Britské listy

Lide z Bosny a Kosova sdileji smutny osud: srbske nasili je zbavuje vlasti. 350 000 obyvatel Bosny prislo od zacatku 90. let do Nemecka. 250 000 se opet vratilo zpet - casto do nejiste budoucnosti.

Prijem uprchliku stal zhruba 20 miliard marek. Jeste jednou podat takovyto vykon neni mozne podle Bavorskeho ministerstva vnitra. Tim konci pred nemeckou hranici podoba mezi obyvateli Bosny a Albanci z Kosova. Prijem tech, kteri jsou v soucasnosti na uprku, zatim neni uvazovan. Jelikoz se jedna o regionalne omezeny konflikt, musi byt problem s uprchliky resen na miste dle oficialniho stanoviska.

Toto stanovisko vsak kosovsti uprchlici nechteji akceptovat. Voli ilegalni cestu do Nemecka a jsou tez pripraveni zaplatit horentni sumy bandam prevadecu. Bavorsti pohranicnici za prvnich sest mesicu tohoto roku zadrzeli 9000 uprchliku, kteri prijeli do Nemecka a 653 tech, kteri presli hranice. Ve srovnani s prvni polovinou r. 1997 se jedna o 30% narust. Saske ministerstvo vnitra v Drazdanech odhaduje, ze zhruba 5000 uprchnliku ceka v lesich kolem Teplic na prevod do Nemecka v nocnich mlhach.

Tlak na nemecko-ceske hranici stoupa. Pouze s opatrenimi pohranicni kontroly neni mozno tomuto tlaku celit. Nemecke regulace pro pomoc uprchlikum jsou pres nektera opatreni pritazliva tak jako drive, takze uprchlici jsou ochotni riskovat ilegalni prechod. V teto zalezitosti se tez jedna o regulace Ceske republiky pro prijem uprchliku a zadatelu o azyl.

Tak jako drive je ovsem sousedni CR spise tranzitni a ne cilovou zemi ilegalnich pristehovalcu. To se odrazi v politicke situaci. Bezpecnost hranic nedosahuje jeste urovne v Nemecku. Kontroly osob a dopravnich prostredku musi byt nalehave zintenzivneny. Je tez zapotrebi, aby CR uzakonila ilegalni prevod cizincu coby trestni cin. Nemecka strana k takovymto zmenam opetovne a stale vyzyva.

Problemy vznikaji predevsim pootevrenou hranici se Slovenskem. Spolecna minulost obou statu brzdi snahy CR vybudovat efektivni ochranu hranic; nehlede na to, ze naklady s touto spojene se ztezi obejdou bez zapadni pomoci. Krome toho: Cim delsi je vzdalenost od budoucich hranic Vychodni Evropy, tim mene je brano na vedomi, ze se zde rozhoduje o otazkach budouci bezpecnosti.

Soucasnou situci v CR mozno srovnat s Polskem. Tez zde, po rozpadu Vychodniho bloku, nahle vznikl problem zridit ochranna hranicni zarizeni tam, kde predtim tato prace byla suverenne vykonavana Sovetskym svazem. Pres financni podporu - predevsim ze Spolkove republiky - se Polakum dosud zdaleka nepodarilo zajistit ucinnou ochranu hranic. Obtiznou kapitolou je predevsim vizova politika. Napr. umysl zavest vizovou povinnost pro Ukrajinu ztroskotal na vnitrnim odporu. Mezihranicni obchod je v strukturalne slabych oblastech Vychodu casto jedinym zdrojem prijmu.

Tez Ceska republika ma z historickych duvodu tezkosti se zavadenim vizove povinnosti. Tato sice existuje pro Jugoslavskou spolkovou republiku. Ale podle zkusenosti nemeckych pohranicnich organu tato se nevztahuje na pripady, kdy jsou ke kontrole predkladany stare jugoslavske pasy.

Krome toho je s uprchliky z Kosova zasadne zachazeno jako by pro ne neexistovala zadna vizova povinnost. Je prece znamo, ze lide z teto oblasti maji jiny cil nez CR. Pokud smeruji dale do Nemecka, neni pocitovan tlak tento problem resit.

Tak jako v Polsku, musi ovsem v tomto v Praze dojit k zasadni zmene myslenkoveho procesu. Konecne i CR se snazi o pripojeni k EU. Pro bezpecnost hranic plati, ze zeme bude zodpovedna za vnejsi hranici EU. A tim ziskava kontrola ilegalnich pristehovalcu klicovou roli pro budoucnost. Navic je na teto ochrane podstatnym zpusobem zavisla kontrola mezinarodniho organizovaneho zlocinu.

Ceska republika tudiz bude muset investovat do svych hranic. Musi se tez prizpusobit evropskym normam v zalezitosti vizove povinnosti. Je treba nalezt cas pro toto celoevropske mysleni.

(Přeložil Aleš Zeman)