pátek 11. září

O B S A H

Jazyková poznámka:

  • "Je pravdou..." Sdělovací prostředky:
  • Svobodná Evropa už v padesátých letech cenzurovala esejistické práce spisovatelů jako byl Jan Čep
  • (Odpovědným) šéfredaktorem na zkoušku, aneb jak Ivan Kytka vysvětlil svůj sedmitýdenní výlet do Prahy (Rozsáhlá reakce Ivo Mathého na rozhovor s Ivanem Kytkou)
  • Dopis České televizi, který INFO bulletin ČT neotiskl (Ivo Mathé) Česká politika:
  • Je dobré nezapomínat, kdo může za to, že mohli estébáci odejít do penze s velkými důchody (Zdeněk Jičínský) Čtení na víkend:
  • Jak dala Austrálie nový život King O'Malleymu (Robert Nohejl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Dopis generálnímu řediteli ČT Jakubu Puchalskému, který INFO bulletin České televize neotiskl

    Ivo Mathé

    V Praze dne 11. června 1998



    Vážený pane řediteli,



    dovoluji si navázat na naší velmi krátkou, spíše náhodnou, rozmluvu. Po nahlédnutí do materiálů, které tvořily předávací protokol, a jistém osvěžení mé zaneřáděné paměti, se mi jeví odpovědi pana ing. Michaela Kralerta v květnovém INFO bulletinu České televize mnohem závažněji než jsem si Vám dovolil ve spěchu naznačit.

    Česká televize byla na jaře tohoto roku opravdu neobyčejně ekonomicky zdravá. Její hospodaření bylo dlouhodobě velmi úsporné a pečlivé. Systém a metody rozpočtování a výkaznictví byly ušity "na míru" atypické instituci, jíž bezesporu Česká televize je. Spolu s dodržováním mnoha dalších nezbytných hospodářských mechanismů shora stručně zmíněné zásady umožnily (přes neustále reálně klesající příjmy) službu veřejnosti televizním vysíláním po více než šest let v České republice nejen budovat a udržet, ale i nebývale rozvinout. Jsem rád, že jste tuto nespornou skutečnost alespoň krátce zmínil ve svém úvodním sloupku v INFO.

    Z vyjádření pana ing. Kralerta, cituji: "...ČT se netěší...ani dobrému finančnímu zdraví", však vyplývá buď alibistická příprava argumentace pro případ nepříznivého hospodářského výsledku za rok 1998 (a to by bylo špatné), nedostatky v teoretické přípravě (to by bylo pro Vás varovnější), nebo poněkud větší vzdálenost od hlubší znalosti problematiky hospodaření České televize (což by bylo katastrofální).

    Musím tudíž (s požadavkem mimořádné stručnosti) zopakovat důvody, které mne vedly k prohlášení, že Českou televizi předáváme k 1. dubnu t.r. "převázanou růžovou mašlí". (S dnešním odstupem a vědomostmi bych mohl směle dodat "ve stříbrném hedvábném papíře a převázanou růžovou mašlí"!)

    Česká televize skončí rok 1997 se zlepšeným hospodářským výsledkem ve výši zhruba 340 mil. Kč. I kdybych od této částky odečetl výnos z prodeje pozemku KH-východ ve výši zhruba 200 mil. Kč, stále by pozitivní hospodářský výsledek činil přes 130 mil. Kč. Jen k doplnění informací; odprodej zbytného pozemku byl strategicky připravovaný na rok 1997 z několika důvodů - nebylo jasné odkdy a jak (zda-li vůbec) bude zvýšen televizní poplatek, a příjem z prodeje mohl odsunout potřebu překlenovacího úvěru, v účetním roce 1997 pak bylo možno očekávat vzhledem k bilanci předchozích let minimální daňové zatížení. Zmíněných 340 mil. Kč má současné vedení České televize možnost rozdělit do různých fondů a případně (se souhlasem Rady ČT) dokonce navýšit příjmovou část rozpočtu na rok 1998 (a zbavit se tak rezervy pro léta 1999 až 2000). Česká televize byla v den předání (1. dubna 1998) bez dluhů, bez jakýchkoliv úvěrů a všechny její platby byly realizovány v termínu. Výnosy z  odprodejů nemovitostí v uplynulých letech byly věnovány prioritně na dostavbu areálu Kavčí hory (nebyly rozpuštěny do provozních nákladů), takže, lapidárně formulováno, za opouštěné objekty (jejichž další užívání by bylo neefektivní a provozně naprosto nevhodné) byly dostavěny Kavčí hory, včetně tzv. Objektu producentských center umožňujícího koncentraci všech aktivit České televize v Praze na jediné místo. Novému vedení České televize tak byl předán dokončený areál Kavčí hory, perspektivně nevyžadující žádné stavební aktivity a již dnes solidně technologicky vybavený. Rozpočet České televize na rok 1998 byl schválen ve smyslu zákona o ČT - po nezbytné oponentuře - Radou ČT jako lehce přebytkový na základě předložení všech nezbytných podkladů (Vysílací schéma, Výrobní úkol, Prováděcí plán investic, Plán oprav a údržby, podrobný komentář ke všem položkám včetně neovlivnitelných nákladů atd. atp.). V rozpočtu byla, kromě zvýšeného plánu premiérové výroby, racionálně zohledněna mzdová politika a provozní potřeby celé České televize (včetně náročné komplexní opravy pláště hlavní budovy). Zcela mimo protokol jsem později ve svém (veřejně přístupném) materiálu "Televize veřejné služby pro třetí tisíciletí" (na str. 11) odhadl reálné zvýšení výnosu z vysílání reklamy a sponzorování v roce 1998 (ovšem při udržení audience-share) na 8%.

    Uvedené skutečnosti výmluvně svědčí o výjimečně dobrém ekonomickém zdraví České televize a jsou k odbornému posouzení dostačující. My jsme však šli ještě dále a úzkostlivě dbali o co možná nejlepší kondici České televize až do 31. března t.r. Proto bylo dosaženo i výrazně zlepšeného hospodářského výsledku za I. kvartál roku 1998 (169 mil. Kč !), ač příjmově patří měsíce leden až březen (spolu s červencem a srpnem) v oblasti vysílání reklamy pravidelně k nejslabším. Ani neočekávaně vysoké výnosy z vysílání reklam zapříčiněné výkony našich reprezentantů (na druhé straně vznikly i nepředpokládatelné náklady), jež jsme zprostředkovali divákům vysíláním ze Zimních olympijských her v Naganu, nezpůsobily automaticky pozitivní hospodářský výsledek (Kralert říká nepřesně "zisk") za I. kvartál 1998. Česká televize však konstruovala vždy i čtvrtletní plány, ve kterých byly zakomponovány platební kalendáře větších akcí či produkcí a zohledněno "rozložení" výroby s ohledem na platební schopnost a pozitivní účetní bilanci České televize v každém sledovaném období. Kralertovo vysvětlení ekonomické situace I. kvartálu 1998 je tudíž mylné, stejně jako prognózy na další kvartály, včetně domněnky o větších "nákupech pořadů ve II. a III. kvartálu". Při pružném, starostlivém a především fundovaném rozhodování není v roce 1998 důvodu k nesplnění plánovaného hospodářského výsledku.

    Už jenom sladkou třešničkou na šlehačkovém dortu byl při předávání České televize stav konta zvící částky vyšší než 600 mil. Kč. Při znalosti sumy získané (viz výše - cca. 200 mil. Kč) za pozemek KH-východ odprodaný (a zaplacený) v první polovině roku 1997 (!) nelze prohlásit (viz Kralert), že "z pohledu toků finanční hotovosti můžeme chápat současný stav finančních prostředků také jako zrealizované výnosy z prodejů nemovitostí ČT". Takové tvrzení je nepravdivé a účelové. Stav konta je výsledkem dobrého hospodaření, péče o  rezervní fondy, o nízký stav pohledávek apod.

    Mimořádně dobrý stav konta je totiž průsečíkem všech rozumných kroků učiněných v uplynulém období (viz výše). Protože ing. Kralert pochybuje o ekonomickém zdraví České televize při svém příchodu, je třeba si připomenout vlastnosti, které dobrá kondice vyžaduje. Obecně jde o správné rozhodování, neplýtvání, důslednou péči o všechny příjmy a rozumné vynakládání prostředků. Z venkovního pohledu pak znaky ekonomického zdraví naplŇuje instituce veřejnoprávního typu vysokým hodnocením bankovních ústavů (ČT měla bankovní skvělý rating), pozitivním hospodářským výsledkem - celoročním i po obdobích (ČT měla výrazně zlepšený hospodářský výsledek za rok 1997 i za I.q 1998), mírou realizace pohledávek (ČT měla minimum nevyřešených pohledávek), plněním závazků a nezadlužeností (ČT je zcela bez dluhů a platila v termínu), mírou úvěrů (ČT nemá - a nikdy neměla - úvěry ani půjčky), stavem konta (ČT má vysokou částku v "hotovosti"), výsledkem auditu (ČT zatím vždy výrok "bez výhrad" a totožný lze očekávat i za rok 1997), plněním plánu výkonů (ČT splnila plán výroby i vysílání).

    Asi je třeba dodat, že přes tvrdou a restriktivní mzdovou politiku se dlouhodobě dařilo (vyčerpávajícími jednáními nad kolektivní smlouvou i mimo ni) udržovat sociální smír a zajišťovat v odměňování krok s inflací. Pravděpodobně na rozdíl od mnoha jiných subjektů, kdy "podnik zchudl a management zbohatl".

    Odhlédnuto od mého známého kritického pohledu na Studii C and L (v INFO se píše o "auditu", což je, mírně řečeno, zavádějící) se ve světle výše uvedených výhrad zdá Kralertova kvalifikace Studie C and L coby "nezaujatého, nezatíženého pohledu" poněkud neodborná.

    Pro budoucnost služby veřejnosti televizním vysíláním by bylo, podle mého názoru, přínosné, aby se pan ředitel Kralert co nejdříve oprostil od svého pohledu člena představenstva První brněnské strojírny Třebíč a.s., přehodnotil svá kritéria ekonomického zdraví (jaký subjekt je mu příkladem?) a podrobně se seznámil se specifickými parametry hospodaření České televize. Rozhodně tak získá větší šanci zabránit "tunelování" České televize, ke kterému mají někteří Vaši podřízení vykročeno.

    S přátelským pozdravem

    Ivo Mathé

    Vážený pan

    Jakub Puchalský

    generální ředitel České televize

    co.:INFO - bulletin České televize,

    Rada České televize



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|