Mezinarodni den studentstva - 17. listopad
Jan Renner
Po temer sedesati letech zustava 17. listopad, 1939, v zive vzpomince nejen na ceskych vysokych skolach, ale i na akademicke pude skoro celeho sveta a byl vyhlasen prezidentem Rooseveltem a Winstonem Churchillem Mezinarodnim dnem studentstva. Znovu a znovu je nutne se zamyslet nad jeho vyznamem, jeho tragikou, jeho ponaucenim.
Nejlepe to vyjadril pri jedne z minulych vzpominek predseda francouzskych studentu Jean Sarvonat, kdyz rekl, ze pro Francouze zustane statecny postoj ceskych studentu symbolem ducha svobody a lidskych hodnot, ktere jakakoliv forma totality nepotlaci, protoze si zachovali ve svem srdci a ve sve mysli narodni cest a touhu po svobode neporuseny. 11. listopadu 1940 se stali francouzsti studenti, kteri manifestovali v Parizi u Vitezneho Oblouku, take obeti nasili.
Cesti studenti mohli po prve svobodne vzpomenout tohoto dne a predchozi tragicke smrti Jana Opletala teprve 17. listopadu 1945. Tehdy se sjeli do Prahy studenti celeho sveta, aby vzpomneli obeti svych ceskych kolegu a zalozili Mezinarodni svaz studentstva. Tehdejsi ministr informaci Vaclav Kopecky vsak dal prikaz, aby se tisk o deviti popravenych studentskych predacich nezminoval a vyskoleni tlumocnici o nich pomlceli.
V te chvili jiz ale zacinal na vysokych skolach boj o demokracii, ktery vyvrcholil tezkymi porazkami komunistu ve fakultnich volbach na podzim 1946 a 1947. Boj o pamatku 17. listopadu a popravenych dr., Josefa Matouska, dr. Jaroslava Klimy, Josefa Adamce, Jana Cerneho, Marka Frauwirtha, Bedricha Kouly, Vladimira Skorkovskeho, Vaclava Safranka a Jana Weinera, zatcenych na udani komunistickeho studenta v predvecer 17. listopadu, komuniste take prohrali. Predseda studentu Emil Ransdorf se zucastnil 16. listopadu odhaleni pametni desky popravenych studentu v Modranech a prohlasil se k tradici a pamatce padlych hrdinu na miste kde v roce 1939 modransti obcane tajne zasadili devet lipek a slibili, ze studenti nikdy nezradi odkaz 17. listopadu.
Ten odkaz cesti studenti ve vlasti ani v exilu nezradili s vyjimkou tech pro ktere komunismus byl blizsi nez vlast a 25. unora 1948 pouzili t. zv. akcnich vyboru, vedenych Jirim Pelikanem, k vylouceni svych odpurcu a tisicu dalksich studentu ze studia. Mezi nimi byl i mistopredseda Ustredniho Svazu cs. studentu a predseda Spolku ceskych mediku Felix Uhl, ktery byl za cinnost v odboji proti nacistum vyznamenan prezidentem Benesem a stalinisty po unorovem puci veznen v uranovych dolech, predseda studentu ve vlasti i v exilu Emil Ransdorf a predseda Spoku chemiku Vaclav Opradko.
