čtvrtek 8. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Čeští senátoři versus lidská práva:
  • Zápis z jednání senátního výboru konečně uvolněn! (Tomáš Pecina)
  • Ještě jednou: dopis Petra Pitharta a odpověď Tomáše Peciny
  • Přepis jednání 13. schůze Petičního výboru Senátu ČR: Projednání podnětu Českého helsinského výboru k protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob Měla by ČR vstoupit do Evropské unie anebo do Severoamerické zóny volného obchodu?
  • Češi jsou inteligentní a měli by vstoupit do Severoamerické zóny volného obchodu (Táňa Zajícová)
  • Británie by měla v Severoatlantické zóně volného obchodu podřízené postavení: Je v britském nejlepším zájmu mít za partnera Europu, nikoliv Ameriku, napsal včera v deníku Independent labouristický politik Livingstone Ivo Mathé:
  • Ivo Mathé argumentuje nekorektně (Jan Čulík)
  • Hysterie? (Jan Lipšanský)
  • K reakci Ivo Mathého (Tomáš Pecina)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • The weekly English-language electronic NEW PRESENCE, edited by Andrew Stroehlein, is here.
  • A selection of articles in English, dealing with the Czech politics and the Czech media, mostly published in the Czech internet-daily Britske listy over the past year or so, is at this address.
  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • - Česká vláda nabídne NATO pro zásah v Kosovu polní nemocnici. Řekl to v Bruselu Miloš Zeman. (Není toto opakované poskytování nemocnic organizaci NATO z české strany poněkud alibistické? Neměla by česká strana dát k dispozici vojáky, když už se akce chce účastnit?) Česká republika se prý asi stane členem NATO na přelomu roku.

  • Česká vláda vyslovila souhlas s umístěním redakce pro irácké vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda na území České republiky pod podmínkou, že bude spolurozhodovat o konkrétním umístění sídla redakce. Současné umístění redakce v rezidenční čtvrti v Praze 6 z bezpečnostních důvodů odmítla.

  • Vyšší sledovanost ČT v době od 19:00 do 22:00 v poslední době přičítá generální ředitel ČT Jakub Puchalský i změnám, které zavedl v září. (Není divu, kvalitu zpravodajství Puchalský nezlepšil, ta zůstala špatná, ale posunul zpravodajství podle vzoru TV Nova směrem k bulvárnosti.) Průměrná sledovanost Událostí stoupla za půl roku podle měření o tři až pět procent, sledovanost "Událostí plus" se drží každý den mezi šesti a 12 procenty. Předseda Rady ČT Jan Jirák řekl, že Puchalský je na rozdíl od svého předchůdce sice "otevřeně neposlušný", ale komunikativní ředitel. "Je skutečně partnerem," řekl Jirák.

  • Jednoho z hlavních podezřelých na vytunelování kladenských hutí, Josefa Vostárka, zadržela v pátek policie a vyšetřovatel jej obvinil ze zpronevěry. Vostárek je stíhán na svobodě.Je čtvrtým trestně stíhaným v souvislosti s vytunelováním Poldi.

  • Panika ohledně prý špatného stavu České spořitelny a  Komerční banky je prý podle Václava Klause "privatizačním šumem" - kdosi se snaží před privatizací snížit hodnotu těchto finančních institucí.

  • Restituenti, kteří se osm let marně snaží o navrácení majetků zkonfiskovaných komunistickými soudy, chtějí upozornit vládu, že jim nikdo nevěnuje pozornost. Budou na úterní demonstraci před budovou Úřadu vlády v Praze požadovat přímé jednání s vládou a personální změny na soudech. Podle Jiřího Straucha ze Svazu občanské sebeobrany (SOS), který sdružuje desítky nespokojených žadatelů o restituce, již od roku 1990 marně upozorňují na nedostatky v restitučních zákonech a protiprávní jednání některých soudců.

  • Předseda sněmovny Václav Klaus kritizoval prezidenta Václava Havla, že mu při návštěvě na Hradě nedali teplé jídlo a že Havel jezdí v mercedesu. Klaus také dodal, že prý prezidenta o kousek více zajímá rozpočet Hradu, který se má snížit, než státní rozpočet jako celek. "To je samozřejmě nesmysl. Já jsem nežádal ani korunu pro Pražský hrad," řekl Václav Havel a dodal: "Příště dáme teplé jídlo."

  • Guardian nemá zájem o rozhovor s Václavem Havlem po jeho příjezdu do Británie. Bohužel pominuly zřejmě už doby konjunkturálního zájmu ze začátku devadesátých let o českého prezidenta. Zatím neotiskly žádné britské noviny ani řádku o tom, že se do Británie chystá na státní návštěvu prezident Havel. Někteří novináři z Guardianu plánovali původně otisknout s Havlem rozhovor, ale vedoucí pracovníci těchto novin jim to zatrhli, že je to nezajímavé.

  • Včerejší Lidové noviny uvádějí, že meteorolog Ján Zákopčaník byl potrestán pokutou a dočasným zákazem vystupovat na obrazovce za to, že "při vysílání Počasí použil v komentáři k záběru s prasaty jména tvůrců pořadu Čtvrtníček, Šteindler a Vávra uvádějí." Docela by mě zajímalo, podle kterého ustanovení zákoníku práce mohou být zaměstnanci veřejnoprávní televize pokutováni, nicméně Zákopčaníkova reakce mi připadá vtipná a zcela adekvátní povaze (podle mého soudu vynikajícího) satirického pořadu. Každému soudnému divákovi totiž muselo být jasné, že předmětem posměchu jsou Počasíčko a přitroublé Snídaně, nikoli osobně pan Zákopčaník a paní Černocká, kteří byli k vyjádření tohoto uměleckého záměru "zneužiti". T.P.

  • Mlčením zpochybňuje Česká televize svou věrohodnost. Že by bylo vedení ČT ochotno mluvit jen s těmi, kdo je chválí? Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT.

    Výběr textů z posledních dní:


    Jeden čtenář si stěžoval na příliš dlouhý seznam starších článků z BL na tomto místě. Proto jeho pokračování umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Prosím, napište mi, co si o tom myslíte. Mnoho čtenářů se totiž často vrací ke starším textům z BL právě na základě tohoto seznamu.



    Zápis z jednání senátního výboru konečně uvolněn!
    Senátoři versus lidská práva

    Tomáš Pecina

    Britské listy již dvakrát (zde zde) informovaly o způsobu, jakým projednával Petiční výbor Senátu podnět Českého helsinského výboru o policejní brutalitě při květnovém zásahu, i o obtížích, s jakými jsme se setkali, když jsme chtěli získat písemný zápis z tohoto jednání.

    Díky osobní intervenci Petra Pitharta byl nyní zápis uvolněn a je umístěn zde, eventuálně zde ve formátu RTF (kódování CP-1250 - Windows).

    Zápis mě usvědčil z jedné nepřesnosti. Ve svém prvním článku jsem sice správně uvedl, že vystoupení senátora Antonína Petráše (KSČM) mělo říz (pronesl tirádu na téma povolená-nepovolená demonstrace a povolený-nepovolený počet účastníků), ale připsal jsem mu i výroky, které patří senátorce Evě Novákové (KDU-ČSL). Oběma aktérům se za chybu omlouvám.



    Je čas položit si otázku, kde jsou příčiny toho, že mezi senátory, zvolenými v jednom státě, existují propastné kulturní rozdíly, a jak se mohli v Senátu sejít Josef Jařab (ODA) a František Vízek (ČSSD), schopní porozumět logické struktuře problému a analyzovat ho v kontextu západní civilizace, a na straně druhé ve světě bigotního katolicismu uzavřená Eva Nováková (KDU-ČSL), pro niž je nejdůležitější, aby do zahraničí nepronikly žádné negativní informace o České republice, nebo jednoduchý František "Dejme-Vrahům-Přes-Hubu" Konečný (ODS). Všichni přitom byli zvoleni jako "osobnosti" ve většinovém volebním systému...

    Velmi podobnou otázku si kladli všichni ti, kdo sledovali nedělní Sedmičku na TV Nova s Miroslavem Mackem a Ivanem Davidem. Cítím potřebu zastat se Miroslava Macka: on není rasista, on se pouze nad touto otázkou nikdy nezamyslel, a protože ODS, strana zvyklá médiím i veřejnosti diktovat agendu a hrozící se nebezpečí "intelektualismu" všude, kde ideologické škatulky nestačí a je třeba vytvářet odpověď ad hoc, nemá pro podobné případy připraven názorový prefabrikát, doktor Macek byl přistižen v nedbalkách, stejně jako byli v nedbalkách přistiženi senátoři z Petičního výboru.

    Přestože socialistické Československo se minimálně od 70. let stalo signatářem celé řady úmluv o lidských právech, komunistická ideologie se snažila vytvořit dojem, že československých občanů se tato práva netýkají, že diskriminace existuje jen na Západě a jejími obětmi jsou pouze tzv. bojovníci za svobodu. Základní myšlenku těchto úmluv, tzn. že dodržování lidských práv není vnitřní záležitostí jedné země, komunisté s úspěchem zatušovali.

    Obdobně tomu bylo s rasismem: ačkoli zahraniční dělníci a studenti byli vystavováni neustálé ostrakizaci ze strany - promiňte ten termín - domorodého obyvatelstva, propagandistická mašinérie chrlila do světa zprávy o tom, že v zemích reálného socialismu problém rasismu neexistuje, že rasismus je průvodním znakem tzv. kapitalismu.

    Vzpomínám si, že v polovině 80. let se mi dostalo do ruky anglické vydání Otázek míru a socialismu. Dva vietnamští studenti Vysoké školy ekonomické v Praze v něm psali, jaký ráj svobody a rovnosti v socialistickém Československu nalezli. Skutečnost byla přitom úplně jiná: Praha měla pověst nejrasističtějšího města na světě a celá řada zahraničních studentů právě z důvodů rasové diskriminace studium předčasně ukončila nebo přestoupila jinam (v oblibě byla zejména svobodomyslná Budapešť - napadá mě, že asi nebyla náhoda, když se o několik let později po téže trase vydala Středoevropská univerzita...).

    Miroslav Macek je bezesporu inteligentní člověk, ale protože se jeho vzdělání omezilo na komunistické školy, je nyní v určitých otázkách v pozici malého dítěte, stejně jako jsou v pozici malého dítěte senátoři Nováková a Konečný. Pro uchopení složitosti světa potřebují všichni tři jednoduché vzorce a jejich hodnotový systém se významně liší od hodnot, vyznávaných - víceméně univerzálně napříč politickým spektrem - v západních zemích.

    Pro Macka je ne-rasistou ten, kdo je ochoten bydlet v době plném agresivních Romů a snášet bez hlesu všechna jimi způsobovaná příkoří, a nutným předpokladem soužití s jiným etnikem je jeho asimilace. Nováková touží po idylickém stavu, kdy je komunita prodchnuta vlasteneckým étosem a monolitně sdílí společný světový názor, a kdokoli idylu naruší, musí být vystaven veřejnému odsudku. Pro Konečného platí jednoduchá rovnice: čím méně kontroly a čím větší pravomoci, tím lepší a efektivnější práce policie.

    Podobné nedospělé názory jsou zastoupeny v celé společnosti, a zdaleka se neomezují na uvedené oblasti. V rozporu s tím, co napsal o Příští generaci Andrew Stroehlein, mám za to, že - pokud v České republice zůstane zachován demokratický politický systém - tyto problémy vyřeší čas. Prozatím můžeme udělat jedno: postarat se, aby se lidé s takovými názory nedostávali do nejvyšších veřejných funkcí.

    Praha, 7.10.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html



    Dopis předsedy Senátu Petra Pitharta Tomáši Pecinovi

    Vážený pane Pecino,

    ještě před tím, než se mi dostaly do ruky "Britské listy" z 21. září 1989 (prostřednictvím Internetu), v nichž jste uveřejnil Váš dopis mně adresovaný, mluvil jsem s předsedou senátního Výboru petičního, pro lidská práva, vědu a kulturu panem Františkem Vízkem o předmětu Vašeho (a patrně nejen Vašeho) zájmu.

    Doporučil jsem mu, aby výbor, kterému předsedá, zápis z průběhu 13. zasedání pořídit nechal. Zapůjčit Vám osobně magnetofonový záznam (což on nabízí) podle mého názoru nestačí, protože o záznam mohou mít zájem i jiní, kteří by se k záznamu nemuseli dostat.

    Před dotčeným zasedáním výboru nebylo hlasováním rozhodnuto o tom, že je neveřejné, takže není žádný důvod, aby zápis nebyl k dispozici kterémukoli zájemci.

    Více ani jako předseda Senátu udělat nemohu.

    Děkuji Vám za Váš zájem o věci veřejné, jakkoli může být někomu nepříjemný.

    Petr Pithart



    Odpověď Tomáše Peciny

    6. října 1998

    Vážený pane předsedo,

    děkuji za Váš milý dopis i za pomoc, již jste nám při "boji o zápis" z jednání 13. schůze Petičního výboru prokázal. Mohu Vás s potěšením informovat, že právě dnes mi byl zápis předán, a jsem-li správně informován, obdržíte jedno vyhotovení i Vy.

    Dovoluji si upozornit na větu senátora Vízka, uvedenou na rozhraní str. 5 a 6 tištěné podoby zápisu, z níž vyplývá, že ze strany Českého helsinského výboru byl skutečně uplatněn požadavek na písemné vyhotovení a žádný z přítomných senátorů proti němu nevznesl námitku. Z této skutečnosti dovozuji, že jsem byl v právu, když jsem odmítl pozdější dohadování o podmínkách, za jakých bude zápis uvolněn.

    S pozdravem,

    Tomáš Pecina


    Přepis jednání 13. schůze Petičního výboru Senátu ČR
    (Praha, 2.9.1998)

    Senátor František Vízek: Otvírám nyní další bod schváleného programu 13. schůze našeho výboru, a to je

    PROJEDNÁNÍ PODNĚTU ČESKÉHO HELSINSKÉHO VÝBORU
    K PROTIPRÁVNÍMU ZACHÁZENÍ POLICISTŮ
    S PŘEDVEDENÝMI ÚČASTNÍKY POCHODU GLOBÁLNÍ POULIČNÍ SLAVNOSTI
    16. KVĚTNA 1998 A K ODPOVĚDNOSTI STÁTU ZA TÝRÁNÍ TĚCHTO OSOB

    (Vítám mezi námi pana Martina Palouše, paní Šabatovou, vítám pana Stanislava Pence, pana Jiřího Koláře, ředitele Policie ČR, paní dr. Vížovou z Poslanecké sněmovny, z petičního výboru, paní dr. Chalupovou z Kanceláře republiky už velmi dobře známe. A vás také vítám.)

    Milé kolegyně, vážení kolegové, dostali jste dopis podepsaný paní Libuší Šilhánovou a Annou Šabatovou, datovaný 24. 5. 1998. Předpokládám, že jste také dostali výňatek bývalého ministra vnitra Cyrila Svobody, tak jak se vyjádřil v Poslanecké sněmovně, tuším na interpelaci poslanců a že jste si promysleli, jakou asi reakci by měl připravit případně náš výbor, který ve svém názvu nese sousloví "lidská práva".

    Bez velkého úvodu prosím pana Palouše, aby byl tak laskav, aby uvedl a vysvětlil, proč se obrací na náš výbor, co tímto krokem sleduje a jakou má představu o tom, jak by měli reagovat senátoři. Prosím.

    Martin Palouš: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předem bych chtěl ocenit skutečnost, že jsme byli k vašemu jednání k této věci přizváni a my tento fakt vnímáme tak, že náš podnět berete skutečně vážně a že budeme o věci - věcně, možná z různých pozic diskutovat.

    Událost, k níž se zmiňovaný dopis vztahuje, je již událostí minulosti. Došlo k ní 16. května při příležitosti tzv. "Global street party" v Praze; mezitím byla uspořádána druhá podobná akce, tak pravděpodobně těch informací přibylo.

    Jádrem našeho dopisu byla skutečnost, která nás zarazila, a sice, že orgány Policie ČR při této příležitosti podle našeho mínění, podle našich zjištění a podle výslechů mnoha desítek svědků vážným způsobem porušily zákon o Policii ČR.

    Samozřejmě, měli bychom si potom celou tu věc rozdělit na několik fází, ale já zde nechci chodit do detailů toho dne, neboť předpokládám, že ony informace, které jsou obsaženy v našem podnětu, v našem dopisu, jsou vám známy, a že znáte i následná stanoviska např. to, které zastával a přednesl pan tehdejší ministr vnitra Cyril Svoboda při informaci, kterou podával v Parlamentu, resp. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v následných dnech.

    Oč nám zejména běží, že policie, která na ulicích Prahy, zejména ve Vodičkově ulici zasáhla, podle našich zjištění při zadržování občanů a zejména posléze, tzn., kdy je měla ve své moci, porušovala zákon nejrůznějším způsobem, dopouštěla se vůči těmto osobám nejenom hrubého jednání, ale fyzicky je napadala, dokonce se dopouštěla skutků, které podle našich poznatků, a já zde nechci požívat slova nadbytečně, nesou prvky mučení. Podle našeho soudu došlo nejenom k porušení zákona o Policii ČR, ale současně vyvstala otázka, do jaké míry je ČR ochotna a schopna dodržovat principy lidských práv, které jak všichni víme, patří k základním ústavním principům ať už se to týká vztahu k čl. III Ústavy ČR, tzn. Listiny základních práv a svobod anebo k čl. X, tj. mezinárodních smluv o lidských právech, zejména Evropské úmluvy a dalších dokumentů.

    Nám se zdá celý proces, který posléze nastal; určitá výměna názorů mezi naší stranou, mezi těmi informacemi, které shromáždil zde přítomný S. Penc z dokumentačního střediska pro lidská práva, který může informace upřesnit, má na tom velký podíl, a způsobem jak na to reagovaly orgány Ministerstva vnitra, ať už se jednalo o inspekci MV či politická stanoviska, že tato stanoviska byla naprosto nevyhovující a stále se domníváme, že na naše otázky jsme nedostali uspokojivé odpovědi.

    Jestliže totiž v sumárním stanovisku bývalého ministra Svobody; dnes je jistě situace nová, protože máme nového ministra a novou představu o postupech MV a jeho orgánů, ale zatím nám to není známo; za prvé je nutné konstatovat, že policie neměla dostatek informací o chystané protestní akci, nepřišly žádné informace ze zahraničí, stejně tak málo informací měly operativní orgány, složky policie i zpravodajských služeb.

    To je zatím zaviněno nedostatečným monitorováním těchto radikálních ekologických skupin. ... Uložil jsem proto policejnímu prezidentovi přijmout opatření k zlepšení situace. Za druhé, ukázalo se jako zcela nezbytné mít k dispozici policejní útvar disponující dostatečnou silou k okamžitému nasazení složený ze ... atd.

    Tyto tři závěry, k nimž došel pan Svoboda nám připadají zcela neuspokojivé, protože ony otázky, pokud jde o porušování či neporušování lidských práv, jimi vůbec nejsou zodpovězeny. Nám se zdá, že výsledek šetření inspekce MV, že při akci nedošlo k porušení zákona a že všechno bylo v pořádku, vzhledem k informacím, které máme a masivnímu množství výpovědí, které o této věci svědčí, navýsost neuspokojivý.

    Rádi bychom se dotázali, zda a kdy a jakým způsobem bude inspekce MV schopna (anebo nějaký jiný orgán, který bude za tímto účelem zřízen) skutečně objektivně a nezávisle dané situace přešetřovat tak, aby občané tohoto státu mohli mít pocit, že zde účinný systém veřejné kontroly existuje.

    Rádi bychom v této situaci věděli, a opět nám nebyla dána uspokojivá odpověď, jaká je vlastně celková představa a koncepce Policie ČR a MV, pokud se jedná o tento typ událostí, tento typ projevů, jako jsou zmíněné pouliční party.

    Samozřejmě si uvědomujeme poněkud netradiční a nestandardní charakter těchto akcí, ale přesto očekáváme, že na straně policie bude všechna snaha, aby byl jednak udržen pořádek, ale současně aby zde nedocházelo k jakési černobílé situaci, kdy na jedné straně zde represivní stát, který je donucován používat represivní opatření a na druhé straně jsou jacísi zdivočelí demonstranti, kteří neumějí nic jiného než házet dlažební kostky do výkladních skříní různých restaurantů. Jde nám o to, jakou formu policie zvolí; případně jakým způsobem bude instruovat svoje jednotky, které v nejrůznějších fázích těchto akcí vystoupí na scéně tak, aby při svých jednáních všechna práva dodržovala.

    Jde nám o to zjistit a zajistit, aby inspekce MV skutečně dodržovala české zákony a český právní řád a nebudila dojem, že svým jednáním pouze kryje protizákonné jednání svých kolegů.

    Domníváme se, že tato situace je v podstatě daleko vážnější, než si většina našich politiků uvědomuje, že lze očekávat, že i v budoucnosti bude k obdobným situacím a projevům docházet.

    Aby bylo jasné, Český helsinský výbor není jakýmsi jednostranným příznivcem těchto akcí. Jde nám primárně o dodržování českého právního řádu a o dodržování lidských práv.

    Zdá se mi, že lze také říci, že zde chybí komunikace, že neexistuje snaha tuto situaci uchopit tak jak je, ale příliš zjednodušená snaha rozdělit opět obyvatelstvo na ty, co milují pořádek a kteří se obávají nejrůznějšího pouličního násilí a těch, kteří to pouliční násilí páchají. Zdá se mi, že ten problém zde zůstává a poslední bod, kterým skončím své expozé se vlastně týká té párty, která proběhla v posledních dnech. Jestliže se na stránkách našeho tisku, a nemáme pro to jiné důkazy nebo žádné další indicie, objevilo, že mezi demonstrujícími byli nasazeni policejní provokatéři, kteří nejenom v civilu pomáhali příslušníkům v uniformách udržovat pořádek, ale snažili se různým způsobem podněcovat různé projevy a řekněme výstřelky, které by mohly vést ke střetu mezi policií a demonstranty, aby se tak dále dokázalo, že demonstranti jsou porušovateli pořádku, tak toto v nás vzbuzuje nejvyšší obavy. Bohužel zatím nikdo z MV ani z Policie ČR k tomu neprohlásil nic; neodmítnul to, že to není pravda, že tento postup nepatří k strategii a záměrům Policie ČR.

    Požadavek je opět jednoduchý. Chceme, aby v těchto situacích byl dodržován zákon, pořádek; ale aby byla dodržována lidská práva, aby byl o těch věcech veden veřejný dialog a aby byly vytvořeny účinné a skutečně transparentní a důvěru budící kontrolní mechanismy, které by byly sto vnést do těchto situací; svědků tam nebývá nestranných mnoho, určité jasné. To je standardní stanovisko, které České helsinský výbor hájí.

    Na jedné straně se zastáváme lidských práv dotyčných, kteří se do takové situace dostanou, na druhé straně spolupracujeme s Policií ČR, pokud jde o diskusi či vzdělávání v oblasti lidských práv. Jde nám zkrátka o to, aby se zde vytvořila lepší komunikace, aby bylo právní prostředí transparentní a aby i zákonodárci věnovali této věci mimořádnou pozornost.

    Senátor František Vízek Děkuji vám za vaše vystoupení. Zapomněl jsem sdělit, že zpravodajkou našeho výboru je paní místopředsedkyně Eva Nováková, které než dám slovo, chci se jenom pro sebe zeptat - pan bývalý ministr vnitra, když vystupoval ve sněmovně už znal těch vašich 11 otázek a tento dopis nebo nikoliv.

    Ještě vyslovím druhý názor, že máme nového ministra vnitra, nového policejního prezidenta čili jsem si jistý, že dojde k objektivnímu posouzení těch událostí. Za třetí bych chtěl říct, že v dopisu jste položili 11, skutečně velmi konkrétních otázek a na ně by bylo potřeba odpovědět. A za čtvrté se domnívám, že poznáte, že členové našeho výboru se plně ztotožňují s tím, co říkáte ve svém dopisu, že lidská práva jsou zaručena ve společnosti jedině tehdy, pokud jsou zaručena i vůči těm, kteří případně zákon přestoupili, jsou stíháni nebo dokonce vězněni. Pokud tito nemají zaručena lidská práva, pak nelze mluvit o lidských právech ve společnosti; je možné o tom diskutovat, ale domnívám se, že je to věc, kterou všichni cítíme jako správnou.

    Martin Palouš: V každém případě v té době již s panem ministrem vnitra jsme vstoupili v osobní kontakt. Myslím, že měl všechny potřebné informace k tomu, aby se věcí zabýval v celé její šíři.

    Bohužel způsob, jak tu věc prezentoval zejména na veřejnosti, v nás potvrdilo spíš naše podezření, že zde policie jakoby postupovala v duchu let minulých a vůbec nebrala v potaz určité základní zákonné přístupy.

    Senátorka Eva Nováková: Mohu vystoupit nyní se zpravodajskou zprávou, ale jestli nechce nejprve pan policejní prezident ...

    Policejní prezident: Dámy a pánové, měl bych reagovat na to co zde již zaznělo; to je určitě důvodem mé přítomnosti.

    Předtím než začnu, některé záležitosti bych omluvil, a sice to, že vlastně došlo k personálním změnám a já jsem celou tu záležitost pokud jde o "Global street party" v květnu pozoroval zhruba z 200km vzdálenosti prostřednictvím sdělovacích prostředků, takže nemám bezprostřední údaje, naopak jsou zprostředkovány. Tím, že jsem si k tomu získával informace od těch co byli přímými účastníky nebo ze spisů, tak to je důležité vědět. Kdyby byl důvod, abych pokračoval na sobotní záležitost, tzn. pokračování tohoto setkání mládeže, tam jsem byl účastníkem celou dobu.

    Znám atmosféru, věděl jsem jaká je strategie zákroků. Částečně tady pan dr. Palouš o tom hovořil. K tomu se ještě potom v závěru vyjádřím; ke strategii a k taktice.

    Můžeme tady vyjádřit o jedné situaci v květnu a o druhé situaci v srpnu, jakýmsi způsobem srovnávat, jaký je mezi nimi rozdíl. To je výhoda. Jinak jsem předpokládal, že takovéto jednání proběhlo s těmi, co se jich to týká. Byl jsem ujištěn, že nikoliv, že to byla spíš dílčí jednání.

    Byla tady nastíněna geneze celého vývoje 16. 5., tzn. od shromáždění účastníků, následného pochodu Prahou a potom v souvislosti s vystoupením policie na jednotlivých těch bodech. Chtěl bych říci to; je to spíš takový můj subjektivní výklad člověka, který se touto oblastí profesně zabývá. Chtěl bych říci, že první vystoupení policie, činnost policie v prvních okamžicích; u nádraží a potom u hotelu Hilton, následně ve Vodičkově ulici, měla dost rozdílný charakter. Pokud jde o pokus zákroků na magistrále, kde došlo k blokování provozu a ke snaze policie odklonit účastníky tohoto pochodu mimo magistrálu ...

    (Konec strany B.)

    ... že vlastně nebyla dostatečně početně připravena, tzn. z kapacitních důvodů a ten zákrok je spíš otázkou, jestli měl být vůbec uskutečněn či nikoliv, protože podle mého názoru nebyla reálná možnost ho dokončit, tzn. zajistit nastolení veřejného pořádku v daném úseku magistrály a odklonit mimo magistrálu účastníky toho shromáždění či pochodu.

    Situace se takto negativně projevovala dál, policie skutečně byla zaskočena. Výsledek je obdobný v kolizní situaci u hotelu Hilton, kde měli opět obdobnou snahu zabránit dalšímu blokování magistrály. Početní stav policistů byl naprosto žalostný a nebylo možno vůbec zákrok dokončit a tomu také odpovídal vlastně jeho charakter.

    Říkám zákrok a přitom šlo v podstatě o předstoupení policistů před čelo tohoto průvodu a snahu odklonit, tudíž k zákroku jako takovému nedošlo.

    Později když došlo k fyzickému kontaktu mezi policisty a účastníky tohoto shromáždění, tak potom můžeme hovořit o tzv. individuálním používání donucovacích prostředků, ale nebyl to zákrok pod jednotným velením, jak je ve smyslu našich předpisů. Opačná situace je potom v ulici Vodičkově, kde už došlo k jakémusi soustředění policejních sil. Bylo to o několik hodin později. Policie v tomto směru udělala jakási opatření a tento zákrok už byl veden pod jednotným velením a tady už můžeme hovořit o zákroku, byť podle materiálů, které jsem nastudoval, se spíše jednalo o jakousi záležitost, která se víceméně vymkla policii z ruky pokud jde o koordinaci jednotlivých útvarů, jednotlivých složek, které se na zákroku podílely; tzn. tady to přísné oddělení policistů, kteří zakročují, sjednávají pořádek event. vytlačují z prostoru, těch kteří eskortují, těch co dokumentují atd. Tady v tomto směru je opět slabina.

    Pokud hovořím o zákroku policie, zcela evidentně hovořím o nedostatcích a o těch problémech, které v průběhu zásahu policie nastaly a jsou to moje taková hodnocení; mám možnost skutečně srovnávat. V závěru potom ještě budu hovořit o záležitosti sobotní.

    Pokud jde o výstup navenek Ministerstva vnitra, navenek policie, byly tady řečeny nějaké dokumenty, materiály, které přednášel ministr vnitra, které zazněly v rámci sdělovacích prostředků a v nějakých oficiálních výstupech policie v té době.

    Musím zdůraznit jednu důležitou věc, a sice, že doposud nebylo ukončeno šetření inspekce MV, a to je v současné době v takové fázi, že sice inspekce uzavřela šetření, ale byl spis postoupen ve své procesní fázi státnímu zástupci a ten v současné době přezkoumává, zda odůvodnění, které je v usnesení o odložení celé záležitosti je nebo není v pořádku.

    Z tohoto pohledu já tudíž tvrdím, že šetření ještě ukončeno nebylo, protože postup může být takový, že státní zástupce uzná, že věc v pořádku nebyla, vrátí to zpět inspekci MV k došetření a bude se tím zabývat tento jakýsi kontrolní mechanismus.

    Upozorňuji, že je to mechanismus MV. Hovořil jsem o tom s ministrem vnitra, hovořil jsem i s nejvyšším státním zástupcem. Státní zástupce nemá ještě definitivní výsledek, ale podle toho, v jaké fázi to teď je, tak hovořil o tom, že bude s největší pravděpodobností tento spis vracet zpátky k došetření, protože se tam státní zástupce s mnoha výstupy inspekce MV neztotožňuje; to za prvé.

    Hovořil jsem i s ministrem vnitra, který věc komentoval tak, že v případě, že mu bude spis vrácen, tak ustanoví zase vyšetřovatele a příslušné pracovníky MV a inspekce k tomu, aby tuto věc opětovně prošetřili. Takže to je tato fáze.

    Abyste věděli, jaký ten výstup skutečně je, tak z 19 trestných oznámení směřujících na zneužití pravomoci veřejného činitele zakročujících policistů je výsledek takový, že nebyla prokázána žádná trestní odpovědnost a spis byl odložen v tom smyslu, že se nejedná v tomto smyslu o trestný čin a předloženo to bylo takto státnímu zástupci.

    To je výsledek původního šetření inspekce, které jak jsem řekl, podléhá jakémusi přezkoumání a s největší pravděpodobností bude záležitost vrácena. Nastudoval jsem si dobře odůvodnění těchto materiálů a mohu komentovat to, že v odůvodněních je uvedeno, ať už ten pokus o zákrok u nádraží nebo dál na magistrále (kolizních situací tam bylo více; konče Vodičkovou ulicí), tak všechna tato vystoupení policie jsou ve smyslu spisu v souladu se zákonem, že byly zákonné důvody k tomu, aby policie zakročila, tzn., že byl narušen veřejný pořádek, byl poškozován majetek, veřejně prospěšná zařízení, event. docházelo k násilným útokům, násilným činům. Takže tyto důvody opravňovaly policii k zákroku.

    Charakter zákroků jsem tady řekl. Spíš jde o to, že podle mého názoru došlo k dost výraznému pochybení pokud jde o taktiku zákroku, pokud jde o strategii. V té době si myslím, že spíše bylo důležité soustředit příslušný počet sil tak, aby zákon mohl být realizován, a ne tak jak to žalostně dopadlo, že policie se s tou hrstkou lidí o cosi pokusila.

    Naopak si myslím, že se problém vygradoval do situace naprosto nezvládnutelné, že se tím mohla nastartovat i vyšší agrese celého shromáždění účastníků, takže tam si myslím, že problém evidentně je v taktice a postupu policie.

    Pokud jde o jednotlivá porušení zákona ze strany policistů, tzn. tak, která byla v jednotlivých trestných oznámeních, tak výsledek je takový, a souvisí to se situací, kdy se policie nechala zaskočit a de facto ztratila po několik hodin nad veřejným pořádkem ve městě, což je žalostná situace, ale stalo se to. S tím souvisí ale jeden významný faktor, který ovlivnil celou další záležitost i to šetření, a sice, že policie nebyla schopna a také nedokumentovala dostatečně postup policistů, těch účastníků, kteří narušovali veřejný pořádek a z tohoto pohledu vlastně nebyl dostatek materiálů ani pro to, abychom my dokumentovali event. trestnou činnost těch účastníků shromáždění, kteří poškozovali, kteří rozbíjeli výlohy, převrátili auto atd. atd. Na straně druhé, nebylo možno ruku v ruce s tím dokumentovat event. pochybení policistů v tom smyslu, že mohlo dojít k jakémusi nasazení anebo volby donucovacích prostředků, které nebyly adekvátní dané situaci, danému momentu, ve kterém se obě strany nacházely, event. potom následně při předvádění těchto osob, při jejich umísťování v prostorách, kde se prováděla dokumentace event. při převážení na lékařská ošetření atd.

    To je skutečně takovým jakýmsi průvodním negativním znakem toho všeho a od toho se odvíjí odůvodnění celého spisu, ve kterém je uvedeno to, že nebylo možno z materiálů, které byly k dispozici, z výpovědí svědků, zdravotnického personálu, jednotlivých policistů a účastníků shromáždění zdokumentovat vlastně výstup, kterým by byla trestní zodpovědnost konkrétního policisty.

    Upozorňuji na to, že přesně komentuji to co je ve spisech a pakliže dojde k novému šetření a budou nové okolnosti, nové důkazy, může být situace zcela jiná.

    Jenom vysvětluji výsledek, který zde po šetření orgánu, který je mimo policejní prezídium, ale je na MV, který zde je.

    Senátor František Vízek: Děkuji vám, pane policejní prezidente. Před vystoupením zpravodajky chci upozornit, že záznam se pořizuje a že vy, pokud jsem byl informován, jste požádali o jeho písemnou formu. To je v pořádku, protože jednání výboru je veřejné. Nechci předbíhat vystoupení paní zpravodajka, ale jenom chci skutečně upozornit, že v dopise, který paní Šilhánová a paní Šabatová podepsaly, jsou některá závažná sdělení, která by se měla nadčasovým způsobem řešit.

    Jestliže se tam mluví o zkoušení, přezkušování policistů, tak to je věc, která nesouvisí s akci. Anebo jestliže se tam mluví o identifikačních číslech policistů; zase nemůže být stěžovatel, pokud má anonymního policistu. Čili je tam hromada takových věcí, které nemají přímou vazbu na jednu nebo dvě události, ale ukazují v globálu, že není všechno v pořádku. Jestli chcete ještě, paní Šabatová, protože máme jenom velmi omezený čas.

    Anna Šabatová: Otázky samozřejmě vyplynuly potom i z reakcí, už po událostech s reakcí policejních orgánů, kdy z formulace policejní mluvčí, která prohlásila, že přece nemůžou dávat pozor, jestli tam jde náhodný chodec nebo účastník demonstrace, v tom zápalu jako policejní příslušníci, tak se ukázalo, že ona vlastně nezná zákon o policii, kdy policista smí zakročovat. On přece musí dávat pozor a rozlišovat. Přesně se jedná o otázku neznalosti i u takového člověka, jako je policejní mluvčí. (Předsedající: To považuji za velmi zásadní věc.) Co potom ti řadoví policisté ...

    Senátor František Vízek: Kolegové, senátoři, budou mít možnost po vystoupení paní senátorky Novákové. Znovu upozorňuji, že máme omezený čas pro výstup z našeho jednání. Prosím.

    Senátorka Eva Nováková: Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté, při přípravě mé zpravodajské zprávy jsem vycházela jednak z dokumentu, který nám byl předán členkami Helsinského výboru (paní Šilhánovou a paní Šabatovou). Jak je v něm uvedeno, vychází tento dokument ze zprávy bývalého ministra vnitra C. Svobody; čili je následně tato zpráva vypracována a položeno těch 11 otázek, a dále z výpovědi některých zadržených, těch kteří si stěžovali, ze zprávy dokumentačního střediska a z nezávislého spolku na podporu justice Šalomoun. Řekla bych, že mnohé zde již o tom, jak probíhal zákrok, na co si stěžují zadržení, to zde již bylo všechno řečeno. Nakonec naši členové to mají všechno k dispozici, prostudovali to.

    Dovolila bych zde říci jednu věc, co zde nebylo řečeno a co mě velmi na tomto dokumentu zarazilo je to, čím tento dokument vlastně končí.

    V tomto dokumentu se nám sděluje, že Český helsinský výbor postupuje toto vyjádření řadě mezinárodních institucí. Postupuje ho 24. května těmto mezinárodním institucím, a to velmi významným: Výboru pro lidská práva (není zde sice napsáno, kterému; jestli OSN nebo při Radě Evropy, to z toho nevyplývá, to nám zřejmě sdělí přítomní, Výboru proti mučení, Evropskému výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání atd.).

    Domnívám se, a z toho co nám řekl pan předseda Helsinského výboru, že jsme snad zajedno v tom, že si přejeme právní stát, že si přejeme, aby především orgány, které jsou k tomu u nás zřízeny - mluvil jste o úctě k Ústavě.

    Domnívám se, že 24. 5., bylo to tři dny poté, co přednesl svoji zprávu ministr Svoboda, který jasně v závěru říká, že celá záležitost je v šetření, že byla teprve podána trestní stíhání. Čili jediný orgán, kdo může nebo nemůže říct, zda bylo nebo nebylo porušeno právo, jsou nezávislé soudy.

    Zdaleka v této chvíli nebyly vyčerpány možnosti našich institucí, která já ctím, a já nemám důvod se domnívat, že orgány činné v trestním řízení nám míní oklamat, a jestliže i poté občané, kteří se cítí být zkráceni na svých právech nebo že bylo špatně vyšetřeno, by se poté domnívali, že něco bylo špatně vyšetřeno, poté je namístě, aby se Helsinský výbor obrátil na tyto instituce, ale 24. 5., kdy zdaleka toto všechno nebylo vykonáno, rozhlásit do světa, že se u nás, a tak jak je v úvodu u vás řečeno, že k protiprávnímu zacházení policistů ... promiňte mi to, ale tam přece bylo policistů mnoho, a to vypadá, jakože všech policistů. Nebylo v tu chvíli řečeno, a vy jste neměli důkazy, že všichni policisté se tak chovali.

    Pan policejní ředitel řekl, že je si policie vědoma, že mnozí se samozřejmě dopustili chyb. Pravděpodobně bude prokázáno, že tolik a tolik a tito a tito; v tuto chvíli ano, ale nazvat tento dokument o protiprávním zacházení policistů a o odpovědnosti státu za týrání těchto osob - prosím vás, kdo by vůbec nevěděl o ničem co se tu stalo, tak musí mít představu, že tady došlo k nějakým šíleným hrůzám a k utrpení lidí.

    Prosím vás, já očekávám, že se k tomu skutečně vyjádří orgány, které k tomu tento stát má. Ve chvíli, jestliže se k tomu ještě nemohly ani vyjádřit a projednat, a už je to rozhlášeno do celého světa, to mě opravdu trochu mrzí a já se potom nedivím, že ze světa, když přichází různá hodnocení atd., že takto vypadají.

    Nechci se zastávat policistů, že neudělali mnoho špatného. Pan prezident to také řekl. Ale vážený Helsinský výbore, kdyby aspoň na závěr někde bylo napsáno, že jaksi oceňujete třeba ty policisty, kteří zachovali chladnou hlavu a že jim děkujete, že se tam snažili bránit majetky a lidi ostatní ... (Vám je to k smíchu, pane předsedo, ale mě to trápí, protože tady nikde v tom dokumentu nic takového prostě není.)

    Domnívám se, že stejná práva jako ti, s nimiž bylo nelidsky podle vašeho zjištění zacházeno na té policii, že mají i práva občané, kteří jdou po ulici, kteří chtějí klidně jít a ne dostat třeba dlažební kostkou po hlavě, že občané mají i právo celé odpoledne v Praze mít klid a že od toho máme policii, aby se o to starala.

    Jestliže se na druhé straně z té zprávy dovídám, že bylo 17 policistů zraněno, 5 strážníků zraněno; 17 jich bylo v pracovní neschopnosti, jestliže toto všechno stálo strašně moc peněz, že byla zničena policejní auta, výstroj atd., tak promiňte, to jsou také práva.

    Domnívám se, že lidská práva jsou pro všechny. I ten policista má nějaká svá lidská práva a svoji důstojnost. Bohužel, když jsem se dívala na ten zákrok, co jsem v televizi mohla vidět - vždyť ti mladí lidé a ti policisti, vždyť to jsou prakticky vrstevníci ... Většina občanů chce, aby policie byla schopna, aby byla solidní, slušná, aby se občan cítil bezpečně.

    Chápu, že vy se zastáváte pouze těch, kteří se na vás asi obrátili, ale vidím to dosti nevyvážené. Protože policisté také utrpěli zranění. Myslíte si, že jejich důstojnost tam mezi těmi lidmi ... (vám je to všechno k smíchu ...) ...

    Nedovedu si dosti dobře představit, v jaké byli situaci psychické, když od dvou hodin, jak jsem se tady dočetla, byli v pohotovosti, v neustálém tlaku až do nočních hodin, v jakém stavu byli tito policisté ... Vždyť jsou to mladí kluci, zrovna jako ti mladí, kteří tam prostě byli. Situace byla asi pro všechny po stránce morální a chování se strašně náročná.

    Víte, kéž by se všechno vyšetřilo a viníci samozřejmě byli potrestáni! Doufám, že tomu tak bude. Ale tuto výhradu, to vyhlášení do světa, tu tady vznáším a myslím si, že ve chvíli, kdy jste to do toho světa rozhlásili, ještě zdaleka jste neměli všechny dokumenty, které mohly být. Podle mého názoru si nemyslím, že by to bylo v pořádku.

    Senátor František Vízek: Děkuji paní zpravodajce. Skutečně se domnívám, že teď budeme diskutovat. Budou mluvit především senátoři. Vás přítomné prosím, abyste si dělali poznámky a odpovídali na případné dotazy. Využívám práva toho, že předsedám tomuto jednání a první se do diskuse hlásím.

    Chci skutečně oddělit událost tehdejší a událost teď nedávnou od zásadní věci. Těch 11 otázek je naprosto konkrétních. Domnívám se, že je povinností, aby se veřejnost se dozvěděla, jak v policii např. otázky č. 1, 2, 3 jsou naprosto jasné - jak jsou školeni policisté, jakým způsobem, jaká je dokumentace - to nesouvisí s tím, jestli někdo na někoho křičel, jestli "žere nebo nežere maso". To je prostě zásadní věc, jestli naši mladí policisté jsou dostatečně informováni o všech předpisech, o všech zákonech, o tom co by vědět měli. Jestli došlo k tomu, že byli lidé vyslýcháni a nebyli poučeni, tak je to věc velmi zásadní, protože je to také určité porušení, ke kterému nesmí dojít. Jestliže je tady konkrétní otázka, který policista vyzýval výstrahu ostatním, to je zase konkrétní otázka došlo-li k tomu, protože to je zásadní věc, jestli byli lidé vyzváni k opuštění. To je konkrétní otázka Helsinského výboru na tomto papíře. Jestliže se tam mluví o policejním autu, které najíždělo ... pane doktore, jestli neposkytli pomoc, tak je to v podstatě možná i trestný čin. Čili to je naprosto konkrétní věc. Jestli naši policisté chodí, a nejsou identifikovatelní, tak to je, přátelé, nepředstavitelně vážná věc, jestli skutečně jsou anonymní ... Co dělá anonymní občan v davu, totéž může dělat anonymní policista.

    Jestliže zákon o policii říká jasně, že policisté mají mít čísla, tak je to velmi závažná věc, pokud se to běžně nedodržuje. Jestliže nebyly vydány kopie zápisů, je to naprosto konkrétní pochybení, které se netýká jenom jedné události. Jestli titíž policisté potom přivádějí a jsou přítomni, to se přímo nahrává k tomu, aby došlo ke slovním anebo dokonce fyzickým útokům, čili se jedná o hrubou neprofesionalitu. To je amatérismus, jestliže se tímto způsobem zachovala tehdy policie.

    Jsou tady samozřejmě i otázka na pana ministra. Doopravdy by mě zajímalo, jak dopadla zkouška alkoholu v krvi. Opravdu by mě zajímalo, jestli ministr prohlásil, že veřejná shromáždění a pochody podléhají v této zemi nějakému povolení, protože to by skutečně svědčilo o něčem velmi zásadním. Pro nás jako zákonodárce by mělo být velmi důležitém zjištěním, že nejsou zřejmě dostatečně kontrolována ta místa, kde jsou zajištěny a zadržovány osoby a jak se s nimi zachází a jakým způsobem tam jakousi kontrolu zajistit. To je opravdu záležitost nadčasová a nesouvisí ani tak s těmito dvěma akcemi, a řešení to vyžaduje.

    Domnívám se, že bylo dobře, že takto konkrétně se Helsinský výbor obrací na veřejnost, na zákonodárce, na policii, na exekutivu, protože jsme demokratickou společností a chceme, opakuji znovu, aby lidská práva v této zemi i vůči těm, kteří se dopouštějí trestných činů, byla dodržována. To je moje vystoupení a prosím, abyste stručně formulovali svoje myšlenky, které budete směřovat na zde přítomné.

    Jako první se hlásí pan senátor Konečný.

    Senátor František Konečný: Osobně si myslím, že dostáváme policii do takové situace, kdy neví co si může dovolit a co si nemůže dovolit, a potom se divíme, že policajt někdy zajde raději za roh, než by zasahoval, protože některý z nějakého výboru nebo z nějakých aktivit ho hned nařkne, že 12násobnému vrahovi dal "přes hubu" a žádá se potrestání toho policajta.

    Osobně si myslím, že skutečně policie nemohla být ani připravena na to, protože to byla akce pro nás ojedinělá (pokud si nevezmeme akce, které byly před rokem 1989 rokem apod., kde policie byla dokonale připravena)myslím si, že jestli to byla akce takových beránků, jak nám je to tady prezentováno, tak stačil skutečně jeden policista, který by na magistrále zvedl plácačku a řekl "doprava".

    Vy se tomu divíte, ale proč k tomu takto docházelo? Jestliže to bylo spořádané, líčíte nám to tady jako "pochod beránků a zlí policisté".

    Viděl jsem včera konkrétně v televizi, jak kopal do policisty. Jestli Helsinský výbor podal také trestní oznámení pro porušování lidských práv policistů ... A potom ještě jeden termín, který mě úplně zarazil - provokatéři - my se vracíme k terminologii; jestli skutečně máme provokatéry, tak to zabalme v začátcích.

    Jestliže se užije takového termínu, aniž by byl dokazatelný, aniž by byl někdo přesvědčený, tak jsme někde zpět. (Znám dr. Palouše ještě ze sněmu OF, kde nám šlo o něco úplně jiného, a teď se vracíme k terminologii komunistů a vymýšlíme si provokatéry, kteří někoho měli provokovat k nějaké činnosti.) Myslím, že toto je přímo trošku urážející vůči české policii. Takového termínu bych si nedovolil použít.

    Senátorka Irena Ondrová: protože budu muset odejít, mám naplánované jednání, tak já jenom velmi krátce. Nebudu si tady hrát na žádného arbitra. Nejsem ani zvláštním fanouškem razantních zákroků policie, ale na druhé straně se malinko kloním k tomu, co řekla paní senátorka Nováková, a sice s tou časovou sousledností. Mně také nepřipadá asi příliš šťastné před uzavřením těchto případů jakoby v předstihu dávat do světa nějakou zprávu o tom, jaké to tu je. Kdybych si to přečetla v nějaké jiné zemi, měla bych pocit, že žijeme v druhém Chile. Tak to na mě působí tvrdě.

    Zároveň se mi trošku nelíbí co řekl náš pan předseda, že minulý pan ministr (neřekl to přímo tak), ale stoprocentně teď to bude lepší, než to bylo předtím. Já bych si prostě netroufla porovnávat co bylo předtím, co je teď a co bude třeba ještě následně, který ministr bude ten pravý.

    Stála bych ale za Helsinským výborem v tom smyslu, že musí být na těch 11 otázek odpovězeno. To si myslím, že ano, a potom se můžeme o odpovědích bavit.

    Čekala bych opravdu na konec vyšetřování. Nemám důkazy. Je to všechno v takové osobní rovině. Vy toho víte daleko víc než já. Pan prezident ví zase jiné informace, takže se spíš orientuji podle toho, co jsem viděla také v televizi, co čtu v novinách atd.

    Nechci být arbitrem. Nemám na to kompetenci. Mohu mít osobní názor a sice v tom smyslu, že práva musí dodržovat každý. pokud policisté pochybili, pokud někoho týrali, pokud jsou na to svědci, pokud se to prokáže, musí za to nést opravdu zodpovědnost až do samého konce. To samé musí platit pro druhou stranu. Omlouvám se, že vám neřeknu možná víc, co byste očekávali, ale podporuji odpověď na 11 otázek. Doufám jen, že ty odpovědi budou konkrétní a jasné.

    Senátor František Vízek: Děkuji paní senátorce Ondrové. Jenom na připomínky na mojí adresu uvedu, že minimálně ministr vnitra musí vědět co jsou základní lidská práva a že k tomu, aby se jich občan domáhal, nemusí žádat povolení na žádné instituci. To se domnívám, že by měl ministr vnitra vědět. Prosím, paní senátorka Nováková.

    Senátorka Eva Nováková: Ve své zpravodajské zprávě jsem asi zapomněla říct to, že to co přednesl bývalý ministr vnitra v Poslanecké sněmovně - jasně tam uvedl, že celá záležitost je v šetření a že podá vládě novou informaci, až budou známé další skutečnosti a prošetření.

    Protože ministr vnitra už není, zjišťovala jsem si na MV, zda takováto další zpráva byla, zda se jí vláda zabývala. Bylo mně sděleno, že zhruba za měsíc poté, co přednesl bývalý ministr tuto zprávu, byla vypracována další zpráva.

    Bylo to někdy koncem června a tato zpráva je i odpovědí na těch 11 otázek. Nevím, jestli je má Helsinský výbor k dispozici, ale je na ministerstvu vnitra po měsíci vypracována a je k dispozici. Takže, pane předsedo, myslím, že si budete moci tuto zprávu vyžádat a že se předpokládá, že vláda se jí bude zabývat.

    Senátor František Vízek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Myslím, že to může být i závěrem našeho jednání v té věci, že si tuto zprávu každopádně vyžádáme.

    Pan senátor Petráš.

    Senátor Antonín Petráš: Chtěl bych stručně uvést, že máme vlastně dvě tvrzení; tvrzení Helsinského výboru a bývalého ministra vnitra. Pokud si člověk prostuduje obě dvě zprávy tak zjistí, že každý má pouze svou pravdu. My jako výbor nemáme právo vůbec zasahovat do kompetencí Helsinského výboru ani šetření policie.

    Upozornil bych jenom na jednu věc, která je prvním bodem rozporu mezi tím, jak to začalo a jak to vlastně skončilo. Akce, která byla povolena, byla nahlášena na 16. května v době od 15 do 17 hodin a mělo tam být 250 osob. Čili policie dle mého názoru přijala adekvátní opatření k tomuto počtu lidí tak, aby zachránila vlastní majetek v případě, že by k něčemu došlo.

    Setkání, podle vyjádření bývalého ministra, mělo být pouze na Náměstí Míru. Jestliže došlo k pochodu Prahou, došlo k porušení dohody mezi obvodním oddělením (nevím, jak se tady v Praze jmenuje přesně místní úřad), který tyto akce povoluje, čili to už je první věc, ke které došlo. K porušení dohody mezi obvodním výborem a účastníky této manifestace.

    Jestliže policie zasahovala tak jak zasahovala, to už je věc jiná. Já nemám právo do tohoto vůbec hovořit, protože nejsem přímým účastníkem této demonstrace nebo tohoto pochodu Prahou.

    Když potom pan C. Svoboda říkal, že při samotném zákroku byly splněny všechny podmínky; tedy odpovídající výzvy s upozorněním na použití donucovacích prostředků a výzvy k opuštění vymezeného prostoru nezúčastněnými osobami, nemám důvod pochybovat o pravdivosti těchto slov, tak jako nemám důvod pochybovat o pravdivosti otázek, které pokládal Český helsinský výbor.

    Domnívám se, že tady je třeba dát práva do souladu; práva policisty, práva normálního občana a toho člověka, kterých se těchto demonstrací případně setkání či akcí zúčastňuje.

    Senátor František Vízek: Mohu-li k tomu dodat, musím konstatovat, že celý svůj život tvrdím, že lepší, aby viník byl nepotrestán, než aby nevinný nějakým způsobem utrpěl újmu.

    Umím pochopit u policisty, že nepotrestá, nedoběhne, ale nedovedu pochopit, že někdo naprosto nevinný je šikanován, mlácen nebo prostě urážen. Mám-li si vybrat, tak radši ať viníci běhají, než aby nevinní byli trestáni, když bych měl ve věci rozhodovat. Ale to nemusí být názor většiny. Pan senátor Malát.

    Senátor Vladislav Malát: Chtěl bych říci něco, co by možná mělo být obsahem nějakého výstupu z tohoto jednání, pokud takový bude. Byla by to výzva těm, kteří chtějí demonstrovat své přesvědčení, nesouhlasy atd. nějakým způsobem; aby si přitom počínali uváženě. Jako starosta jsem býval, než jsem se stal senátorem, šéfem městské policie (malé město Poděbrady; takže je to věc směšná ve srovnání s tímto a spolupracuje dodnes i se státní policií v těch Poděbradech i na celém okrese; ledacos se přitom dovím). Tak jsem vždycky nešťastný z toho, když si někdo vzpomene, že udělá něco co vyžaduje nasazení policie. Jestli se u nás dozvíme, že si u nás udělají sraz skini a udělají pochod městem, tak víme, že hledají někoho s kým by si rozdali a my tam prostě ty lidi musíme soustředit. Stojí nás to peníze, lidi nám potom chybějí jinde následující dny, kdy si vybírají náhradní volna.

    Apeloval bych na pořadatele podobných akcí, aby je nedělali v pražských ulicích, na magistrále, protože jestliže se toto rozmůže, tak to znamená, že to my všichni budeme muset v nějaké podobě zaplatit, nehledě na to, že jsou potom z toho takové věci, jako je tato.

    Teď nebudu mluvit o těch, kteří si vymysleli toto, ale obecně, konflikty vyvolávají právě proto, protože účelem takové demonstrace je upozornit na něco, a jestliže se to obejde v klidu, tak to upozornění je daleko méně slyšitelné, než jestli u toho třeba teče krev.

    Senátor František Vízek: Děkuji. Pan senátor Jařab.

    Senátor Josef Jařab: Jenom krátce. Co řekl kolega Palouš na závěr, je třeba asi zopakovat. Oč tady běží je, abychom nedělili občany této země na ty, kteří, jak je teď kolega Malát nebo ostatní kolegové popsali, kteří si přejí pořádek, klid atd., čili ti, kteří chtějí, aby všichni zachovávali pořádek a zákon, protože to si jistě přejí všichni ti, kteří jsou se stavem jaký je pochopitelně spokojeni. Pak jsou tu vždycky ti lidé, kteří s tím nejsou spokojeni anebo chtějí něco vyjádřit. To, že to chtějí vyjádřit způsobem, který není úplně přijatelný nebo příjemný, to už patří k životu. Myslím, že demokracie a demokratická společnost musí, a o to tady jde asi i Helsinskému výboru, musí prostě vytvořit podmínky, ve kterých je možné, aby celý občanský korpus se nedělil na jedny a druhé, a když už, tak aby měli všichni ochranu zákona i možnost žít v řádu a pořádku.

    Co z toho vyplývá je, že zřejmě naše policie pro to zatím není připravena. Naše policie není dost profesionální; to je pro mě ten základní vývod z celé této záležitosti. Mladí lidé, jestli jsou stejné generace, jak říkala paní kolegyně Nováková, dobře, ale o to tady přece nejde. Nám zákonodárcům by mělo jít o to, aby v této zemi i v těch mocenských exekutivních ramenech této společnosti byla budována profesionalita, která vychází z respektování principu pluralitní demokratické společnosti. To si myslím, že je to základní.

    Souhlasím s tím, že je třeba zvažovat, v jaké chvíli se obracíme možná za hranici toho dalšího stupně, na který apelujeme. Možná se obracíme s nějakému mezinárodnímu tribunálu způsobem, který byl potřebný řekněme v totalitním systému. Člověk by doufal, a to je důležité, že toho nebude nikdy ani potřeba. Na druhé straně je samozřejmě naše společnost součástí celého mezinárodního společenství a v tom si myslím, že nemusíme být nějak přecitlivělí k tomu, jestli ubližujeme českému dobrému jménu, protože to nejdůležitější je dobré jméno ve společnosti občanské, která zachovává lidská práva.

    Senátor František Vízek: Prosím, pan senátor Floss.

    Senátor Karel Floss: Myslím, že je třeba vědět, oč těm lidem vůbec jde. Jak jsem slyšel včera v televizi, takoví ti mluvčí říkali nějaké hlubší věci, o které jim jde. Např., že jsou proti globalizaci, že jsou proti vývoji celé moderní společnosti atd., takže bych byl nerad, aby pan senátor Jařab řekl, že by měla říci policie, oč vlastně jde, hlubším způsobem. Myslím si ale, že celá politická scéna by měla vědět, oč jde. Tito lidé jsou do značné míry proti společenskému vývoji, jak k němu dochází u nás i obecněji ve světě. Aspoň s těmi představiteli, kteří hovořili za celou tu demonstraci, by měl hovořit někdo hlouběji, měl by z toho vyvodit důsledky, pak by mohl poučit příslušné výbory, případně i policii, jak tomu mají rozumět, ale na druhé straně by vedoucí těchto akcí měli vědět, že valná většina lidí na ulici vůbec neví oč jde a přidávají se k tomu jenom proto, že se tam něco semele. To je také velmi vážné a mělo by se s těmi lidmi, kteří představují ty akce hovořit, že jsou za toto odpovědni. Znám to při zásazích u různých sportovních akcí. Tam se do toho zapojuje většina lidí, kteří se chtějí servat. Po té stránce je třeba chránit policisty a říct jim, s kým mají tu čest. Ještě jednou bych chtěl říct, že je to třeba zobecnit a musíme si uvědomit, že konkrétně tyto street party jsou proti celkovému vývoji moderního světa. Bude to stále častější. Je třeba vědět, co to je ta globalizace.

    V podstatě říkají toto: demokracie už dávno, protože ovládají celý život neviditelné mafie. To je jejich filozofie; především hospodářská, finanční atd. Cítí se vytěsněni z rozhodování a na toto u nás hlubším způsobem nikdo neodpovídá, jestli je to pravda nebo není.

    Senátorka Eva Nováková: Nemohu si odpustit jaksi reagovat na to, co řekl teď pan kolega Floss. Samozřejmě, že většinou organizátoři proklamují tím, co jste řekl.

    Ale když už jsme v těch obecnějších problémech, neměli bychom si zakrývat, že tak jak dochází ke globalizaci ekonomiky, že dochází ke globalizaci a pronikání všech typů světově důležitých extrémistických ideologií i k nám. My je tady také už máme. Na takových párty a setkáních může dojít k zneužití mladých lidí, kteří tam prostě přijdou a extrémistické skupiny, které v celém světě takto působí a jsou nepřátelské vůči běžným občanům a nakonec i demokracii, že se zvrhnou v takového masové akce, v něco nad čím budeme strašně nešťastní. Nejde jenom o globalizaci ekonomiky, ale řekla bych i těchto nebezpečných věcí.

    Senátor František Vízek: Myslím, že kolegyně Nováková se mnou bude také souhlasit, že strach ze zneužití samozřejmě nedává nikomu právo, aby omezoval základní lidská práva. To si myslím, že si všichni nepochybně uvědomujeme.

    Protože nás čas velmi tlačí, prosil bych vás, abyste se domluvili, jak budete reagovat na ta vystoupení.

    Řečník [Anna Šabatová]: Vážené senátorky a senátoři, já bych k tomu, že Český helsinský výbor zaslal své stanovisko také na mezinárodní instituce.

    Nejméně od druhé světové války jsou, paní senátorko, lidská práva chápána jako mezinárodní záležitost. Buduje se mechanismus mezinárodní kontroly a stále se pojetí lidských práv globalizuje. Má to svůj smysl, protože je to jediná možnost, jak zlepšit práci. Pracovala jsem v lidsko-právních organizacích už před listopadem a je mě naprosto přirozené, že nerozlišuji mezi tím, co si děláme v ČR; také se zajímám o to, jak se porušují lidská práva v jiných zemích a cítím se kompetentní se k tomu vyjadřovat; myslím, že na to mám právo. To by byla možná moje replika na pana senátora Petráše. Myslím, že každý má právo se k těm věcem vyjadřovat, a ne že nemáme právo. To je jedna věc.

    Pan senátor Konečný řekl větu, která mě mírně zděsila. (Řekl, že když dá někdo pár facek 12náctinásobnému vrahovi ...) Pane senátore, nemá nikdo co dávat facky 12násobnému vrahovi. Policie ho musí zajistit, uvalit na něj vazbu a musí jít přes soud. Ale nikomu prostě policie nemá právo dávat facky. Ona musí postupovat podle zákona. Přečtete si, co může dělat, facky v tom výčtu donucovacích prostředků nejsou. To svědčí o bagatelizaci práv těch lidí, kteří třeba sami zákony porušují, ale to tak prostě není. Musí být zajištěna i práva těch, kteří zákony porušují.

    Pokud někdo někoho napadne; občan-občana nebo občan-policistu, tak to není porušení práv toho policisty, ale je to trestný čin, a to je prostě něco jiného. Pokud se bavíme o ochraně lidských práv, tak se bavíme o tom, že stát zneužívá svých pravomocí nebo nezajišťuje dostatečně ochranu lidských práv. To jsou lidská práva. Jinak jsou to trestné činy a je povinností státu je stíhat. o tom není nejmenších pochybností.

    Na závěr jsem chtěla říci jednu hrozně důležitou věc. Jsem velice ráda, že pan senátor Floss o tom začal. Málo si klademe otázku o té komunikaci, proč tam těch dalších 4 tis. lidí na párty přišlo. Skutečně není možné tu společnost rozdělovat. Počínání, které stát zaujal po street party, kdy došlo k porušení nějakých zákonů ze strany policistů, to jak se strkala hlava do písku, že není ochota to uznat, to přece působí tak strašné škody mezi těmi mladými lidmi, kteří viděli násilí a teď jsou naprosto bezmocní v tom, že vidí, že výsledek šetření je takový, že se řekne, že se nic nestalo.

    Chtěla bych ještě položit jednu konkrétní otázku panu policejnímu řediteli. Mám pocit, že závěr zněl trošičku jinak, než jak jste řekl, ale ujistěte mě, jestli se mýlím. Mohla bych se spokojit i s tím, kdyby bylo konstatováno, že došlo k porušení zákonů, ale nepodařilo se ztotožnit jednotlivé pachatele; vím, že oni nebyli označeni, že lidé se na ně při tom bytí nesměli dívat a že asi měli problémy s tím popsat konkrétní policisty; věřím, že se nemuselo podařit ztotožnit ty pachatele, ale z popisu skutkových jevů bylo zcela zjevné, že k trestným činům došlo, a to jsem tam nějak postrádala v nálezu té inspekce.

    Policejní prezident: k této otázce je závěr inspekce takový, že popisované věci jsou fakta, a z těch nevyplývá, že by mohlo být vedení trestní stíhání proti konkrétní osobě. To, že tam mohlo k takovýmto věcem dojít a že nebyly zdokumentovány, to já jsem řekl. Jednou z obrovských slabin při této akci policie byla neschopnost dokumentovat ať tu nebo onu stranu. Pro obě strany to byl stejný výsledek.

    Když už mám slovo, tak bych doplnil otázku. Já jsem nešel do takových detailů, ale jako policie, a dávali jsme to k dispozici MV 12. 6. 1998; proto mě udivuje, že Helsinský výbor naši odpověď na jednotlivé otázky nedostal. Můžeme to napravit. Poslali jsme to přes MV, protože otázek se týká MV. Nemohli jsme to poslat sami za sebe. Pokud by měli senátorky a senátoři zájem, tak na jednotlivé body mohu reagovat. Jenom pro osvětlení, ale asi to bude nadbytečné.

    Senátor František Vízek: Pane prezidente, samozřejmě dneska nebudeme končit tuto diskusi, protože neuzavřeme tu debatu, vrátíme se k tomu, až bude konstatováno, že jakési závěry jsou na stole. Myslím, že máme právo i posoudit, do jaké míry jsou závěry kvalitní, odpovídající a zda je s nimi spokojenost. Prosím.

    Řečník [Martin Palouš]: Přiznám se, že mě diskuse ne zcela uspokojila, ale rád to přijímám jako příležitost, aby tato diskuse pokračovala, protože je mnoho věcí k vyjasnění a zvážení. Pokud se totiž teď odejde s pocitem, že Český helsinský výbor je spolek jakýchsi radikálů, kteří nemají nic lepšího na práci, než se zastávat nějakých násilníků na ulici a znemožňovat tím de facto práci Policie ČR případně si na ČR stěžovat v zahraničí a vytvářet jí ošklivý obraz, tak je to myslím rozhodně ne to co my chceme a je to zcela zkreslené. Myslím, že otázka zde zazněla v plné jasnosti. Otázka je, zda policejní orgány v té situaci porušili či neporušili právo. Jestliže je pravda to co vypovídali svědkové, tzn., že poté co byli zadrženi policajty, byli trestáni, tak to je závažné zjištění. Zjevně se to nedá asi v tomto případě prokázat, individualizovat, takže se příliš daleko nedostaneme, ale budiž to spíš mementem, aby k těmto situacím docházelo pokud možno co nejméně, protože zde jde skutečně o komunikaci s určitou částí mladé generace. Mně osobně nejsou global street party vůbec sympatické. Nejsem příznivcem těchto akcí, ale přesto jako Český helsinský výbor se cítíme být zavázáni v rámci našich možností dělat určitý komunikační kanál mezi institucí jako je vaše, součást státu, a společností, kde se vyskytují lecjací jednotlivci; a o tuto komunikaci jde. Je to věc lidských práv.

    Poslední věc k panu senátoru Konečnému. Já bych jenom upřesnil. Když jsem se zmínil o provokatérech, neříkal jsem svůj vlastní názor. Přečetl jsem si o tom v novinách, viděl jsem nějaké fotografie, dokonce i v televizi NOVA. Strašně rád uvěřím, až pan policejní prezident a ministr vnitra prohlásí, že nic takového v České republice v úvahu nepřipadá a že orgány MV či Policie ČR, inspekce, provádí příslušná šetření, aby nikoho nemohl tento nápad příště napadnout. Já tomu rád uvěřím, ale bohužel se tak nestalo. Je věcí zájmu nás všech, aby se to stalo.

    Zmínil jste se, že bychom se jakoby chtěli vracet do nějakých starých dob. Přiznám se, já bych byl poslední kdo by to chtěl učinit, ale když jsme četli protokoly poměrně šokovaných mladých lidí, kteří sdělovali své zkušenosti s policií z té doby, tak jsem utvořil takovou pracovní hypotézu, že skutečně na policii se od té doby, kdy jsem měl možnost zevnitř sledovat situaci, že se mnoho nezměnilo, že mnozí policisté se stále domnívají, že takové prvotní potrestání mládeže dochází v okamžiku, kdy se dostanou do jejich drápů, a že je to taková prevence.

    Nemyslím, že toto je správná cesta a doufám, že všichni co jsme zde můžeme udělat něco pro to, aby se situace zlepšila.

    Senátor František Vízek: Děkuji. Přátelé, diskusi samozřejmě nebudeme uzavírat, protože se znovu nad tímto problémem sejdeme. Za svoji osobu chci říct, že vaši otázku č. 9 - jakým způsobem jsou kontrolovaná, kde jsou zajištěny a zadrženy osoby, které jsou předvedeny, pokusím se prodiskutovat i s nově zvoleným předsedou ústavně-právního výboru, co by v této věci mohli udělat zákonodárci, pokud je tam nezbytná nějaká změna, nebo zda zase nejde jen o nesprávné uplatňování platných zákonných předpisů, zákonů. To bych chtěl udělat. Ještě kolega Petráš, prosím.

    Senátor Antonín Petráš: Jenom k paní Šabatové. Ve svém vystoupení jsem hovořil o respektování práv jiných a plnění povinností těmi, kteří se domáhají práv pro sebe, čili tady to musí být oboustranné. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, že jsem proti tomu, aby práva byla dodržována.

    Senátor František Vízek: Je dobře, že jste si to vysvětlili. Pan senátor Konečný.

    Senátor František Konečný: Jenom technickou. Já bych paní Šabatové řekl, že to bylo myšleno jako hyperbola; nebylo to myšleno, že každý může někoho bít. Jsem rád, že se nakonec oddělila akce první od akce následné, ve které podle mého je základ celého jednání.

    Senátor František Vízek: Dovolte mi, přátelé, abych poděkoval každému jednomu z vás, který přispěl do diskuse. Abych vyslovil přesvědčení, že skutečně se sejdeme. Odhaduji, že to nemusí být až po volbách těch 27 dalších senátorů; může to být i dřív, pokud na stůl dostaneme i závěry, které pan nový policejní prezident slíbil, a které možná dokonce někde i putují a už byly třeba i zaslány. Mě zejména vždycky bude zajímat, co z toho bude pro to příští, protože to co se stalo, odestát se nemůže, ale poučení je potřeba si brát. Je na straně policie mnoho, a tam se domnívám, že pan policejní prezident jako nová osoba ve vedení může udělat hodně dobrého i ke spokojenosti Českého helsinského výboru.

    Všem vám ještě jednou děkuji!


    Češi jsou inteligentní a měli by vstoupit do Severoamerické zóny volného obchodu

    Taťána Zajícová

    Milý pane Čulíku,

    dovolte mi odpovědět na Vaši reakci na adresu mého článku v Neviditelném Psu "Máme na to?", kterou si vyžádal pan Tomáš Janeba.

    V úterý 6. října jste se zeptal ve svém komentáři v rubrice "Co nového v České republice" v odstavci, který se zabýval výzkumem veřejného mínění:

    "Češi žijí zjevně stále v jakémsi starodávném světě, který se dělí na "pravici" a na "levici". Narůstá ale počet lidí, kteří se hlásí k levici. (Co to slovo znamená??)"

    Předpokládám, že pokud Vám není jasné co znamená slovo levice, pak logicky slovo pravice Vám nebude také dávat velký smysl. Přesto Vaše reakce na můj článek se hemží slovy pravicový a ultrapravicový. Použil jste ho přibližně patnáckrát. Proč? Vymítáte dábla?

    Máte strach z idejí? Záleží Vám na tom zda má idea merit, nebo Vám jde o to, odkud přichází? Ve svobodné společnosti je aréna idejí otevřena všem účastníkům politického a společenského dialogu. Tyto ideje přežijí nebo dodýchají ve své většině na základě své hodnoty a ochoty lidí se těmito myšlenkami zabývat, pokud po jejich zvážení usoudí, že jsou užitečné a proveditelné. Považuji od Vás za intelektuálně nepoctivé na jedné straně pravidelně hovořit o otevřené mysli a dojde-li k tomu, abyste svoje slova použil v praxi, reagujete jako politruk.

    Pohybuji se výlučně na forech Neviditelného Psa a Britských listů a nikdy jsem se netajila tím, kde jsou moje kořeny. Svůj konzervatismus nosím na "klopě" s hrdostí. Logicky, vycházím z konzervativních principů a podbízení se levici v mé argumentaci nenajdete. Netvrdím, že jsem objektivní, jako netvrdím, že jsem žurnalista. Jediné, na čem trvám je, že moje argumentace musí být postavena na faktech a to také je.

    Dovolte mi nyní adresovat některé body Vaší reakce na "Máme na to?" (mimochodem nikdy jste nenarazil na termín "catch phrase?"). Ano, věřím tomu, že na to máme. Věřím tomu proto, že jsem Češka a jako taková věřím ve svoji rodnou zemi. Věřím, že ve své většině jsou Češi slušní a pracovití lidé. Věřím, že jsou schopní vzít svůj osud do svých rukou a nespoléhat se, až někdo rozhodne za ně. Věřím, že moje generace a generace následující je schopna v sobě najít dostatek odvahy podívat se za horizont a uvažovat o sve vlasti jako o zemi s budoucností.

    Pane Čulíku, uráží mě, že Čechy prezentujete jako nemyslící loutky, jako servilní roboty bez schopnosti samostatně myslet. Uráží mě, že srovnáváte Českou republiku s třetím světem. Uráží mě Vaše pohrdání lidmi doma, které denně artikulujete ve svém magazinu.

    Odmítám Vas dissent, který se zakládá na Vaši víře, že většina Vašich čtenářů vzhledem k jazykové bariéře, nedostatku času, pohodlí, nebude Vaše tvrzení challengovat. Conrad Black je vlivný politický analysta a Vy to víte. Blackův návrh vstupu Británie do atlantické ekonomické aliance má vliv natolik, že dochází k přehodnocování přístupu k Evropské Unii nejen v Konzervativní straně, ale i v Labor Party. Obě strany totiž moc dobře vědí, že všechny výzkumy veřejného mímění ukazují, že 70% Britů neni EU nakloněno. Jaký jste měl důvod neuvést poslední čísla výzkumu veřejného mínění ve Vaší odpovědi? A znovu k politickému vlivu Conrada Blacka. Stačí se zmínit o tom, že senátor Phil Gramm (Texas) představil v Kongresu návrh zákona nabízející Británii "associate status" v NAFTA. Preston Manning, vůdce opozice v kanadském House of Commons, udělal totéž. Kanadský government sám o sobě vyvíjí snahu o rychle rozšíření NAFTA.

    Tvrdit, že Amerika má jinou civilizační kulturu než Evropa, je manipulativní nesmysl, jestliže chcete mluvit o manipulaci. Ameriku vydupali ze země Evropané. Rozdíl mezi Amerikou a Evropou je americký konstituční systém, množství osobních svobod, pružný trh, ochota rizkovat, víra v sebe samotné, touha vyhrát a tak důležitý optimismus. Nepochopení Ameriky Evropany vyrůstá z jejich neschopnosti setřást ze sebe evropskou nabubřelost vlastní kulturnosti oproti americkému "buranství". Uspěch druhých lidí dráždí a tak jim nezbývá než projevovat okázalé opovržení.

    John O'Sullivan (an Englishman) pane Čulíku nepíše o tom, že by se Češi a Poláci a Madaři přidali k Británii na ceste do NAFTA. O'Sullivan naopak píše, že tyto tři východoevropské země by mohly Británii vstup do NAFTA zprostředkovat. To Vás jistě musí urážet, že elitistická Britanie by seděla na ocase, jak Vy definujete, podvyvinuté, chudé České republiky.

    Vstup České republiky, Polska a Maďarska do sféry atlantické ekonomické aliance je originální myšlenka. Moje víra v úspěch Evropské unie je mizivá. Jestliže by existovala možnost pro Českou republiku se vydat cestou, která má mnohonásobně větší naději na úspěch, pak se stanu advokátem takové cesty. Nepřekvapí mě, jestliže se Poláci, kteří mají ve Washingtonu velice dobře organizovanou a efektivní emigrantskou lobby s myšlenkou vstupu do NAFTA budou vážně zabývat a diskutovat o ni. Nedívám se na Cechy jako chudé příbuzné západní Evropy, kteří nejsou schopni o sobě rozhodovat. Umět se poprat je základní předpoklad úspěchu. Nerada bych se dočkala scenária, kdy Poláci a Maďaři zanechají Cechy daleko za sebou v prachu, protože lidé, kteří mají vliv na veřejnou diskusi v Cechách postaví svoji ideologii před osud a prosperitu své země.

    Cesta by to nebyla jednoduchá a vyžadovala by efektivní organizaci jak doma, tak v emigraci. Potom by se ukázalo, z jakého materiálu jsou Češi skutečně postaveni.

    Veřím, že mé odpovědi dáte prostor ve svém magazínu a těším se na Vaši odpověď.

    Taťána Zajícová


    Poznámka JČ.

    Pokud by Evropská unie dělala i nadále drahoty s přijímáním středoevropských zemí, nebylo by možná marné, kdyby středoevropské země začaly hrozit, že vstoupí místo toho o Severoamerické zóny volného obchodu. Je však velmi pravděpodobné, že by v ní zaujaly daleko podřízenější postavení (Amerika je jediné, hlavní centrum, kdežto Evropská unie bude organizací mnoha států) než v EU.


    Británie by měla v Severoatlantické zóně volného obchodu podřízené postavení

    Je v britském nejlepším zájmu mít za partnera Europu, nikoliv Ameriku,

    napsal ve včerejším vydání britského deníku Independent poslanec Ken Livingstone, bývalý starosta Londýna, který stojí na levém křídle britské Labouristické strany. Pokračoval:

    Nedávné referendum v Konzervativní straně Williama Hagua o tom, zda by měla či neměla mít Británie těsné vztahy k Evropě, je příklad toho, jak strašně chybné rozhodnutí je možno učinit, píše dále Ken Livingstone. V roce 1986, kdy rezignoval z protestu z vlády Margaret Thatcherové ministr Michael Heseltine kvůli aféře britské firmy Westland, která vyráběla vrtulníky, neustále předpodívám, že dojde v Konzervativní straně k ostrému rozkolu ohledně vztahu Británie k Evropě. Rozhodnutí Thatcherové, že tuto britskou firmu na vrtulníky převezme americký podnik, zlikvidovalo Heseltinův plán na vytvoření celoevropského obranného průmyslu. Často jsem na veřejnosti předpovídal, že otázka vztahu Británie k Evropě rozštěpí koalici velkých podnikatelských zájmů a anglických nižších středních vrstev (jíž je tvořena Konzervativní strana). To se také přesně stalo a je to vysvětlením, proč se nyní velké podnikatelské firmy lísají k Labouristické straně. Učinil jsem ovšem velkou chybu, pokračuje Livingstone, když jsem se domníval, že velkopodnikatelské zájmy zvítězí a že konzervativní euroskeptikové budou poraženi.

    Namísto toho jsme nyní v referendu zaznamenali dramatickou porážku proevropského křídla britské Konzervativní strany. Nedá se zastřít, že toto referendum, které bylo jasným příkladem demokracie v praxi, triumfálně zlikvidovalo poslední zbývající naděje konzervativních eurofilů. Také to triumfálně zlikvidovalo všechny šance, že by konzervativci mohli vyhrát příští všeobecné volby, což je škoda, protože vláda bez efektivní opozice má tendenci stát se samolibou a arogantní.

    Ze zpětného pohledu však vyplývá, pokračuje Ken Livingston v Independentu, že nás vítězství konzervativních euroskeptiků nemělo překvapit. Pozdě jednoho večera uprostřed nekonečných debat o Maastrichtské smlouvě řekl ve sněmovně za velké podpory konzervativních poslanců Sir Peter Tapsell, že jeho život se rozděluje na dvě fáze. V první z nich se pokusila ovládnout Evropu německá armáda, v druhé z nich se snaží ovládnout Evropu německá ústřední banka. Bohužel, tuto pozoruhodnou analýzu podpořilo tehdy i několik labouristických hlasů. Téměř bez výjimky, když začnete škrabat na povrchu euroskeptika, objevíte člověka, který nenávidí Němce. Několik posledních zbývajících euroskeptiků v Labouristické straně pocházejí z  té generace, jejíž politické názory byly vytvořeny za druhé světové války.

    Představa, že Evropská unie je záludné německé spiknutí postupně získat ten vliv, který Němci nad Evropou nezískali ve dvou světových válkách, je důsledkem příliš mnoho ginu a toniku, konzumovaného v kuřárnách britského parlamentu. Síla, která nás nyní žene směrem ke Spojeným státům evropským je z převážné většiny ekonomická. V reálné světové ekonomice, v níž existují firmy jako Intel, Boeing a Microsoft, je jedna věc okamžitě jasná. K tomu, aby bylo možno dnes vyrábět zboží se ziskem, je zapotřebí je vyrábět v obrovském množství. K tomu musí existovat mezinárodní trh. I největší ekonomika na světě, USA, už nefunguje jen na svém vnitřním trhu, ale funguje ve světě, kde americké podniky vyvážejí a vyrábějí v mezinárodním měřítku.

    Světové ekonomice nyní dominují tři velké bloky: Spojené státy, Japonsko a Evropská unie. Všechny tři tyto bloky mají velikost přibližně od čtyř tisíc do sedmi tisíc miliard dolarů. Pomineme-li interní obchodní výměnu uvnitř EU, tyto tři velké bloky jsou stále relativně zaměřeny jen samy na sebe, jejich vývoz a dovoz je menší než 12 procent HDP každého z nich. Je velmi nepravděpodobné, že by tato podobnost poměru objemu dovozu a vývozu všech tří těchto bloků k jejich HDP byla náhodná. Zdá se mi docela jasné, píše Livingstone, že 4000 miliard dolarů je minimální velikost trhu, kterého je dnes zapotřebí pro všestranný rozvoj moderní ekonomiky a některé hospodářské sektory dokáží dnes efektivně fungovat už jen na dokonce větším globálním trhu.

    Americká vláda zcela zjevně už pochopila, o co dnes jde, píše dále Livingstone. Přesvědčuje už delší dobu americké korporace, aby se připravily na globální hospodářskou konkurenci. Transformace americké ekonomiky, k níž dosud došlo, je fantastická. První etapou bylo získat přístup ke kanadského nerostnému bohatství prostřednictvím obchodní dohody, která povolila americkým korporacím volný přístup k využívání kanadského nerostného bohatství.

    A druhá etapa, jíž dosáhla smlouva NAFTA, o Severoamerické zóně volného obchodu, přivedla na americký pracovní trhu množství levných mexických pracovních sil, kteeré umožňují americkým korporacím konkurovat levným pracovním silám, které používá Japonsko v jihovýchodní Asii a Evropa v bývalých komunistických zemích. Clintonovi se podařilo využít americkou nadvládu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, aby donutily konkuretny otevřít své ekonomiky nově energické podnikatelské severní Americe.

    Sílí Evropská unie právě proto, že většina předvídavých evropských vlád dává přednost alternativnímu evropskému hospodářskému modelu, který věnuje větší péči životnímu prostředí a zaměstnaneckým právům, nemluvě o jeho daleko lepším sociálním zabezpečení.

    Nikdo nepopírá, že mnoho evropských ekonomik potřebuje tváří v tvář nové americké ofenzívě podstatné reformy, ale ty reformy musejí být založeny na zajištění existence pracovních sil a na ochraně životního prostředí. Toho nebude možno dosáhnout, pokud se Evropa sama v sobě izoluje jako v pevnosti a v žádném případě toho nebude dosaženo prostřednictvím "nového ochranářství".

    Namísto toho musí Evropa hledět směrem ven a přijmout důslednou strategii zreformování Mezinárodního měnového fondu a Světové organizace pro obchod. Tyto organizace musejí pomoci, aby vznikající ekonomiky přijaly evropské normy pro ochranu životního prostředí a zaměstnanecká práva.

    Moderní ekonomika nemá budoucnost mimo jednoho z těch tří velkých ekonomických bloků, a proto naléhá Newt Gingrich na Británii, aby zažádala o vstup do Severoamerické zóny volného obchodu NAFTA. Proto začal prosazovat tuto myšlenku deník Daily Telegraph, který vlastní Conrad Black i mediální impérium Ruperta Murdocha. Můžeme být součástí bloku, který budou ovládat Spojené státy, a nebudeme tam mít víc vlivu, než má Kanada, anebo můžeme být rovnocennými partnery Francie a Německa v Evropě. Chápu, proč se Conrad Black a Rupert Murdoch rozhodli pro NAFTA. Nikdo v Labouristické straně by neměl mít nejmenší pochybnosti, že je v našem nejvyšším zájmu být v Evropské unii plnomocnými partnery, uzavírá Ken Livingstone.


    Ivo Mathé argumentuje nekorektně

    Jan Čulík

    Ivo Mathé píše tak, že se mi skutečně nechce jeho způsob argumentace komentovat.

    Nemám nic proti názorům bývalého generálního ředitele České televize, ani proti jeho interpretaci faktů.

    Mám však pocit, že v atmosféře, kdy v České republice chybí pevnější kulturní kontext, a kdy si tedy skoro každý myslí, že když bude něco hodně často důrazně opakovat, stane se to pravdou, hájí Ivo Mathé svou éru v České televizi poněkud účelově.

    Protestuji proti zkreslování informací, vyhýbání se faktům a  zavádějícím, podpásovým a emocionálním insinuacím.

    Několik příkladů:

  • "Andrew Stroehlein - to je člověk, který doporučoval prezidentu Havlovi, aby jednal s komunisty a republikány, že?" napsal před časem Ivo Mathé. Je to neférový výrok, tak zkreslující, že jsem se při jeho četbě za pana Mathého až zastyděl. Vytváří to nespravedlivý dojem, že je Stroehlein extrémista a antidemokrat. Lidé, kteří nejsou dostatečně informováni, to možná přijmou. Je ovšem pravda, že Stroehlein doporučoval prezidentu Havlovi, aby jednal s komunisty a s republikány - protože je demokrat.

  • "Jen velmi nedávno v mé přítomnosti nazvala respektuhodná česká mediální autorita Britské listy informační pornografií," napsal Ivo Mathé ve svém včerejším příspěvku pro BL. Není uvedeno kdo to byl, v jakém kontextu to řekl, ani proč se tato autorita domnívá, že jsou BL "informační pornografií". (Přitom by byl jistě zajímavý rozbor postojů osoby, která je považována za mediální autoritu a má na Britské listy tento názor.) Ivo Mathé se posléze od neadresného a nezdůvodněného výroku distancuje, že je extrémní. Nepodložená a nevysvětlená insinuace však už zůstane. - Tento způsob psaní mi připomněl způsob vystupování Vladimíra Železného z televize Nova, který také hájí svůj režim v té televizní stanici stůj co stůj, ať je skutečnost jakákoliv. Pro srovnání příklad: V lednu 1997 řekl Železný v pořadu Volejte řediteli toto o nynějším ministru kultury Pavlu Dostálovi: "Pan Dostál, který byl redaktorem Rudého práva, nebo do něj píše, já nevím jestli byl redaktorem, mě v cyklu jednotlivých článků napadá..." Pavel Dostál byl za komunistického režimu pronásledovaný disident, nebyl redaktorem komunistického Rudého práva. Nyní přispívá do deníku Právo. Napsal jsem tehdy v Britských listech: "Železný uvede o někom polopravdivou, defamující informaci, a pak ji - snad aby to nemohlo být žalovatelné - zruší. Jenže špína už na člověku zůstane."

  • "Milan Šmíd, podobně jako Ivan Kytka, má v minulosti poněkud smočené ruce." Opět - řečeno na půl pusy, nevysvětleno. Je to mnohoznačné. Čtenář si může myslet o obou osobách to nejhorší.

  • "Nevím nic o účastnících edinburské konference "The Profession of Journalism in a Democratic Society", ale ... nebudou-li zaměňovat Česko za Srbsko a Slovensko za Slovinsko ..., hrozí vám veřejná blamáž." Bezdůvodné, účelové shazování profesionální mezinárodní konference.

  • "Kaji se: slečna Dita Fuchsová a pan Lipšanský byli brilantní nechybující pracovníci, kteří se příkladnou neloajálností mimořádně zasloužili o  rozkvět České televize," napsal včera Ivo Mathé. - V kontroverzi ohledně Jana Lipšanského nešlo o to, zda byli Dita Fuchsová a Jan Lipšanský "brilantní nechybující pracovníci" (Britské listy několikrát napsaly, že pochybují o inteligenci veřejných reakcí Dity Fuchsové), ale o to, že byla Dita Fuchsová odstraněna z obrazovky úhybným a pofidérním způsobem, který se mluvčí pro styk s veřejností Jiří Moc posléze pokusil zakrýt lhaním, a když trapnost vyšla najevo, Jan Lipšanský byl nedůstojným a podvodným způsobem z České televize propuštěn. - Jedna čtenářka k tomu napsala: "Mam z odpovedi pana Matheho velmi neprijemny pocit. S panem Pecinou se bavit bude, nejaky Lipsansky nebo Fuchsova jsou tak nizko, ze mu nestoji za slusne zachazeni."

  • Zkreslování a zjednodušování skutečnosti: Televize BBC se dopouští stejných chyb jako ČT: "Redaktorská pochybení podobná českotelevizním" se vyskytují i v BBC. "Britská televizní "pára" je sice jedinečná, nikoli však jediná či nejlepší na světě. Nebylo toho málo, co se podařilo jiným vysílatelům včetně České televize lépe a v nesrovnatelně kratší době." Tyto a podobné nepodložené výroky by bylo třeba věcně dokázat.- Nikdy jsem v Britských listech nehovořil o lidovém automobilistickém televizním pořadu Top Gear, odkazuji většinou na publicistický a zpravodajský pořad Newsnight, nebo na jiné zpravodajské a publicistické programy.

    Ivo Mathé se vyhýbá důležitým otázkám, kde by musel přímo věcně odpovídat na kritiku, takže je vlastně diskuse dost obtížná. Hledejte vždy, co v jeho příspěvcích chybí.

    Namátkou:

  • Pan Mathé nepřiznal, že si sice stěžuje, že jsou nyní "neférově" z České televize vyhazováni jeho loajální kolegové, ale že Jan Lipšanský byl za jeho vlády vyhozen stejně neférově. Hovořil o všem možném jiném.

  • Nereagoval na výzvu, aby zveřejnil informace o spojení některých novinářů ČT s politiky, které prokazatelně existovalo v jeho éře

  • Nevysvětlil například, proč držel celou řadu let nekvalitního Otu Černého ve funkci moderátora nedělního pořadu Debata, když usiloval celou dobu svého ředitelování o tak vysokou kvalitu.

    Jan Čulík


    Hysterie?

    Jan Lipšanský

    Vždycky jsem si myslel, že silným prvkem hysterie je snaha zmařit věcný dialog a vylít na protivníka kyblík, případně kýbl, emotivních výlevů.

    Když jsem psal svůj příspěvek pro Britské listy, zajímalo mě toto:

    Jak to, že se pan Mathé nyní ohání společenskými pravidly, když jsem byl v době jeho ředitelování vyhozen podobně neomaleným způsobem? Jak dobře jsem pracoval, to nemělo na ZPŮSOB vyhazovu žádný vliv.

    Konkrétní odpovědi jsem se nedočkal, kromě tvrzení, že jsem nepracoval dobře.

    Inu, položil jsem další dvě otázky:

  • Skutrečně mohou být ve veřejnoprávním subjektu TAJNÉ informace, neurčené ke zveřejnění?

  • Skutečně znamená loajalita tajit NEGATIVNÍ informace o veřejnoprávním subjektu?

    Pak jsem reagoval na obvinění, že jsem dohodnut s panem Čulíkem, i když nevím, zda tento mail byl zveřejněn. (Nebyl, JČ.) Nechápal jsem, proč pan Mathé pana Čulíka obviňuje, že mi poskytuje zvláštní výhody, když ve stejný den, kdy posílal svou reakci do Britských listů, poslal kopii tohoto e-mailu i mně. Tak jsem mohl reagovat ve stejný den.

    Moje poslední otázka zněla:

  • Víte, pane Mathé, jaké byly moje pracovní výsledky, čím jsem České televizi skutečně přispěl, jakou image jsem jí mezi novináři zkoušel vytvořit? Víte o alespoň některých mých aktivitách, schválených panem Mocem, které vedly k větší a objektivnější informovanosti o České televizi? CO PŘESNĚ mi vytýkáte, že jsem dělal za rok a půl svého působení v ČT špatně?

    Taky jsem se podivil tvrzení pana Mathého, že některé informace v ČT jsou důvěrné, že by TV Nova hned věděla, co se chystá. Přitom se sama Česká televize ústy pana Mathého profilovala jako nekonkurent TV Nova, prý byla jako veřejnoprávní subjekt odlišná od televize Nova.

    To všechno byly mé konkrétní dotazy, na něž jsem čekal krátkou, ale smysluplnou reakci.

    Nyní se pan Mathé "kaje", přičemž víme, že to myslí ironicky, a zaplňuje prostor textem, který je emotivní a nemá žádnou vypovídací, respektive odpovídací hodnotu.

    Na žádnou ze svých otázek jsou totiž dosud neobdržel skutečně věcnou a přímou, řekl bych chlapskou, odpověď.

    Jan Lipšanský


    K reakci Ivo Mathého

    Tomáš Pecina

    Je dobré číst pečlivě. Za nekonfrontační tón interview jsem se neomlouval, pouze jsem jeho důvod vysvětloval. Podobně i Mathého podjatost zmiňuji v kondicionálu - závěr si musí udělat čtenář. Pokud se pan Mathé bojí "promyšlených, agresivních, naléhavých, sugerujících" otázek, asi neměl k rozhovoru vůbec svolit (a kdyby vyžadoval autorizaci, odmítl bych rozhovor naopak já). Velmi si vážím, čeho jako generální ředitel ČT dokázal, a proto mě mrzí, že po svém odchodu nedokázal zaujmout roli, jaká by mu náležela. Nejsem jediný, kdo by pana Mathé opět rád viděl na některém vedoucím televizním postu.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|