1. Rasismus mezi Romy
Romové, kteří se vydali žádat o azyl a zůstali (zatím) v Doveru, mají ze všeho nejvíce v hlavě pořádný zmatek . Zpravidla neumějí vůbec anglicky a nevědí nic o velmi přísných britských imigračních zákonech. Dá-li se jim věřit, v některých případech navíc riskují a opouštějí poměrně překvapivě dobrá česká bydla.
Odsud z Británie se nedá ověřit, nakolik je jejich strach z rasově motivovaných útoků skutečný a nakolik je jen hraný. Nezávidím imigračním úředníkům, kteří budou muset každou jednotlivou žádost přešetřit a rozhodnout. Tím spíše, že útoky proti Romům nejsou zřejmě příliš detailně (například policií) a jmenovitě zdokumentované.
Když jsem se dvou doverských romských mluvčí zeptal, co by vzkázali Romům, kteří se teprve třeba chystají na cestu , shodně je varovali, aby zůstali raději doma.. Opáčil jsem, že to zní od nich poněkud pokrytecky, když sami jsou už za vodou. Při vypnuté kameře odpověděli zhruba takto: “Pane komentátore, ale když oni nám se teď začínají jezdit také “špinaví" Romové a my je tady nechceme ."
2. Británie: 1997
Nejčerstvější slovní přestřelku s anglickými hlídači, kteří vynikají buldočí vytrvalostí, jsem měl právě na jednom z bílých doverských útesů.. Když jsem si vyjel na Langdon Cliffs pro přehledné panorama celého přístavu, trvalo jen asi dvě minuty, než přispěchal místní strážce útesu a pravil, že za televizní záběry se na doverských útesech platí. Mé vysvětlení o poněkud skromných rozpočtech veřejných vysílacích společností ve střední Evropě, přijal chápavě, ale neústupně. Pod dvacet liber se nedalo smlouvat.
“Nepokoušejte se ujet bez placení, kolega z budky má stejně číslo Vašeho auta," dodal se zdviženým prstem a pak mi blaženě vysvětlil, jak nás “dostal". “Hlídač v budce viděl na zadním sedadle Vašeho auta kameru, a dal mi hned hlášku na vysílačku. Jsme sice všichni v terénu, ale máme neustálé spojení."
“Je to tady jako v Rusku," pravil kameraman, který pro mě to odpoledne pracoval a který žije v Británii téměř třicet let. “Všichni Tě sledují," dodal. “Už je mi jasné, proč Orwellova vize totalitního státu 1984 nemohla být napsána nikde jinde než v této zemi ," glosoval jsem jeho slova, když jsem sahal do peněženky pro dvacetilibrovou. bankovku..
3. Český muž pro Evropu
Romové to budou mít o poznání snazší, až vstoupí Česká republika do Evropské unie. Stejně jako sudetští Němci se budou moci nastěhovat zpátky do Chebu, Sokolova nebo Karlových Varů, Romové budou moci přesídlit tam, kde nebudou mít například skutečný či umělý strach o své životy.
Muž, který by nás všechny měl do Evropské unie obrazně dovést , se jmenuje od minulé středy Cyril Svoboda . Jako náměstek ministra zahraničí má pověst “jednoho z nejschopnějších mužů české exekutivy." Svoboda má mít podle prvních zpráv k dispozici zhruba třicetičlennný tým ministerských expertů.
Je zřejmé, že česká cesta do Evropy bude dlouhá a složitá a že se během ní může v českých zemích i několikrát změnit vláda.. Bylo by znakem jisté domácí politické vyzrálosti, chtělo by se dokonce napsat české připravenosti na vstup do Unie, kdyby se v “evropském týmu" našlo křeslo také pro zástupce současné české “demokratické" opozice. Jinak můžeme při každé změně vlády začínat v téhle šachové partii na čtverci číslo jedna.
(Autor je zpravodajem České televize pro Spojené království a Irskou republiku)
