čtvrtek 9. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR České sdělovací prostředky:
  • Boj o Novu: tragédie nebo fraška? (Tomáš Pecina) Zamyšlení pro pana Vojtěcha Kmenta: Ještě jednou o komunistické kolektivní vině: jde o neřešitelnou otázku?
  • Recenze knihy Viktora Knappa, Proměny času, Praha 1998 (Jan Čulík) Austrálie:
  • Jak dopadly volby ve státě Queensland (Robert Nohejl)
  • Mnozí Australané chtějí právo vlastnit zbraně (Robert Nohejl) Češi v Americe:
  • Jiřina Fuchsová píše Petru Pithartovi Oznámení
  • Vyšlo desáté číslo časopisu Hurontaria



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Boj o Novu: tragédie nebo fraška?

    Protože nejnovější vývoj kolem sporu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání s TV Nova, jmenovitě zákopová válka mezi mluvčím Rady Petrem Štěpánkem a generálním ředitelem Novy Vladimírem Železným, což jsou úhlavní dramatis personae našeho kusu, získal rysů epopeje poněkud rozvleklé, dovolím si začít stručnou rekapitulací.

    Expozice a zápletka

    V únoru odvysílala Nova kontrovezrní pořad Áčko na téma "Živím se svým tělem." Regulační orgán, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, udělil za tento pořad bezprecedentní dvoumilionovou pokutu, kterou
    zdůvodnil velmi nepřesvědčivě a evidentně ne zcela v souladu s fakty. Nova okamžitě zahájila kampaň na svou obranu, přerušila vysílání Áčka a vyzvala veřejnost k podpoře své kauzy.

    Tomuto vývoji jsem se věnoval ve svém minulém článku. Sledujme, co se dělo dál:

    Petr Štěpánek zveřejnil na obhajobu postupu Rady toto vyjádření, načež Radek John, známý publicista, nyní šéf publicistiky v TV Nova, kontroval takto a Petr Štěpánek vrátil úder tímto stručným dopisem redakci MFD.

    Jak si lze povšimnout, klíčovou roli ve slovní přestřelce hraje dopis pana László Sümegha. Podařilo se mi inkriminovaný dopis získat. Z jeho textu je evidentní nejen to, že Petr Štěpánek zjevně a neodpustitelně pochybil, když vydával tento dopis za oficiální stanovisko národní Referenční laboratoře pro AIDS (a způsobil tak vlnu zcela zbytečné animosity mezi Sümeghem, Laboratoří a TV Nova), ale naložil s ním po způsobu státních úředníků v komunistickém režimu: že demokracie znamená pluralitu názorů, je představa, jíž mnozí ani po osmi letech jaksi nepřivykli.

    Na druhé straně nese znaky politováníhodného a pokleslého diskusního stylu i reakce Radka Johna: osobně jsem se přesvědčil, že L. Sümegh je schopen své názory obhájit (byť tuto možnost již jednou nevyužil) a útoky na jeho osobní integritu a argumenty ad personam, opírající se dokonce o poukazy na Sümeghovu sexuální orientaci a národnost, standardům novinářské etiky v TV Nova dobrou vizitku neudělaly.

    Legislativa

    Vraťme se ale z prostředí Hlavního nádraží takříkajíc ad abstractum.

    Existuje vůbec něco, čím by se mohla Rada proti obvinění z podjatosti a inkompetence bránit? Mám za to, že nejsilnějším argumentem, svědčícím v její prospěch, je děravá a nedostatečná mediální legislativa, v jejímž rámci Rada působí.

    Ve Velké Británii je licenční a regulační agenda svěřena Independent Television Commission (ITC). Na její domácí stránce (česká Rada webovou stránku nemá) nalezneme velmi podrobný popis toho, čím se Komise zabývá, jaké jsou její pravomoci, včetně záznamů o každém jednotlivém případu, který byl Komisí posuzován. Britská mediální legislativa, na jejímž základě Komise působí, je ve srovnání s českou mnohem rozsáhlejší (viz poslední novela Broadcasting Act 1996 ), a co je podstatné, Komise pravidelně vydává své vlastní závazné kodexy (např. ITC Programme Code), v nichž detailně interpretuje vysílací zákon a provozovatelům tak poskytuje vodítko pro tvorbu vlastních programových zásad.

    Česká Rada nic podobného nedělá, zákon jí to ani neumožňuje; jediným závazným dokumentem je vysílací zákon a jak bude Rada jeho strohá a obecná ustanovení interpretovat, mohou provozovatelé usuzovat snad na základě božího vnuknutí. Vznikají proto absurdní situace, že Rada zahajuje správní řízení proti provozovateli TV Nova, aniž by měla v rukou jasné argumenty; znalecké posudky prý budou vypracovány dodatečně.

    Velký rozdíl je i v pravomocích britské Komise. Cituji z její webové stránky:

    The ITC has a wide range of powers at its disposal to enforce licence and Code requirements. Where a genuine mistake has been made in interpreting the Programme Code, or where the Code breach is not of a very serious nature, we will contact the television company concerned, offering guidance and making it clear that the offence should not be repeated. In a more serious matter, we may issue a formal warning, require on-screen corrections or apologies, disallow a repeat or impose a fine. In the most extreme cases we can shorten the term of a licence or even withdraw it altogether.

    (ITC disponuje rozsáhlou pravomocí k vynucování podmínek licencí a Kodexu. Pokud dojde při interpretaci Programového kodexu k neúmyslné chybě nebo jedná-li se o méně závažné porušení Kodexu, spojíme se s příslušnou televizní společností, nabídneme jí pomoc a vysvětlíme, že se porušení nesmí opakovat. Ve vážnějších případech můžeme udělit formální výstrahu, požádat o odvysílání opravy nebo omluvy, zakázat reprízu nebo udělit pokutu. V nejvážnějších případech můžeme zkrátit dobu trvání licence nebo ji dokonce zcela odebrat.)

    Pravomoci české Rady nejsou zdaleka tak jemně strukturovány, a tak vznikají další absurdity: Petr Štěpánek obhajuje udělení pokuty zdůvodněním, že Rada chtěla zahájit s Novou diskusi, rozbíhá se správní řízení o odebrání licence, ale ne proto, že by někdo chtěl diváky připravit o jejich televizního miláčka, ale aby Nova dodržovala zákony - prostě variace na téma kocourkovští regulují televizní vysílání.

    Závěr

    Jak z té patálie ven? Domnívám se, že Rada prokázala svou neschopnost plnit zákonem dané úkoly a zesměšnila se v takové míře, že by ji měl nový Parlament odvolat, jak mu to v těchto případech dovoluje zákon. Zároveň se jmenovnáním nových radních by sněmovna měla zahájit práci na přípravě novely mediálních zákonů. Inspirovat se při tom třeba britským modelem může být nejsnazší cestou, jak regulačnímu orgánu i provozovatelům vytvořit spravedlivé, flexibilní a zároveň vypočitatelné a předvídatelné legislativní prostředí.

    Postskript: Úřad Rady, informační pevnost

    Na Úřadě rozhlasové a televizní rady v Praze 10 novináře rádi nemají. Žádám o výroční zprávu, na kterou se tiskový mluvčí Štěpánek odvolával. "Na papíře to nemám a xeroxovat pro vás nic nebudu. Když si přinesete vlastní disketu (sic!) a bude tu vedoucí, nahrajeme vám to." Vedoucí přítomna není, disketu u sebe nemám. Smůla. Poslat emailem? Neexistuje, Internet nám nefunguje.

    Odcházím s prázdnýma rukama a s přesvědčením, že chce-li Rada, ať stávající nebo nová, napravit svou pošramocnou pověst, již si svými kontroverzními činy v poslední době získala, měla by začít radikální obměnou svého aparátu. Úřednice, která se mi dnes s takovou ochotou "věnovala," nemá ve státní službě co pohledávat. Anebo existují důvody, proč před novináři výroční zprávu skrývat, a šlo toliko o dobře nacvičený zastírací manévr?

    Praha, 7.7.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html

    (na této stránce jsou nyní k dispozici i platná znění některých českých zákonů, mj. zmiňovaného vysílacího zákona)

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|