čtvrtek 19. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Exkluzívní rozhovor: Případ Jan Kavan:
  • Benjamin Kuras: Nikdy jsem netvrdil, že Jan Kavan spolupracoval s Stb po roce 1970 Politická a ekonomická kultura v ČR:
  • Proč v Čechách nefunguje kapitalismus? (Petr Paleta) Dokument:
  • Vídeňská deklarace 13. listopadu 1998 z konference "Informační společnost přibližující veřejnou správu těsněji k občanům" (pracovní překlad ČSSD) Irák a Spojené státy:
  • Neopatrná rétorika bude stát životy, míní Independent Britská politika:
  • Britská politika: obyčejní lidé se zasazují o své zájmy Češi a dvojí občanství - debata znovu sílí:
  • Dvojí občanství a diskriminace (Alex Wynnyczuk)
  • Proč má někdo právo na dvojí občanství a jiný ne? (Robert Smolík)
  • Konflikt zájmu dvou mateřských zemí (Jindřich Pařík)
  • Odpověď Jiřině Fuchsové z Kanceláře prezidenta republiky
  • Pohrdání nálezem Ústavního soudu, píše o tom Petr Uhl, ale o Češích v Americe se nezmiňuje...



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Vídeňská deklarace 13. listopadu 1998

    Konference "Informační společnost přibližující veřejnou správu těsněji k občanům" (Information Society Bringing Public Administration Closer to the Citizens)

    Pracovní překlad pro vnitřní potřebu pracovní skupiny telekomunikací a informatiky ČSSD

    Vídeňská deklarace je výsledkem práce pracovní skupiny číslo 5 "Fóra informační společnosti". Pracovní skupina veřejné správy na mnoha schůzích vypracovala a prodiskutovala příslušné dokumenty a následující Vídeňskou deklaraci předkládá k úvaze

  • Evropské komisi,
  • členským státům Evropské Unie, a pro prodiskutování a přijetí plénu konference "Informační společnost přibližující veřejnou správu těsněji k občanům" (Information Society Bringing Public Administration Closer to the Citizens, ISBACC, 12.-13. listopadu 1998).

    Těsnější přibližování veřejné správy k občanům v digitální epoše

    Informační společnost představuje mnoho vzrušujících příležitostí, které naléhavě vyžadují, aby je veřejné správy v Evropské Unii uchopily. Pokud tak učiní, pak mohou dosáhnout dobře plánovaného, dobře uspořádaného a účinného přechodu k tomu, co by mohlo být nazýváno "informovanou demokracií" v informační společnosti. Pokud ale v tomto ohledu selžou, pak je veřejný tlak může přinutit k ukvapeným a improvizovaným úpravám, jejichž výsledky však budou podstatně horší než bylo původní očekávání.

    Mezi mnohými lákadly informační společnosti je to, že umožní vládám dostát o mnoho efektivněji svým demokratickým povinnostem v ochraně a posilování individuálních práv a ve zlepšování výkonnosti a kvality veřejných služeb. V "Informované demokracii" nové aplikace telematiky mohou usnadnit a zlepšit rozhodovací procesy a vytvořit účinnější a logicky souvislejší pojítka mezi jednotlivými národními správami, a mezi nimi a evropskými institucemi.

    Rozhodující však bude snadnost a kvalita jejich propojení s občany. Lidé musí mít přístup k elektronické komunikaci se svou veřejnou správou nejen ve veřejných budovách ale i ze svých domovů. Zároveň jednoduchá fyzická komunikace musí být provázena garantovaným právem přístupu k veřejným informacím pro všechny lidi.

    Tato transformace k "informované demokracii" nemůže být udělána levně, třebaže poměr nákladů a výnosů z veřejných služeb se značně zlepší. Značné náklady na zařízení, školení a adaptaci veřejných databází a informačních systémů by však měly být považovány za investice, které jsou schopny se v reálně střednědobém výhledu vrátit.

    Po spoustě úvah o strategii, která bude potřebná pro urychlení přibližování informačně-orientované veřejné správy k občanům jsme se shodli na šesti cílech a řadě doporučení k jejich dosažení.

    První cíl: Dospět k jasné definici občanských práv na veřejné informace

    Jestliže zlepšení přístupu k informacím je klíčem k posílení jak občanských práv tak i individuálního osobního a profesního rozvoje, pak otázka "jaká práva na které informace za jakou cenu a podle čeho se mají zaručovat?" vyžaduje detailní definici.

    Věříme, že pragmatický přístup je nezbytně založen na úvaze, že určité informace jsou životně důležité pro plnohodnotnou individuální spoluúčast ve společnosti a pro uspokojení základních potřeb každého jedince. Tyto potřeby vycházejí z praktických, sociálních, kulturních a demokratických aspektů denního života a nacházejí široký konsensus po celé Evropské unii. Naznačují, že garantovaná práva by měla zahrnovat informace o pracovních příležitostech, o lékařské péči, o vzdělání, o osobní bezpečnosti, o pomoci v nouzových případech, o dopravě, o kultuře, o ochraně proti diskriminaci a informace o participaci na politickém životě. Uplatnění těchto garantovaných práv musí, samozřejmě, být podmíněno přísným respektováním stejně důležitého práva na individuální soukromí.

    Doporučujeme že základní informace na které jedinec musí mít právo přístupu by měly být určeny v úzkém a nepřetržitém dialogu mezi veřejnou správou a občany. Důležitým nástrojem pro usnadnění tohoto dialogu by měla být telematika, která umožňuje interaktivní propojení schopné vytvářet takové veřejné služby jejichž velká část by byla mnohem více individualizována než nyní.

    Dále doporučujeme aby vlády na národní úrovni určily pravidla pro přístup k veřejným informacím a využívání nových služeb, odvozených z tohoto přístupu. Tato pravidla musí zajistit bezpečnou komunikaci mezi občany a veřejnou správou prostřednictvím příslušné ochrany dat, autentizace a systémů elektronického podpisu.

    Druhý cíl: Veřejné služby musí být široce poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a veřejné informace se stanou univerzálně dostupnými pro občany

    Příprava veřejné správy na informovanou demokracii od ní vyžaduje přestavbu její organizace a funkce tak, aby byla schopna plně využít nové informační technologie k poskytování lepších veřejných služeb občanům. Cílem pro veřejnou správu na všech úrovních (lokální, regionální, národní, evropské) je její transformace do výkonných a integrovaných sítí, které budou schopny vytvářet jednoduché rozhraní pro uživatele veřejných informací a veřejných služeb. Nepochybně to ale předpokládá vyřešit větší úkol - odstranit existující politické a technické překážky komunikace a kooperace mezi nimi.

    Doporučujeme vládám a Evropské Unii urychlit přetváření jejich veřejných správ a institucí intenzivnějším využíváním nových komunikačních prostředků, zavádění příslušných školících schémat a tvorbu nových funkcí a hierarchií. Odpovědnost za řízení informačních zdrojů musí být dána vysoce kvalifikovaným lidem, kteří zaujmou vyšší řídící funkce.

    Třetí cíl: Partnerství veřejného a soukromého sektoru

    Věříme, že veřejná správa nemůže dosáhnout transformace výhradně vlastní silou. Jakmile jde o poskytování veřejných informací občanům, musí být vytěžovány finanční, intelektuální a technické zdroje soukromého sektoru, jejich využití však nesmí oslabit ochranu dat a občanské právo všeobecného přístupu k informacím. Soukromá iniciativa by se měla povzbuzovat k vytváření nových služeb s přidanou hodnotou, odvozených z veřejných informací.

    Doporučujeme vládám a Evropské Unii podpořit na harmonizované bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru pro poskytování veřejných informací.

    Čtvrtý cíl: Veřejné informace by měly být dostupné bezplatně, pokud jsou poskytovány v jejich originálním formátu - třebaže to znamená zlepšit kvalitu stávajících veřejných databází - pokud jsou poskytované informace zdokonaleny vzhledem k užším potřebám uživatele, měl by být uzákoněn systém rozumných poplatků.

    Doporučujeme vládám a Evropské Unii definovat obecný přístup pro stanovování ceny za poskytování veřejných informací v Evropě.

    Pátý cíl: Stimulovat osvojení standardů a nejlepších postupů prostřednictvím panevropských iniciativ

    Doporučujeme Komisi během dvou let vytvořit jedinou vyčerpávající průběžnou zprávu o uskutečněných iniciativách které se týkaly veřejných služeb a informační společnosti v kontextu:

  • programu 5th Framework
  • programu IDA
  • programu TEN Telecom
  • programu Info 2000

    Šestý cíl: Zlepšení průběžného monitorování aktivit, ke kterým se zavázaly členské státy zesílí kapacitu Fóra pro vytyčování priorit a určování úzkých míst.

    Doporučujeme Fóru na evropské úrovni založit informační platformy pro nepřetržitý sběr informací o iniciativách členských zemí, které využívají nové technologie pro veřejné služby. Expertní skupiny tvořené vysoce kvalifikovanými jedinci s dobrou znalostí systémů veřejné správy jak na evropské tak i na národní úrovni by měly práci těchto platforem monitorovat a každoročně o tom vydávat zprávu.



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|