, že do zahraničí vyváží munici. Obvinění proti němu byla stažena teprve loni.

    Vlády si uvědomují, že nikdy nebude dosaženo mezinárodní dohody zákazu šifrovacích kódů, tak jako jsou zakazovány jaderné zbraně. Proto se snaží vlády a špionážní agentury šifrovací programy regulovat nenápadně a tajně, a to formou utajování patentů, rušením finančních grantů na výzkum v této oblasti, ochromením mezinárodní standardizace, pronásledováním vynálezců a podnikatelů a právními kampaněmi ve snaze omezit jejich vliv.

    Ve stínu, v skrytu za veškerým tímto úsilím jsou zpravodajské agentury - americká Národní agentura pro bezpečnost a britské Vládní ústředí pro komunikace (GCHQ). Tyto instituce zpracovávají už padesát let obrovské množství informací z mezinárodních komunikačních sítí. Vědí, že je jejich činnost nyní ohrožena hromadným šifrováním. Historicky vydávaly vlády obrovské finanční prostředky na rozbití kódů nepřátelských zemí. Ale snažit se činit totéž pro rozšifrování obrovského množství běžné mezinárodní elektronické komunikace by bylo nerealisticky nákladné.

    Objem informací, které zpracovává americká Národní bezpečnostní agentura, je obrovský. Každý rok analyzuje desítky miliard zpráv. Veškeré mezinárodní komunikace prostřednictvím satelitu nebo podmořských kabelů a mnoho druhů domácí komunikace je možno odposlouchávat. Odposlouchávací stanice britské agentury GCHQ byla před třiceti lety vybudována v Morwenstow u města Bude v hrabství Cornwall nejen pro sledování sovětského komunikačního provozu, ale i pro analýzu západních mezinárodních komunikačních satelitů Intelsat.

    Americká Národní bezpečnostní agentura a britské Vládní ústředí pro komunikace mají dosud obrovský vliv na vytváření vládní politiky obou zemí. Šéf odboru vládní politiky pro inovace a technologii britského ministerstva průmyslu a obchodu David Hendon nikterak nezastírá, že podstatná část informací pro jeho práci pochází z agentury GCHQ. V Komisi pro Evropu určuje bývalý činitel GCHQ David Herson politiku Evropské unie v oblasti zabezpečování informací.

    Při rozhodování o této složité záležitosti bude muset Velká Británie určit, zda podpořit britské národní hospodářské zájmy anebo uspokojit obavy britských špionážních pracovníků, kteří velmi chtějí, aby jejich agentury udržely dosud velmi přátelský poměr s obdobnými institucemi ve Spojených státech. Až do minulého týdne se setkávaly americké pokusy ovládnout šifrování mezinárodního komunikačního provozu s nezdarem.

    Před třemi týdny nařídila federální soudkyně v San Francisku americké vládě, aby nestíhala chicagského univerzitního učitele Daniela Bernsteina, pokud zveřejní na internetu šifrovací zařízení. Vývozní omezení, konstatovala soudkyně Marilyn Patelová, porušila Patelovo ústavní právo na svobodu projevu.

    A americké úsilí lobovat Evropskou unii a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, aby podpořily systém šifrovací kontroly, selhalo. Evropská unie i OECD podpořily otevřené užívání kryptografie (i když za určitých podmínek).

    Pokračující kampaň proti efektivnímu šifrování komunikace na internetu je vyvolávání obavami z potenciálně protispolečenského užívání sítě, obavami ze "čtyř jezdců apokalypsy": terorismu, nezákonného prodeje narkotik, pedofilie a organizované zločinnosti. Avšak donutí-li vlády počestné občany a podniky, aby jim odevzdaly své šifrovací klíče, to nezabrání zločincům v užívání silných ilegálních šifrovacích systémů. Britská Labouristická strana to jasně vyjádřila ve svém předvolebním programu: "Není nutné kriminalizovat velkou část veřejnosti, užívající internet, jen proto, aby bylo možno kontrolovat činnost malé skupinky osob, porušujících zákon."

    Loni řekl poradce Evropské unie David Herson velmi otevřeně, že vyvolávání strachu z pedofilů a teroristů, užívajících internetu, je jen manipulace od západních vlád: "Nejde o dodržování zákonů. To je jen kouřová clona. Jde o to, aby měly špionážní agentury možnost i nadále pracovat tak, jak pracují."

    Vládnou obavy, že ty země, které se přizpůsobí požadavkům Spojených států, vážně ohrozí potenciál hospodářského rozvoje, k němuž by mohlo dojít prostřednictvím internetu. Naopak země jako Německo a mnohé asijské země, které se odmítají přizpůsobit požadavkům amerických a britských zpravodajských institucí, budou mít ze svého liberálního postoje zřejmě velký hospodářský prospěch.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|