čtvrtek 5. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Americké volby:
  • Demokracie zvítězila (Josef Schrabal) Sdělovací prostředky:
  • Kritizuje Čulík Českou televizi, protože tam chtěl dělat kariéru? Konec rakouského mocnářství se podobal konci komunismu v ČR?
  • Velmi podivné přirovnání (Aleš Zeman) Přistěhovalectví:
  • Proč musejí Češi investovat do ochrany svých hranic? (Die Welt) Vztahy mezi muži a ženami a politická korektnost:
  • Spravedlnost zvítězila! (Vratislav Kuška) Dvojí občanství:
  • Reakce na článek Jindřicha Paříka (Miloš Kuhn)
  • Prohlášení (Jiřina Fuchsová) Děti Země:
  • Liberecké politiky tíží spalovna
  • Ke Dni bez aut v Praze
  • Návrh na Ropáka za cementárnu a za spalovnu

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Look at the weekly English-language electronic NEW PRESENCE. - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a ;specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • Poslanci kritizovali zpravodajství České televize. Členové kulturního výboru Poslanecké sněmovny kritizovali údajný příklon zpravodajských relací ČT k bulváru. Výhrady měli i k pořadu V pravé poledne, k výběru hostů i k způsobu vedení diskuse. S jejich námitkami se do určité míry ztotožnili i členové Rady ČT. Vedení televize je ale přesvědčeno, že jde správným směrem. Na směr k bulváru v ČT poukázali např. poslanec ČSSD Miloslav Kučera a poslanec ODS Petr Pleva. "Já osobně s vámi souhlasím...vidím tu tendenci k bulvarizaci zpravodajství," řekl člen Rady ČT Petr Weiss. I předseda rady Jan Jirák připustil, že sbližování ČT a komerční Novy je větší "než by nutně muselo být". Věří ale, že jde o průvodní jev úsilí ČT přejít od "oficióznosti" k veřejnoprávnosti. (??)

  • Bankovní sektor v České republice nese na rozdíl od Polska nebo Maďarska velkou zátěž špatných dluhů, a to navíc v hospodářství, které upadá od recese. Upozornila na to včera ve své analýze bankovního sektoru ve střední a východní Evropě agentura Reuters. Podle londýnských analytiků budou muset strategičtí investoři, kteří mají zájmem o podíl v Komerční bance a České spořitelně, zaplatit vysoký účet za nutnou rekapitalizaci. Reuters cituje slova jednoho z odborníků, podle kterého však výkonnost českých bank "někdy v budoucnu" jistě stoupne. Nejvýhodnější je z hlediska zájmu zahraničních investorů pozice Polska, které má velké hospodářství a jeho bankovní sektor zatím ležel stranou zájmu. Polský bankovní sektor má velký růstový potenciál a obrovský trh. Po krachu v Rusku jsou polské banky jediným velkým lákadlem, který ještě ve střední a východní Evropě zůstal, míní jeden z analytiků.

  • Vláda schválila hrubou druhou verzi státního rozpočtu. Schodek má být 31 miliard korun, příjmy 574,1 miliardy a výdaje 605,1 miliardy korun. Sociální demokraté hodlají hledat pro druhou verzi zákona o státním rozpočtu na rok 1999 podporu u jiných parlamentních stran než u ODS, která nechce návrh podpořit. Podporu rozpočtu přislíbili komunisté a očekává se, že vláda získá ještě podporu lidovců. Sněmovna by mohla schválit rozpočet těsně po začátku roku 1999.

  • Druhý povodňový stupeň platí v jižních Čechách na řece Vltavě pod přehradní nádrží Lipno v úseku od Vyššího Brodu na Českokrumlovsku po Březí na Českobudějovicku. Hladiny ostatních řek v jižních Čechách jsou pod hodnotami prvního povodňového stupně. Třetí, nejvyšší povodňový stupeň plati včera už jen na Labi v Němčicích a na řece Ohři v Lounech. Během úterý a noci na dnešek podle hydrometeorologů hladiny ostatních řek postupně klesaly. Na třetím, nejvyšším stupni povodňové aktivity se drží řeka Labe pod Hradcem Králové. Hladina řeky Moravy na Olomoucku opadá pozvolna, a v Litovli platí druhý povodňový stupeň.

  • Může se politik stát znovu nezávislým novinářem? Tomáš Pecina napsal: Ve svem polemickem prispevku, zda se politik muze znovu stat nezavislym novinarem, pomiji pan Jaroslav Veis dulezitou vec: noviny mohou publikovat clanky aktivnich i byvalych politiku, ale nemely by je ctenari podsouvat jako nezavisly a nestranny nazor. Svoboda slova plati i pro politiky; i oni smeji zverejnit svuj nazor, nemeli by vsak pritom predstirat svou nestrannost a nezaujatost (a to, obavam se, vysvetlujici zavorka za jmenam autora nevyresi). Pan Veis neni jediny, kdo se proti tomuto pravidlu ve svych komentarich v Tydnu prohresoval. V Lidovych novinach trpi podobnym nedostatkem texty Petra Prihody a Jiriho Peheho, v deniku Pravo je ignorovani pozadavku nezaujatosti dokonce soucasti redakcni politiky (jako "nezavisli komentatori" zde vystupovali a  vystupuji mj. Zdenek Jicinsky, Pavel Dostal, Vaclav Zak a Petr Uhl). Mimochodem, stejne chyby se dopustil ve svem clanku o neeticnosti Britskych listu, v nemz slo mj. o kritiku meho rozhovoru s Janem Jirakem, pan Milan Smid: prezentoval "odborny" nazor, ale zcela opomnel ctenare upozornit, ze on sam neni ve veci nestranny, protoze je Jirakovym blizkym spolupracovnikem, zamestnancem tehoz odborneho pracoviste na univerzite.

  • Otevřenost České televize. Vcera vystoupila v pořadu CT 1 - Setkani s obrazovkou mluvci CT1 Renata Elhenicka. Poskytla Dite Fuchsove v tomto poradu rozhovor, v nemž prohlasila mimo jine (zapsano s 90 procentni presnosti):
  • informovanost novináru a medii je stezejni pro praci CT, cilem vedeni CT je otevrena diskuse na vsechny temata i o hospodareni
  • patri sem samozrejme i informovanost o ekonomickych otazkach tykajicich se tvorby a provozu CT
  • pravidelne poradame tiskove konference vedeni CT, kde seznamujene s organizacnimi, legislativnimi, ekonomickymi tematy tykajicimi se CT
  • pravidelne se konaji predprojekce pro novinare
  • pravidelně se vydává Presskit s obsahlymi informacemi pro novinare o novych poradech
  • CT ma svuj web, ktery prochazi zasadni prestavbou, ma novy design, a cilem je aby kazdy porad mel svou WEB- stranku.

  • V Teplicích se připravuje akce proti rasismu. Vazeny pane Culiku, obracime se na vas s prosbou o uvedeni odkazu pripravovane akce proti rasismu v Teplicich. Je-li to mozne uvedte tento link v BL: http://www.teplice.cz/against/ Jinak preji hodne zdaru do vasi cinnosti a hodne sil cele redakci BL - delate potrebnou a kvalitni praci. S pozdravem Jan Strnad
  • Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla minulý pátek Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".

    Výběr textů z posledních dní:

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Americké volby: demokracie zvítězila

    Josef Schrabal

    Nejvyznacnejsim rysem Spojenych statu americkych je, ze demokracie je hluboko zakorenena v lidu, ktery se neda poplest politiky a  politikarenim. Prozili jsme eru McCarthyho a nyni se objevil Kenneth Starr nastoleny malou skupinkou, ktera chtela zvratitposledni volbu lidu a sesadit prezidenta. Republikani Starra podporovali a nyni dostali odpoved.

    Americky prezident je volen kazde ctyri roky, volby se vsak konaji kazde dva roky. Volby uprostred prezidentskeho volebniho obdobi mnoho lidi nepovazuje za moc vyznamne, a proto se jich obycejne ucastni malo volicu. Pro tyto volby uprostred prezidentskeho volebniho obdobi, v listopadu 1998 se predpovidalo velke vitezstvi republikanu v poslanecke snemovne i v senatu.

    Nejvetsim prekvapenim vsak bylo, ze mnoho volicu, vice nez tretina, povazovala tyto volby za dulezite a sli k urnam a neprimo posilili prezidenta, ktereho obvinil zvlastni vysetrovatel Starr ze sexualniho skandalu a zadal, aby Clintona Senat sesadil z prezidentske funkce. Tato tretina US volicu sledovala take, ze  v pravnim vyboru US Snemovny, jak, 21 republikanu opakovane prehlasovavalo 16 demokratu. Konecne slovo vsak meli volici.

    Ve snemovne demokrate neztratili velky pocet poslancu, jak se predvidalo, naopak, neocekavane ziskali sest kresel. V pristi (1999) snemovne bude 222 republikanu proti 212 demokratum. Neocekavane demokrate ziskali nekolik senatoru, takze v senate bude 55 republikanu proti 45 demokratum. Aby sesadili prezidenta z jeho funkce je potreba dvou tretin senatoru. Takze Bily Dum urcite vcera vecer oslavoval velke vitezstvi.

    Nejostrejsi senatorske volby byly ve State New York, kde by velice oblibeny Al D'Amato, v senate uz 18 let, predseda Helsinske komise americkeho Kongresu a Bankovniho vyboru urcite zvitezil, kdyby nepodporoval zvlastniho vysetrovatele Starra. Neocekavane ale vyhral demokrat Charles Schuman, ktery, jako clen poslaneckeho Pravniho vyboru podporoval prezidenta Clintona a ktereho vehementne podporovala zena prezidenta Hillary Clinton. Taktez bylo neocekavane vitezstvi v Severni Karoline i  jinde. Celkem demokrate neocekavane ziskali pet senatorskych kresel.

    Pouceni plyne z toho pro kazdeho: lide nejsou pitomci jak se mnoho politiku domniva.

    Josef Schrabal

    Kritizuje Čulík Českou televizi, protože tam chtěl dělat kariéru?

    Vazeny pane Culiku

    pracuji na clanku o pomerech v Ceske televizi, potreboval bych pro nej potvrzeni informace, kterou jsem zatim dostal ze dvou nezavislych zdroju.

    Byl jste nebo nebyl v jednani s Ivanem Kytkou o vasem moderovani ci sefovani Jedenadvacitky?

    Potreboval bych znat odpoved (i jednoslovnou) nejpozdeji do patku.

    Dekuji vam predem za odpoved a zadem za ten vas super clanek o mne, Otovi Cernemu a Daniele Drtinove.

    Tomas Baldynsky

    Reflex

    Pane Baldynsky,

    Neni to tak, je to jinak. To je pozoruhodne, jak nekteri lidi v Ceske televizi zrejme neudrzi vubec v pameti fakta, nebo jak pracuje lidova tvorivost, nebo co.

    Mam za sebou dosti dlouhou novinarskou praxi. Nevim, jestli vite, ze jsem v letech 1990 - 1995 pracoval v ceskem vysilani Svobodne Evropy, kde jsem delal mj. dosti prurazne rozhovory a investigativni porady.

    Z tohoto duvodu se na me obratil zacatkem roku 1998 londynsky zpravodaj CT Ivan Kytka, pote, co byl generalnim reditelem CT jmenovan Jakub Puchalsky a pozadal Kytku, aby mu delal sefa zpravodajstvi.

    Kytka i Puchalsky byli nestastni nejen ze stavu zpravodajstvi, ale zejmena z Debaty. Protoze Kytka znal mou novinarskou praci, pozadal me, abych na par mesicu prevzal moderovani Debaty, NIKOLIV tedy JEDNADVACITKY.

    Nekdy v unoru nebo breznu 1998 prijeli za Ivanem Kytkou do londynskeho bytu tajne Jakub Puchalsky a Roman Prorok. Vsichni ctyri jsme tam cely den hovorili o budoucnosti zpravodajstvi CT a o nutnosti reforem - prehravali jsme si pasky Udalosti a uvazovali jsme o tom, co je zapotrebi udelat.

    Byl jsem na schuzku pozvan prave proto, protoze Kytka o mne uvazoval jako o docasnem moderatorovi pro novou verzi Debaty - o nekom, kdo by rychle zvedl latku a ukazal, jak se moderatorska prace radne dela, a pak by odesel - pote, co by byl standard zaveden a nasli by se jini, mladsi, kteri by v nove zavedene tradici byli schopni pokracovat.

    Informoval jsem tedy Jakuba Puchalskeho o sve predchozi novinarske praci a prehral jsem mu ukazkou asi dva porady, ktere jsem odvysilal v RSE.

    Mam trvale misto na univerzite v Britanii, kde mj. sleduji ceske sdelovaci prostredky a vyucuji o nich. Byl jsem ochoten vypomoci v Ceske televizi jen na nekolik mesicu, v zadnem pripade jsem se nehodlal vratit trvale do CR. Debatu jsem byl ochoten moderovat za techto podminek:

    Mel bych k ruce v Praze tri dobre researchers, kteri by po vetsinu tydne, zejmena v jeho druhe polovine, pracovali na priprave a rozpracovani tematu pro nedelni Debatu. Format Debaty by bylo nutno podstatne pozmenit.

    Do Prahy bych letal kazdy patek a patek vecer, sobotu a nedeli dopoledne bych stravil pripravou Debaty. V nedeli vecer bych odletal zpet do Britanie.

    (Znovu opakuji, ze lze v Glasgow sledovat vetsinu ceskych sdelovacich prostredku, takze clovek neni MIMO ceskou politickou scenu. "Dojizdeni" moderatoru z jedne zeme do druhe neni vyjimkou - v osmdesatych let takto dojizdel do Spojenych statu pres ocean k moderovani poradu v jedne americke televizi znamy britsko-americky novinar David Frost.)

    Uvedl jsem, ze jsem ochoten pomoci, ale at se CT rozhodne rychle, protoze v zadnem pripade nebudu na posledni chvili hasit nejake pozary a rychle napravovat, co bude zanedbano, ze se Debata musi zacit pripravovat poradne, od sameho pocatku, v podstate hned.

    Jakub Puchalsky se k navrhu prilis mnoho nevyjadroval, ale zdalo se, ze se mu zda prilis radikalni. Nabyl jsem dojmu, ze je Puchalsky ponekud slaby na to, aby byl schopen prosadit jakoukoliv vyraznejsi vizi. Nerekl mi, ze mne pro Debatu nechce, ale pokud vim, po mem odletu z Londyna o veci s Kytkou Puchalsky a Prorok hovorili a Puchalsky rozhodl, ze se mam prihlasit na konkurs. (Myslim, ze Ivan Kytka touto dobou bohuzel nepoznal, ze Puchalsky nema odvahu podporit jeho projekt profesionalizace zpravodajstvi, ze Puchalskeho reci o reforme zpravodajstvi jsou bohuzel prave jen reci.)

    Odpovedel jsem Ivanu Kytkovi, ze se v zadnem pripade zadnych konkursu nehodlam ucastnit. Neucastnim se jich zasadne ani v Britanii a v Ceske republice neznam nikoho s dostatecnou mirou znalosti a zkusenosti z medialni sceny, jehoz pripadnemu rozhodovani o konkursu bych byl ochoten se podrobit. Rekl jsem, take it or leave it. Jsem ochoten pomoci, kdyz CT pozada o tuto pomoc, konkursu se vsak ucastnit nebudu. Tim cela zalezitost skoncila, i kdyz Kytka posleze, tesne pred zahajenim vysilani noveho poradu V prave poledne, konstatoval, ze uroven asi sedesati kandidatu, kteri se na konkurs moderatora nove "Debaty" prihlasila, byla neobycejne nizka. Celkem jsem vsak nemel s Kytkou v dobe jeho sefovani zpravodajstvi CT skoro zadny kontakt.

    Nekdy koncem dubna 1998 se na me Ivan Kytka obratil se zadosti, abych moderoval tri predvolebni Areny. Vedeni CT to vsak pokud vim neschvalilo a Kytka uz svou zadost neopakoval.

    Nikdy jsem nemel nic spolecneho s Jednadvacitkou. Ivan Kytka si vsak do Jednadvacitky privedl Americana, meho postgradualniho studenta na Glasgow University, velmi dobreho politologa a novinare, Andrewa Stroehleina, ktery je nyni vykonnym redaktorem anglicke verze mesicniku Nova pritomnost a redaktorem jeho tydenni elektronice verze. Nevim, zda to v myslich pracovniku CT vytvorilo nejaky dojem, ze jsem tim mel "ovladnout" Jednadvacitku, protoze jsem byl vedoucim Stroehleinovy diplomove prace.

    Andrew Stroehlein, stejne jako Ivan Kytka, stejne jako i ja, mame dlouholetou zkusenost z praxe zapadnich sdelovacich prostredku, vime, jakou profesionalni praci maji odvadet novinari a jak se chovat vuci politikum - mezi nasimi nazory na novinarskou praci neni prilis velkych rozdilu. To ale vsechno podrobne rozbiraly Britske listy za posledniho pul az tri ctvrte roku. Najdete v nich take podrobne rozbory a svedectvi o situaci v Ceske televizi, od Kytky, od Stroehleina, od Jany Bobosikove.

    Informace, obsazene v tomto dopise, byly uz zverejneny v Britskych listech, nikoliv vsak takto podrobne.

    Vzhledem k tomu, ze nevim, co z techto informaci pouzijete ve svem clanku, pro jistotu tuto svou odpoved zverejnuji v Britskych listech, stejne jako vas dotaz.

    Preji vam mnoho uspechu pri praci na vasem clanku.

    S pozdravem,

    Jan Čulík

    Velmi podivné přirovnání

    Aleš Zeman

    S velkym zajmem jsem si precetl esej profesora Erazima Kohaka "Idea statu ceskeho". Jako vzdy jsem se z jeho uvah neco noveho dozvedel. Treba o tom, ze cisar Frantisek Josef 1. pojmenoval lod na pocest Frantiska Palackeho. Jsem obeznamen s nekterymi knihami Erazima Kohaka psanymi bud v cestine nebo v anglictine. Nemam nejmensi pochybnosti o jeho znacne erudici a  cetnych zasluhach pro cesky stat, o kterych by se on asi ani nezminoval. Je to znalec Masaryka, Radla a Patocky, ale i svetove fenomenologicke literatury, ktereho si velmi vazim. Kdo napr. vi, ze prof. Kohak, krome svych cetnych odbornych i popularnich spisu, prelozil do anglictiny Masarykovu "Otazku socialni" ci Radlovu "Utechu z filozofie"? Byl jsem velmi potesen, ze i on konecne 28. rijna tohoto roku obdrzel statni vyznamenani.

    Prave kvuli tomu, co uvadim v predchozim odstavci, jsem prekvapen jeho srovnanim konce stareho Rakouska s komunistickym Ceskoslovenskem 70. let. Snad na tomto srovnani vskutku neco je, ale autor by rozhodne mel tuto (alespon pro me) velmi divnou paralelu lepe objasnit. Prirovnani mi nesedi ani politicky, ani kulturne.

    Kohak pise: "Po fiasku budovani komunismu a trpkem zklamani sovetske okupace se uchylil (komunisticky rezim) k podobne taktice jako Rakousko-Uhersko ve svych poslednich padesati letech. Nabidl svym obcanum novou spolecenskou smlouvu: blahobyt vymenou za poslusnost. V sedmdesatych letech poskytl rezim obcanum stoupajici zivotni uroven, byt za cenu zanedbane udrzby a tedy stoupajici zadluzenosti. Podobnost mezi tvorbou Arthura Schnitzlera a popularnich spisovatelu sedmdesatych let jiste neni nahodna."

    S tou posledni vetou mam znacne potize a patrne nebudu sam. Za prve, kdou jsou jmenovite ti popularni cesti spisovatele sedmdesatych let? Byli protezovani ci nejak spojeni s tehdejsim komunistickym rezimem? Jak jejich tvorba odrazi ono obdobi, o kterem se prof. Kohak zminuje? Za druhe, byl Arthur Schnitzler popularnim spisovatelem uznavanym tehdejsim rakousko-uherskym rezimem? Schnitzlerova tvorba jiste odrazi dobu konce mocnarstvi, jenze v cem je tato podobna s tou dobou normalizacni?

    Par slov na vysvetlenou o tom, kdo byl Arthur Schnitzler. Narodil se ve Vidni v roce 1862, kde i v roce 1931 zemrel. Byl puvodne lekarem, ktery se venoval sve praxi do r. 1894. Pote se venoval literarni tvorbe. Je rozhodne velmi znamou postavou rakouske literatury, kde je povazovan za mistrovskeho autora videnskeho obdobi zvaneho "fin de siecle", rozpadu ohrozeneho mocnarstvi, ale i osobnich krizi.

    Schnitzlerovy knihy a psychologicka dramata se venuji socialnim komentarum. Psal napr. proti antisemitismu, ktery se rozsiril koncem 19. stoleti. Dasi temata, ktrymi se zabyval byly mezilidske vztahy, bezpravi, predsudky, strach ze starnuti a strach ze smrti. Schnitzler vytvarel sve postavy pomoci negativnich prikladu, na kterych ukazoval destruktivni tendence cloveka. Jeho romany a dramata byly shledavany tehdejsimi oficialnimi misty jako prilis skepticke a nihilisticke. Poslavil se technikou vnitrniho monologu a tzv. hloubkove psychologie, ktere byly castecne ovlivneny jeho soucasnikem Sigmundem Freudem. Bohuzel hruzy svetovych valek dvacateho stoleti potvrdily nahledy Schnitzlera o  destruktivni tendenci cloveka, o kterem Schnitzler napsal: "Clovek je v  cele prirode ziva bytost s nejmensi davkou soucitu".

    Jsem naprosto presvedcen, ze prof. Kohak by k teto kratke charakteristice mohl napsat sve vlastni nazory, popripade tuto velmi strucnou charakteristiku Schnitzlera poopravit. Jiste by to bylo zajimave. Schnitzler je dodnes uznavany predni spisovatel Rakouska. Je knihy jsou znovu vydavany a jeho dramata se znovu a znovu objevuji na cetnych nemeckych scenach. Pokud ma k literarnimu dilu Schnitzlera prof.. Kohak vyhrady, bylo by zahodno je objasnit, zejmena pro ceskeho ctenare, kteremu jmeno Arthur Schnitzler asi tolik nerika.

    Jinak je, obavam se, jeho srovnani konce Rakouska-Uherska a  ceskoslovenskeho normalizacniho obdobi znacne pritazeno za vlasy. Tato moje poznamka neni polemika, spise zadost o vysvetleni.

    Aleš Zeman

    Proč musejí Češi investovat do ochrany svých hranic?

    Praze vzrůstá klíčová role kontroly ilegálních přistěhovalců

    Martina Fietzova, Die Welt, 20. 10. 1998

    Lide z Bosny a Kosova sdileji smutny osud: srbske nasili je zbavuje vlasti. 350 000 obyvatel Bosny prislo od zacatku 90. let do Nemecka. 250 000 se opet vratilo zpet - casto do nejiste budoucnosti.

    Prijem uprchliku stal zhruba 20 miliard marek. Jeste jednou podat takovyto vykon neni mozne podle Bavorskeho ministerstva vnitra. Tim konci pred nemeckou hranici podoba mezi obyvateli Bosny a Albanci z Kosova. Prijem tech, kteri jsou v soucasnosti na uprku, zatim neni uvazovan. Jelikoz se jedna o regionalne omezeny konflikt, musi byt problem s uprchliky resen na  miste dle oficialniho stanoviska.

    Toto stanovisko vsak kosovsti uprchlici nechteji akceptovat. Voli ilegalni cestu do Nemecka a jsou tez pripraveni zaplatit horentni sumy bandam prevadecu. Bavorsti pohranicnici za prvnich sest mesicu tohoto roku zadrzeli 9000 uprchliku, kteri prijeli do Nemecka a 653 tech, kteri presli hranice. Ve srovnani s prvni polovinou r. 1997 se jedna o 30% narust. Saske ministerstvo vnitra v Drazdanech odhaduje, ze zhruba 5000 uprchnliku ceka v  lesich kolem Teplic na prevod do Nemecka v nocnich mlhach.

    Tlak na nemecko-ceske hranici stoupa. Pouze s opatrenimi pohranicni kontroly neni mozno tomuto tlaku celit. Nemecke regulace pro pomoc uprchlikum jsou pres nektera opatreni pritazliva tak jako drive, takze uprchlici jsou ochotni riskovat ilegalni prechod. V teto zalezitosti se tez jedna o regulace Ceske republiky pro prijem uprchliku a zadatelu o azyl.

    Tak jako drive je ovsem sousedni CR spise tranzitni a ne cilovou zemi ilegalnich pristehovalcu. To se odrazi v politicke situaci. Bezpecnost hranic nedosahuje jeste urovne v Nemecku. Kontroly osob a dopravnich prostredku musi byt nalehave zintenzivneny. Je tez zapotrebi, aby CR uzakonila ilegalni prevod cizincu coby trestni cin. Nemecka strana k  takovymto zmenam opetovne a stale vyzyva.

    Problemy vznikaji predevsim pootevrenou hranici se Slovenskem. Spolecna minulost obou statu brzdi snahy CR vybudovat efektivni ochranu hranic; nehlede na to, ze naklady s touto spojene se ztezi obejdou bez zapadni pomoci. Krome toho: Cim delsi je vzdalenost od budoucich hranic Vychodni Evropy, tim mene je brano na vedomi, ze se zde rozhoduje o otazkach budouci bezpecnosti.

    Soucasnou situci v CR mozno srovnat s Polskem. Tez zde, po rozpadu Vychodniho bloku, nahle vznikl problem zridit ochranna hranicni zarizeni tam, kde predtim tato prace byla suverenne vykonavana Sovetskym svazem. Pres financni podporu - predevsim ze Spolkove republiky - se Polakum dosud zdaleka nepodarilo zajistit ucinnou ochranu hranic. Obtiznou kapitolou je predevsim vizova politika. Napr. umysl zavest vizovou povinnost pro Ukrajinu ztroskotal na vnitrnim odporu. Mezihranicni obchod je v  strukturalne slabych oblastech Vychodu casto jedinym zdrojem prijmu.

    Tez Ceska republika ma z historickych duvodu tezkosti se zavadenim vizove povinnosti. Tato sice existuje pro Jugoslavskou spolkovou republiku. Ale podle zkusenosti nemeckych pohranicnich organu tato se nevztahuje na  pripady, kdy jsou ke kontrole predkladany stare jugoslavske pasy.

    Krome toho je s uprchliky z Kosova zasadne zachazeno jako by pro ne neexistovala zadna vizova povinnost. Je prece znamo, ze lide z teto oblasti maji jiny cil nez CR. Pokud smeruji dale do Nemecka, neni pocitovan tlak tento problem resit.

    Tak jako v Polsku, musi ovsem v tomto v Praze dojit k zasadni zmene myslenkoveho procesu. Konecne i CR se snazi o pripojeni k EU. Pro bezpecnost hranic plati, ze zeme bude zodpovedna za vnejsi hranici EU. A  tim ziskava kontrola ilegalnich pristehovalcu klicovou roli pro budoucnost. Navic je na teto ochrane podstatnym zpusobem zavisla kontrola mezinarodniho organizovaneho zlocinu.

    Ceska republika tudiz bude muset investovat do svych hranic. Musi se tez prizpusobit evropskym normam v zalezitosti vizove povinnosti. Je treba nalezt cas pro toto celoevropske mysleni.

    (Přeložil Aleš Zeman)

    Spravedlnost zvítězila!

    Vratislav Kuška

    (Kingston, Ontario, Kanada) Kingstonsky denik The Kingston Whig Standard (http://www.kingstonwhigstandard.com), prezdivany The Pigston Pig Standard (Praseci standard praseciho mesta - jde pouze o slovni hricku, Kingston neni liberalni mesto a "prasecinky" jeho ctihodni obcane ani neprovozuji, alespon ne verejne, ani netoleruji, hlavne ne verejne), takze podtitul Whig Standardu "World-Class Reading for a World-Class City" (Noviny svetove tridy pro mesto svetove tridy) ma z jisteho hlediska jiste zduvodneni - pokud jde o extremni konservatismus, patri pry Kingston definitivne ke svetove tride - uvadi v utery 20. rijna 1998 na prvni strance tuto zpravu:

    "Man found not guilty of sexual touching" (Muz nebyl shledan vinnym ze sexualniho osahavani)

    A 34-year old Kingston man who was accused of touching two female complainants for a sexual purpose on five occassions in 1997 has been found not guilty on all charges. John Kennedy Scharfe was held in custody at Quinte Regional Detention Centre for more than three months while waiting for his trial in General Division Court. Madame Justice Helen MacLeod imposed a ban on the publication of anything that would identify the complainants in the case.

    Ctyriatricetilety muz z Kingstonu, ktery byl obvinen z petinasobneho sexualniho osahavani dvou stezovatelek v roce 1997 byl shledan nevinnym ve vsech bodech obzaloby. John Kennedy Scharfe byl pred konanim soudu drzen dele nez tri mesice ve vysetrovaci vazbe. Vazena soudkyne Helen MacLeod zakazala zverejneni cehokoli, co by mohlo identifikovat stezovatelky.

    Mel stesti. Kanada ma v podobnych pripadech tradici zjistovani neviny az po odsouzeni, vetsinou na desitky let a po odpykani alespon poloviny trestu.

    Jak je to s dvojím občanstvím?

    Miloš Kuhn

    Osobně jsem také proti mnohonásobnému občanství. Jsou však případy, kdy bez mnohonásobného občanství není možno v dnešním světě pohodlně existovat. Pan Pařík píše     ve svém článku: "Chci-li získat občanství jiného státu, musím se nejdříve vzdát českého - tak zní zákon."

    Dovolte mi abych se Vás zeptal; čí zákon tak zní: Čepičkův nebo Motejlův anebo té země, jejímž občanem se chcete stát ?

    Doporučuji panu Paříkovi aby zkusil svůj recept na získání jiného občanství a potom o tom napsal zajímavý článek do jakýchkoliv novin. Mnoho lidí mu bude za jeho avantgardní reportáž velmi vděčno.

    Jeho první krok je tedy vzdát se českého občanství. To znamená jít na dotyčné české úřady, stát dlouhý čas v mnoha různých frontách, (poněvadž v soudobé ČR ouřadové rozhodně nejsou sluhové občanů), vyplňovat různé papíry a konečně odevzdat občanský průkaz, pas a velmi pravděpodobně také zřeknout se penze a nemovitého jmění.

    Druhý krok je jít na konsulát té které země kterou pan Pařík chce obšťastnit svým občanstvím. Pokud to není jedna ze zemí bývalého Sovětského svazu nebude mu zapotřebí stát ve frontě a úředníci se také budou chovat přívětívě a snad dokonce i gratulovat k  jeho rozhodnutí stát se občanem jejich země. Pak řeknou, že jakmile přijede do jejich země obdrží dočasné papíry a že když se bude dobře chovat, stane se jejím plnoprávným občanem - řekněme za pět let. Pak jenom jeden poslední detail. Následující konversace může vypadat takto: Sympatická a  přívětivá konsulární úřednice : "Pane Pařík, poslední věc, laskavě předložte svůj pas abych do něj mohla prsknout náš štempl s Vaším emigračním visem". Pan Pařík: "To nevíte? Vždyť já už žádný pas nemám - oni mi ho vzali, když jsem se vzdal českého občanství - toť zákon český".

    Úřednice: "Ugh-huh-aach, to vy jste teď jako člověk bez jakéhokoliv státního občanství"? To snad nevíte, že bez pasu Vás nepustí nikde přes hranice - ani do letadla?

    Ovšem zde je vždycky ta poslední možnost; emigrovat v bedně s nálepkou: "diplomatické zavazadlo". Bylo by dobré kdyby si čestí zákonodárci uvědomili, že převážná většina současných českých zákonů jsou jen ozvěny zákonů z doby Gottwalda, Ušatýho Torpéda, Novotného, atd. Problém je že oni si toho vůbec nejsou vědomi. Já jsem se hned po listopadu 1989 snažil dostat své české občanství zpět, ale narazil jsem na odpor, absolutní nepochopení a typicky ex-komunistickou zabedněnost. Pokračovat v tomto úsilí bylo prostě pod moji důstojnost a tak jsem celý ten projekt odložil do příštího tisíciletí. Možná, že jednou v dálné budoucnosti bude český národ obdařen rozumnými zákonodárci a administrován úředníky s lidskou tváří. Pak se posmrtně nechám re-naturalizovat.

    Můj případ byl trochu jiný než těch z roku 1968, kdy bylo možno vycestovat legálně s českým pasem který byl, díky Dubčekově republice, mezinárodně uznáván.

    Po roce 1948 byl obyčejný český pas bezcenný cár papíru který ani sám Gottwaldův režim neuznával. Jinak řečeno, vycestovat z poúnorové republiky nebylo možno jinak než ilegálně - s pasem či bez pasu. Lidé, kteří se přeploužili přes česko-bavorské hranice automaticky ztratili české občanství. Od okamžiku ilegálního překročení českých hranic jsem byl považován všemi mezinárodními úřady za člověka bez jakéhokoliv občanství; tedy DP, statenloss, apatride, stateless, etc. Tvrzení českých politiků, že DP lidé jako já, pozbyli svou originální národnost, když byli naturalizováni jinými státy, nejsou pravdivá. Moje německé, francouzské a americké papíry potvrzují, že můj proces naturalizace nepostupoval od českého občanství k americkému občanství, ale od "DP status" k americkému občanství. Můj americký naturalizační certifikát uvádí moji předchozí národnost jako "stateless". V případě, že prezident Havel a jiní čeští politici neví co je "DP status", milerád jim to vysvětlím: je to "národnost" která mi byla "přidělena" UNem a IROem v důsledku nelidských akcí Stalina a Gottwalda. Nic mne nemůže víc znechutit než když nějaký současný český politik začne papouškovat starou komunistickou propagandu: "Vy emigranti jste se dobrovolně vzdali čeké národnosti". Pravda je jiná. Já jsem se své české národnosti nikdy dobrovolně nevzdal - moje občanství mi bylo ukradeno českými komunisty.

    Miloš Kuhn

    český cizinec ve výslužbě

    http://www.megalink.net/~bmkmjk/eseje.html

    PS. Obávám se, že pan Kuhn západní státy poněkud idealizuje. Mnohé západní státy by českého občana k trvalému pobytu do země vůbec nepustily, pokud se tam nepřižení či nepřivdá. Určitě to platí o Británii a určitě to platí o Spojených státech, které dokonce pořádají pro přistěhovalce občas loterii. Jen šťastlivci se smějí oficiálně v USA usadit. JČ

    Prohlášení

    Jiřina Fuchsová

    Los Angeles - Plzen, 30.rijna 1998

    MEZ. ASOCIACE CECHU, PORADNI SBOR PRO CESKOU VLADU V ZAHRANICI, ostatni zainteresovane ORGANIZACE CECHU V ZAHRANICI a tisice jednotlivcu-Cechu na Slovensku a v USA (100.000 ceskych obcanu)

  • rozhodne odmitaji navrh navrhu novely mozneho zakona nabizeneho v New Yorku, Washingtonu, D.C. a Bostonu Petrem Pithartem.

  • Petr Pithart nabizi --po deviti letech cekani, behem ktereho nekteri "cekatele" na "SVE CESKE OBCANSTVI" ZEMRELI JAKO "CIZINCI", "zakon, ktery nabizi.. ZNOVU NABYT CESKE OBCANSTVI POUHYM PROHLASENIM VULE."

    Komentar: 100.000 Cechu v zahranici MA DEVET LET! VULI ke SVEMU, dotud PROTIPRAVNE A ZLOCINNE vladou, ministry a parlamentem NASILIM ZADRZOVANEMU! CESKEMU OBCANSTVI!

    60.000 Cechu na Slovensku a 30.000 Cechu dosud protipravne BEZ SVEHO OBCANSTVI CESKEHO nechteji ceske obcanstvi N A B Y T!!!!!! ale okamzite, retroaktivne, a celoplosne, bexz jakychkoli vydercskych podminek

    V R A T I T!!!!

    Vydanim, na kteremkoli ceskem obecnim, okresnim, krajskem nebo statnim urade, na kteremkoli ceskem zastupitelskem urade v zahranici, a zdarma, OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI.

  • CESKE OBCANSTVI neni hlavka zeli, aby se o ne Petr Pithart et al se SVYMI CESKYMI, protipravne dosud z ceskeho zivota, ze zivota SVE RODNE ZEME!!! VYRAZOVANYMI OBCANY hadal jako hokyne na trhu. Petr Pithart chce Cechum v zahranici CESKE OBCANSTVI "PRODAVAT"!

    CESI V ZAHRANICI CHTEJI, aby JIM UKRADENE CESKE OBCANSTVI, OBCANSKE PRAVO!!! SE KTERYM SE N A R O D I L I!!!!

    BYLO V  R A  C E N O !!! Jak toto CR udela, je na inteligenci ceske vlady a jejich zastupitelskych uredniku. Ceska republika nemuze jit dopredu, v zadnem ohledu, pokud znovu neintegruje 100.000 svych vlastnich obcanu do statniho spolecenstvi.

  • IAC a dalsi zainteresovane organizace, pres veskere prekazky ktere se jejich usili kladou v cetu, bude i nadale pracovat a presvedcovat mezinarodni, americke a svetove zainteresovane politiky a instituce o nehoraznosti pristupu ceske vlady, vlady, ktera chce zanedlouho vstoupit do NATO za penize, ktere ze svych gazi plati do americke statni pokladny TAKE CESI-AMERICTI OBCANE BEZ SVEHO CESKEHO OBCANSTVI!, KE SVYM VLASTNIM OBCANUM.

    Cesi v zahranici bez ceskeho obcanstvi nasledkem krute diskriminace ve sve vlasti ve veci obcanstvi nesou mentalni, duchovni, kulturni, spolecenske, a v neposled znacne ekonomicke dusledky predeslych totalit na sve kuzi... A nesou je na sve kuzi jis DESATY ROK!!!

    To, ze po tom, co byli okradeni o vlast a majetky jednak nacisty a jednak komunisty, nekteri dokonce obema temito skupinami nad-, spise pod-lidi, byli navic, dnesnimi ceskymi, SVOBDNYMI a DEMOKRATICKYMI!!! vladami OKRADENI O TO NEJCENNEJSI V LIDSKEM ZIVOTE, v zivote kazdeho obcana: o pravo byt doma D O M A... je nejvetsi evropskou i svetovou ostudou, kterou si dnesni CR nese na hrudi na zacatku sveho vstupu do NATO, EU, a dalsich svetovych struktur.

  • Nabidka Petra Pitharta prednesena v USA "krajanum" je nejtezsi urazkou inteligence a vlasteneckeho citeni poctivych Cechu v USA a nejen tech, kdo ceske obcanstvi dodnes, protipravne a zlocinne, nemaji....

    Jirina Fuchsova
    ceska basnirka, exil 1963, bez obcanstvi ceskeho
    Plzen- Los Angeles - Plzen

    neplacena, dobrovolna koordinatorka
    MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO (od roku 1994)
    neplacena, dobrovolna sekretarka KLUBU CESKOSLOVENSKE KULTURY -LOS ANGELES (or r. 1973)
    neplacena Secretary General PORADNIHO SBORU PRO CESKOU VLADU V ZAHRANICI (od jara 1998)
    neplacena, dobrovolna tajemnice PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU - Plzen, Ceska republika

    lektorka v oboru ceskeho jazyka, literatury, dejina a lidskych prav v CR
    na Loyola Marymount University v Los Angeles

    ceska obcanka
    od 2. rijna l.P. 1943
    v ocich ceske vlady a uradu 1998, stejne jako dalsich
    100.000 jejich ceskych bratri a sester na Slovensku
    a v USA - mene nez VZDUCH.....

    P.S. V nejblizsich dnech vydaji sdruzene ceske organizace v zahranici blizsi informace o Class Action suit, kterou budou obeti ceskych vlad od roku 1993 podavat u U.S. Federalniho soudu proti tem jednotlivcum v CR, kteri se od roku 1993 na obcanske genocide svych spoluobcanu v zahranici dopousteli ci dosud dopousti.

    Liberecké politiky tíží spalovna

    Děti Země

    Nejspise kvuli spalovne se snazi Jiri Drda zmenit zakon o odpadech tak, aby bylo mozne dovazet ke spalovani odpad z Nemecka. Predevsim z tohoto duvodu se stal 17. kvetna 1998 prvnim kandidatem na Ropaka roku 1998.

    Soucasna liberecka politicka reprezentace a Termizo vyvijeji neustaly tlak na Ministerstvo zivotniho prostredi CR ohledne zmeny zakona o odpadech. Jejich snahy svedci o jednom: politiky na liberecke radnici tizi spalovna a zacinaji mit obavy o jeji naplneni. Jak by je take spalovna tizit nemela, kdyz sve nastupce zavazali rucit za pujcku na vystavbu spalovny od IPB v objemu 1,3 miliardy Kc. To v porovnani s rozpoctem mesta Liberce neni malo.

    S blizicimi se komunalnimi volbami by si proziravi kandidati do zastupitelstva v Liberci jiz nyni meli lamat hlavu, jak dokaze mesto splatit rocni deseti- az stomilionove splatky za pujcku IPB. I pres ujistovani Termiza toho spalovna sama nebude schopna.

    Ekonomicke problemy plynou z toho, ze spalovna odpadu stavena v Liberci akciovou spolecnosti Termizo s pouzitim technologie firmy Von Roll, je predimenzovana.

    Vedle ekonomickych problemu souvisi se spalovnou i ekologicke trable. Podle dostupnych informaci od spolecnosti Termizo nema zatim vyresenou otazku, co bude delat s toxickymi odpady, ktere bude produkovat (jde o popel a popilek v rocnim objemu radove az desitek tisic tun). Ty budou dalsim zdrojem ekonomickych problemu pro vysoke poplatky za jejich ukladani. Pres spalovnu tedy vede cesta na skladku nebezpecnych odpadu.

    Nebude take splnovat emisni limit pro dioxiny bezne pozadovany po spalovnach v zapadoevropskych zemich (0,1 ngTEQ/m3). Znamena to, ze jimi nadmerne zatizi zivotni prostredi a po nasem vstupu do EU bude nutne ji dovybavit filtrem na zachycovani dioxinu (v cene od 0,7 do 1,2 miliardy Kc).

    Proc je spalovna v Liberci predimenzovana?

    Spalovna stavena v Rochlicich podle technologie svycarske firmy Von Roll ma rocne spalit 96.000 tun odpadu.

    Je predimenzovana - puvodne mela slouzit pro region o 250.000 obyvatelich, v akciove spolecnosti Termizo je (podle nasich poslednich informaci) 17 mest a obci, i kdyz puvodne jich melo byt 52 (tolik bylo clenu zajmoveho sdruzeni SMOZKO). Znamena to, ze z puvodnich 250.000 se pocet obyvatel v obsluhovanem regionu smrskl na 160.000. Predimenzovanost spalovny lze snadno spocist, kdyz si dosadime cislo 215 kg/obyvatele/rok, coz je pomerne mnozstvi odpadu na ceskeho obcana, ke kteremu aktualne dospely Prazske sluzby (provozovatel spalovny odpadu v prazskych Malesicich). Vyjde nam tedy 34.400 tun za rok, a to vylucujeme jakekoliv trideni.

    Pomozte nam snizit emise dioxinu v Ceske republice, podepiste petici "Konec dioxinu v Ceske republice" - muzete i na Internetu: URL: http://www.ecn.cz/dioxin

    Ke Dni bez aut v Praze

    Děti Země

    K vyhlasenemu patemu rocniku celostatni akce Den bez aut, tentokrat pod nazvem "Za zdravy zivot ve mestech" se pripoji i Deti Zeme - Praha. "Automobilova doprava se ve velkych ceskych mestech stala problemem zivotniho prostredi cislo jedna. Zarazi nas proto, kdyz politici jako je soucasny primator Jan Koukal mesto daleko spise uzpusobuji automobilum a ne pro zivot lidi. Nasvedcuje tomu jim prosazovana varianta uzemniho planu Prahy," rekl k hlavnimu tematu pripravovanych akci vedouci prazske kampane Deti Zeme zamerene na dopravu, ing. Vojtech Tutr.

    INFORMACNI STANKY O PRAZSKE DOPRAVE

    Od 4. listopadu 1998, zahajuje ekologicka organizace Deti Zeme informacni stanky o prazske doprave a cyklistice, ktera potrva do patku 6. listopadu ve vestibulu stanice metra Muzeum (vystup A), a to vzdy od 12 do 18 hodin.

    DALSI AKCE KE DNI BEZ AUT

    Informacni stanky budou zavrseny patecnim koncertem Jakuba Nohy v prazskem klubu Hrob od 19.30.

    Nasledujici den, v sobotu 7. listopadu, je pripravena cyklisticka jizda Prahou. Sraz ucastniku je v 10.00 u metronomu v Letenskych sadech.

    Vedouci prazske pobocky Deti Zeme, Lenka Maskova ke Dni bez aut dodava: "Byli bychom radi, kdyby alespon v patek 6. rijna 1998 nechali Prazane sve automobily doma. Nedelame si vsak iluze, ze se tak stane. Svymi akcemi chceme daleko spise upozornit na problemy souvisejici s narustem automobilove dopravy v Praze. Skutecne pomoci mohou restriktivni opatreni podobna tem, po kterych sahli v jinych evropskych metropolich."

    Návrh na Ropáka za cementárnu a za spalovnu

    Děti Země

    Navrh na Ropaka za cementarnu a za spalovnu

    Po libereckem primatorovi, ing. Jirim Drdovi, nominuji Deti Zeme jiz druheho kandidata na prestizni titul "Ropaka roku 1998", a to Prof. MUDr. Jaroslava Kotulana, CSc.

    Nominujeme ho za "dokonale" hodnoceni vlivu ruznych prumyslovych provozu na zdravi obyvatel, v nichz dojde vzdy k zaveru, ze nebudou mit negativni vliv anebo, ze jejich vliv na zdravotni stav obyvatelstva je zanedbatelny ci neprokazatelny. V tomto roce tak ucinil u malesicke spalovny (cervenec 1998) a v kolektivu firmy Investprojekt pak pri posuzovani vlivu meziskladu vyhoreleho jaderneho paliva v JE Dukovany (leden 1998) a rekonstrukce cementarny v Kralove Dvore u Berouna (cervem 1998).

    V pripade cementarny v Kralove Dvore u Berouna napriklad studie Investprojektu (na niz se profesor Kotulan podilel s nositelem Ropaka roku 1996 - Dr. J. Kupcem), uvadi: "Celkove muzeme tedy rici, ze znecisteni ovzdusi uvedenou automobilovou dopravou cementu pravdepodobne neni rizikem pro zdravi obyvatelstva." Pritom studie opomiji hodnoceni nejvice nebezpecne slozky vyfukovych plynu - uhlovodiku. Jiz nyni si obyvatele Kralova Dvora stezuji na vysokou hlucnost, prasnost a nedychatelny vzduch.

    Verejne projednani vlivu modernizace cementarny v Kralove Dvore, zhodnoceneho Investprojektem, ma probehnout zitra (t. j. v utery 20. rijna) od 15,00 v budove Okresniho uradu v Beroune.

    V minulych letech profesor Kotulan posuzoval vliv liberecke spalovny odpadu na zivotni prostredi. Stejne jako v pripade malesicke spalovny i v Liberci nevzal prilis v potaz celkove znecisteni prostredi dioxiny, ktere se k lidem dostane zprostredkovane - potravnim retezcem. Pritom je obecne znamo, ze clovek prijima asi 95 % dioxinu prave potravou a tekutinami a spalovny odpadu jsou jednemi z nejvetsim bodovych zdroju znecisteni ovzdusi nebezpecnymi dioxiny.

    Prazsti i liberecti hygienici pred zavery Jaroslava Kotulana kapitulovali a spalovny dostaly jejich posveceni. Na rozdil od nich se krajska hygienicka Jihomoravskeho kraje, Dr. Dagmar Hruba, postavila kriticky ke Kotulanovu posouzeni zdravotniho vlivu JE Dukovany a meziskladu vyhoreleho paliva z teto elektrarny. Neakcepotvala jeho zaver, ktery znel: "zdravotni stav mistniho obyvatelstva je ve srovnani s prumerem CR a srovnatelnymi venkovskymi oblastmi stejny nebo lepsi".

    Profesor Kotulan svymi pracemi posvecuje provoz zavodu, ktere jsou z pro jejich vliv na zivotni prostredi (a jeho prostrednictvim i na zdravi obyvatel) prinejmensim diskutabilni. Jeho sluzeb vyuziva firma EIC dozorujici stavbu spaloven a firma Investprojekt, ktera zpracovava dokumentace hodnoceni vlivu na zivotni prostredi.

    Vysledky ankety o titul Ropaka roku jsou vyhlasovany vzdy v dubnu nasledujiciho roku a na zaklade hodnoceni zhruba stoclenne poroty (vitezi za tento rok budou znami v dubnu 1999). Sve kandidaty mohou obcane CR navrhovat celorocne na brnenskou adresu Deti Zeme.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|