Jak to vidím já: trpký pohled na ČR z hlediska odmítnutého Čecha v Americe
Průzkum veřejného mínění
Fascinujici vysledky vyzkumu verejnosti uz nikoho v Ceske republice nevzrusuji. Jenom ja, cizinec na rodne hroude, jsem zarazene prohlizel v denicich grafy s krivkou popularity a propadlistem dejin politiku v zemi, kde dnes znamena opet vcera.
Predseda vlady bez mandatu zatajil verejnosti ctrnactilete clenstvi ve zlocinecke organizaci. Utajeno zustalo i soudruzstvi nynejsiho ministra zahranici, mezitim co rada jejich kolegu meni clenstvi ve stranach casteji. nez spodni pradlo a vrchol tomuhle predstaveni dodava podle listu MF Dnes, Urad prace na Decinsku, kde nezamestnanost dosahla skoro deseti procent a neustale se zvysuje. Tady navic nabizi uchazeckam i mista prostitutek. Jedinou podminkou k prijeti je vek mezi osmnacti az osmadvaceti a urednici pry oslovuji i stredoskolacky. A potom, ze v srdci Evropy neni demokracie!
Pouze ctvrtina obyvatel si pochvaluje soucasne pomery podle poslednich vysledku (brezen 1998) setreni IVVM. Nostalgie po minulem rezimu se nejcasteji poji s otazkami zivotni urovne, socialni politiky a celkove nejistoty.
V zemich, ktere dodrzuji zakladni lidska prava podle Helsinske dohody, takove starosti nemaji. Plati tady totiz takove zakladni ponauceni, ze kdyz ukradnes kolo, muzes na nem jezdit jenom tak dlouho, dokud te nechyti. Potom musi byt dopravni prostredek navracen svemu puvodnimu majiteli. S timhle pristupem vsak komunisti nikdy nesouhlasili. Jeste v roce 1991 ekonomove a nenahraditelni veleznalci jako Dlouhy, Dyba a Klaus tvrdili, ze pokud kola vratime pravoplatnym majitelum, Ceskoslovensko se ekonomicky zhrouti.
A tak jenom par slechticu dostalo zpet lesy a zamky, navic zadarmo i ucebnici ceskeho jazyka a domaci hospodarstvi se presto pomalu, ale jiste rozpadlo.
Podle me, tyhle tabulky nejruznejsich grafu zacinaji poukazovat na to, ze konecne nastava v Praze a jejim okoli cas na vyrovnani s minulosti bez sametoveho pohlazeni a k opravdovemu vstupu mezi demokraticke staty sveta.
Věcná připomínka k návrhu na volební reformu
Diskuse o volebnim systemu je bezucelna. At se zvoli jeden nebo druhy, nic se nezmeni. Ve vsech stranach se totiz vytvoril jakysi skraloup noveho establishmentu, ktery nepusti nahoru zadnou myslenku ci osobnost, ktera by jej ohrozovala. Je potreba hledat zpusob, jak ten skraloup prorazit.
Nedavno nekdo v tisku pripomnel, ze za prvni republiky, kdy neexistoval 5% limit byli v parlamentu na konec zastupci pouze osmi stran.
Cili jedna moznost je zrusit limit uplne.
Urcitym krokem vpred pri zachovani limitu by bezesporu bylo dat stranam, ktereho ho nesplnily, moznost rozhodnout o tom, komu pripadnou jejich hlasy. Slozeni snemovny by pak lepe odrazelo vuli volicu.
Mimo to by zcela jiste doslo pred volbami k vyjednavani mezi nad- a podlimitnimi stranami o podminkach teto podpory, pri cemz by si silnejsi strany musely zvyknout na mene autoritativni chovani.
Pro podlimitni strany by to byla podpora, protoze volic by pro ne spise hlasoval, kdyby vedel, ze jeho hlas nepripadne v zadnem pripade strane, ktera mu zcela nevyhovuje.
( Z dosavadnich hlasu napr. pro DEU tez i KSC a SPR!) a ze tedy svym hlasem neohrozuje svou zakladni politickou orientaci (levice, stred,pravice).
J.T.
